Přísnější tresty pro strojvedoucí, dozor nad trhem s vozidly či konzervace lokálních tratí. To jsou jen příklady témat, kterými se poslanci v posledních měsících zabývali při projednávání zákonů v prvních a druhých čteních a ve výborech. Ministerstvo předpokládá, že na poslední řádné schůzi poslanecké sněmovny, která je naplánována na druhou polovinu září, ještě ve třetím čtení stihnou poslanci projednat dva zákony. U třetího je pak navrženo schválení hned v prvním čtení. V opačném případě bude nutné odložit třeba změny nutné pro vyšší bezpečnost na železnici.
Letos v dubnu vyzval premiér Andrej Babiš předsedu Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka k přednostnímu projednání návrhů zákonů, které jsou transpozicí evropských směrnic a zapracováním nařízení. Pokud by se totiž zákony nestihly projednat včas, hrozí České republice citelné finanční sankce. Minimálně v oblasti dopravy však stále řada novel, včetně těch transpozičních, čeká na projednání.
Podle rezortu dopravy by se na poslední sněmovní schůzi měly projednat ještě tři důležité zákony. Konkrétně zákon o dráhách, zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a zákon o námořní plavě.
Interoperabilita železničního provozu
Před třetím sněmovním čtením se nachází velmi diskutovaná novela zákona o dráhách. Česká republika ji přitom měla transponovat už do loňského října. Přestože řeší řadu čistě „národních“ témat, z hlediska celounijního je klíčové zapracování směrnice o interoperabilitě železničního systému a o bezpečnosti železnic.
„Zmíněné zákony jsou pro nás důležité také proto, že jejich nepřijetí by znamenalo odklad pro změny vedoucí ke výšení bezpečnosti na železnici i chybějící kompetence orgánů státní správy v oblasti dozoru nad trhem se silničními vozidly,“ uvádí Tomáš Lukašík z ministerstva dopravy k zákonu o dráhách, o provozu na pozemních komunikacích.
Novelu zákona o dráhách přitom dostali poslanci na stůl poprvé už loni v červnu. Na to, že měla být novela dávno schválená, upozorňoval na červnovém garančním Hospodářském výboru poslanec a zpravodaj zákona Martin Kolovratník. V případě neschválení zákona ještě v tomto volebním období by to pro železnici představovalo velké komplikace.
Pomineme-li samotné nesplnění požadavků na transpozici evropské legislativy, nepřijetí by způsobilo problémy například železničním nákladním dopravcům. Ti si totiž od novely slibují mimo jiné i vyčlenění části dráhy jakožto specializované infrastruktury pro nákladní dopravu, a to zejména v okolí Prahy.
„Pokud by se část dráhy vyčlenila jako specializovaná infrastruktura pro nákladní dopravu, pak by měla nákladní doprava jistotu, že Prahou projede,“ uvedl již dříve prezident Sdružení železničních nákladních dopravců ŽESNAD Martin Hořínek.
Diskutovaná konzervace dráhy
K nejmohutněji a opakovaně diskutovaným problematikám patřila konzervace dráhy. Martin Kolovratník, který přišel s tímto pozměňovacím návrhem, tehdy uvedl, že návrh je dobrý, ale byl komunikován nešťastně. Podle něj to vypadá tak, že chce Správa železnic cíleně likvidovat lokální a regionální železniční tratě.
Obavy vyjádřil poslanec Ondřej Polanský s tím, že pokud u takové trati dojde ke zlikvidování železničního svršku a vybagrování lože, šance na pozdější obnovení trati se tím významně snižují.
Přestože na červnovém hospodářském výboru vysvětloval, že nemá jít ani o rozprodání, ani o úplné zrušení dráhy, ale naopak o nástroj pro lepší udržitelnost regionálních tratí, což potvrdili i zástupci ministerstva dopravy, výbor pozměňovací návrhy na konzervaci tratí nepodpořil.
Projednání novely zákona o provozu na pozemních komunikacích je nezbytné zejména s ohledem na unijní závazky související s agendou schvalování vozidel. Konkrétně jde o kompetence ministerstva dopravy v oblasti dozoru nad trhem vozidel.
Novela však obsahuje i řadu dalších bodů, které nejsou předmětem transpozice evropských předpisů. V druhém čtení poslanci k zákonu přijali několik pozměňovacích návrhů. Jedním z nich byl návrh na změny prodloužení platnosti evidenčních prohlídek vozidel.
Úkoly pro novou sněmovnu
U dalších tří návrhů zákonů ministerstvo připouští jejich neschválení do konce tohoto volebního období. Bude proto usilovat o to, aby je proto co nejdříve projednala nová sněmovna. I v tomto případě jde také o zákony, u nichž je třeba schválení kvůli unijním požadavkům – zákon o civilním letectví a zákon o pozemních komunikacích.
„Opětovné předložení návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, bude v nadcházejícím období odvislé od rozhodnutí ministra dopravy. Tento zákon není implementací práva Evropské unie a obsahuje zejména zpřehlednění bodového systému, zpřísnění trestů u nejzávažnějších přestupků jako jsou drogy a alkohol, zavedení takzvaného řidičáku na zkoušku nebo novou definici takzvané bezpečné vzdálenosti,“ uvádí Tomáš Lukašík.
S předložením sněmovně v novém volebním období pak ministerstvo dopravy počítá u zákona o vnitrozemské plavbě a u zákona o silniční dopravě. Oba jsou nyní projednávány na úrovni legislativních orgánů vlády.
Návrh novely zákona o vnitrozemské plavbě má do českého právního řádu transponovat dvě evropské směrnice a zapracovat dvě nařízení. „Návrh zákona přináší koncepčně novou, poměrně rozsáhlou a strukturovanou právní úpravu odborné a zdravotní způsobilosti osob k vedení a obsluze plavidel a k výkonu dalších odborných činností ve vnitrozemské plavbě,“ popisuje Tomáš Lukašík.
Podobná situace je u novely zákona o silniční dopravě. Ta má do českého právního řádu transponovat jednu evropskou směrnici a implementovat několik přímo použitelných předpisů Evropské unie. Jde například o požadavky na finanční a odbornou způsobilost u dopravců provozujících mezinárodní silniční nákladní dopravu, vysílání řidičů dopravci usazenými v jiných státech nebo doplňuje pravidla pro provádění kontrol pracovní doby řidičů.
Lucie Přinesdomová
