Fico slíbil Putinovi obnovení vojenských kontaktů už v květnu
Slovensko a Rusko obnovily vojenské kontakty prostřednictvím vojenských přidělenců na svých ambasádách. Jde o první takový krok od chvíle, kdy Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. O vývoji informoval slovenský zpravodajský portál Aktuality.sk.
Záměr obnovit vojenské diplomatické vztahy oznámil slovenský premiér Robert Fico při květnové návštěvě Moskvy, kde jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Podnikli jsme konkrétní kroky k obnovení činnosti vojenských přidělenců na našich příslušných ambasádách. Nakupujeme od vás významné množství energetických surovin, ale zřejmě nestačí omezit naši spolupráci pouze na tuto oblast,“ řekl Fico Putinovi během návštěvy Ruska v květnu 2026.
Proti sbližování s Moskvou se už dříve vymezovala slovenská opozice. Varovala, že posilování vztahů s Ruskem může přinášet bezpečnostní rizika.
Slovenští důstojníci už odjeli do Moskvy. Kdo má přijít do Bratislavy?
Slovenské ministerstvo obrany podle polského podkladu potvrdilo, že dva slovenští důstojníci už zamířili do Moskvy. Slovensko své vojenské zástupce v Rusku jmenovalo: vojenským přidělencem má být brigádní generál Slavomír Staviarsky, jeho zástupcem plukovník Ivo Gachir.
Na ruské straně zatím personální informace není stejně jistá. Novým ruským vojenským přidělencem v Bratislavě se má podle Aktuality.sk stát šestačtyřicetiletý Maksim Verezhan.
Verezhan je ruský námořní důstojník. V minulosti působil na ruském velvyslanectví v Římě a posledních několik let strávil v Moskvě. Informaci o jeho možném příchodu do Bratislavy přinesl slovenský portál s odkazem na Tomáše Valáška, poslance opozičního Progresivního Slovenska.
Opozice varuje před ruskými špiony
Slovenští opoziční politici označují rozhodnutí obnovit vojenské kontakty za vážnou chybu. Obávají se, že návrat ruského vojenského přidělence může zvýšit prostor pro působení ruských zpravodajských služeb.
Podle poslance Tomáše Valáška může výměna vojenských přidělenců prospět především Rusku. Slovenský zástupce podle něj v Moskvě pravděpodobně nezíská přístup k citlivým informacím, zatímco ruský přidělenec na Slovensku může mít možnost zapojit se do vlivových aktivit.
Valášek varuje, že by takový zástupce mohl působit v dezinformačních a vlivových operacích, přiživovat společenské napětí a ovlivňovat veřejné mínění o Rusku. Jde o jeho obavy a předpoklady; dodané texty nedokládají, že by se případný nový ruský přidělenec už do takových operací zapojil.
Obavy opozice souvisejí také s předchozím případem, který se odehrál před vyhoštěním posledního ruského vojenského přidělence ze Slovenska. Podle anglického podkladu se jmenoval Sergei Solomasov a čelil podezření ze zapojení do špionážní kauzy. Údajně podplácel Bohuše Garbara, zaměstnance zpravodajského webu Hlavné správy, který měl na jeho pokyn šířit dezinformace.
Po zahájení ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu si Slovensko a Rusko vzájemně vyhostily vojenské přidělence. Solomasov byl posledním ruským vojenským přidělencem působícím na Slovensku, než zemi opustil. Podezření popsané v podkladech však nelze zaměňovat za prokázanou vinu.
Do sporu vstupuje i strana SaS a její dřívější obvinění vůči Ficovi
Kriticky se k rozhodnutí vlády staví také libertariánská strana SaS, která dlouhodobě odmítá kroky Ficova kabinetu směřující k posilování vztahů s Ruskem.
Polský podklad připomíná, že SaS už dříve obviňovala Roberta Fica z řady údajných protiprávních jednání. Mezi obviněními, která strana vůči premiérovi vznesla, byla vlastizrada, zneužití pravomoci, nehumánní jednání a také podezření z teroristického trestného činu.
Dne 24. února podala SaS na Fica trestní oznámení v souvislosti s jeho kroky směřujícími k zastavení nouzových dodávek elektřiny na Ukrajinu. Polský text u tohoto data neuvádí rok přímo v dané větě, a proto jej nelze bezpečně doplnit pouze na základě této formulace.
Tato obvinění představují samostatnou politickou a právní rovinu sporu. Podání trestního oznámení samo o sobě nedokazuje, že se dotyčný dopustil popsaných činů.
Fico zpochybňoval představu o zapojení Slovenska do bojů
V září Robert Fico vyjádřil skepsi vůči případnému uplatnění článku 5 Severoatlantické smlouvy. Zdůraznil, že navzdory členství Slovenska v NATO chce za každých okolností zabránit přímému zapojení země do bojů. „Dokážete si, dámy a pánové, představit uplatnění článku 5 smlouvy NATO? Dokáže si někdo představit, že dostane pokyn připravit pět nebo deset tisíc vojáků, aby šli někam bojovat, aniž by vůbec věděli, kam jdou, proti komu bojují nebo za co bojují?“ prohlásil tehdy slovenský premiér.
Výrok se týkal možného nasazení slovenských vojáků v souvislosti s článkem 5. Obnovení vojenských diplomatických kontaktů s Ruskem je samostatným krokem, který opozice kritizuje zejména kvůli možným bezpečnostním rizikům a obavám z ruského vlivového působení.
Slovensko tak znovu vysílá své vojenské zástupce do Moskvy a připravuje příchod ruského protějšku do Bratislavy. Zatímco vláda obnovuje kontakty, opozice varuje před možnými důsledky pro bezpečnost země i před prohlubováním ruského vlivu.
