Poslanci Pirátské strany Ondřej Profant a Lukáš Kolářík včera předali ministryni práce a sociálních věcí Jaroslavě Němcové (ANO) otevřený dopis v němž vyjadřují obavy z jí realizovaných personálních změn a upozorňují na špatný stav IT systémů.

Specialisté na IT problematiku Pirátské strany Ondřej Profant a  Lukáš Kolářík, který je i členem Výboru pro sociální politiku, předali ve čtvrtek ministryni práce a sociálních věcí (MPSV) Jaroslavě Němcové (ANO) otevřený dopis, kterým upozorňují na notoricky známé problémy s IT systémy na MPSV.

V dopise také vyjadřují obavy nad personálními změnami, které byly po nástupu ministryně Němcové učiněny (informovali jsme v textu MPSV hledá tři náměstky – pro ekonomiku a IT, sociální politiku a evropské fondy).

„Na sociálním výboru i při individuálních prezentacích jsme měli možnost nahlédnout do současného stavu IT systémů ministerstva. Některé projekty jsou již spuštěny, některé před produkčním nasazením – a i přes zdlouhavost celého procesu zde byly minimálně podniknuty kroky správným směrem, například v nové podobě výběrových řízení,“ píší poslanci v otevřeném dopise. „Jenže místo odstranění chyb a navázání na zdravou část výsledků jsme svědky hluboké personální čistky politických, ale i odborných náměstků, včetně Roberta Baxy, který některé pozitivní změny na ministerstvu zaváděl,“ podivují se poslanci nad odvolání náměstka, který měl na starosti IT systémy. Jeho tým však na ministerstvu prozatím zůstává. Profantovi a Koláříkovi však vadí i lidé, které si ministryně Němcová přivedla.

Mohlo by vás zajímat

„Ve stejnou chvíli se na MPSV jako poradce vrací Oleg Blaško, který se nikde nezdržel dlouho, zato například při svém minulém působení na MPSV na konci roku 2013 zvládl nasadit systémy od firmy Gordic za deset dní. Dalo by se to považovat za IT zázrak, kdyby už audit na začátku roku 2014 neprokázal, že nejsou řádnými smlouvami pokryté ani základní provozní věci. Dle našeho názoru je tento postup také v přímém rozporu se smyslem a duchem zákona o veřejných zakázkách. Ve stejné věci nás překvapilo, že se na nás obrátili zaměstnanci ČSSZ, kteří se velmi obávají návratu doktora Viléma Kahouna či střet zájmů Marie Bílkové, která se na úřad také vrací,“ doplňují poslanci ve svém dopise, který zveřejnili na stránkách Pirátské strany a připomněli projekt koupě nového sídla generálního ředitelství Úřadu práce v “Bakalově domě” na pražské Letné, kde dříve sídlily Hospodářské noviny. Transakce začala vyvolávat pochybnosti krátce poté co se v roce 2013 její podrobnosti dostaly na veřejnost. Úřednická vláda Jiřího Rusnoka na podzim na nákup budovy schválila celkem 299 milionů korun, z nichž 233 měla zaplatit Evropská unie. Kvůli pochybením Úřadu práce, který tehdy vedla Marie Bílková (její životopis si můžete přečíst ZDE), z evropské kasy přijde jen osmačtyřicet milionů korun. Podrobně jsme o případu informovali v dubnu 2015 v textu Chybující úřednice z kauzy “Bakalova domu” nastoupila k Babišovi. Případ má i opačný pohled, který zastává část současných i bývalých zaměstnanců Generálního ředitelství Úřadu práce. To tehdy potřebovalo více prostoru, protože sídlilo v domě na Karlově náměstí spolu s některými odbory MPSV. Zároveň se plánovalo, že v nové budově budou sídlit i kontaktní pracoviště pro Prahu-západ a Prahu východ, což se nakonec také stalo. „Evropských peněz mohlo být více, ale podařilo se na koupi sehnat alespoň nějaké, jinak by to celé zaplatil státní rozpočet. Vím, že se porovnávala ještě nějaká nabídka městské části na majetkovou účast v nějaké firmě vlastnící vhodnou nemovitost, ale bylo to právně velice složité, takže se od toho raději upustilo,“ říká jeden z tehdejších zaměstnanců, který si však nepřeje zveřejnit své jméno.

