Místo úspory času přináší zase papírování – tak podle českých praktiků vypadá projekt elektronické neschopenky, který se spouští od začátku příštího roku. Podle lékařů eNeschopenka přinese pro pacienty, lékaře i zaměstnavatele spíše chaos. Vybízejí proto ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou k rychlému jednání.
Projekt eNeschopenek míří do finále. Ministerstvo práce a sociální věcí (MPSV) od začátku října testuje kompletní prostředí, včetně interní odpovědi systému České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), testuje se i nová aplikace eNeschopenky na ePortálu ČSSZ. V listopadu se pak mají napojit na systém lékařské softwary. Systém musí být plně funkční k 1. lednu 2020, kdy se začnou vydávat místo dosavadních papírových neschopenek už jen ty elektronické.
Podle praktických lékařů však projekt dva měsíce před spuštěním vykazuje značné nedostatky a vyvolává řadu otázek, na které podle svých slov doposud nedostali jednoznačné odpovědi. „Současné eNeschopenky jsou dalším typickým příkladem elektronizace na český způsob a rozhodně nejsou plně elektronické. Nadále budeme muset část neschopenky tisknout a vypisovat ručně,“ uvedl předseda Sdružení praktických lékařů (SPL) Petr Šonka v tiskové zprávě. Praktičtí lékaři se neozývají poprvé, o jejich protestech jsme již psali například zde. Nyní vyzývají ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou k rychlému jednání.
Elektronicky i ručně
eNeschopenka zůstala podle praktiků pouze polotovarem a rozhodně nevede ke snížení administrativní zátěže. Lékař sice odešle po vyplnění neschopenku elektronicky na ČSSZ, nicméně poté musí ještě vytisknout jako průkaz pro pacienta její poslední stranu a ručně do ní vypisovat údaje například o příští kontrole, změně vycházek a také o konci nemoci. Stejné údaje musí ještě vyplnit znovu elektronicky. Po skončení pracovní neschopnosti má tiskopis zůstat založený v kartě pacienta. „V době, kdy řada lékařů vede plně elektronickou dokumentaci, je to úsměvné,“ vysvětluje Šonka. eNeschopenka by se podle něj měla stát co nejdříve plně elektronickou. Pacient by mohl například dostat kód, s pomocí něhož by se přihlásil do aplikace a měl svou neschopenku vždy k dispozici.
S názorem kolegů souhlasí i Svatopluk Býma, předseda Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (SVL). „eNeschopenka je polovičatým řešením a dalším typickým příkladem toho, jak elektronizace nesmí vypadat,“ uvedl Býma.
eNeschopenku nelze stornovat
Lékaři dále upozorňují, že projekt není dostatečně vyzkoušený. Problém, který denně řeší, je například stornování neschopenek. Může se totiž stát, že se pacient se svým zaměstnavatelem bezprostředně po návštěvě lékaře dohodne na čerpání náhradního volna místo pracovní neschopnosti. S tím ale eNeschopenka nepočítá. „Papírovou verzi jsme mohli jednoduše roztrhnout a na ČSSZ neposlat. S její elektronickou obdobou, která se odesílá on-line, to ale nejde. Nikdo nám doposud neřekl, jak máme postupovat,“ upozorňuje Šonka. Doplatit na to mohou podle něj především pacienti.
Lékařům také vadí to, že dva měsíce před spuštěním projektu není jasné, kdo bude vedení pracovní neschopnosti hradit. Požadují, aby jim práci proplácelo MPSV stejně jako je tomu u ostatních administrativních činností, které stát lékařům ukládá. „Nedostatečná komunikace ze strany MPSV a ČSSZ způsobí to, že eNeschopenku lékaři kvůli nejasnostem špatně přijmou. Poškodí to celou myšlenku elektronizace zdravotnictví, kterou my plně podporujeme,“ dodal na závěr Býma.
