Stát možná investuje desítky miliard do rozvoje vodíkové dopravy

Podle závěru studie by měl stát na rozvoj vodíkových aut a autobusů vynaložit přibližně 42 miliardy.

Na českých silnicích by se v dalších letech nemusely rozšířit jen elektromobily. Stále častější mohou být vodíková auta, které by z velké části využívala především hromadná doprava.

Dokládá to studie společnosti Grant Thornton, která byla zpracována v součinnosti s Ministerstvem dopravy a týká se využití a možnosti rozšíření vodíkového pohonu v dopravě. Závěry této studie mohou přitom ovlivnit, kam v následujících letech půjde desítky miliard korun. „Tato studie slouží jako podklad pro aktualizaci Národního akčního plánu čisté mobility, který si vytyčil v oblasti vodíkové mobility cíl vybudovat do roku 2025 3-5 vodíkových stanic z důvodu naplnění požadavků směrnice o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva. Tato směrnice navazuje na cíle EU při snižování emisí CO₂ v dopravě,“ píše ve studii.

Studie doporučuje podporovat výstavbu infrastruktury (plnících stanic jak pro sektor hromadné, tak i veřejné dopravy) nebo podporovat nákup osobních aut a autobusů pro veřejnou hromadnou dopravu.

Mohlo by vás zajímat

O sesazení Pekarové Adamové z pozice předsedkyně Sněmovny poslanci nehlasovali

Podle studie může dojít ke čtyřem různým scénářům, jak se vodíková mobilita bude rozvíjet. „Nulová (business as usual) varianta je postavena na předpokladu, že vodíková mobilita bude ponechána „svému osudu“ a její rozvoj nebude systémově podporován. Na druhé straně stojí scénář, který je reprezentován silnou pomoci ze strany státu,“ uvádí se. Mezi těmito extrémy je také základní scénář, u kterého byla nalezena shoda napříč skupinou pro vodíkovou mobilitu. Je založen na předpokladu, že vodíková mobilita bude podporována v rozumné míře a dojde k postupnému rozvoji infrastruktury a podpoře trhu vodíkových aut a autobusů. „Zde se můžeme opřít o zkušenosti s obdobným vývojem u CNG a aktuálním vývojem elektromobility,“ píše se ve studii.

Při adekvátní míře podpory by mělo dojít k výstavbě 117 plnících stanic, které umožní provoz 115 tisíc vodíkových aut (celkový počet bude 5,1 milionů), autobusů se bude provozovat přibližně tisíc.

Celkové kumulativní náklady této podpory by měly dosáhnout přibližně 42 miliard korun (35 miliard by šlo na výstavbu pro podporu trhu s vodíkovými automobily, 3 miliardy pro autobusy a 3,9 miliardy na výstavbu vodíkových stanic) v následujících 13 letech.  „Jako dodatečné efekty podpory vodíkové mobility je možné chápat i pozitivními dopady do ekonomiky ČR v dalších letech (podpora výzkumu a vývoje, potřeba nových odborníků, zvýšení zaměstnanosti, konkurenceschopnost průmyslu apod.),“ píše se ve studii.

Studie také doporučuje aktualizovat současný plán rozšíření vodíkového pohonu v dopravě. „Současný cíl se při modelových výpočtech ukázal jako nedostatečný a nepodporující rozvoj vodíkové mobility v ČR. V roce 2025 by tedy na základě této studie mělo být v provozu alespoň 12 plnicích stanic. Z důvodu nárůstu uvažovaného počtu stanic je třeba zvážit navýšení alokace v plánovaném Operačním programu doprava (nyní 100 milionů korun na vodíkové plnicí stanice) alespoň na dvojnásobnou hodnotu, aby byl zajištěn adekvátní rozvoj dle plánu,“ píše se také.

Studie také obsahuje SWOT analýzu, která se snaží přehledně vyhodnotit informace spojené s rozšířením vodíkového pohonu v dopravě. Je rozdělená do čtyř částí. Najdeme zde silné a slabé stránky vodíkového pohonu nebo příležitosti a hrozby, které s rozšířením této dopravy vznikají.

Arsen Lazarevič