Ceny zemního plynu skokově rostou, zatímco dovoz do Česka vázne. Podobné stresové situace chce ministerstvo průmyslu a obchodu řešit pomocí služby zajištění dostupnosti plynu. Odhadovaný rozsah těchto státem dirigovaných nákupů má dosahovat přibližně 1,4 miliardy metrů krychlových plynu ročně. Tedy necelé pětiny roční spotřeby Česka.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vedené Karlem Havlíčkem (ANO) zveřejnilo na svém webu výzvu k uplatnění připomínek k tomuto záměru. Reakce očekává hlavně od dodavatelů plynu, provozovatelů síťové infrastruktury, výrobců elektřiny a tepla, průmyslových podniků a profesních svazů. Až po vyhodnocení připomínek ministerstvo představí finální návrh opatření.
Dodávky pro případ krize
Podle ministerstva spočívá význam této služby v nepřetržité připravenosti zajistit plyn i při závažném narušení dodávek. „Záměr reaguje na vysokou dovozní závislost České republiky a koncentraci využívaných dovozních směrů. Má přispět k odolnosti zásobování a ochraně zákazníků. Předběžný závěr nenahrazuje doložení konkrétní bezpečnostní potřeby a nedostatečnosti běžných tržních nástrojů,“ uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).
Zvažovaná služba by zahrnovala průběžnou připravenost zajistit potřebný objem plynu pro český trh a vlastní dodání na základě písemného pokynu MPO. „K aktivaci dodávky nebo jiného mimořádného plnění by mohlo dojít pouze v předem stanovených situacích ohrožujících bezpečnost nebo dostupnost dodávek, pokud by běžné tržní a již dostupné smluvní nástroje nebyly dostačující. Samostatná povinnost trvalého držení zásob nebo skladovacích kapacit by součástí služby nebyla,“ dodává MPO.
Víc než jen kapacita v LNG terminálu
Ministerstvo dodává, že referenční objem 1,4 miliardy m³ představuje smluvně zajišťovanou dostupnost, nikoli minimální odběr nebo automaticky aktivovaný roční objem. Opatření může mít podobu dlouhodobě zajištěného nákupu zkapalněného zemního plynu (LNG) včetně přístupu k terminálům, případně kontaktu na nákup plynu potrubní cestou. Poskytovatel služby by jej nemusel využít, pokud by mohl na evropských energetických burzách plyn nakoupit výhodněji.
Jednalo by se tak o komplexnější zajištění dodávek, než k jakému přistoupil v minulosti ČEZ. Pro připomenutí: ČEZ vlastní podíl v LNG terminálu v nizozemském Eemshavenu, který zahájil provoz v září roku 2022. Jeho kapacita umožňuje přijímat až osm miliard m³ plynu ročně, z toho tři miliardy jsou určeny pro Českou republiku. V příštích letech chce ČEZ dovážet plyn prostřednictvím bližšího terminálu v německém Stade. Ten je stále ve výstavbě, která nabírá zpoždění. V případě těchto smluv však chybí dlouhodobý kontrakt přímo s producentem plynu.
Přesná podob státní podpory zajištěných dodávek plynu není ještě zřejmá. Podle MPO může mít podobu náhrady přímo přiřaditelných variabilních nákladů konkrétních obchodů a dodávek, nebo také náhrady fixních nákladů dlouhodobě zasmluvněného LNG včetně zkapalňovacích a lodních kapacit. Stát by smlouvy na zajištění dodávky plynu uzavíral na dobu 15 až 20 let.
Drahý plyn, váznoucí dodávky
Opatření přichází v době, kdy roste napětí na energetických trzích. Cena zemního plynu pro nejbližší měsíce na klíčové burze TTF v Nizozemsku se v posledních dnech pohybuje okolo 100 euro za megawatthodinu (MWh). Zdrojem obav je nedostatečný dovoz plynu do zemí Evropské unie a poměrně nízký stav zásob před zimou. Zatímco ruský plyn lze do EU dovážet jen v omezeném množství, katarský plyn je nedostupný vinou konfliktu v Perském zálivu.
Také dovoz zemního plynu do Česka je v posledních týdnech nízký. Například v pondělí 2. listopadu do země přiteklo jen 12,5 milionu m³ směrem z Německa a 3 miliony m³ ze Slovenska (zřejmě ze zásob obchodníků na Ukrajině). Jenže spotřeba plynu v pondělí přesáhla 28 milionů m³ (312 GWh). Téměř polovinu spotřeby tak muselo pokrýt čerpání plynu z podzemních zásobníků.
