Opozice označila vládní novelu rozpočtových zákonů za likvidační a slíbila, že se v případě jejího přijetí obrátí na Ústavní soud. Poslanci v úterý mají jednat o přehlasování prezidentského veta, koalice k tomu má ve Sněmovně dost hlasů. Prezident Petr Pavel normu odmítl, protože ohrožuje udržitelnost veřejných financí.
Podle opozice novela oslabuje rozpočtovou disciplínu a přenáší účet na vnoučata. Zástupci opozičních stran na tiskových konferencích před jednáním Sněmovny potvrdili, že při přijetí normy podají ústavní stížnost. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel uvedl, že opozice v podání poukáže třeba na možnost vlády zvyšovat schodek bez kontroly Sněmovny.
Havel v souvislosti s vetovanou novelou mluvil o přístupu vládní koalice k pravidlům jako k trhacímu kalendáři a o mimořádné nebezpečnosti předlohy. Podle lidovců je novela velkým nebezpečím pro budoucnost ČR a podvodem na voliče. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib řekl, že prezidentské veto je poslední brzdou před zadlužováním státu, které hrozí od stran vládní koalice. Poslankyně Pirátů žádaly vládu, aby nezadlužovala děti a mladé.
Opozice vyzývá k přijetí jen změn vyžadovaných EU
Předseda sněmovního klubu TOP 09 Jan Jakob vyzval poslance, aby změny upravující pravidla pro skládání rozpočtu nepřijímali. Podle něj by se měli domluvit pouze na změnách, které vyžaduje Evropská unie.
Předseda opozičního hnutí STAN Vít Rakušan uvedl, že zájem vlády je ČR zadlužit, a proto nechce slyšet názory a argumenty opozice, Senátu, prezidenta ani odborníků. „Je jim ukradená budoucnost, je jim jedno, jak se bude žít v dalších generacích. Co je pro ně důležité, je rozdávat dárečky, dávat nejrůznější dárky a pobídky lidem, právě proto, aby je volili,“ řekl. Hnutí očekává, že koalice veto přehlasuje. „Pokud se tak stane, my se skutečně domníváme, že tento návrh je v rozporu s ústavním pořádkem, a stále platí, že daný návrh budeme rozporovat u Ústavního soudu,“ dodal Rakušan.
ODS hovoří o zadlužovacím zákonu a rozpočtové demolici. První obětí normy, pokud vejde v platnost, bude podle předsedy ODS Martina Kupky ekonomika země. Ohradil se tak vůči ministrovi průmyslu a obchodu Karlu Havlíčkovi (ANO), který potřebu investic spojuje s plánem vládní koalice na hospodářské změny.
Prezident Pavel: ohrožuje to udržitelnost financí
Prezident Petr Pavel normu odmítl, protože podle něj ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. V odůvodnění veta mimo jiné uvedl, že zákon podstatně mění způsob hospodaření státu s veřejnými penězi. Oslabil by podle něj také kontrolu veřejných peněz Sněmovnou ve prospěch vlády. Premiér Andrej Babiš (ANO) označil rozhodnutí hlavy státu za nezodpovědné a aktivistické.
„Bylo důležité si přečíst argumenty pana prezidenta pro to veto, protože tady dochází opravdu k zásadnímu omezování kontrolních mechanismů Poslanecké sněmovny vůči vládě,“ řekl předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marian Jurečka. V dolní komoře očekává dlouhé jednání. „Budeme mluvit i o kauzách a průšvizích této vlády, které se staly během prázdnin,“ dodal. Pominout podle něj nejde například personální výměny na pražském letišti.
Zdržovací taktika a hlasování ve středu
Očekává se, že opozice i při opětovném projednávání předlohy použije zdržovací taktiku. Příležitost dostane už při navrhování změn programu schůze. Jakob uvedl, že řada poslanců se vyjádří k událostem z doby, kdy se Sněmovna nescházela. Chtějí mluvit i k předloze. Je možné, že se dolní komora dostane k hlasování o novele až ve středu. Podle Jakoba vládní koalice možná použije pevný čas hlasování.
Kritiku opozice budí především návrhy ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), o které novelu doplnila. Umožní vládě zvyšovat výdaje na obranu nad Sněmovnou schválený rámec až do roku 2036, o tři roky déle než nyní. Výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu by se nezapočítávaly do schválených výdajových rozpočtových rámců. Obdobně má vláda navyšovat výdaje na strategické infrastrukturní stavby.
Mohlo by vás zajímat
Kabinet by navíc mohl za zhoršené bezpečnostní situace navýšit výdaje rozpočtu až o deset procent, což letos představuje 240 miliard korun. Další výtkou se stává, že v některých případech má vláda nově získat možnost zasahovat do rozpočtů vybraných kapitol bez souhlasu sněmovního rozpočtového výboru.
