Washington nesouhlasí s pokutou ve výši 120 milionů eur (2,9 miliardy korun), kterou Komise vyměřila sociální síti X miliardáře Elona Muska za porušení unijních pravidel. Americká administrativa tvrdí, že se Unie snaží protiprávně rozšiřovat svou regulační pravomoc na americké firmy a chybně počítá výši postihu z obratu Muskova ekonomického impéria.
Elon Musk našel ve svém boji s unijními institucemi silného spojence. Americká vláda se chce zapojit do soudní bitvy proti první pokutě, která byla uložena podle nových unijních pravidel pro regulaci digitálního sektoru. Výsledek sporu by mohl rozhodnout o tom, do jaké míry může Evropa regulovat americké technologie na území celého bloku.
Nezvyklý postup americké vlády
Washington přitom jen zřídka vystupuje na obranu svých dolarových miliardářů u zahraničních soudů. Spojené státy se ale pod vedením Donalda Trumpa snaží zaběhnutou praxi změnit. 24. září požádalo americké ministerstvo spravedlnosti Tribunál Soudního dvora EU, aby mu umožnilo spojit dva případy. Oba zpochybňují rozhodnutí Evropské komise z loňského prosince. Společnosti X Internet a X Holdings podaly jednu žalobu. Musk podal druhou pod svým vlastním jménem.
Napadají rozhodnutí Komise udělit pokutu síti X ve výši 120 milionů eur (2,9 miliardy korun) za porušení unijních pravidel. Konkrétně jde o nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA).
Komise shledala tři problémy. „Mezi porušení patří klamavý design její modré fajfky, nedostatečná transparentnost jejího reklamního úložiště a neposkytnutí přístupu k veřejným datům pro výzkumníky,“ uvedla loni v prosinci evropská exekutiva.
Komise špatně počítala
Námitka Bílého domu jde nad rámec těchto pochybení. Komise částku údajně vypočítala chybně podle globálního obratu celé ekonomické jednotky, kterou Musk ovládá. Nikoliv pouze podle obratu firmy X Holdings.
Vláda Spojených států tvrdí, že výše postihu zachází příliš daleko. „Evropská komise se nevhodně pokusila rozšířit svou regulační pravomoc tak, aby se dostala k americkým společnostem, které nejsou přítomny ani nepůsobí v její jurisdikci,“ řekl Brett Shumate, vedoucí občanskoprávního oddělení ministerstva spravedlnosti. Na stížnosti se podílelo také americké ministerstvo zahraničí.
Pravidla evropských soudů nicméně umožňují jakékoli zemi se zapojit do případu, pokud má na výsledku zájem. Soudci nyní musí rozhodnout, zda Spojené státy mohou v případu vystupovat. Samotné Muskovy společnosti X se k evropskému soudu odvolaly letos v únoru. Obvinily Komisi ze závažných procesních chyb a nedbalého vyšetřování celého případu. Tvrdí také, že nedostaly prostor ke spravedlivé obhajobě.
Transatlantický spor
Pokuta poškozuje již tak napjaté vztahy mezi Washingtonem a Bruselem. Americký ministr zahraničí Marco Rubio ji označil za útok „na všechny americké technologické platformy a americký lid ze strany zahraničních vlád“. O několik týdnů později jeho ministerstvo uvalilo sankce na pět osob z bruselských institucí, včetně bývalého evropského komisaře Thierryho Bretona.
„Nebudeme tolerovat, aby se Evropská komise zapojila do překračování regulačních pravomocí ve snaze ovládnout americký motor inovací a hospodářského růstu,“ řekl dál Shumate.
Brusel americkou stížnost nechtěl příliš komentovat. „Z naší strany absolutně nic. Komise má velmi silné argumenty a je připravena hájit svou pozici u soudu,“ odpověděl mluvčí Komise Thomas Regnier na otázku, co poslední krok americké vlády znamená pro vztahy mezi Unii a Spojenými státy. Podle jeho názoru není ohrožena ani celní dohoda mezi EU a USA. Očekává se, že celý spor mezi Komisí a Muskovou sítí X se potáhne řadu let.
