Patnáctého listopadu, o půl čtvrté odpoledne, bude na Městském úřadě v Horním Slavkově zahájeno veřejné ústní jednání k zahájení takzvaného společného řízení dle stavebního zákona kvůli těžbě lithia v tamním odkališti. Báňský úřad pro území Karlovarského kraje vydal společnosti Sanaka Industry stavební povolení na stavbu separační linky v dobývacím prostoru odkaliště v Horním Slavkově v půlce června. Těžba lithia z tamní hlušiny se tak přibližuje téměř po měsících. S dobýváním tohoto velmi žádaného nerostu, ale především s jeho dopravou z místa těžby, mají problém místní obyvatelé.
Obyvatelé Horního Slavkova s napětím sledují, jak dopadne povolovací řízení na výstavbu separační linky lithia v dobývacím prostoru tamního odkaliště. Společnost Sanaka Industry chce lithium těžit z hlušiny, pocházející z předchozí hornické činnosti.
Městský úřad Sokolov, odbor stavební a územního plánování, oznámil 8. října veřejnou vyhláškou zahájení takzvaného společného řízení. Současně nařídil k projednání žádosti veřejné ústní jednání na pondělí 15. listopadu v 15:30 hodin, se schůzkou pozvaných, v budově Městského úřadu v Horním Slavkově.
„Podá-li žadatel žádost o vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení a připojí společnou dokumentaci, je zahájeno společné územní a stavební řízení,“ stojí ve stavebním zákoně.
Zahájení společného řízení se oznamuje veřejnosti veřejnou vyhláškou, která musí být vyvěšena nejméně 30 dnů na elektronické úřední desce Městského úřadu v Sokolově a na úřední desce Městského úřadu v Horním Slavkově.
Po tuto dobu musí stavební úřad umožnit každému nahlédnout do podkladů pro vydání rozhodnutí
v kanceláři číslo 3.15 Mětského úřadu Sokolov, odbor stavební a územního plánování, úřední dny: Po a St 8:00 – 17:00 hodin a v ostatních pracovních dnech po předchozí telefonické domluvě, Út – Čt 8:00 – 14:00, Pá 8:00 – 12:00 hodin). Účastníci řízení mohou písemně uplatnit své námitky a dotčené orgány závazná stanoviska nejpozději při veřejném ústním jednání,“ stojí ve vyhlášce.
Pro záměr bylo vydáno závazné stanovisko k posouzení vlivu provedení záměru na životní prostředí – „Stanovení dobývacího prostoru Horní Slavkov a následná hornická činnost na ložisku Horní Slavkov – odkaliště“, podle zákona o posuzování vlivu na životní prostředí, ministerstvem životního prostředí 14.08.2017 pod č.j. MZP/2017/710/360.
Do závazného stanoviska lze nahlédnou v Informačním systému EIA na internetových stránkách CENIA, České informační agentury životního prostředí a na stránkách ministerstva životního prostředí pod kódem MZP458.
28. května 2020 bylo pod č.j. MZP/2020/710/701 vydáno ministerstvem životního prostředí vyjádření, kdy ministerstvo řešilo změny záměru, které vyplynuly z postupující projektové přípravy a některé vzešly z podmínek stanoviska EIA. V závěru vyjádření se uvádí, že „změny nejsou významnou změnou záměru z hlediska zákona a nepodléhají posouzení z hlediska vlivu na životní prostředí podle zákona, a to v případě zachování parametrů a činností uvedených v tomto vyjádření“.
Projektovou dokumentaci pro společné řízení linky na třídění lithia vypracovala Helena Mrkosová ze společnosti TVAR COM.
Separace bez legrace
Těžba lithia z pozůstatků hornické činnosti v západočeském Horním Slavkově je tedy definitivně na spadnutí. A mohla by už začít dříve než za dva roky. Obvodní úřad pro území Karlovarského kraje vydal společnosti Sanaka Industry stavební povolení na stavbu separační linky 10. června. Linka je klíčová pro vydobytí lithné slídy z hornoslavkovské hlušiny.
Ve stavebním povolení stojí, že stavba bude dokončena do dvou let ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Jak má těžba prakticky vypadat? Natěžená hlušina, tedy lithný písek, bude dopravena do bubnového rozplavovače, kde se smísí s technologickou vodou. Následně se bude rozdělovat pomocí dvoustupňové magnetické separace na koncentrát lithných slíd a písek. Slídový koncentrát se pak bude na místě povoleného dobývání odvodňovat, balit a skladovat.
