Okresní soud v Trutnově zrušil dvě pokuty, které byly v 80. letech minulého století uděleny Jiřímu a Pavlovi Wonkovým z Vrchlabí. Soud zároveň vyslovil jejich účast na soudní rehabilitaci. S návrhy na rehabilitaci vyslovil souhlas i státní zástupce. V obou kauzách šlo sice o pokuty ve výši stovek korun před rokem 1989, ale právnímu zástupci obou bratrů šlo o to, aby bylo jasně pojmenováno, jaké jednání představitelů tehdejšího režimu bylo protiprávní šikanou.
Okresní soud v Trutnově zrušil na sklonku července Okresní soud v Trutnově zrušil dvě pokuty, které byly v 80. letech minulého století uděleny Jiřímu (nar. 1950) a Pavlovi (1953-1988) Wonkovým z Vrchlabí. Ekonomický deník informaci o rozhodnutí dvou soudních senátů ověřil v těchto dnech u právního zástupce rodiny Wonkových Lubomíra Müllera.
Pavel Wonka zemřel 26. dubna 1988 za dosud nevyjasněných okolností v pouhých 35 letech v královéhradecké věznici.
S návrhy na rehabilitaci vyslovil souhlas i státní zástupce Jan Dostál, který musel k jednání přijet až z Náchoda. Proč? Protože okresní státní zástupce v Trutnově Tomáš Ponikelský vyslovil ve věcech svoji podjatost.
Všichni účastníci se vzdali práva stížnosti, a tak rozhodnutí nabyla právní moci.
K zrušení jiných odsuzujících rozhodnutí nad bratry Wonkovými došlo již dříve.
Kauzy bratrů Wonkových z doby minulého režimu jsou i 33 let po Pavlově smrti doslova „horkým bramborem“, který si trutnovská justice neustále přehazuje.
Čtyřicetiletý „justiční seriál“ rodiny Wonkových zatím stále nekončí.
V obou popisovaných případech šlo o pokuty, které byly bratrům Wonkovým uloženy v 80. letech minulého století. Leckomu by se mohlo zdát, že jde o malichernosti, jenže rodina Wonků byla před rokem 1989 pod permanentní šikanou policie i justice.
V případě Pavla (1953-1988) jde o pokutu 300 československých korun z roku 1985 za to, že se odmítl legitimovat příslušníkům Sboru národní bezpečnosti, neboť to považoval za bezdůvodnou šikanu, když ho znali a sami ho oslovili „pane Wonko“.
V případě Jiřího (1950) jde o pokutu 200 československých korun z roku 1988 za to, jak reagoval, když ho příslušníci Státní bezpečnosti chtěli na chodbě pardubického soudu bez řádného předvolání odvést k výslechu. Jiří se chytil ústředního topení a začal volat o pomoc. To bylo vyhodnoceno jako výtržnost.
Nejprve řešil senát pod vedením Terezy Teršové pokutu udělenou Pavlovi v roce 1985. Následně řešil senát, jemuž předsedá Veronika Tomanová, pokutu udělenou Jiřímu v roce 1989.
Uvedené soudkyně se přitom už dříve z jednání ve věci Wonkových samy vyloučily. V případě Pavla Wonky z roku 1988 se Veronika Tomanová vyloučila 24. ledna 2019 a Tereza Teršová 30. dubna 2019.
Proč se tehdy, v případu úmrtí ve věznici, soudkyně vyloučily a nyní ne, není známo.
2 500 korun za smrt v kriminále
Jak nakonec dopadla kauza Pavla Wonky z roku 1988, kdy zemřel v královéhradecké věznici?
Poté, co se vyloučily i další trutnovské soudkyně – Marcela Horváthová a Miroslava Purkertová, byl případ předán k Okresnímu soudu v Náchodě. Tamní senát pod vedením Jany Gleisnerové Pavla Wonku v této věci plně rehabilitoval dne 16. října 2019.
Pozůstalý bratr Jiří dostal i odškodnění. Ministerstvo spravedlnosti mu jakožto jedinému žijícímu dědici přiznalo dne 23. dubna 2020 částku 2 473 korun.
Pavel Wonka byl 5. dubna 1988 zatčen při opouštění vojenské správy v Trutnově, kde vyřizoval svou žádost o povolení k vystěhování do NSR. Následně uvězněn kvůli maření výkonu úředního rozhodnutí, kterého se měl dopustit odmítnutím ochranného dohledu. Ochranný dohled byl jednou z nejdrsnějších forem šikany komunistického režimu. Byl výrazným zásahem do svobody pohybu či pobytu a soukromého a rodinného života. Jeho součástí byla například povinnost hlásit se orgánům Státní bezpečnosti.
Pavel Wonka rozsudek o ochranném dohledu nikdy neuznal. I kdyby se mu však chtěl podřídit, jeho zdravotní stav mu bránil v dodržení nejpřísnějšího možného dohledu (hlášení na stejném oddělení policie každý den ve stejnou dobu). Jeho rodině byla tato skutečnost oznámena teprve 22. dubna spolu s tím, že je ve velmi špatném zdravotním stavu.
16. dubna 1988 mezinárodní Helsinská federace pro lidská práva (International Helsinki Human Rights Federation) zaslala československým úřadům dopis, ve kterém upozornila na Wonkův špatný zdravotní stav.
I přes to, že Pavel Wonka žádal o odložení jednání, byl 20. dubna u okresního soudu v Trutnově soudkyní Marcelou Horváthovou (viz výše) odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání pěti měsíců nepodmíněně v II. nápravně výchovné skupině. K tomuto soudu byl dopraven na kolečkovém křesle a mluvit mohl pouze šeptem. Ihned se odvolal ke krajskému soudu v Hradci Králové.