Kdo jsou ti, na něž Piráti upozorňují

Poslanci však nezmiňují, že má Marie Bílková velké zkušenosti právě s resortem práce a sociálních věcí, kde poprvé působila už v roce 1991 jako ředitelka odboru interního auditu, v roce 2007 ji tehdejší ministr práce Petr Nečas (ODS) jmenoval vrchní ředitelkou Správy služeb zaměstnanosti. Z této pozice řídila i 77 úřadů práce. Funkci zastávala do sklonku roku 2009.Následně pracovala jako poradkyně náměstků ministra financí ČR, kdy se věnovala řídícím a kontrolním systémům ve veřejné správě a veřejným rozpočtům. Posléze se stala ředitelkou odboru financování rozpočtových kapitol. V roce 2013 byla vládou Petra Nečase, konkrétně ministryní práce Ludmilou Müllerovou (TOP 09) jmenována Generální ředitelkou čerstvě vzniklého Generálního ředitelství Úřadu práce. Z této funkce byla odvolána v roce 2014 ministryní za ČSSD Michaelou Marksovou. Poté se vrátila na Ministerstvo financí ČR, kde byla ředitelkou Odboru financování kapitol státního rozpočtu.

Oleg Blaško, na jehož nástup Piráti také upozorňují, je zase bývalým náměstkem pro IT systémy MPSV v době ministrování Františka Koníčka (10. července 2013 – 29. ledna 2014) v úřednické vládě Jiřího Rusnoka. V této souvislosti není bez zajímavosti, že právě Koníček je jedním z premiérových poradců, což Andrej Babiš prozradil v sobotním rozhovoru pro Deník.

Posledním explicitně jmenovaným úředníkem, jehož návratu se poslanci Pirátské strany a dle jejich slov i někteří zaměstnanci resortu obávají je Vilém Kahoun. Ten byl ústředním ředitelem České správy sociálního zabezpečení před Jiřím Biskupem. Do úřadu Kahouna  uvedl Jaromír Drábek (TOP 09). Biskup odešel vloni v létě na post státního tajemníka na MPSV. Tuto personální rošádu jsme v textu Novým státním tajemníkem MPSV bude dosavadní šéf ČSSZ označili za „šalamounské řešení“, jelikož se několik měsíců předtím spekulovalo o složitém vztahu mezi tehdejším vedením resortu a právě Biskupem.

O konci Biskupa v čele ČSSZ se spekulovalo dlouho především kvůli rušení výběrových komisí u některých tendrů na IT systémy a zpoždění výběru nového dodavatele důchodového systému. Jenže z důvodů velké loajality tohoto zkušeného státního úředníka bylo politicky neprůchozí jeho odvolání z funkce Ústředního ředitele ČSSZ. Když státní tajemník Petr Smrček požádal o skončení služebního poměru, pat byl vyřešen. Biskup se „posunul“ na místo státního tajemníka MPSV a vedení resortu se „uvolnily ruce“ pro řešení situace v ČSSZ. Nic moc ale nevyřešilo, do čela prozatímně jmenovalo náměstka MPSV pro vnitřní správu Petra Hejduka. Toho se však současná ministryně v rámci systemizace služebních míst zbavila a do čela ČSSZ prozatím posadila ředitele jihomoravské krajské správy ČSSZ Pavla Krejčího.

Vilém Kahoun však na MPSV do žádné oficiální funkce nenastoupí a stane se poradcem. Vede totiž s ministerstvem několik sporů. Půl roku poté, co byl Jiří Biskup 16. února 2016 jmenován ústředním ředitelem ČSSZ, podal Vilém Kahoun na vedení MPSV žalobu za průběh výběrového řízení. Byl přesvědčen, že tehdejší předsedkyně výběrové komise Iva Merhautová (nynější náměstkyně pro sociálně pojistné systémy) neoprávněně upřednostnila Biskupa, když oba kandidáti postoupili do II. kola. Minulé vedení MPSV v čele v ministryní Michaelou Marksovou navíc na Kahouna podalo v červenci 2017 trestní oznámení za prodej služebních bytů. Kahoun tvrzení MPSV popřel a podal na Marksovou trestní oznámení pro pomluvu.