Společnost Sanaka Industry zastoupila v řízení před báňským úřadem už zmíněná společnost brněnská společnost TVAR COM. Společnost o sobě na webu tvrdí, že poskytuje profesionální řešení zahrnující projektovou, inženýrskou, konzultační a stavebně-výrobní činnost. Společnost pro Sanaka Industry vypracovala projekční dokumentaci pro výstavbu separační linky a lithné slídy.
„Předmětem řízení je vydání stavebního povolení na stavbu Separační linka – Horní Slavkov. Jedná se o zařízení a objekty na zpracování pískové suroviny ve stanoveném dobývacím prostoru Horní Slavkov, realizováním úpravárenské technologické linky na zpracování suroviny kameniva (pískové suroviny) vytěžené v dobývacím prostoru, se vstupní kapacitou 360 000 tun suroviny ročně,“ stojí ve stavebním povolení.
Záměrem stavby je realizace plně funkční úpravárenské linky s nutným technologickým zařízením, včetně potřebné infrastruktury v severovýchodním okraji dobývacího prostoru.
„Cílem technologie provozu je pomocí dvoustupňové magnetické separace rozdělit frakci o velikosti zrna od 0 – 1 mm na koncentrát lithných slíd (cinvalditů) a křemenný písek. Stavba je definována jako dočasná, po skončení těžby bude technologická linka demontována stejně jako úpravárenská a skladovací hala a vodní hospodářství. Z hlediska architektonického jsou uplatňovány jednoduché tvary s ohledem na stávající zástavbu,“ stojí dále ve stavebním povolení.
V místě se tedy blíží tyto práce: bourání starých budov, výstavba trafostanice, administrativní a sociální budovy a vrátnice. Proběhnou také hrubé terénní úpravy, výstavba venkovního vodovodu a venkovního osvětlení. Vystavěny budou vnitrozávodní komunikace a zpevněné plochy, dvě příjezdové komunikace, dvě silniční váhy, oplocení, protihluková stěna a oplocení skladové plochy.
Místní jsou zásadně proti
Po separaci cinvalditu a křemenného písku bude roční produkce jílových kalů 357 000 tun, což představuje 482 000 tun jílových kalů, které budou kompletně použity v rámci
sanace a rekultivace. „Z níže uvedeného vyplývá, že jílové kaly budou obsahovat těžké kovy a znečišťující látky, které se mají likvidovat dle cílových parametrů jako nebezpečný nebo ostatní odpad,“ tvrdí několik účastníků řízení, kteří se proti těžbě postavili.
„Povolením hornické činnosti dojde ke zhoršení životních podmínek obyvatel okolních městských částí — Háje, Kounice, Svatopluk, Ležnice vlivem těžební činnosti ve formě nadměrné hlučnosti, prašnosti, kontaminace okolí ze zbytků nebezpečných látek, které na uvedeném ložisku zůstaly po původní těžbě,“ tvrdí další z účastníků řízení Jiří Chlupáček z Ležnice.
„Zahájením těžby v lokalitě u bývalé šachty Stannum vznikne prašný a hlučný prostor. Rozšířením o navrhovaný dopravníkový pás v délce cca 1100 m a vybudováním vlečky v katastrálním území Ležnice dojde ke znásobení prašnosti a hluku vlivem dvojí až trojí překládky těženého materiálu. V těsné blízkosti plánované vlečky hospodaří ekologickým způsobem čtyři zemědělské podniky, jejich činnost v daném režimu bude touto nakládkou ohrožena. Stejným způsobem se tato činnost dotkne života v osadě Ležnice, která je tvořena venkovskými staveními a malými hospodářstvími. Budováním dopravníkového pásu a dalších budov technického zázemí v místě předpokládané vlečky, dojde k vykácení značného množství vzrostlých dřevin. Celé technické zázemí bude na poddolovaném území,“ tvrdí manželé Bartoňovi z obce Ležnice.
Mimořádně výhodná investice
Vraťme se k historii aktuálních pokusů o těžbu lithia. U obou lokalit, kde se má z hlušiny těžit lithná slída na Cínovci a v Horním Slavkově, se v minulosti objevila spojitost se známým pražským lobbistou Ivo Rittigem.
