Počet námitek podjatosti vůči úředníkům při správních řízeních by se mohl snížit. Počítá s tím novela správního řádu, kterou dnes Sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování. Sněmovní výbory doporučily pouze upřesnit některé pasáže předlohy navržené Pardubickým krajem. Ani poslanci věcné změny nenavrhli.
Předloha se týká situací, kdy je předmětem námitky skutečnost, že úředník je ve služebním nebo v pracovním vztahu k obci, kraji či státnímu úřadu, u kterého se dané správní řízení vede. Novela má zabránit tomu, aby byl tento důvod zneužíván k procesních obstrukcím, uvedl pardubický hejtman Martin Netolický (ČSSD). Podrobně jsme o návrhu zastupitelstva Pardubického kraje psali v lednovém textu Pardubičtí zastupitelé chtějí změnu správního řádu. Má omezit námitky na podjatost úředníků
Nově by pochyby o podjatosti úředníka pro služební nebo pracovní vztah k obci, kraji nebo státnímu úřadu nevedly k jeho vyloučení ze správního řízení. Tím by mohl podle předkladatelů počet námitek podjatosti výrazně poklesnout, a tím by se mohlo rozhodování úředníků urychlit.
Účastníci řízení podle tvůrců novely nyní často poukazují na možnou podjatost, když dalším účastníkem řízení je i obec, kraj nebo státní úřad, jehož úředník má toto řízení na starosti. Namítají, že úředník může rozhodovat ve prospěch tohoto úřadu, což se však vztahuje v konečném důsledku na všechny úředníky daného úřadu. Správní řízení se v takových případech předává jinému úřadu, který ale není takzvaně místně příslušný.
Vláda k návrhu zaujala neutrální stanovisko (informovali jsme v textu Námitky systémové podjatosti komplikují správní řízení, vláda navrhuje změnit zákon). Podotkla v něm však, že návrh nepředstavuje návrh řešení tzv. systémové podjatosti a k omezení průtahů přispěje jen dočasně, protože část účastníků jen odradí od podávání námitek.
-čtk-
