Snížení DPH na čepované pivo, které požadují po vládě pivovarníci, by nepřineslo zásadní ekonomický efekt, myslí si bývalý ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Zároveň by podle něj mohlo mít negativní dopady na veřejné zdraví. „Dle mého by byl dopad na konečnou cenu omezený,“ je přesvědčený. Chování zákazníků prý ovlivňují jiné faktory než samotná sazba DPH. Jaké?

Významnou roli podle Válka hrají i marže a nákladová struktura provozů, které se liší podle regionů. „Ve velkých městech se cena čepovaného piva běžně pohybuje kolem 70 až 90 korun, zatímco v regionech spíše kolem 40 až 55 korun. Rozdíl tedy není primárně dán daní,“ sdělil Ekonomickému deníku Válek.

Podniky čelí úbytku hostů

Ke snížení DPH na čepované pivo vyzvali vládu pivovarníci v minulém týdnu. Podpořilo by to podle nich podniky, které čelí úbytku hostů a stále nižší konzumaci piva v hospodách. Podle výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Tomáše Slunečka přitom příjmy z prodeje nápojů tvoří významnou část celkových příjmů hospod i restaurací zejména v regionech. Pokles konzumace pak restauratéry nutí omezovat provoz, nebo zcela zavřít.

Lidé mění své spotřebitelské chování. Foto: Pixabay

Podle ředitele tržního a datového výzkumu společnosti Dotykačka Vladimíra Sirotka nestojí za nižší spotřebou zdražování. Je to změna spotřebitelských trendů.

„Celkově sledujeme odklon od alkoholu, nejen tvrdého, ale i od vína a piva. Není to tedy tak, že by jedno nahradilo druhé,“ podotkl. Pokles se týká i nealkoholických nápojů.

„Jedinou výjimkou jsou, možná překvapivě, horké nealko nápoje. Jejich spotřebu táhne dominující koncept kaváren, který v postcovidových letech trvale posiluje,“ uvedl Sirotek. A pokračoval: „U lihovin jsme zejména po covidu pozorovali meziroční poklesy spotřeby o 15 procent. Poté se situace poměrně stabilizovala. Nyní evidujeme meziroční pokles přibližně o 5 procent, což platí pro lihoviny, pivo i víno.“

Spotřeba klesá už roky

To, že by snížení DPH u piva vedlo k významnějšímu snížení cen, Sirotek nepředpokládá. „Spíš by se asi na čas zastavil růst jeho ceny. Nicméně samotný růst cen je jen jednou z příčin poklesu konzumace piva a alkoholických nápojů v gastru. Spotřeba alkoholu v gastro podnicích dlouhodobě klesá,“ uvedl. Tento trend pozoruje posledních přibližně 6 let.

V kategorii piva se podle něj v posledních letech více daří prémiovým ležákům, zejména 12° pivům, a značkám z minipivovarů. Výčepní desítky vykazují poklesy, což je podle něj opět dáno tím, že se tento typ alkoholu konzumuje především v menších hospodách, kterých dlouhodobě ubývá.

„Pokud se podíváme na roli piva v rámci celého gastra, za posledních osm let je znát významný posun. Zatímco v roce 2018 se prodeje piva podílely na souhrnných gastro tržbách 21 procenty, tedy tvořily víc než pětinu celkového obratu všech gastro podniků, v současnosti už je jejich podíl pouze 14procentní,“ upozornil Sirotek.

Mohlo by vás zajímat

Mladší generace je jiná

Do jisté míry může podle něj změny tlačit zdravější životní styl, zejména u mladší generace, která by teoreticky měla táhnout spotřebu. Nejde ale jen o příklon k zdravější konzumaci. „Mladší generace je celkově jiná, což potvrzují i nejrůznější spotřebitelské průzkumy u nás i v západních zemích,“ podotkl.

Pokud se mění spotřebitelské chování, neměla by na to podle Vlastimila Válka vláda reagovat snížením DPH na alkohol. „Takový krok může mít dopad na spotřebu a v delším horizontu i na zdravotní systém,“ upozornil.

Pivo
Nealko pivo se těší větší oblibě. Foto: Český svaz pivovarů a sladoven

Dodal, že pokud bychom měli vést debatu o zdanění alkoholu, pak spíše systémově. Tedy zda má být daň více navázána na množství čistého alkoholu v nápoji. „Takový princip je z hlediska veřejného zdraví logičtější než selektivní úpravy DPH u jedné kategorie nápoje a odpovídá přístupům, které doporučují mezinárodní instituce typu OECD nebo WHO,“ myslí si Válek.

Podpora pitné vody

Pokud má být vedena debata o DPH, dává podle Válka větší smysl ji zaměřit na podporu dostupnosti balené pitné vody a obecně nealkoholických nápojů. V praxi to znamená uvažovat o širším nastavení, které by podporovalo vhodnější spotřebitelské volby napříč trhem.

„V současnosti je nicméně nutné zohlednit i rozpočtový dopad. Snížení DPH znamená výpadek příjmů veřejných rozpočtů, aniž by bylo zřejmé, že přinese odpovídající efekt. Z hlediska rozpočtové odpovědnosti i veřejného zdraví proto nepovažuji snížení DPH na čepované pivo za vhodný nástroj,“ uzavřel Válek.