Boj o evropské miliardy se vyostřuje. Nizozemsko, Německo a Švédsko odmítly kompromisní návrh Kypru na příští víceletý rozpočet Unie. Koalice Berlína a Haagu požaduje výrazné snížení výdajů a přesun peněz od dotací k inovacím a obraně, jižní a východní křídlo evropského bloku včetně Česka a Polska odmítá jakékoli snižování výdajů na podporu zemědělců a regionů.
Kypr, který v současné době předsedá Radě EU, minulý týden představil první návrh k vyjednávání o víceletém unijním rozpočtu pro období 2028–2034. Kompromis by z návrhu bruselské exekutivy, který počítá s celkovými výdaji rozpočtu ve výši téměř dvou bilionů eur (48,3 biliony korun) snížil pouze dvě procenta, tedy zhruba 33 miliard eur (797 miliard korun).
Němci a Nizozemci chtějí větší škrty
Návrh okamžitě vyvolal kritiku skupiny severních členských států v čele s Nizozemskem, Německem a Švédskem. Argumentují, že škrty jsou příliš malé a cílí na nesprávné části rozpočtu. „Tento návrh není pro Nizozemsko přijatelný. Je nevyvážený a má nesprávné priority,“ řekl nizozemský ministr financí Eelco Heinen.
„Celkový objem výdajů zůstává příliš vysoký v době, kdy je fiskální prostor v celé Evropě omezený. Musíme přijmout obtížná rozhodnutí. Tento návrh financuje včerejší priority na úkor zítřejších výzev. Jedinou pozitivní věcí na tomto návrhu je, že ukazuje, jak nepostupovat,“ vysvětlil Heinen kritický postoj Haagu.
Více peněz na obranu a inovace
Kypr doufá, že předložený dokument může sloužit jako základ pro jednání mezi 27 členskými státy před dosažením konečné dohody. Představitelé Unie ji chtějí uzavřít do konce roku. „Toto jsou první čísla, která jsme předložili. Je to realistický základ pro další jednání,“ řekla kyperská náměstkyně ministra pro evropské záležitosti Marilena Raounaová.
Spor se netýká jen celkové velikosti rozpočtu. Stále častěji se stává debatou o tom, co by měla EU upřednostňovat. Fiskálně odpovědné státy, Nizozemsko, Německo, Švédsko, Dánsko, Rakousko a Finsko, tvrdí, že se musí vydávat více peněz na obranu, bezpečnost, inovace a konkurenceschopnost. Dlouhodobě tvrdí, že návrh Komise se až příliš zaměřuje na tradiční výdajové programy, jako je zemědělství nebo podpora regionů.
Kypr navrhl, aby tyto výdajové programy nepodléhaly dalším šktům. Místo toho by se mohly snižovat výdaje na podporu konkurenceschopnosti a programy vnější činnosti, tedy programy zahraniční politiky a rozvojové pomoci.
Švédské zklamání
Švédská ministryně pro evropské záležitosti Jessica Rosencrantzová uvedla, že ji návrh „překvapil a zklamal“. „Škrty jsou sotva viditelné a zcela nedostatečné. Švédsko je po celou dobu přesvědčeno, že se objem výdajů musí výrazně snížit,“ řekla.
Koalice států z jižní a východní Evropy, včetně Itálie, Španělska, Polska a Česka, naopak tvrdí, že financování regionální soudržnosti a dotace pro zemědělce se nesmí snižovat. Tyto programy tvoří velkou část výdajů rozpočtu a jsou důležité pro země, které z rozpočtu dostávají více, než kolik přispívají.
„Je pravda, že některé členské státy daly jasně najevo, že chtějí rozsáhlé škrty v rozpočtu. Jsou ale jiné skupiny členských států, které se zasazovaly o zachování stávající úrovně výdajů nebo o jejich zvýšení,“ uvedla Raounaová.
Navrhované změny vyvolávají obavy o příjmy zemědělců a budoucnost venkovských komunit. Ilustrační snímek. Foto: Pixabay
Bitva o peníze
Současné neshody odráží hlavní rozpory v přístupu Komise, Evropského parlamentu a jednotlivých zemí. Brusel tvrdí, že větší rozpočet je nezbytný, pokud má Unie zvládnout nové výzvy, zejména v oblasti obrany a bezpečnosti.
Komise chce také zvýšit výdaje na podporu konkurenceschopnosti, digitalizace a bezemisních technologií. Kromě toho musí EU začít splácet přibližně 170 miliard eur (4,1 bilionu korun) z půjček spojených s fondem pro obnovu po pandemii.
Evropští poslanci zase většinově podporují zvýšení objemu výdajů s tím, že by splátky dluhů byly vyloučeny z rozpočtu. Jednotlivé vlády evropského bloku však zůstávají hluboce rozděleny v otázce, jak tyto ambice financovat. Severní země opakovaně odmítají, aby došlo ke zvýšení národních příspěvků. Odmítají také zavádění nových celounijních daní, které zvýší příjmy rozpočtu.
Irsko, které od července převezme předsednictví Rady od Kypru, zdědí úkol najít prostor pro kompromis mezi dvěma rozdělenými tábory. Vzhledem k tomu, že každý členský stát má právo veta, nejtěžší jednání o konečné podobě rozpočtu nás teprve čekají.