Pirátům leží v žaludku OKsystem a netransparentnost IT procesů na MPSV

Kromě personálních otázek také pirátští poslanci upozorňují na nevyhovující stav IT systémů. „Jistě se můžeme shodnout, že momentální stav interních IT systémů je hrubě neuspokojivý. Zásadním problémem zde například je nekomunikace jednotlivých systémů navzájem. Občan pak musí chodit z úřadu na úřad a znovu podávat informace, které již zadal jinde a to i přes to, že oba úřady zastřešuje jedno ministerstvo. Matka dítěte, která přechází z mateřské dovolené na rodičovskou tak musí nesmyslně obíhat mezi Úřadem práce a Českou správou sociálního zabezpečení, což neúměrně a zbytečně zatěžuje nejen dané úřady, ale hlavně klienta – občana. Za tímto zbytečným nepohodlím ale
vnímáme ještě výraznější problémy,“ uvozují poslanci část v níž se věnují IT problematice.

Podle nich celou jednu soustavu systémů pro MPSV dodává pouze jedna společnost – OKSystem. „Provoz těchto systémů stát stojí čtyři sta milionů ročně s tím, že tyto náklady téměř pravidelně rok od roku stoupají.“

Profant a Kolářík tvrdí, že:
1. OKsystem je více než 20 let starý systém a je tak technologicky velmi zastaralý. Mezi
jednotlivými agendami nedochází k výměně dat.
2. Státní správa neví, co se v systému děje a jaké jsou jeho rozhodovací mechanismy, může tedy klidně docházet k manipulacím s výplatami dávek, odhalení takových manipulací by bylo téměř nemožné.
3. Neexistují popisy procesů v jednotlivých agendách, jednotlivé agendy mezi sebou
nespolupracují a k systému neexistuje žádná dostupná dokumentace.
4. Stát tento systém nevlastní a nevlastní dokonce ani data, tedy osobní a sociální údaje všech občanů, nikdo nemůže zaručit, že se k takto citlivým datům nemůžou dostat třetí osoby a že s těmito daty není obchodováno, toto je velký bezpečnostní problém!
5. Při přechodu na jiný systém není vůbec jisté, zda o tyto data stát nepřijde.
6. Software splňuje klasické příznaky vendor lock-in, smlouvu lze vypovědět jen velmi složitě, je tady silná závislost na jednom dodavateli, může docházet k vydírání a snaze zvyšovat poplatky.
7. Dramaticky rostou náklady na provoz, dnes téměř půl miliardy ročně.
8. Systém nesplňuje legislativní podmínky, především Zákon o informačních systémech veřejné správy a neodpovídá ani požadavkům Národního architektonického plánu.

„Alespoň někteří zaměstnanci MPSV si tyto problémy uvědomili již v minulém volebním období a učinili i kroky k nápravě nežádoucího stavu. Na sociálním výboru i při individuálních prezentacích jsme měli možnost nahlédnout do současného stavu IT systémů ministerstva. Některé projekty jsou již spuštěny, některé před produkčním nasazením – a i přes zdlouhavost celého procesu zde byly minimálně podniknuty kroky správným směrem, například v nové podobě výběrových řízení,“ uzavírají poslanci část o IT systémech.

