Polsko to myslí s rozvojem jaderné energetiky opravdu vážně. Zakázku na první jadernou elektrárnu na severním pobřeží má jistou Westinghouse. Teď se hraje o to, kdo postaví tu druhou. Prestižní projekt chtějí získat tři zájemci – americký Westinghouse, francouzská EDF a kanadský AtkinsRéalis. Neméně intenzivně se o elektrárnu přetahují také dvě zvažované lokality.
Podle nedávných článků v polských médiích to vypadá, že umístění elektrárny vyvolává větší emoce než dodavatel technologie. Zpravodajský web wnp.pl zmiňuje, že ve hře jsou dvě lokality. Středopolský Konin nebo východněji položený Bełchatów. V obou případech se jedná o místa, kde jsou dnes v provozu velké uhelné elektrárny. Ty však s ohledem na klimatickou politiku Evropské unie budou muset skončit.
Tahanice o dodavatele i lokalitu
Jak wnp.pl dále napsal, polské ministerstvo energetiky chce dodavatele technologie vybrat v roce 2027. O rok později padne rozhodnutí o umístění elektrárny. Za „svou“ lokalitu lobbují nejen místní politici, ale také energetici. Elektrárnu Bełchatów totiž vlastní koncern PGE, největší výrobce elektřiny v Polsku – tedy takový polský ČEZ. Naopak elektrárny Konin a Pątnów provozuje relativně menší energetická skupina ZE PAK.
Ironií osudu chtěly v minulých letech společnosti PGE a ZE PAK na stavbě druhé polské jaderné elektrárny spolupracovat. Ve hře tehdy bylo umístění u středopolského města Patnów. Dodavatelem technologie měla být korejská společnost KHNP, tedy pozdější vítěz dukovanského tendru. Dopadlo to neslavně – hlavně kvůli slabé podpoře ze strany kabinetu premiéra Donalda Tuska. Později se k tomu přidalo stažení KHNP z většiny evropských trhů, ale také boj o moc v rodině největšího akcionáře skupiny ZE PAK Zygmunta Solorze.
Kanadská exotika, nebo lehkovodní klasika?
Co se týká uchazečů o zakázku, nejvíc pozornosti na sebe strhává kanadský AtkinsRéalis. Ten jde totiž do soutěže s poměrně exotickou technologií těžkovodních reaktorů CANDU. Nový model CANDU Monark má nabízet výkon 1000 megawattů a naplnit bezpečnostní požadavky na reaktor III+ generace.
Těžkovodní reaktory mají oproti běžnějším lehkovodním reaktorům nižší náklady na výstavbu. Tuto výhodu však smazávají vysoké náklady na pořízení těžké vody, která slouží jako chladivo a moderátor neutronů.
Další dva uchazeči sázejí na dominantní technologii lehkovodního reaktoru. Westinghouse se hlásí s reaktorem AP1000, francouzská EDF s typem reaktoru EPR. Informace o tom, kdo je favoritem či naopak outsiderem soutěže, zatím polská média nepřinášejí. Známý je pouze harmonogram zveřejněný ministerstvem energetiky, který zmiňuje zahájení stavby jaderné elektrárny v roce 2032 a dokončení v roce 2040.
Kdo je první na řadě
První polská jaderná elektrárna se třemi bloky AP1000 vyroste u obce Choczewo na severu Polska. Investorem je v tomto případě státem vlastněný podnik Polskie Elektrownie Jądrowe (PEJ) a dodavatelem konsorcium amerických společností Westinghouse a Bechtel. Stavět se má prakticky souběžně s novými bloky Dukovan. První blok polské jaderné elektrárny má být spuštěn do provozu v roce 2036, další reaktory by měly následovat v letech 2037 a 2038.
Vedle velkých reaktorů mají Poláci vážný zájem také o ty menší. Tady zájem táhne OSGE, společný podnik vlastněný napůl rafinerským a energetickým koncernem Orlen a společností Synthos. Tento podnik plánuje v Polsku postavit nejméně dvanáct 300megawattových varných reaktorů typu GE Vernova Hitachi BWRX-300. První z nich má do roku 2035 vyrůst ve Włocławku, kde Orlen provozuje závod na výrobu hnojiv a plastů.
