Zdroje jsou, tedy aspoň na projekty v oblasti modernizace české energetiky a průmyslu. Ministerstvo životního prostředí předložilo do mezirezortního připomínkového řízení zprávu, ve které informuje, že do roku 2030 bude v Modernizačním fondu k dispozici 500 miliard korun. Původně stát přitom počítal „pouze“ s 154 miliardami. Dodatečné miliardy budou směřovat na rozvoj obnovitelných zdrojů, náhradu uhelných tepláren i ekologizaci dopravy.
Podle návrhu, který má Ekonomický deník k dispozici, se ministerstvo životního prostředí (MŽP) chystá zavést podporu pro další oblasti moderní energetiky. Jednou z nich je podpora výroby zelených plynů, jako je vodík a biometan. V rámci programu GreenGas pro tyto projekty vyhradilo 15 miliard korun. Dalších 27,5 miliardy má směřovat do programu SmartNet se zaměřením na modernizaci elektrizační soustavy.
Všechny další prioritní oblasti dostanou „přisypáno“ oproti původnímu záměru. Objem peněz na podporu obnovitelných zdrojů energie se zvětší z necelých 60 na 100 miliard korun, program HEAT zaměřený na teplárenství ze 40 na 100 miliard, objem peněz na dekarbonizaci a modernizaci průmyslu se zvětší z 20,5 na 80 miliard korun. Projekty v oblasti komunitní energetiky získají 14 miliard místo původně vyhrazených 2,3 miliardy korun.
Peníze budou i na opravu domu po babičce
Z Modernizačního fondu bude stát financovat také energetické úspory v budovách. Co se týká rodinných a bytových domů, kam spadá oblíbený program Nová Zelená úsporám či kritizovaný „Oprav dům po babičce“, zde bude do roku 2030 k dispozici 71 miliard korun. Výrazně chce MŽP navýšit také objem peněz určených na ekologizaci dopravy. Další dotační výzvy chce ministerstvo vypisovat v rozsahu zhruba 50 miliard korun ročně.
Nové rozdělení peněz z Modernizačního fondu
| oblast podpory | původní alokace (mld. Kč) | nová alokace (mld. Kč) |
| RES+ (obnovitelné zdroje) | 59,6 | 100 |
| HEAT (teplárenství) | 40 | 100 |
| ENERG ETS (modernizace průmyslu) | 20,5 | 80 |
| Doprava | 13 | 50 |
| Energeticky úsporné budovy | 15,4 | 32,5 |
| Nová Zelená úsporám apod. | 0 | 71 |
| Komunitní energetika | 2,3 | 14 |
| GreenGas (vodík, biometan apod.) | 0 | 15 |
| SmartNet (modernizace sítě) | 3,1 | 27,5 |
Tyto „dotační orgie“ jsou možné díky vzestupu ceny emisních povolenek, z jejichž prodeje je Modernizační fond financován. Odhad celkové částky okolo 500 miliard korun vychází z předpokladu, že se průměrná cena povolenky do konce desetiletí bude dosahovat minimálně 80 eur. V posledních měsících nicméně začala cena povolenky klesat, v minulých dnech se obchodovala okolo 70 eur za tunu CO2.
MŽP ve své informační zprávě pro vládu uvádí také aktuální stav čerpání dotací z Modernizačního fondu. Objem vyplacených peněz je zatím poměrně skromný, něco přes 13 miliard korun – hlavně na malé projekty s podporou z Nové Zelené úsporám. Objem schválených projektů se blíží 58 miliardám korun, hlavní podíl na tom má oblast ekologizace teplárenství (33 miliard).
Jak se dále ve zprávě uvádí, díky prostředkům z Modernizačního fondu bylo schváleno 23 projektů dekarbonizace tepláren, které v součtu přinesou snížení emisí oxidu uhličitého o 2,53 milionu tun ročně. Modernizační fond dále přispěl na 769 projektů výstavby nových fotovoltaických elektráren s celkovým instalovaným výkonem 2 076 MW. To znamená, že celkový instalovaný výkon solárních elektráren v České republice skoro zdvojnásobí.
Bonus pro chudší země EU
Modernizační fond má přispět k rychlejšímu odklonu od spalování uhlí a ke snížení emisí skleníkových plynů v České republice. Podobné programy mají i v dalších „chudších“ zemích Evropské unie, které nedosahují výše 75 procent průměru Evropské unii v HDP na obyvatele (v tržní cenách). Tento štědře financovaný program vznikl, aby přesvědčil méně bohaté členy EU k souhlasu s ambiciózními cíli unijní klimatické politiky.
Zmíněný fond financuje Evropská unie prostřednictvím Evropské investiční banky. Ta zatím do Česka poslala platby v objemu 2,677 miliardy eur, tedy téměř 66 miliard korun. Česko je tak zatím nejúspěšnější členskou zemí EU v čerpání peněz na modernizaci energetiky a průmyslu, za námi jsou i větší a lidnatější země – Polsko a Rumunsko.
David Tramba