Nutno podotknout, že v minulém volebním období Pirátská strana nebyla v Parlamentu a její zástupci se tak neúčastnili zasedání klíčových výborů, kde se tato tématika probírala. O tom, že OKsystem z IT zakázek na MPSV těží nemalé částky jsme informovali v několika desítkách článků. Nejzásadnější z nich je ten z loňské listopadu, kdy jsme v textu Výpověď smlouvy s OKsystem na MPSV nahrává do karet OKsystem upozornili na skutečnost, že výpověď smlouvy ze strany MPSV na vytvoření IT systému na administraci sociálních dávek za více než 130 milionů korun na čtyři roky vlastně firmě nahrává. Důvod je jednoduchý. Do vysoutěžení nového tendru a vytvoření poptávaného IT systému bude běžet stávající smlouva, která je na zhruba desetinásobek (cca 400 milionů korun za rok). To při odhadovaném prodloužení doby na dodávku nového systému na tři roky činí cca 1,2 miliardy korun.

Problémy má nejen OKsystem, ale i další dodavatelé, například Atos Solution

Poslanci však nemají pravdu v tom, že by OKsystem byl výhradním dodavatelem IT systémů pro resort. Například pro Českou správu sociálního zabezpečení byla v roce 2016 největším dodavatelem společnost Atos IT Solutions. Stav IT systémů v resortu jsme v létě rozebírali v rozhovoru s tehdejším náměstkem Robertem Baxou.

OKsystemem však problémy v resortu MPSV nekončí. Na Úřadu práce ČR jsou například s „Ekonomickým a informačním systémem (EKIS)“, který měl být již v provozu, ale vítěz tendru, společnost Atos Solutions jej prozatím nedodala. Končící vedení MPSV muselo pod tlakem blížících se voleb a ročních účetních uzávěrek rozhodnout o tom, že systém bude nasazen v polovině roku. To ovšem znamená, že na Úřadu práce bude muset být provedena mimořádná účetní uzávěrka. Podrobně jsme o problémech informovali v textech Nekončící trable s IT systémy na MPSV pokračují, EKIS bude nejdříve za půl roku a Den před volbami: sliby MPSV nejsou dodrženy, systém zaměstnanost nefunguje, EKIS posunou o rok. Česká správa se zase potýká s jmenovanými a odvolávanými hodnotícími komisemi – viz text ČSSZ má složitý interní systém. Nestíhá proto soutěžit zakázky, nebo s nekonečnými odvoláními neúspěšných uchazečů v některých tendrech OKsystem uspěl se svými stížnostmi na ČSSZ. ÚOHS tendr na výběr důchodů OSVČ zrušil.

Profant a Kolářík po ministryni Němcové požadují, aby jim odpověděla na tyto body:

a. vysvětlení a zdůvodnění personálních změn
b. o Váš plán dalšího postupu v případě dořešení běžících smluv se společností OKsystem
c. o jasnou koncepci dalších výběrových řízení

Zároveň však nabízejí spolupráci. „Protože chceme být opozicí konstruktivní, rádi s Vámi budeme případně konzultovat bližší detaily nastavení IT veřejných zakázek. IT infrastruktura v tomto oboru je pro stát bezpečnostně fatální, pracuje s velmi citlivými informacemi a nakládá s miliardovými částkami. Je tak v zájmu všech politických stran najít odborně uspokojivé a transparentní řešení celé situace. U Vašeho dočasného postupu bohužel nejsme přesvědčeni ani o jednom, ani o druhém,“ píší poslanci Pirátů.

Bude velmi zajímavé sledovat, jak se jejich představy o fungování státních IT zakázek a možnosti jejich změn budou v průběhu času a především prohlubování jejich znalostí zákulisí proměňovat. IT systémy v resortu MPSV dosud byly „trnem v oku“ všem nastupujícím ministrům a náměstkům a zatím si na nich téměř všichni „vylámali zuby“. Pirátskému nadšení by mohl pomoct neméně nadšený a velmi zkušený IT specialista Vladimír Dzurilla, který by se měl podle představ a prohlášení premiéra Andreje Babiše stát národním ICT koordinátorem. Velmi však bude záležet na tom, jaké budou jeho skutečné pravomoci a jak mu úředníci na jednotlivých ministerstvech budou ochotni pomáhat. Každopádně každého, kdo bude chtít razantně snížit platby státu IT společnostem se musí připravit na lítý boj se zkušenými IT profesionály a právníky.

Jiří Reichl