Rychlejší zavádění solární energie a baterií by mohlo snížit náklady na energie v evropském bloku o 55 miliard eur ročně a náklady na dovoz fosilních paliv o 53 miliard eur. Evropská solární asociace tvrdí, že další rozvoj solárních zdrojů pomůže kontinentu také splnit klimatické cíle pro rok 2030.
Unie je zatím na „dobré cestě“ nesplnit své cíle v oblasti obnovitelných zdrojů energie do roku 2030. Pomoci by mohl rychlejší rozvoj solárních zdrojů a baterií pro ukládání zelené energie. Tvrdí to aktuální zpráva asociace SolarPower Europe.
Obnovitelné zdroje energie se v sedmadvacítce loni podílely zhruba ze 48 procent na výrobě elektřiny. To je stále výrazně méně než 69 procent potřebných do roku 2030, aby evropský blok splnil své klimatické cíle. „Systém, který je založen na obnovitelných zdrojích energie je nákladově efektivnější než sázka na nestabilní ceny fosilních paliv a jejich spalování,“ zdůraznila ředitelka evropské asociace SolarPower Europe Walburga Hemetsbergerová.
Investice se vyplatí
Investice do solárního sektoru a do skladování energií se navíc vyplatí i pro další roky, tvrdí. Naopak závislost na dovozu fosilních paliv může Evropu připravit o ekonomickou stabilitu a nezávislost, varovala.
Zpráva porovnávala dva scénáře. Za prvé trajektorii, která bude pokračovat podle současného trendu. V tomto případě obnovitelné zdroje energie dosáhnou do roku 2030 přibližně 62 procent evropské poptávky po elektřině.
Ambicióznější cesta „Solar+“ by znamenala rychlejší tempo instalací nových solárních kapacit. Pak by bylo možné dosáhnout podílu zelených zdrojů na produkci elektřiny ve výši 68 procent, což by bylo téměř v souladu s předchozími unijními cíli.
Nejlevnější zdroj energie
Evropská asociace tvrdí, že solární energie je nákladově nejefektivnějším zdrojem energie. Ve scénáři Solar+ by samotná solární energie mohla do konce dekády dodávat více než čtvrtinu elektřiny v Unii a stát se nejvýznamnějším zdrojem energie v evropském bloku.
Zpráva navíc konstatuje, že by přechod na solární energii mohl do roku 2030 snížit provozní náklady energetické soustavy na polovinu, což by ve srovnání s úrovní z roku 2025 ušetřilo ročně přibližně 55 miliard eur (1,3 bilionu korun). Velkoobchodní ceny elektřiny by podle asociace výrazně klesly, v průměru o 14 procent, což by ulevilo domácnostem a průmyslu.
Mohlo by vás zajímat
Posilování energetické bezpečnosti
Dalším argumentem je posilování energetické bezpečnosti. Snížením závislosti na dovážených fosilních palivech, zejména na zemním plynu, by se do roku 2030 mohlo ušetřit až 53 miliard eur (1,3 bilionu korun) ročně na nákladech za dovoz fosilních komodit. Mezi lety 2026 až 2030 by úspory mohly kumulativně dosáhnout až 223 miliard eur (5,4 bilionu korun).
Zástupci solárního byznysu tvrdí, že současné překážky dalšího rozvoje solárních zdrojů nejsou technologického charakteru, ale hlavně regulačního. Vyzvali k celoevropské „strategii flexibility“ pro integraci ukládání energie ve formě baterií a řešení na straně poptávky. Kapacita baterií se podle nich musí rychle rozšiřovat, aby se evropská energetická soustava stabilizovala.
Domácí technologie
Také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová větší roli solárních zdrojů podporuje. „Čisté domácí energie a elektrifikace jsou cestou k nezávislosti,“ uvedla von der Leyenová na summitu European Solar+. Zdůraznila, že se solární technologie mají ve větší míře vyvíjet a vyrábět přímo v Evropě.
„Dobrou zprávou je, že v celém solárním sektoru vidíme silné inovace. Od střídačů nové generace ve Španělsku, které optimalizují toky energie, až po nová zařízení v Německu, která vyvíjejí vysoce účinné perovskitové články. Evropa má talent, výzkumnou základnu a průmyslovou kapacitu, aby se ujala vedení,“ prohlásila.