Vše jde podle plánu…
Ministryně Maláčová se opakovaně vyjádřila, že bezproblémové spuštění eNeschopenky je pro MPSV prioritou. „Poskytovatelé zdravotních služeb mají k dispozici veškeré potřebné informace, aby mohli ve spolupráci s dodavateli příslušných softwarů eNeschopenku postupně implementovat do systému,“ uvedlo MPSV ve své poslední tiskové zprávě na téma eNeschopenka z počátku října. Příprava projektu probíhá podle MPSV dle harmonogramu a zpoždění se neočekávají. eNeschopenku nyní testuje 40 vývojářských firem, které vytvářejí specializovaný software pro nemocnice a ordinace lékařů.
Na dotaz Zdravotnického deníku, jakou má samotné MPSV od nemocnic či praktických lékařů zatím odezvu, reagovalo MPSV stručně, že „ze strany velkých poskytovatelů zdravotních služeb roste zájem o detailnější informace k novým postupům, a poskytovatelé se tak připravují na spuštění eNeschopenky od 1. 1. 2020.“ Jako příklad MPSV již dříve uvedlo spolupráci s Institutem klinické a experimentální medicíny (IKEM).
To potvrzuje tisková mluvčí IKEM Markéta Šenkýřová: „Aktuálně jsme ve fázi testování. V tuto chvíli jsme neidentifikovali nic, co by na straně IKEM nasazení eNeschopenky od 1. 1. 2020 bránilo,“ popsala Zdravotnickému deníku.
Pozice IKEM je ale specifická, má totiž vlastní nemocniční informační systém, který vyvíjejí a spravují jeho vlastní zaměstnanci. Ti implementovali eNeschopenku přímo do klinického systému IKEM a množství informací o pacientovi se tak předvyplní samo. Lékař sám doplňuje jen minimum informací. Ani v případě vybírání náhradního volny místo pracovní neschopnosti není problém eNeschopenku ukončit. „Záleží vždy na konkrétní implementaci eNeschopenky a jejích částí v konkrétním informačním systému. V IKEM jsme se snažili maximální objem informací automatizovat, a to se nám podařilo. Je to především díky tomu, že máme svůj informační systém, který si sami vyvíjíme a nejsme tak závislí na třetím subjektu,“ uvedla Šenkýřová.
Na zavedení eNeschopenky do praxe proto pracuje IKEM intenzivně ve spolupráci s ČSSZ již od letošního jara. Podle Šenkýřové se technologicky jedná „o systémově dobře navržené řešení, které využívá běžné standardy elektronické komunikace a stávající nástroje, které jsou nyní v prostředí eGovernmentu ČR dostupné.“
…a poslanci to chtějí slyšet na vlastní uši
Na to, že situace nebude pro velké i malé zdravotnické poskytovatele jednoduchá, poukazuje svolání schůze poslaneckého Výboru pro zdravotnictví na tuto středu, jejímž prakticky jediným bodem programu je právě aktuální stav projektu eNeschopenka. Na jednání byla pozvána ministryně Maláčová i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch stejně jako zástupci ČSSZ, České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a České lékařské komory.
Nové eNeschopenky by lékaři měli od ledna používat buď ve svém lékařském programu nebo v aplikaci na ePortálu ČSSZ. V lékařském softwaru by měla stačit stejná identifikace jako u e-receptu, na ePortálu pak přes datovou schránku, elektronickou občanku s čipem či uživatelský účet v portálu národního bodu pro identifikaci a autentizaci. Stejně jako u e-receptu či registru ČSSZ budou údaje pacienta předem vyplněné. Lékař vypíše diagnózu a datum začátku pracovní neschopnosti. Formulář odešle okresní sociální správě a, jak bylo zmíněno výše, vytiskne nemocnému jako průkaz. Informace o začátku nemoci i konci dostane zaměstnavatel do datové schránky. Po přihlášení na ePortál pak může firma získat i údaje o pracovníkově místě pobytu či vycházkách po zadání jeho rodného čísla. Vygenerovat lze i seznam všech svých zaměstnanců na nemocenské.
Helena Sedláčková
Text je převzat ze portálu Zdravotnický deník, jež je součástí vydavatelství Media Network vydávající i Ekonomický deník. 22
