Pátek, 16. dubna, 2021

Česko-polská bitva o Turów. Proč je lom s elektrárnou pro Poláky tak důležitý?

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Česká republika podá do konce února žalobu na Polsko kvůli pokračování těžby na dole Turów. Postoj české strany je zřejmý – další těžba může ohrozit zdroje pitné vody pro desítky tisíc obyvatel Libereckého kraje a polské úřady se tím prakticky nezabývají. Proč tedy Poláci chtějí dál těžit i za cenu zhoršení vztahů s Českem a Německem? Nemají moc na výběr. Vysvětlení naleznete v následující analýze Ekonomického deníku.

Pohled z kopců na česko-polsko-trojmezí je poučný, prozdradí mnohé o stavu energetiky ve středu Evropy. Na českém území nad obcí Václavovice vyrostlo v roce 2017 třináct větrných elektráren. Na německé straně nelze přehlédnout několik větrných farem; početné uhelné elektrárny v lužické pánvi (v majetku českých podnikatelských skupin EPH a PPF Investments) se ukážou jen za dobrého počasí. Zato hned za hraniční čárou v Polsku začíná nepřehlédnutelný hnědouhelný lom, jemuž dělá společnost uhelná elektrárna německém Turów. Vše je vtěsnáno do úzkého výběžku polského území mezi Žitavou a Frýdlantem.

Problém je v tom, že Poláci energii z hnědého uhlí nutně potřebují. Dostupné zásoby v řadě černouhelných dolů pomalu docházejí a na otevírání nových šachet nejsou peníze. Provoz černouhelných elektráren je navíc při dnešní hodnotě emisních povolenek silně ztrátový. Polské plány na těžbu zemního plynu z břidlic narazily na nepříznivou ekonomickou i geologickou realitu, také záměr stavět jaderné bloky zůstává skryt v mlze vzdálené a nejisté budoucnosti. Větrné elektrárny dávají smysl hlavně na severu země, kde více fouká.

Nyní se podívejme na pár základních čísel ke stavu a vývoji polské energetiky. Ještě v roce 2015 byla země ve výrobě elektřiny soběstačná, zato v lednu až listopadu loňského roku (poslední známá data na webu Mezinárodní energetické agentury) již musela importovat rekordních 12,5 miliardy kilowatthodin elektřiny. To odpovídá skoro devíti procentům polské spotřeby. Polsko již dováží elektřinu prakticky ze všech sousedních zemí včetně Česka. Výroba elektřiny z uhlí za jedenáct loňských měsíců klesla o desetinu; uhelné bloky postupně odpadají kvůli zastaralosti i ekonomické nevýhodnosti. Rozmach obnovitelných zdrojů a plynových elektráren zatím nahrazuje jen část výpadku.

 

Rozdíl mezi vývozem a dovozem elektřiny v Polsku (v GWh za měsíc)

Ještě v roce 2010 Polsko elektřinu vyváželo, v roce 2015 mělo vyrovnanou bilanci. Od té doby se závislost na dovozu každým rokem prohlubuje. Zdroj: IEA

 

Elektrárna Turów patří mezi největší a nejvytíženější polské elektrárny, pokrývá zhruba pět procent tamní spotřeby elektřiny. Její instalovaný výkon (1488 megawattů) je srovnatelný se součtem výkonu českých elektráren Tušimice a Prunéřov II. Vlastní ji největší polská elektrárenské skupina PGE, která do jejího rozvoje investuje nemalé částky. Na konci dubna má spustit do provozu nový blok o výkonu 496 megawattů, který nahradí tři nejstarší bloky z 60. let. Je logické, že PGE nezainvestuje čtyři miliardy zlotých (23 miliard korun) jen tak do bloku, pro který nebude mít dostatek uhlí na několik desetiletí provozu.

Pamětníci si možná vzpomenou na zprávu z roku 2010, kdy PGE nabízelo, že postaví horkovodní potrubí a napojí Liberec a Jablonec nad Nisou k dodávkám levného tepla z elektrárny Turów. K tomu nakonec nedošlo. Dobré sousedské vztahy se začaly kazit až v předminulém roce, kdy PGE přišlo s projektem rozšíření lomu Turów – směrem k české hranici u Hrádku nad Nisou. Severočeská vodárenská společnost následně přišla s varováním, že rozšířený lom doslova vysuší oblast Hrádecka, Chrastavska a Frýdlantska a připraví 30 tisíc lidí o dodávku pitné a užitkové vody.

V loňském roce se spor dále prohloubil. Když společnost PGE během přeshraničního posuzování vlivu na životní prostředí (EIA) narazila na silný odpor k pokračování těžby do roku 2044, vsadila na „salámovou taktiku.“ Polská vláda v březnu schválila prodloužení těžby v lomu Turów o šest let – aniž by dala sousedním zemím a ekologickým organizacím možnost vyjádřit se. V posledních měsících PGE a polské úřady znovu usilují o schválení původně navrženého prodloužení těžby do roku 2044. V tuto chvíli došla české vládě trpělivost. Proti projektu vystupují vedle řady ekologických organizací a místních obyvatel také spolkový stát Sasko a město Žitava.

„Dosavadní jednání s polskou stranou, především ohledně kompenzace nákladů na vybudování nových zdrojů pitné vody nepřineslo uspokojivé záruky, proto přistupujeme k podání žaloby na Polsko k Soudnímu dvoru EU. Součástí žaloby bude také návrh na předběžné opatření o zastavení těžební činnosti v polském dole Turów do okamžiku rozhodnutí Soudního dvora. Pokračování těžby má závažné a nevratné negativní dopady na životní prostředí v České republice, takže podání žaloby, byť se jedná o tu nejkrajnější možnost řešení, je nevyhnutelné,“ uvedl v pondělí ministr životního prostředí Richard Brabec k chystané žalobě.

David Tramba

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter