Debakl Trumpových příznivců v americkém Kongresu sice skýtá dlouhodobý důvod k optimismu, ale zároveň zvyšuje krátkodobou nejistotu. Vítězi této změněné dynamiky jsou velcí evropští dodavatelé obranné techniky.
Očekávalo se, že Demokratická strana ovládne obě komory amerického Kongresu. Lidé, kteří mají z úspěchu demokratů ve Washingtonu největší radost, možná nesedí v Bruselu. Možná jsou v Düsseldorfu, La Spezii či Linköpingu.
Evropští zbrojaři mohou slavit
Evropští zbrojařští giganti patřili k investičním příležitostem s nejlepší výchozí pozicí na kontinentu. Výsledky voleb jen posílily tezi, na které investoři staví již rok. Americký prezident, který je sice politicky oslabený, ale zároveň nepředvídatelný, představuje pro evropské výrobce zbraní ten nejlepší prodejní argument.
Vezměme si například společnost Rheinmetall. Tato německá skupina plánuje do roku 2030 vyrábět 1,5 milionu dělostřeleckých granátů ročně. Její objem nevyřízených zakázek dosahuje přibližně 64 miliard eur (1,6 bilionu korun).
Bez amerických technologií
Firma navíc ze svých klíčových pozemních systémů odstranila americké komponenty, na které se vztahují přísná americká exportní pravidla ITAR (International Traffic in Arms Regulations). Německo zároveň uvolnilo svou „dluhovou brzdu“ ve prospěch vojenských nákupů. Společnost, která k dodávkám tanků nepotřebuje souhlas Washingtonu, má v době, kdy se chování USA stává stále nevyzpytatelnějším, mnohem vyšší hodnotu.
Evropská investiční banka (EIB) je klíčovým faktorem, který umožňuje rychlé financování expanze společnosti Rheinmetall. Analýza z univerzity Bocconi mapuje roli této banky v posilování obranného sektoru – na což upozorňují i analytici ve svých doporučeních pro investory.
EIB měla dlouho zakázáno poskytovat úvěry na výrobu zbraní a munice. Mohla financovat pouze vybavení s dvojím užitím, například civilní drony nebo radary, které mají i vojenské využití. Toto tabu rychle mizí.
Modrá vlna
Brusel strávil roky 2025 a 2026 úvahami o tom, co se stane, pokud se Amerika odkloní od ducha NATO. Demokratický Kongres sice snižuje pravděpodobnost náhlého, faktického odchodu USA z Aliance, avšak Bílý dům to nečiní o nic spolehlivějším. Evropští stratégové by proto měli tento výsledek vnímat spíše jako příležitost k ukotvení změn, nikoli jako důvod k jejich zpomalení.
Z vývoje mohou těžit i další společnosti. Italská skupina Leonardo vlastní polovinu společného podniku se společností Rheinmetall. Tento podnik nedávno získal od italské armády zakázky v hodnotě 4,16 miliardy dolarů (90 miliard korun) na obrněná vozidla a nové tanky. Jde přesně o typ přeshraničního projektu, který mají podporovat nové unijní programy financování. Roční tržby by mohly dosáhnout 4 miliard eur (97,2 miliardy korun).
Francouzská společnost Thales se silně angažuje v digitální oblasti. Evropská komise vybrala její platformu TrustNest R-Cloud pro pilotní projekt, který poskytuje nástroje pro bezpečnou spolupráci v rámci iniciativ Evropského obranného fondu.
Ruské aktivity v takzvané šedé zóně – zahrnující sabotáže a kybernetické útoky – rostou. S tím se zvyšuje poptávka po cloudových řešeních, kybernetické obraně a prostředcích pro elektronický boj.
Měnící se situace
Několik evropských legislativních návrhů nabývá po hlasování ve Spojených státech nového významu. Nejdůležitější je program úvěrů v rámci programu Bezpečnostní akce pro Evropu (SAFE) v hodnotě 150 miliard eur (3,6 bilionu korun). Umožňuje vládám půjčovat si za podmínek podporovaných EU na společné zadávání veřejných zakázek.
Peníze z programu jdou na strategické zdroje, které Evropa outsourcovala z Ameriky. Patří mezi ně doplňování paliva za letu, těžká letecká přeprava a špionážní satelity.
Změna priorit?
Americké volby v polovině volebního období pravděpodobně urychlí čerpání ze strany států v první linii. Prohloubí také spor o to, co se považuje za evropské. Polsko a Rumunsko chtějí peníze z programu SAFE utratit za rychlé nákupy z Jižní Koreje nebo za stávající americké smlouvy.
Francie a Německo chtějí, aby byly ponechány pro evropské platformy. Program evropského obranného průmyslu (EDIP) omezuje komponenty mimo EU na 35 procent ze svého grantového fondu ve výši 1,5 miliardy eur.
Frustrovaný Trump
Pokud americký prezident Donald Trump, frustrovaný doma, použije vývozní licence jako páku v obchodních jednáních, Brusel bude pravděpodobně tento strop tvrdě prosazovat. To by tlačilo výrobce zbraní k produktům bez ITAR.
Americký prezident si ale stále ponechává své veto. K jeho přehlasování jsou zapotřebí dvě třetiny obou komor. Analýza časopisu The Conversation uvádí, že i plná demokratická kontrola by ponechala Trumpovo veto nedotčené. Mohl by se i nadále uchylovat k výkonným nařízením. Trump by také mohl být méně zdrženlivý v zahraniční politice.
Poslanec Evropského parlamentu Brando Benifei (S&D/Itálie), který předsedá delegaci Evropského parlamentu pro vztahy s Amerikou, novinářům řekl: „Doufáme, že bude větší stabilita a předvídatelnost. Víme však, že pokud Trump ztratí kontrolu nad Kongresem, mohl by se ještě více soustředit na zahraniční politiku.“
Stahování amerických vojáků z Evropy
Tento precedent není uklidňující. Poté, co v roce 2006 ztratil obě komory, vyslal George W. Bush do Iráku více než 20 tisíc dalších vojáků. Hlavním testem je přezkum Pentagonu ohledně jeho rozložení sil, který se očekává do prosince.
Pravděpodobně formalizuje to, co Elbridge Colby, Trumpův stratég v Pentagonu, nazývá NATO 3.0. To znamená evropskou odpovědnost za konvenční obranu, menší závislost na amerických schopnostech a uvolnění zdrojů pro tichomořskou oblast.
Kongres stanovil zákonnou hranici 76 tisíc amerických vojáků v Evropě, oproti současným zhruba 80 tisícům. Prezident ale zpochybňuje jeho legalitu. Soudy pravděpodobně záležitost do dvou let nevyřeší.
