Představitelé amerického ministerstva zahraničí a ukrajinská velvyslankyně ve Washingtonu pracují na návrhu memoranda, které má v budoucnu umožnit přenos ukrajinských technologií do společných podniků na americké půdě. Tento dokument zatím funguje jako návrh dohody a má otevřít legální kanál pro prodej zbraní do USA, který byl od začátku invaze v roce 2022 fakticky zakázán.
Přestože masivní export zbraní z Ukrajiny přes oceán zatím neběží, Washington již učinil symbolický první krok a zrušil zákaz dovozu z roku 1997. Co všechno musí Kyjev a Washington připravit, než se ukrajinské zkušenosti z bojiště promění v reálnou produkci v amerických továrnách?
První nákupy a testování zájmu investorů
Přestože je proces teprve na začátku, určité konkrétní kroky již proběhly. Americká vláda v dubnu 2026 zakoupila počáteční sérii 1 000 kusů ukrajinských dronů P1SUN. Tento nákup slouží jako předzvěst hlubší spolupráce, o kterou projevilo zájem přes 100 amerických investorů. Podle velvyslankyně Olha Stefanyšynové tito investoři sledují ukrajinské obranně-technologické firmy s cílem zakládat společné podniky (joint ventures).
Ukrajina se mezitím snaží vyřešit vnitřní limity svého zbrojního průmyslu. Výrobní kapacita země sice vzrostla na 35 miliard dolarů, ale domácí rozpočet dokáže pokrýt jen část této produkce. Prezident Volodymyr Zelenskyj proto v dubnu oznámil, že objemy výroby, které převyšují potřeby ukrajinské armády, budou směřovat na export. Cílem je získat kapitál pro udržení chodu odvětví, jehož kapacita má v roce 2026 dosáhnout až 55 miliard dolarů.
Defense City a zrychlené licence pro partnery
Aby mohl export vůbec začít, musel Kyjev radikálně změnit své zákony. Nový rámec „Drone Deals“ a právní režim Defense City mají odstranit byrokratické překážky, které dosud bránily výrobcům prodávat své zboží do zahraničí. Firmy registrované v tomto režimu mohou získat předběžné patnáctidenní povolení k vývozu. Každý kontrakt navíc nově podléhá pevné devadesátidenní lhůtě pro vyřízení u Státní služby pro kontrolu exportu, což má nahradit dřívější nepředvídatelné procesy.
Tento systém má zabránit situacím, kdy ukrajinské firmy musely odmítat objednávky od spojenců z důvodu chybějící legislativy. Příkladem je kyjevský výrobce Ihor Matvijuk, který kvůli zákonným omezením nemohl dříve dodat 1 500 interceptorů západní vládě, i když na to měl výrobní kapacity. Nově definovaných pět kategorií pro export – drony, rakety, munice, software a integrační služby – má tento bottleneck odstranit.
Evropská koalice jako model pro spolupráci s USA
Zatímco spolupráce s USA je ve fázi ladění právních dokumentů, v Evropě se již reálně formují nákupní aliance. Koalice CORPUS, kterou tvoří Ukrajina, Finsko, Itálie, Norsko, Švédsko a Velká Británie, již koordinuje nákupy a sdílí informace o dodavatelských řetězcích.
Aktuální stav ukrajinského zbrojního exportu a spolupráce:
- Velká Británie: Na jejím území již běží ukrajinské výrobní linky.
- Německo a Norsko: Oznámily společné podniky a mass-produkci úderných dronů středního doletu.
- Zprostředkovatelé: Jejich podíl na zbrojních zakázkách klesl z 81 % na 12 % díky přímým nákupům přes státní agentury.
Zelenskyj plánuje, že v roce 2026 bude po Evropě fungovat deset exportních center. Tato infrastruktura má zajistit, že ukrajinské technologie a zbraně zůstanou v rukou partnerů a nedostanou se k Rusku, což bude hlídat meziresortní komise pod Radou národní bezpečnosti a obrany.
