Ruský vojensko-průmyslový komplex dokáže podle nejnovějších zpráv ukrajinské vojenské rozvědky udržet tempo, které okupantům umožňuje odpálit až 100 balistických raket měsíčně proti Ukrajině, a zároveň si zachovat stabilní zásoby. Tento výpočet staví na kombinaci výrobních kapacit několika typů střel, včetně systémů Iskander 9M723, raket RM-48U a hypersonických střel Kinžal.
Klíčovou roli v tomto útočném mixu hraje právě prudce rostoucí produkce RM-48U, kterou ruská armáda původně vyvinula pro protivzdušnou obranu, ale nyní s ní ve velkém měřítku útočí na pozemní cíle.
Výroba RM-48U roste na více než dvojnásobek
Obranná rozvědka Ukrajiny v reakci pro deník Ukrajinska Pravda uvádí, že Rusko plánuje v roce 2026 dodat více než 480 raket RM-48U, zatímco v roce 2025 výroba přesáhla 200 kusů. Současná produkční kapacita zbrojovek dosahuje až 50 raket měsíčně. Zveřejněná data ukrajinské rozvědky zároveň ukazují, že ruský komplex balistických zbraní plánuje pro rok 2026 stabilní dodávku až 700 raket 9M723 Iskander, přičemž měsíčně továrny vyrobí 55 až 60 těchto střel.
K tomu ruské velení letos plánuje vyrobit až 60 hypersonických střel Kinžál odpalovaných z letadel. Tyto tři produkční linie dohromady vytvářejí základ pro vedení dlouhodobých raketových úderů při současném doplňování skladových zásob.
RM-48U vychází z protivzdušné střely systému S-300
Raketa RM-48U nevznikla jako samostatný nový projekt. Vychází z rodiny 48N6, která standardně slouží v systémech S-300PM a S-400. Tato konstrukční linie má své kořeny v Sovětském svazu v letech 1967, kdy designéři zahájili vývoj systému S-300. První verze tehdy vstoupily do výroby v roce 1975 a do služby v roce 1978. Postupně vznikaly modernizace, které rozšiřovaly dosah i schopnosti systému, až vývoj v roce 2007 vyústil v zavedení pokročilého systému S-400.
Základní střela této rodiny s označením 48N6 vstoupila do výroby v roce 1990 a její dostřel dosahuje přibližně 150 kilometrů s hlavicí o hmotnosti 143 kilogramů. Exportní varianta 48N6E2 pro systém S-300PMU-2 pak vykazuje dosah až 195 kilometrů. Konstruktéři obě verze původně navrhli pro ničení letadel, vrtulníků a střel s plochou dráhou letu. Model RM-48U však tuto osvědčenou konstrukční základnu využívá zcela novým způsobem a přenáší její hlavní parametr – velkou vysoce výbušnou tříštivou hlavici o hmotnosti přibližně 150 až 180 kilogramů – do role ničivé útočné zbraně proti pozemním cílům.
Kontrast mezi tabulkovou výrobou a realitou na bojišti
Rozvědka i politické vedení Ukrajiny spojují tato vysoká čísla s pokračujícími masivními údery na ukrajinské území, které zasahují energetickou infrastrukturu i civilní objekty. Prezident Volodymyr Zelenskyj v této souvislosti na zasedání Rady NATO-Ukrajina uvedl, že celková ruská kapacita balistické výroby může dosahovat dokonce až 120 raket měsíčně, což vytváří extrémní tlak na ukrajinskou obranu. Brutální realitu těchto kapacit ukázal například masivní útok z 2. června 2026, při kterém ruské rakety zabily na Ukrajině 23 lidí.
Na pozadí těchto úderů se navíc objevují zprávy o tom, že Rusové upravené protiletadlové střely maskují. Telegramový kanál Colonel GSh uvedl, že přibližně polovina raket z nedávných salv, které pozorovatelé původně označovali jako typ 9M723 Iskander-M, může ve skutečnosti spadat právě do kategorie RM-48U.
Autor kanálu doplnil, že specialisté již první trosky těchto střel identifikovali přímo na místech dopadů. Přestože tato konkrétní zpráva pochází z neoficiálního zdroje a Obranná rozvědka Ukrajiny ji ve svém oficiálním stanovisku pro Ukrajinskou pravdu nezmiňuje, růst výroby RM-48U jasně potvrzuje širší trend. Rusko navyšuje celkový objem balistických kapacit a diverzifikuje jejich použití, což z těchto střel činí jednu z největších hrozeb celé války.
