Tři drobné republiky, sevřené mezi tři velké země s velmocenskými ambicemi – Rusko, Turecko a Írán. To nemohlo dopadnout dobře, a také nedopadlo. Arménie, Ázerbájdžán a Gruzie mají za sebou řadu válečných konfliktů, politických převratů a celkové prožily třicet let od rozpadu Sovětského svazu v dramatickém zpracování.
Aby těch problémů nebylo málo, tři kavkazské republiky mají napjaté vztahy mezi sebou – s výjimkou spolupráce Gruzie a Ázerbájdžánu. Co se týká politické orientace, Gruzie je protiruská a prozápadní, nejraději by vstoupila do Evropské unie a NATO. Ázerbájdžán se orientuje na jazykově a kulturně blízké Turecko. Od světa odříznutá Arménie z nouze hledá zastání u Ruska a Íránu.
Propad ekonomiky a životní úrovně byl v těchto třech zemích v 90. letech obzvlášť hluboký. Gruzii rozvrátila na počátku 90. let občanská válka a boje s abcházskými a osetinskými separatisty, Arménie a Ázerbájdžán se vyčerpaly krvavým konfliktem o Národní Karabach. Během podzimu loňského roku se o něj válčilo znovu, tentokrát již vyhrál Ázerbájdžán a většinu ztraceného území získal nazpět.
HDP na obyvatele v kavkazských zemích (v dolarech)
Podobně jako v minulých dílech seriálu o zemích po 30 letech od rozpadu Sovětského svazu se zaměřme hlavně na ekonomický vývoj. Obecně lze říct, že tři kavkazské země jsou na zhruba stejné úrovni, co se týká ekonomického výkonu na obyvatele. Oproti Česku jsou chudé, nicméně ekonomicky jsou na tom lépe než většina zemí Střední Asie a od roku 2014 i než Ukrajina.
Český kapitál v Gruzii
Gruzie vyniká vstřícným podnikatelským prostředím, ale i velkým – byť zatím málo využitým – potenciálem pro turistiku. Ekonomické reformy provedené v Gruzii po takzvané Revoluci růží v roce 2003 vedly k vysokému ekonomickému růstu, který vydržel až do koronavirové epidemie v loňském roce. Od roku 2015 nicméně statistiky kazí padající kurz gruzínské měny lari k dolaru a euru.
Po ruské vojenské intervenci v srpnu 2008 došlo k omezení rusko-gruzínské obchodní výměny. Například zemní plyn dnes Gruzie dováží z Ázerbájdžánu, ropné produkty nejvíc z Rumunska. Mezi hlavní položky exportu patří měď, zlato, hutní produkty, oblečení, léky, víno i tradiční místní koňaky. Mezi sofistikovanější položky vývozu patří třeba zdravotnické přístroje a nástroje.
Přehlédnout nelze česko-gruzínské byznysové vztahy. Je to zásluha hlavně energetické společnosti Energo-pro, která v roce 2007 koupila v privatizaci 15 vodních elektráren a jednu plynovou elektrárnu. Později přikoupila ještě rozvodnou síť, která pokrývá téměř celé území Gruzie s výjimkou hlavního města Tbilisi. V menším rozsahu se snaží v gruzínské vodní energetice uchytit také firma GEEN General Energy podnikatele Aleše Mokrého.
Ropná závislost Ázerbájdžánu
Co se týká byznysu v Ázerbájdžánu, prakticky vše se točí kolem ropy a zemního plynu. Podle posledních dat specializovaného webu oec.world za rok 2019 tvořila ropa 75 procent hodnoty ázerbájdžánského vývozu a zemní plyn 12 procent. Ropa směřuje hlavně do Itálie, Izraele, Indie a Německa, ale nemalá část končí také v české rafinerii v Kralupech nad Vltavou.
Ázerbájdžán s pomocí západních těžařských koncernů těžbu ropy v Kaspickém moři během let 2005 až 2008 významně navýšil, v posledních deseti letech již kvůli vyčerpání ložisek klesá. Pozornost se obrací k zemnímu plynu, jehož produkce narostla po zahájení produkce z ložiska Shah Deniz II v roce 2019. Od počátku letošního roku je v provozu plynovod TAP, který umožňuje export do Řecka, Bulharska a Itálie.
Závislost na ropě a plynu není vždy jen výhodou, občas se mění v prokletí. Pád cen ropy v druhé polovině roku 2014 silně postihl ázerbájdžánskou ekonomiku. Reálný růst HDP se na řadu let zastavil, tamní vláda musela snížit kurz manatu vůči dolaru o 54 procent. Až po sedmi letech stagnace přichází obrat k lepšímu. Díky oživení po koronavirové krizi a vzestupu cen komodit vzrostlo HDP ve druhém čtvrtletí meziročně o nevídaných 35,5 procenta.
Tak trochu ztracená Arménie
Nejmenší z trojice kavkazských republik je Arménie. Vzhledem k nevalné ekonomické situaci se vylidňuje. Při získání nezávislosti měla 3,6 milionu obyvatel, aktuální číslo je 2,96 milionu. Arméni odcházejí do Ruska, kde podle některých odhadů dnes žije skoro stejný počet etnických Arménů jako v samotné Arménii. Peníze zasílané ze zahraničí příbuznými aspoň trochu usnadňují nelehký život v zemi.
Obchodní bilance je dlouhodobě deficitní, hodnota vývozu odpovídá dvěma třetinám dovozu. Hlavním obchodním partnerem zůstává Rusko (22 procent exportu a 28,7 procenta importu v roce 2019). Skoro polovinu arménského vývozu tvoří nerostné suroviny a kovy (hlavně měděná ruda a zlato), s velkým odstupem následuje tabák, koňaky, oblečení a další položky. Za sovětské éry vybudovaný strojírenský, elektronický a zbrojní průmysl již prakticky zmizel.
Navzdory všem potížím český vývoz na arménský trh v posledních letech rostl až na 1,2 miliardy korun v roce 2019. Tvoří jej hlavně tradiční produkce českých montoven (mobilní telefony a počítače), dále pak elektrické generátory, kosmetika, přístroje do nemocnic či měřicí či kontrolní přístroje. Mezi prestižní zakázky patří obnova řídicích systémů arménské jaderné elektrárny Mecamor, na níž se podílely české společnosti Škoda JS a ZAT.
David Tramba
V seriálu o zemích 30 let po rozpadu Sovětského svazu jsme již vydali následující texty:
Pobaltí uteklo tak daleko od Moskvy, jak jen mohlo
Rusko se stalo Sovětským svazem v menším provedení
Kazachstán prožívá ropný boom i populační explozi
Ukrajinci mají svobodu, ale žijí v chudobě
Bělorusko zamrzlo na půl cesty a závisí na vstřícnosti Ruska
