Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036. Výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) se nebudou započítávat do schválených výdajových rozpočtových rámců. Prodloužení této výjimky schválila Sněmovna ve sporné novele zákonů, které se týkají veřejných rozpočtů.
Stejně tak bude moci vláda navyšovat výdaje státního rozpočtu na strategické infrastrukturní stavby podle liniového zákona. S oběma návrhy přišla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Předlohu nyní dostane k posouzení Senát.
Opozice se obrátí na Ústavní soud
Přijaté pozměňovací návrhy obsahují i další změny. Opozice se obává toho, že to rozvolní pravidla rozpočtové odpovědnosti, umožní vládě nekontrolovatelné utrácení, a tím i nebezpečný nárůst státního dluhu. Schillerová to ale opakovaně odmítla. Opozici vadí i to, že by vláda v některých případech mohla upravovat rozpočet bez souhlasu Sněmovny. Šéfové ODS a Starostů už avizovali, že se kvůli tomu obrátí na Ústavní soud.
Pro zákon hlasovalo 91 poslanců vládní koalice. Proti hlasovalo 68 poslanců opozice. Pevné hlasování na 12:30 prosadila dopoledne vládní většina. V rozpravě zůstalo ještě 37 poslanců, na které se nedostalo slovo.
„Tento zákon sám o sobě neznamená zvýšení deficitu ani o jednu jedinou korunu,“ prohlásila ministryně Schillerová v reakci na kritiku opozice. Opakovaně zdůrazňovala závazek vlády udržovat schodek veřejných financí bezpečně pod třemi procenty HDP. Uvedla také, že podle pravidel, která po sobě zanechala bývalá vláda Petra Fialy (ODS), by nebyl státní rozpočet sestavitelný v rámci zákona. Zákon označila za rozumný a nemá podle ní alternativu.
Při ohrožení státu nebo válce
Předloha už v navrženém znění umožňuje vládě zvýšit celkové výdaje státního rozpočtu až o deset procent při zhoršení bezpečnostní situace. Vláda by mohla takto převádět peníze hlavně v případě vyhlášeného stavu ohrožení státu, válečného stavu nebo v případě zhoršené bezpečnostní situace. Například kdyby došlo k aktivaci článku 4 nebo 5 Severoatlantické smlouvy. Týkalo by se to i rozhodnutí na základě doporučení Bezpečnostní rady státu. Opoziční řečníci ale upozorňovali na to, že jen letos by takhle mohla vláda zvýšit výdaje až o 240 miliard korun.
Nově na návrh ministryně Schillerové prodloužila Sněmovna takzvanou únikovou doložku. Ta se týká zmíněných výdajů na obranu. Sněmovna ji schválila loni na návrh tehdejšího ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). Jeho návrh stanovil, že rozdíl mezi dvěma procenty HDP a skutečným objemem výdajů na obranu se nebude započítávat do výdajových limitů, ke kterým vládu zavazuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Další návrh ministryně umožňuje nově obdobně navyšovat i výdaje na strategické stavby podle liniového zákona, a to rovněž do roku 2036.
Mohlo by vás zajímat
Rozkolísání ústavního sytému?
Další návrhy ministryně se týkají sestavování novely státního rozpočtu. Její návrhy také umožňují měnit návrhy takzvaných parlamentních kapitol. Jde o šestici institucí, kterým návrh základních údajů schvaluje sněmovní rozpočtový výbor. Týká se to Sněmovny, Senátu, Hradu, Nejvyššího kontrolního úřadu, Ústavního soudu, ombudsmana a Úřadu Národní rozpočtové rady. V případě, že v návrzích rozpočtu těchto kapitol nebo v novele státního rozpočtu nastanou změny, bude je moci ministerstvo financí při přípravě novely rozpočtu změnit po dohodě se správcem kapitoly.
Například poslanec ODS Karel Haas hovořil o největším rozkolísání ústavního systému od roku 1993. Bývalý ministr Lukáš Vlček (STAN) hovořil o zásahu do ústavní dělby moci. Předseda klubu TOP 09 Jan Jakob uvedl, že pozměňovací návrhy jsou protiústavní a to bude součástí připravovaného podání k Ústavnímu soudu.
„Jestli si opravdu myslíte, že se s tímhle nesejdeme u Ústavního soudu, tak se hrozně mýlíte,“ řekl po hlasování předseda klubu ODS Marek Benda.
