Klimaticko-energetická opatření, která včera přijala Evropská komise za účelem snížení emisí oxidu uhličitého, dramaticky ovlivní řadu odvětví. Zástupci automobilového průmyslu upozorňují, že cíle pro dopravu a související legislativa musí být nastaveny realisticky a splnitelně. Stanovení data pro ukončení registrací vozidel se spalovacím motorem může být podle nich kontraproduktivní a ochranu klimatu může paradoxně zhoršit.
Balík opatření „Fit for 55“ zásadním způsobem rozhoduje o budoucnosti průmyslu napříč celou Evropskou unií. Kromě energetiky a zemědělství se významně dotkne i dopravy. Právě automobilový průmysl upozorňuje na to, že dosažení masivního snížení emisí CO2 ve velmi krátké době bude extrémně náročně a také drahé.
Reálné cíle
„Automobilový průmysl si je vědom svých závazků vyplývajících z mezinárodních dohod a klimatických cílů. Ve snaze aktivně přispět k řešení globálního oteplování je proto zásadním investorem do vývoje řešení nízko- a bezemisní mobility. Aby toto úsilí nebylo zmařeno, politická reprezentace musí při svých nadcházejících jednání objektivně vyhodnotit celé spektrum dopadů,“ říká viceprezident Sdružení automobilového průmyslu a předseda představenstva MOTOR JIKOV Group Miroslav Dvořák.
Dodává, že navržená regulace bude totiž zásadním způsobem ovlivňovat nejen životní prostředí, ale i ekonomiku, konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu a bude mít i dopady sociální. Ať už se bude jednat o zaměstnanost, 130 let dlouhou tradici výroby motorů nebo třeba přístup k mobilitě pro všechny občany Evropské unie.
Přestože Sdružení automobilového průmyslu plnění klimatických cílů podporuje, zároveň apeluje na to, že emisní musí být nastaveny realisticky a splnitelně.
Různé země, různé podmínky
Podle automobilového průmyslu navíc pouhé zpřísnění cílů pro nová vozidla nepředstavuje efektivní cestu, jak snížení emisí v silniční dopravě dosáhnout. Balíček totiž nebere v úvahu stávající vozidla.
„Pro efektivní snižování emisí z dopravy je zapotřebí, aby legislativa umožnila nabídnout zákazníkům v přechodové době širší paletu řešení. Z pohledu regulace by tak například vozidla s hybridním pohonem měla i nadále představovat podporovanou technologii. Stejně tak by Evropská unie měla vzít v potaz využití syntetických a pokročilých alternativních paliv vyrobených za použití obnovitelných zdrojů energie, jejichž přínos by pro dekarbonizaci stávajícího vozového parku byl nesporný. Stanovené cíle musí být nutně navázány na naplňování závazných podmínek všemi členskými státy, pokud jde o rozvoj infrastruktury pro alternativní pohony,“ dodává Miroslav Dvořák.
Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý připomněl, že Česká republika i čeští podnikatelé usilovali o to, aby konkrétním návrhům a navyšování cílů předcházelo hodnocení dopadů na jednotlivé země. Dopady balíku na země a firmy se budou totiž lišit, což je dáno řadou faktorů, třeba emisní náročností ekonomik či kupní silou obyvatelstva.
Dle jeho slov návrhy předpisů sice do určité míry reflektují, že výchozí pozice členských států jsou odlišné, ale detailní zhodnocení hospodářského a sociálního dopadu na úrovni zemí přesto chybí, což z pohledu naší země považuje za jeden z největších problémů balíčku.
Chybí analýza
Záměr Evropské komise ztělesněný v balíku opatření „Fit for 55″ považuje Hospodářská komora za příležitost, jak nastartovat českou ekonomiku novým směrem. Postrádá však analýzu dopadů na ekonomiku České republiky a tuzemské podniky.
„Vláda si bude muset pro další vyjednávání na evropské úrovni zpracovat analýzy dopadů, a současně zajistit, že státy budou mít dostatečnou flexibilitu, jak nové cíle a limity plnit, a to vše při zachování principu technologické neutrality,“ doporučuje Vladimír Dlouhý s tím, že Hospodářská komora nabízí vládě součinnost na základě podnětů ze všech oborů, které zastřešuje.
Konec spalovacích motorů
Sdružení automobilového průmyslu uvádí, že lze přechodně očekávat hluboké strukturální dopady na celý hodnotový řetězec v autoprůmyslu, včetně dopadů na pracovní trh. Stanovení data pro ukončení registrací vozidel se spalovacím motorem pak může být kontraproduktivní.
„Nemyslíme si, že by nařízení mělo v tuto chvíli stanovovat datum pro zákaz prodeje aut se spalovacími motory. Stanovení takového data může snahu o ochranu klimatu naopak zhoršit, spotřebitelé si zakoupí ve větší míře vozidla se spalovacím motorem před tímto datem, potažmo budou svá starší vozidla používat déle. Určitě by měly být reflektovány velmi rozdílné geografické i ekonomické podmínky v jednotlivých členských státech,“ říká viceprezident Sdružení a generální ředitel Toyota Motor Manufacturing Czech Republic. Robert Kiml.
Odpovídající podmínky pro rozvoj infrastruktury pak automobilový průmysl považuje za zásadní předpoklad pro rozvoj čisté mobility. Například současně platný cíl pro rok 2030 by vyžadoval tři miliony veřejných dobíjecích bodů. Při navýšení ambice na 55 procent odhady samotné Evropské komise hovoří o potřebě více než šesti milionů dobíjecích bodů, přičemž na konci roku 2020 jich bylo v Evropské unii něco přes dvě stě tisíc. Stejně tak bude třeba budovat vodíkovou plnicí infrastrukturu, jejíž rozvoj v řadě členských států ještě ani nezačal.
Z tohoto pohledu je tedy pozitivní, že balíček obsahuje také legislativní návrh stanovující povinné cíle pro členské státy v oblasti infrastruktury pro alternativní paliva. Návrh však obsahuje jinou metodologii počítání potřebné infrastruktury, než byla dosud využívána. Je tedy třeba pečlivě zanalyzovat, zda budou cíle dostačující, upozorňuje automobilový průmysl.
Efektivní přechod
Vzhledem ke komplexnosti balíčku je nyní třeba řádné posouzení jednotlivých parametrů. Při následujícím projednávání Radou EU a Evropským parlamentem bude třeba zajistit, aby do sebe jednotlivé části zapadaly a tvořily koherentní a efektivní podpůrný rámec přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku.
Jak uvádí Sdružení automobilového průmyslu, zavedení přísnějších cílů bude vyžadovat obrovské investice a masovou elektrifikaci produktového portfolia výrobců. Neméně důležitým předpokladem pro transformaci autoprůmyslu je masivní podpora reskillingu a upskillingu pracovníků, podpora vývoje nových technologií, robotizace a automatizace.
Lucie Přinesdomová
