Na žádný velký rozmach jaderné energetiky se netěšte, upozorňuje v čerstvě vydané zprávě o stavu oboru německý expert Mycle Schneider. Hlavním důvodem jsou peníze. Jaderné elektrárny jsou totiž výrazně dražší než alternativní zdroje nízkoemisní elektřiny. Větrné a solární elektrárny doplněné o bateriová úložiště zvládnou stejnou službu za nižších nákladů, tvrdí Schneider ve své zprávě.
Jako důkaz uvádí letošní studii americké konzultační firmy Lazard o výši celkových nákladů na stavbu a provozování různých typů elektráren (LCOE). Při běžné tržní výši nákladů na vlastní i cizí kapitál vychází nová jaderná elektrárna jako nejdražší zdroj s náklady okolo 215 dolarů za megawatthodinu (MWh). Pro srovnání: Náklady na výrobu elektřiny ve velkých solárních a větrných elektrárnách jsou třetinové – zhruba 70 dolarů za MWh.
Velké baterie změnily pravidla hry
Ekonomická návratnost jaderných elektráren tak stojí a padá s cenou kapitálu. Pokud přispěchá stát s nabídkou levných půjček, tak se LCOE jaderných elektráren může snížit až k hranici 100 dolarů za MWh. Českými politiky zmiňované náklady nových dukovanských bloků okolo 90 eur za MWh vyrobené elektřiny tak mohou být reálné. Jenže s levným kapitálem zlevní i větrné a solární elektrárny, které se dostanou na LCOE okolo 50 dolarů (45 eur) za MWh.
Skeptici samozřejmě namítnou, že jaderná elektrárna dodává do sítě stabilní výkon 24 hodin denně a sedm dní v týdnu. Výkon větrných a solárních elektráren kolísá v závislosti na přírodních podmínkách. Jenže, jak dodává Mycle Schneider, tady nastoupil „game changer“ v podobě bateriových úložišť energie. Náklady na stavbu takového úložiště jen mezi lety 2022 a 2025 klesly o 63 procent. Mnozí investoři se tak pouštějí do jejich stavby i bez dotační či jiné veřejné podpory.
Celkové náklady různých druhů elektráren (USD/MWh) v závislosti na ceně kapitálu
| elektrárny | vlastní 6, cizí 5 % | vlastní 10, cizí 7 % | vlastní 12, cizí 8 % |
| jaderné | 130 | 182 | 215 |
| plynové (záložní) | 160 | 192 | 210 |
| větrné na moři | 105 | 125 | 135 |
| uhelné | 89 | 111 | 125 |
| paroplynové | 74 | 84 | 90 |
| velké solární | 53 | 62 | 69 |
| větrné | 53 | 62 | 68 |
Výsledkem jsou někdy až naprosté megaprojekty s cenovkou v řádu miliard dolarů. Příkladem může být fotovoltaický park o výkonu 5,2 gigawattu (GW) kombinovaný s bateriemi o kapacitě 19 GWh. Buduje jej koncern Masdar ve Spojených arabských emirátech. Po dokončení v příštím roce se má stát stabilním, řiditelným zdrojem energie za konkurenceschopnou cenu.
Na druhou stranu je namístě dodat, že Schneider ani tým firmy Lazard nezohledňují pozici zemí s málo vhodnými podmínkami pro výstavbu větrných a solárních elektráren. Příkladem může být Česká republika nebo Slovensko. V takových případech může vycházet jaderná energetika výhodněji než obnovitelné zdroje.
Podíl elektřiny z jádra klesá
Mycle Schneider ve své Zprávě o stavu jaderného průmyslu (WNISR) zmiňuje také srovnání rozvoje zelené energetiky oproti jaderné. Výkon fotovoltaických zdrojů ve světě loni vzrostl o 510 GW na 2383 GW, tedy o 27 procent. Větrné elektrárny vykázaly skok o 159 GW na 1291 GW – opět za jediný rok. Výkon jaderných bloků se zvýšil jen o 1,5 GW na 399,5 GW; velkou část výkonu nových reaktorů totiž „smázlo“ odstavení vysloužilých bloků z provozu.
Místo vytoužené „jaderné renesance“ tak podle Schneidera sledujeme dlouhodobý ústup z pozic. Před patnácti lety vyráběly jaderné elektrárny 12,8 procenta globální výroby elektřiny. Loni už to bylo jen 8,8 procenta. Naopak podíl obnovitelných zdrojů (včetně vodních elektráren) ve stejném období vyrostl z 19,4 procenta na 33,4 procenta. Pro srovnání: Podíl uhelných elektráren na globální produkci elektřiny loni klesl na 32,6 procenta.
Velké české jaderné plány
Česká vláda navzdory výše uvedeným argumentům sází na ambiciózní rozvoj jaderné energetiky. Postavit chce nejen čtyři velké bloky korejského typu APR1000 v Dukovanech a Temelíně, ale také šest středně výkonných bloků spolu s britskou společností Rolls-Royce SMR. Celkem by tak mohlo v Česku do roku 2050 přibýt až 7000 megawattů nového výkonu jaderných zdrojů.
To jsou však pouze plány připravované energetickou skupinou ČEZ. O pořízení vlastního jaderného reaktoru uvažují také další investoři. Jmenovitě se jedná o energetickou skupinu SUAS Group, nebo koncern Orlen, který v Česku vlastní ropné rafinerie v Litvínově a Kralupech nad Vltavou. Zájem o budoucí využití malých jaderných zdrojů se zaměřením na výrobu tepla má také Veolia.
