Na papíře to vypadá lákavě. Stát již podpořil z Modernizačního fondu výstavbu fotovoltaických elektráren o výkonu 4675 megawattů, které ročně vyrobí okolo 4,5 terawatthodiny zelené elektřiny. Jenže kolik z nich doopravdy vznikne? To se zatím neodvažuje odhadnout ani Státní fond životního prostředí (SFŽP), který má rozdělování peněz z tohoto fondu na starosti.
Jak uvedl ředitel sekce strategie SFŽP Ivo Marcin na konferenci Solární energie a akumulace, dokončené jsou fotovoltaiky v rozsahu 1330 MW. Upozornil však na jeden detail. Z podpořených fotovoltaik na střechách obytných domů, průmyslových hal a dalších budov jsou již více než dvě třetiny hotové (konkrétně 1022 ze 1470 MW). Naopak z 3204 MW pozemních solárních parků zatím vyrostla jen necelá desetina – pouhých 307,5 MW nového výkonu.
Váznou projekty SUAS a malých firem
Čas se přitom krátí. Podle nastavených pravidel musí investor stihnout výstavbu do pěti let od udělení dotace, jinak o podporu přijde. Výsledky prvního kola soutěže o dotace na stavbu velkých pozemních fotovoltaik vyhlásil v březnu 2022. Na jejich dokončení tak zbývá necelých deset měsíců. Podle odhadu Iva Marcina se teď rozbíhá výstavba řady dalších. Očekává, že včas investoři dokončí zhruba polovinu podpořených projektů z roku 2022.
Když srovnáme seznam tehdy podpořených projektů se současnou realitou, tak ČEZ zatím postavil devět ze 17 fotovoltaik s dotační podporou z roku 2022. Hotovo už má také Pražská energetika, MND, Global Energy Investments či Solar Stříbro. Vázne naopak realizace fotovoltaických projektů, které do soutěže o dotace přihlásila sokolovská energetická skupina SUAS Group. Totéž lze říct o velkých záměrech, za kterými stojí malé a začínající firmy.
Raději v Rumunsku, než v Česku
Mnozí manažeři, které se v solární energetice pohybují, považují investiční dotace z Modernizačního fondu za nevhodnou formu podpory. Volají po obnovení provozní podpory, třeba v podobě rozdílových smluv (Contract for Difference). Velcí mezinárodní developeři solárních parků, jako například Enery či Rezolv Energy, raději staví v Rumunsku a Bulharsku než v Česku.
Jiní, jako třeba firemní skupina Decci, sice v Česku staví, ale stěžují si na řadu překážek, které výstavbu komplikují. Příkladem mohou být dlouhá povolovací řízení, vyšší finanční náklady oproti zemích eurozóny či blokování kapacit pro připojení k síti spekulanty. Výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář vyjádřil naději, že problém s dlouhým schvalováním vyřeší nový stavební zákon, který má brzy schválit poslanecká sněmovna.
Strašák nezvládnutých dotací
Obnovení provozní podpory je v českém prostředí citlivé téma. Může za to nezvládnutá podpora solární energetiky v letech 2009 a 2010. Vláda a parlament tehdy nedokázaly zasáhnout včas a seškrtat příliš štědře nastavené dotace. Výsledkem jsou extrémní náklady na financování obnovitelných zdrojů energie. Podle dat operátora trhu OTE se jedná o 35 až 40 miliard korun ročně, z toho zhruba 28 miliard korun padne na dotování fotovoltaických elektráren postavených v letech 2007 až 2013.
Reálný dopad na státní rozpočet je však nižší. Stát uplatňuje v případě fotovoltaik z let 2009 a 2010 srážkovou daň, která redukuje reálnou výši provozní podpory. Stejně tak inkasuje miliardy na dani ze zisku. Jak Ekonomický deník upozornil před třemi týdny, mnozí majitelé fotovoltaik z doby boomu již splatili bankovní úvěry a vykazují vysoké zisky. Otazníkem zůstává, zda jejich elektrárny zůstanou v provozu i po roce 2030, tedy po ukončení provozní podpory.