26. dubna 1988 okolo 18. hodiny v cele č. 138 v Hradci Králové Pavel Wonka za dosud nevyjasněných okolností zemřel ve věku 35 let. Jeho rodině to bylo oznámeno teprve o dva dny později.
Proč řešit stokoruny?
Čtenář si zajisté položí otázku, zdá má vůbec smysl se po tolika letech zabývat takovými drobnostmi, jako je pokuta ve výši pár stovek? Má. V těchto případech totiž nejde o pár stovek korun, ale o to, aby bylo jasně pojmenováno, jaké jednání představitelů tehdejšího režimu bylo protiprávní šikanou. To může být varováním, aby se dnešní autority takových podobných postupů zdržely.
Jaké byly nebo jsou další aktuální kauzy rodiny Wonkových?
Pavel Wonka byl v roce 1981 odsouzen za to, že se násilím dobýval do bytu své tchyně. Pavel se však ještě za svého života hájil, že v bytě byl hlášen k trvalému pobytu a že tchyně se již dříve z bytu odstěhovala. V roce 1986 se mu podařilo dosáhnout obnovy řízení. Avšak teprve 2. 2. 2021 Okresní soud v Trutnově trestní stíhání zastavil s odůvodněním, že o žádný trestný čin nešlo. Ministerstvo spravedlnosti nyní řeší, kdo má hradit náklady soudního řízení.
Okresní soud v Hradci Králové pak zastavil stíhání z případu z roku 1984, kdy měl Pavel Wonka uzavřít provokativní „socialistický závazek k 40. výročí Slovenského národního povstání“ a přitom nepravdivě osočit dva členy KSČ, Karla Novotného a Jiřího Noska.
REHABILITACE PAVLA WONKY
Datum Soud Vznesená obžaloba či obvinění (rok původního řízení)
29. 4. 1991 Městský soud v Praze pobuřování, útok na veřejného činitele (1986)
17. 8. 1992 Okresní soud v Náchodě rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví (1983)
16. 10. 2019 Okresní soud v Náchodě nedodržování ochranného dohledu (1988)
2. 2. 2021 Okresní soud v Trutnově násilné vniknutí do bytu tchyně (1981)
19. 5. 2021 Okresní soud v Liberci odmítání pracovat ve věznici v Minkovicích (1987)
29. 7. 2021 Okresní soud v Trutnově neprokázání totožnosti (1985)
3. 8. 2021 Okresní soud v Hradci Králové pomluva, křivé svědectví (1984)
Okresní soud v Pardubicích pak 28. 1. 2021 rehabilitoval bratra Pavla Wonky Jiřího v souvislosti s násilným zadržováním v psychiatrické léčebně v roce 1988.
Krajský soud v Plzni letos v červnu rehabilitoval Františka Wonku (prastrýce Jiřího a Pavla), římskokatolického kněze v Manětíně, neboť byl od 15. 7. 1949 do 29. 10. 1949 byl ve vyšetřovací vazbě nezákonně zbaven osobní svobody. Toto rozhodnutí otevírá cestu k rehabilitaci dalších osob, které byly stíhány spolu s Františkem Wonkou.
Žalobce tvrdí: Byl to darebák a konfident
Navzdory tomu, že soudy ruší původní rozhodnutí, týkající se především Pavla Wonky, bývalý okresní prokurátor v Trutnově v letech 1975-1989 Josef Doležal dosud neodvolal své tvrzení z roku 2016, že Pavel Wonka „byl především kriminálník“.
Doležal to uvedl v disertační práci studentky Právnické fakulty Univerzity Karlovy Veroniky Jarolínové s titulem „Vývoj prokuratury v okrese Trutnov v letech 1949 – 1993. Doležal pro diplomovou práci poskytl Jarolínové rozhovor, kde mimo jiné o Wonkovi tvrdí následující:
Jenže v evidencích komunistické Státní bezpečnosti byl Pavel Wonka veden jako takzvaná prověřovaná a nepřátelská osoba, tedy byl evidován v režimu postavy režimu nepřátelské. V březnu 1983 si StB Wonku zaevidoval jako takzvaného kandidáta tajné spolupráce.
Kandidát tajné spolupráce byl vybírán pracovníkem kontrarozvědky na základě osobních předpokladů. Následovala (bez vědomí dotčené osoby) prověrka, během které pracovník kontrarozvědky shromažďoval různými způsoby veškeré informace o kandidátovi tak, „aby její výsledek byl maximálně objektivní“. Zkoumala se spolehlivost kandidáta a „schopnost dodržovat konspiraci“. Pro kontrolu kandidáta byl využíván odposlech a jiní prověření tajní spolupracovníci. Další metodou prověřování mohl být osobní kontakt, který byl „uskutečňován tak, aby nebyla předem narušena konspirace budoucího tajného spolupracovníka a aby ani jemu nebyl odkryt skutečný důvod osobního styku“. Na základě informací shromážděných během prověrky bylo později rozhodnuto, zda se kandidát stane tajným spolupracovníkem, či nikoli.
V říjnu 1984 se Wonka znovu ocitl v kategorii prověřované osoby. Tedy protirežimně smýšlejícího jedince. V jeho svazku se nenachází ani jeden záznam, že by byl veden jako agent StB, či podepsal vázací akt, který byl s naverbováním na pozici agenta tajné komunistické policie spojený.
Jan Hrbáček
