Co se děje s vytříděným odpadem, který lidé hodí do barevných kontejnerů? Pokud chcete nejdřív tu dobrou zprávu, v případě papíru a skla vše funguje vzorně – okolo 90 procent odpadu se podaří materiálově využít. Naopak recyklace plastů v praxi selhává; jen okolo 30 procent hmoty se daří znovu použít, zbytek se spálí nebo skončí na skládce.
Varující je i to, že podíl recyklovaných plastů v České republice v posledních pěti letech klesal. Značný podíl na tom měl i pokles tržní ceny PET a dalších plastických hmot pro další zpracování. Naopak roste podíl plastů, které se stanou součástí „tuhého alternativního paliva“ určeného ke spalování v cementárnách, teplárnách či elektrárnách. Loni se podle vyjádření generálního ředitele sdružení Eko-kom Zbyňka Kozla jednalo již o 30 procent, dalších 35 procent vytříděných plastů skončilo na skládkách. Jen pár procent směřuje do kotlů zařízení na energetické využití odpadu, tedy spaloven.
Tyto i další informace zazněly na konferenci Budoucnost recyklace v ČR, která se konala ve sněmovně pod záštitou poslanců Františka Elfmarka a Jany Krutákové. Zástupci odpadářských asociací si postěžovali na přístup výrobců nápojů a mléčných výrobků, kteří používají nevhodné plasty, jejich směsi či nešťastnou kombinaci PET a PVC. Takové odpady nelze v současných podmínkách efektivně recyklovat. Změnu k lepšímu by mělo přinést zavedení ekomodulace, která by pozornost potravinářských a nápojových firem přesměrovala k lépe recyklovatelným materiálům.
Výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství (ČAOH) Petr Havelka varoval, že problém se bude dál prohlubovat. Přísnější recyklační cíle totiž zvýší do roku 2035 přísun odpadů určených k dalšímu využití o 1,4 milionu tun ročně. „Problém není se vstupy, těch je na trhu přebytek. Problémem je nízká poptávka po výrobcích z recyklovaných plastů a jejich nízká cenová konkurenceschopnost,“ upozornil Petr Havelka.
Konkrétním případem může být zkušenost české společnosti Stabilplastik, který na konferenci popsal jednatel firmy Patrik Luxemburk. Jedná se o výrobce přepravních palet z recyklovaných plastů, vyrábí jich až 4000 tun ročně. „Vstupy nakupujeme většinou v Německu, protože to vychází dvakrát až třikrát levněji než nákup suroviny v České republice. Více než 70 procent palet vyvážíme, a to opět hlavně do Německa,“ řekl šéf společnosti Stabilplastik.
Změnu k lepšímu by mohly přinést dotace k Národního plánu obnovy. Jak zmínil výkonný ředitel České asociace oběhového hospodářství Miloš Kužvart (poznámka pro pamětníky: v letech 1998 až 2002 zastával post ministra životního prostředí), na nové recyklační linky je ve fondu pro příští dva roky určeno 3,5 miliardy korun.
Také ředitel oddělení controllingu a analýz sdružení Eko-kom Petr Balner očekává, že podíl recyklovaných plastů v nejbližších letech poroste. Již na konci letošního roku by se mohl dostat na 38 procent, v případě plastových obalů by měl přesáhnout 50 procent. Přispět k tomu má i finanční zvýhodnění pro dotřiďovací linky, které Eko-kom zavedl.
Poměry na odpadovém trhu mohou změnit také nové technologie, například náhrada mechanického zpracování plastového odpadu za chemické zpracování. Jak Ekonomický deník informoval v polovině května, Orlen Unipetrol zprovoznil ve svém závodě v Litvínově testovací pyrolýzní jednotku na zpracování plastového odpadu. V ní bude v následujících třech letech zkoumat nový způsob recyklace plastů a využití získané suroviny při výrobě nových petrochemických produktů. Zvládnutí technologie by Česku umožnilo částečně snížit závislost na dovozu ropy.
David Tramba
