ČEZ získal rekordní dotaci z Modernizačního fondu, určenou na náhradu starých uhelných bloků v Elektrárně Mělník za moderní paroplynový zdroj s horkovodní akumulací tepla. Výše dotace dosahuje 308 milionů eur, tedy zhruba 7,5 miliardy korun. Získání veřejné podpory na projekt v mělnické elektrárně Ekonomickému deníku potvrdil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Zajímavostí může být, že ČEZ překonal vlastní rekord z letošního léta, kdy získal z Modernizačního fondu příspěvek 6,1 miliardy korun na stavbu zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO). To se má nacházet taktéž v areálu mělnické elektrárny. Také další uchazeči získali dotace v řádu miliard korun. Takto štědře stát podporuje hlavně projekty v teplárenství zaměřené na odklon od spalování uhlí.
Mělnický Energotrans je největším teplárenským zdrojem v Česku, zajišťuje vytápění východní poloviny Prahy, ale také Mělníka a Neratovic. Hnědé uhlí pohánělo elektrárny a později teplárny v této středočeské lokalitě od roku 1960. Jak Ekonomický deník již dříve informoval, ČEZ má v plánu přejít od uhlí ke spalování zemního plynu a komunálního odpadu. V případě ZEVO je již vybraný dodavatel stavby, kterým je sdružení podniků Metrostav DIZ a Subterra.
Jak daleko jsou přípravy na paroplynový zdroj? „Projekt je teď ve fázi probíhajícího výběrového řízení, podpis smlouvy s vítězem předpokládáme v příští roce. U horkovodní akumulace se připravuje zadávací dokumentace pro výběrové řízení, které bude zahájeno na začátku příštího roku,“ odpověděl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Paroplynová elektrárna u Mělníka loni prošla posouzením dopadu na životní prostředí. Podle zveřejněné dokumentace má zahrnovat tři etapy s plánovaným dokončením v letech 2026, 2029 a 2030. Tři nové energetické zdroje mají mít v součtu elektrický výkon okolo 1000 megawattů, doplní je záložní plynová kotelna o výkonu 140 MWt. Ročně mají spotřebovat 1,35 miliardy metrů krychlových plynu ročně, což odpovídá zvýšení spotřeby plynu v Česku o 15 až 20 procent.
ČEZ již loni uvedl, že nové plynové elektrárny budou od počátku budovány jako „hydrogen ready“, tedy s možností spalování vodíku. Dalším inovativním prvkem bude využití technologie horkovodní akumulace tepla.
Ekonomický deník v minulém týdnu uvedl, že díky vysokým cenám emisních povolenek bude mít Česká republika v Modernizačním fondu k dispozici 500 miliard korun. Původně stát počítal s třikrát nižší částkou. Dodatečně získané miliardy budou směřovat na rozvoj obnovitelných zdrojů, náhradu uhelných tepláren, ale také ekologizaci těžkého průmyslu a dopravy či start komunitní energetiky.
Přehled dosud největších podpořených projektů z Modernizačního fondu naleznete v následující tabulce:
| investor | popis projektu | dotace (mil. Kč) |
| ČEZ (Energotrans) | přechod mělnické elektrárny z uhlí na plyn | 7500 |
| ČEZ | ZEVO Mělník | 6095 |
| United Energy (EPH) | Výstavba paroplynového cyklu PPC1 a PPC2 v elektrárně Komořany u Mostu | 2920 |
| SAKO Brno | Rozšíření kapacity ZEVO v Brně * | 2848 |
| United Energy (EPH) | Zařízení pro energetické využití odpadů, Komořany u Mostu | 2580 |
| Ško-energo | Přechod mladoboleslavské teplárny z uhlí na spalování biomasy | 2180 |
| Teplárny Brno | Modernizace zdroje Brno – sever, spalování biomasy | 1940 |
| C-Energy Planá | EVO Planá – výroba energie z odpadu z Táborska | 1410 |
| Teplárna Písek | ZEVO Písek (energetické využití odpadu) | 1314 |
| ČEZ | Fotovoltaická elektrárna Prunéřov I | 1039 |
Podle informací v aktuální Zprávě o implementaci Modernizačního fondu v ČR v letech 2021 – 2023 se právě peníze na projekty v oblasti teplárenství nejrychleji vyčerpávají. Schválené projekty mají v součtu získat dotace za 33 miliard korun. Díky oznámenému navýšení má být na oblast dekarbonizace teplárenství do roku 2030 k dispozici zhruba 100 miliard.
David Tramba