O cínovecký resort měla zájem společnost Wilsea, spravovaná Rittigovými právníky. V Sanaka Industry (dříve Grum – pozn. red.) působil v minulosti spolupracovník lobbisty Ivo Rittiga Peter Kmeť, druhdy rezident komunistické rozvědky I. správy SNB v New Yorku.
Řadu otázek vyvolává i skutečnost, že obě firmy se k ložiskům lithia dostaly za nebývale velmi, až nápadně, výhodných okolností. Horní Slavkov před dvaceti lety daroval zhruba 40 hektarů pozemku s bývalým odkalištěm, na kterém se má těžit lithium, Nadaci Georgia Agricoly (NGA). Nadace pak pozemek prodala za 6,5 miliónu korun Sanaka Industry, která dnes žádá o povolení k těžbě.
„Pro město to tehdy nemělo žádnou hodnotu,“ odmítl kritiku bývalý starosta Horního Slavkova Petr Hanzík (SZ). „Tvrdí, že v roce 1998, kdy město pozemek darovalo, ani později při prodeji pozemku v roce 2006, neměl nikdo potuchy, jaké bohatství ukrývá,“ napsal před třemi roky deník Právo.
Horní Slavkov se mohl podle Práva díky těžbě lithia stát jedním z nejbohatších měst na Sokolovsku. Nestane se kvůli daru Nadaci Georgia Agricoly. Nadace naopak pozemek prodala za 6,5 miliónu korun soukromé společnosti, která žádá o povolení k těžbě.
„Že tam to lithium je, to už věděl ústřední ústav geologický v padesátých letech. To každý, s odpuštěním blbec, musel vědět, že to tam je. Nikdy to ale nebylo zdrojem zájmu, až nyní s moderními technologiemi a poptávkou se stal atraktivní, jinak to byl běžný odpad,“ komentoval pro Právo jeden z odborníků a bývalý člen správní rady nadace, který ale nechtěl být jmenovaný.
Mimo jiné řekl, že soukromá společnost, jež o pozemek usilovala, na konci dubna 2003 dostala objednaný znalecký posudek, který určoval kubaturu rudného odkaliště v Horním Slavkově, deklaroval obsah kovů v něm a vypočítal obsah lithia, rubidia a cesia a případně dalších využitelných kovů.
Měsíc předtím byla podepsána kupní smlouva mezi nadací a společností k pozemku, za který ale firma nezaplatila všechny dojednané splátky. Po soudních tahanicích získala nadace pozemky zpět a prodala je opětovně až v roce 2006.
Těžaři estébáci
Takzvanou ovládající osobou společnosti Sanaka Industry je fond RSJ Investments SICAV.
Podobná obchodní operace se odehrála i na Cínovci. V létě 2007 vypracoval znalec Josef Hubač z Teplic na objednávku státního podniku DIAMO ocenění pozemků na Cínovci s lithnými písky. Jak vyplývá z jeho posudku, znalec Hubač ovšem nedostal k zadání ty nejpodstatnější informace, a to, respektive jaká surovina, co se na pozemcích nachází. O pozemky se ucházela nejprve společnost Wilsea, spojována s kontroverzním lobbistou Rittigem, ale nakonec jej koupila společnost Cínovecká deponie.
Jak už jsme naznačili, u obou společností lze v pozadí nalézt fond RSJ Investments SICAV a lidi okolo milionáře Karla Janečka, jehož otec Karel sloužil před rokem 1989, stejně jako Rittigův spolupracovník Peter Kmeť, u komunistické rozvědky.
Dosud se mělo za to, že společnost Cínovecká deponie, která se chystá těžit lithné písky na Cínovci, patří vesměs akciové společnosti RSJ Investments SICAV ze stáje svérázného českého milionáře Karla Janečka. Jak ale vyplynulo ze zkoumání Ekonomického deníku, část akcií vlastní neprůhledná kyperská společnost Mesoper Investments Ltd. a další část patří agentce Státní bezpečnosti z Českých Budějovic Evě Baštové.
Poslední údaj o akcionářích je v obchodním rejstříku uložen ve zprávě z roku 2020.
Jan Hrbáček
