INZERCE

Premiéři Polska a České republiky podepisují dohodu o hnědouhelném dolu Turów. Foto: Úřad vlády

Stažení žaloby za miliardu. Dohoda kvůli kontroverznímu dolu Turów je podepsána. Greenpeace zuří

Český premiér Petr Fiala a šéf polského kabinetu Mateusz Morawiecki dnes podepsali dohodu o kontroverzním hnědouhelném dolu Turów. Tu nejprve ve středu schválily vlády obou zemí. Polsko České republice zaplatí v rámci náhrady za devastující těžbu s dopadem na příhraniční obce 45 milionů eur, přes jednu miliardu korun, ta stáhne žalobu. Až Česká republika obdrží domluvené finanční prostředky, stáhne žalobu u Soudního dvora EU kvůli Turówu. Podle Fialy by se transakce mělo odehrát v řádu hodin. Ekologická organizace Greenpeace označila postup českého kabinetu za skandální. Podle ní schválil dohodu tajně a není jasné, jakou verzi nakonec zvolil.

„Myslím, že je to velký úspěch. Podařilo se nám odvalit balvan, který poslední léta zatěžoval česko-polské vztahy,“ řekl po podpisu dohody krátce po jedné hodině odpolední premiér Petr Fiala. Kvůli dolu vedla Česká republika spor s Polskem šest let.

Důl Turów u česko-polské hranice zásobuje uhlím sousední elektrárnu. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, je v oblasti největším zaměstnavatelem. Těžit chce do roku 2044.

Hnědouhelná elektrárna Turów má pro polskou energetiku značný význam. Pokrývá zhruba pět procent tamní spotřeby elektřiny. Její instalovaný výkon (1488 megawattů) je srovnatelný se součtem výkonu českých elektráren Tušimice a Prunéřov II. Loni PGE spustilo do provozu nový blok o výkonu 496 megawattů, který nahradil tři nejstarší bloky.

Polský hnědouhelný důl Turów. Foto: Greenpeace ČR

Obyvatelé z příhraničí se obávají zvýšeného hluku, prašnosti a především ztráty zdrojů pitné vody. Už dnes voda ze studní u hranic mizí, což dokládá monitoring České geologické služby.

Částka 35 milionů eur, tedy 851 milionů korun, půjde podle ministerského předsedy v rámci kompenzací za těžbu v dole Turów do Libereckého kraje. Dalších deset milionů eur, tedy 243 milionů korun, pak bude náležet českému státu, dodal premiér.

Polsko se také podle něj zavázalo k několika opatřením.

„Polsko se zavázalo k dostavbě a funkčnosti podzemní stěny, která by měla zabránit dalšímu odtoku podzemních vod z českého území. Zavázalo se k postavení zemního valu, který má chránit obyvatele nejbližších obcí před hlukem, prachem a světelným znečištěním. Zavázalo se k přijetí opatření ke zlepšení ovzduší v dotčeném regionu. Zavázalo se k řadě dalších věcí ve prospěch Libereckého kraje,“ oznámil Petr Fiala.

Do dokončení těžební činnosti bude podle dohody zajišťován monitoring hlukové zátěže z dolu, kvality ovzduší, terénních pohybů a hladin podzemních vod. Bude též fungovat fond malých projektů k financování místních a regionálních projektů v oblasti životního prostředí.

Pro Českou republiku je podle Fialy také důležité, že dohodou získá přístup ke všem relevantním datům týkajícím se těžební činnosti a budeme moci dříve a lépe reagovat na případné problémy. Česká republika by toho všeho nedosáhla jinou cestou než cestou dohody, řekl premiér.

Liberecký kraj je podle hejtmana Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) s dohodou spokojen. Peníze podle něj použije Liberecký kraj na konkrétní projekty v nejbližším okolí dolu Turów na českém území – na výstavbu náhradních vodovodů a sítí.

„Budou ale určeny také na sledování stavu budov, které jsou především nejblíže dolu v obci Uhelná, Oldřichov na Hranicích,“ řekl hejtman.

Dohodu uvítal i Josef Horinka (Starostové pro Liberecký kraj), starosta příhraničního Hrádku nad Nisou, jehož části Uhelná a Václavice jsou těžbou na polské straně postiženy nejvíce.

Za skandální označilo postup české vlády ekologické hnutí Greenpeace.

„Dohodu schválila česká vláda tajně včera a dnes ji narychlo jede podepsat polský premiér. To samo o sobě je skandální,“ uvedla za Greenpeace Nikol Krejčová.

„Není dokonce ani jasné, co ve smlouvě nakonec je. Právo na informace, které je jedním ze základních práv veřejnosti, nyní premiér Fiala a všichni ministři jeho vlády pošlapali,“ dodala.

Česko původně za škody způsobené těžbou požadovalo náhradu ve výši 50 milionů eur, tedy zhruba 1,22 miliardy korun. Polsko nabídlo 40 milionů eur, tedy zhruba 980 milionů korun. Spor trval také u požadavku na desetiletou délku soudního dohledu. Varšava byla jen pro dvouletý dohled.

Rozšíření těžby Polsko předloni povolilo bez ohledu na námitky české strany. Česko se kvůli tomu obrátilo na Soudní dvůr EU, který loni v květnu nařídil Polsku předběžným opatřením zastavit práce. Poláci to odmítli a zpochybnili i dopady na české území.

Generální advokát Soudního dvora EU ve čtvrtek dal za pravdu české žalobě. Polsko podle něj porušilo unijní právo, když neposoudilo vliv dolu na životní prostředí. Samotný verdikt unijní justice se očekává na jaře. Polsku se mezitím načítá pokuta za neuposlechnutí předběžného příkazu soudu zastavit těžbu, kterou se mu Evropská komise chystá strhnout z unijních dotací.

Jan Hrbáček s použitím ČTK