Zatímco Evropská komise teprve formuluje strategii pro drony a protidronovou obranu, Česká republika už má v pohybu miliardové projekty a ambiciózní plány. Téma se v úterý probíralo na sněmovním výboru pro obranu. Jak se na tuto novou éru válčení a bezpečnosti připravuje armáda? A jaké vize sdílí ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) s náčelníkem Generálního štábu Karlem Řehkou?
Na výboru pro obranu Poslanecké sněmovny se projednávalo mimo jiné důležité sdělení Evropské komise pro Evropský parlament a Radu s názvem Akční plán pro dronovou a protidronovou bezpečnost. Dokument, který je zatím ve fázi schvalování, popisuje koordinovaný přístup EU k narůstajícím bezpečnostním hrozbám ze strany škodlivých dronů. Zároveň podporuje rozvoj konkurenceschopného evropského dronového průmyslu.
Ministr obrany Jaromír Zůna a náčelník Generálního štábu Karel Řehka dali jasně na výboru najevo, že Česko už v této oblasti aktivně jedná a má ambicióznější plány.
Evropská komise dohání realitu: Česko už řeší drony od roku 2002
Ministr Zůna hned v úvodu upozornil na časový skluz evropského dokumentu. „Řešíme perspektivu tady těchto autonomních systémů a jejich význam na budoucím bojišti od roku 2002,“ uvedl Zůna s odkazem na projekt Future Combat System. Zdůraznil, že plán v roce 2026 je „docela pozadu“ oproti současné teorii, koncepcím a praxi v zemích s největšími armádami.
Zůna dále podotkl, že je třeba přesně vědět, co si vzít z konfliktu na Ukrajině. Zmínil iniciativy pobaltských států, které chtějí vytvořit blok pro spolupráci v oblasti dronů a protidronových systémů. „Těch aktivit je celá řada a jde o to, do kterých a jakým způsobem se zapojíme,“ řekl.
Miliardové projekty a spolupráce s vnitrem: protidronová obrana
Ministr Zůna představil konkrétní kroky, které Česká republika již podniká. Armáda má v současné době pět zakázek na pořízení dronů pro taktický stupeň, což představuje první fázi do 3000 dronů.
Dále se realizuje projekt Antidron ve spolupráci s ministerstvem vnitra, který zahrnuje prostředky pro monitorování vzdušné situace a osazování kritické infrastruktury i objektů zvláštního významu. Doplňují ho také rušící systémy. „Armáda tam spolupracuje a ministr obrany s ministerstvem vnitra. Takže i tam jsme hodně daleko,“ zdůraznil Zůna.
Mohlo by vás zajímat
Současně se buduje společná platforma pro krizové řízení státu – agendový informační systém zajišťování obrany státu a informační platforma pro civilně-vojenskou spolupráci. Pilotní projekt tohoto centra, kde spolupracují všechny složky bezpečnostního systému státu, se rozbíhá v Karlových Varech. Zůna potvrdil, že tyto projekty už běží a implementují se. Antidronový systém by se měl dokončit do konce roku 2028.
Ekonomika nízké letové hladiny: Evropa zaostává, Asie dominuje
Jaromír Zůna se dotkl i civilního využití dronů, kde vidí velký potenciál, ale zároveň kritizuje Evropu za nedostatečný rozvoj. „Ve světě už dávno jsou za tímto bodem a tam už se budují něco, čemu se říká ekonomika nízké letové hladiny,“ řekl. Upozornil, že Evropa v tomto segmentu zaostává, zatímco Asie by mohla dominovat světovému trhu s 60 %. Pro plné využití této ekonomiky je podle něj potřeba technologie 6G.
Náčelník Generálního štábu doplnil, že armáda pod Bezpečnostní radou státu zřídila samostatný výbor, kde ministerstvo dopravy a ministerstvo obrany pracují na komplexním řešení dronové problematiky. Navíc, nejen z pohledu vojenské obrany, ale i civilních záležitostí. „Jde to podobným směrem, že jsme si připustili, že se to řeší, že to je potřeba řešit komplexně, včetně legislativních opatření a dalších věcí,“ uvedl Řehka.
Místopředseda výboru pro obranu Jindřich Rajchl (SPD) zdůraznil, že drony jsou klíčovým bodem pro budoucnost armády, strategičtějším než některá těžká bojová technika. Apeloval na maximální zapojení českého obranného průmyslu, který vyrábí špičkovou techniku v oblasti dronů i antidronových sítí.
Financování dronů: Miliardy z EU a národní rozpočet
Jaromír Zůna dále zmínil strategické a zvlášť významné projekty zbrojení a potřebu navyšovat finanční prostředky. „Premiér se i tak vyjádřil, že se budou zvyšovat výdaje na obranu,“ řekl Zůna.
Zpravodaj k tématu dronů Lubomír Wenzl (ANO) doplnil, že se počítá s financováním z evropských fondů (SAFE, EDIP). Zmínil, že v dubnu letošního roku bylo schváleno 1,5 miliardy eur pro evropský obranný průmysl. Ministr Zůna pak potvrdil, že Česká republika má připravené projekty na drony pro víceletý finanční rámec 2028+. Jde podle něj o „veliké peníze“. Zmínil také memorandum se Slovenskem o společném postupu při pořizování a zavádění dronů.
Zástupce ministerstva dopravy Zdeněk Jelínek podotkl, že v rámci Bezpečnostní rady státu pracují tři skupiny – legislativní, technicko-průmyslová a akviziční – které budou zkoumat finanční nástroje s cílem maximalizovat užití evropských finančních nástrojů.
