Evropské firmy dokáží získat pouze šest procent globálních investic do startupů s umělou inteligencí. Ve Spojených státech to je 61 procent. Evropští zákonodárci to chtějí změnit. Umělá inteligence se má stát dominantní složkou obchodní politiky evropského bloku, která zahrnuje vše od celních kontrol až po snazší vstup na světové trhy pro malé firmy.
Evropští poslanci podpořili 527 hlasy iniciativu, která se zabývá potenciální rolí umělé inteligence v oblasti hraničních kontrol, cel, logistiky a ochrany spotřebitele. Zákonodárci varují, že nástroje umělé inteligence nesmí porušovat práva zaměstnanců, spotřebitelů, ani ochrany životního prostředí. Vyzvali také Komisi, aby posoudila možný dopad AI na tyto oblasti.
AI musí pomáhat malým firmám
Dokument je nezávazný a stanovuje pouze politický postoj parlamentu. Vypracoval jej Brando Benifei (S&D/Itálie). V dubnu jej schválil výbor pro mezinárodní obchod. „Umělá inteligence se musí stát motorem konkurenceschopnosti evropského obchodu. Pomáhat malým a středním podnikům pronikat na nové trhy, snižovat náklady při dodržování předpisů a zpřísňovat opatření proti padělkům,“ vysvětlil Benifei pro EU Perspectives.
Komise považuje umělou inteligenci a digitalizaci za nezbytné pro jednotný trh.
„Jednotný trh musí být digitální už od začátku. A další fáze inovací bude definována tím, jak se digitální schopnosti uplatní v reálném světě. Technologie, jako je umělá inteligence, musí být propojeny s fyzickými systémy, které mají zlepšit,“ uvedla šéfka Komise Ursula von der Leyenová.
Význam AI pro globální obchod
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) také považuje umělou inteligenci a mezinárodní obchod za propojené systémy. Technologie mohou zlepšit produktivitu, logistiku, dodavatelské řetězce a služby. Obchod může zase pomoci šířit technologie umělé inteligence napříč ekonomikami. OECD odhadla, že globální dodavatelské řetězce tvoří přibližně 70 procent mezinárodního obchodu.
Zpráva Evropského parlamentu vyzvala Světovou obchodní organizaci (WTO), aby se připojila k úsilí přijmout právní rámec pro využívání AI v mezinárodním obchodě. Měly by se k tomu využít mezinárodní standardy a pravidla transparentnosti WTO, aby se zabránilo dalším překážkám v mezinárodním obchodě.
Větší podíl evropských čipů
Zpráva také klade důraz na strategickou autonomii Evropy. Unie nemůže plně těžit z přínosů umělé inteligence, pokud zůstane závislá na externích dodavatelích těchto technologií. Evropský blok v současnosti představuje zhruba 10 procent globálního trhu s polovodiči. Bruselské instituce chtějí tento podíl do roku 2030 zvýšit na dvojnásobek.
Komise rovněž usiluje o to, aby kontinent snížil závislost na dovozu kritických surovin. Až 97 procent dodávek hořčíku pochází z Číny.
Mohlo by vás zajímat
Vzácné zeminy z Číny
Podobně silná závislost panuje i v případě kovů vzácných zemin, jež jsou nutné pro výrobu permanentních magnetů, které se používají například v elektromobilech nebo větrných turbínách. Nutné jsou také pro vojenské technologie, jako jsou řízené střely a další chytrá munice, v dronech, letadlech a ponorkách.
Benifei zdůraznil, že Evropa potřebuje otevřenou strategickou autonomii, a snížení závislosti nejen na komunistické Číně, ale také na Spojených státech.
Dalším nedostatkem Evropy jsou nízké investice do startupů v oblasti umělé inteligence. V polovině roku 2024 evropské firmy tvořily pouze šest procent globálních investic do AI, v USA to bylo 61 procent.
