Celková netto spotřeba elektřiny dosáhla v Česku ve třetím čtvrtletí hodnoty 13,6 terawatthodiny (TWh). To představuje meziroční nárůst o 3,2 procenta. Zvýšení spotřeby o čtyři procenta na 10,1 TWh nastalo také u zemního plynu, tady ale spotřebu táhly výhradně paroplynové elektrárny.

„Statistiky spotřeby elektřiny a plynu za třetí letošní čtvrtletí nabízejí dva odlišné příběhy. V případě elektřiny rostla spotřeba poměrně rovnoměrně ve všech měsících a u všech kategorií odběratelů. Spotřeba plynu naopak vzrostla pouze u velkoodběratelů, ostatní skupiny odběratelů ji snížily, domácnosti dokonce o 14 procent,“ říká Jan Liška, vedoucí oddělení statistiky a sledování kvality na Energetickém regulačním úřadu (ERÚ).

Stagnující průmysl, rostoucí export

Ve zprávě o provozu elektrizační soustavy na webu ERÚ však zarazí jeden detail. Spotřeba elektřiny v průmyslu ve třetím kvartálu stagnovala na loňské úrovni. Růst spotřeby táhly jiné skupiny zákazníků. Domácnosti meziročně navýšily spotřebu o tři procenta na 3,19 TWh. V případě sektoru služeb, obchodu, školství a zdravotnictví spotřeba nastalo zvýšení o 7,8 procenta na 3,28 TWh.

Pozoruhodný je také růst výroby elektřiny ve třetím čtvrtletí o 12,4 procenta na 17,9 TWh. Navíc vyrobená elektřina směřovala hlavně na vývoz. Kladné vývozní saldo meziročně narostlo o 82,5 procenta na 3,1 TWh. Jak Ekonomický deník již dříve upozornil, projevil se zde výpadek výroby maďarské jaderné elektrárny Paks kvůli nízké hladině vody v Dunaji. Vzrostl tudíž objem dodávek na Slovensko, do Rakouska a pak dále do Maďarska.

Mohlo by vás zajímat

Výroba elektřiny v Česku v jednotlivých měsících roku 2026. Zdroj: ERÚ

Uhelné elektrárny od června vyrábějí více elektřiny než ve stejném období loni a platí to dodnes. Ve třetím čtvrtletí ERÚ udává nárůst výroby o 19,4 procenta na 6,87 TWh. Největší skok nastal v případě výroby v paroplynových elektrárnách: o 140 procent na 0,68 TWh. U přečerpávacích vodních elektráren byl meziroční nárůst 48,7 procenta, fotovoltaické elektrárny vyrobily o 22,4 procenta více elektřiny a větrné elektrárny o 18,6 procenta více. Jaderné elektrárny vyrobily zhruba stejně elektřiny jako v loňském třetím kvartálu.

ERÚ do čtvrtletní zprávy o provozu elektrizační soustavy prvně zahrnul také zařízení pro ukládání elektřiny. Tedy velkokapacitní baterie. Ke konci září evidoval úložnou kapacitu ve výši 3248 MWh. Největší podíl na tom mají malá bateriová úložiště v domácnostech a firmách (2481 MWh). Od začátku roku skokově roste kapacita velkých úložišť s kapacitou nad 1 MWh, ta ke konci září dosáhla 767 MWh.

Růst spotřeby plynu táhly Počerady

Spotřeba zemního plynu dosáhla ve třetím čtvrtletí 10,15 TWh s meziročním nárůstem o čtyři procenta. Jenže celý růst táhla kategorie velkých zákazníků připojených přímo k páteřní síti NET4GAS. Ti meziročně navýšili spotřebu o 162 procent na 1,32 TWh. ERÚ konkrétně zmiňuje paroplynovou elektrárnu společnosti ČEZ v Počeradech, která stojí za spotřebou většiny z uvedeného množství plynu.

Naopak ostatní zákazníci, připojení k síti jednotlivých distribučních společností, snížili odběr plynu o 4,5 procenta na 8,8 TWh. Střední odběratelé omezili spotřebu o 8,4 procenta, maloodběratelé o 5 procent a domácnosti o 14,1 procenta. Výjimkou z tohoto trendu byli pouze velcí odběratelé. Varujícím trendem je meziročně nižší objem dovozu plynu do Česka a z něj vyplývající nižší ukládání letních přebytků do podzemních zásobníků.