Parlament versus státy: Chceme snížit spotřebu energie o 40 %, nebo o 30 %?

Evropský parlament bude v lednu projednávat především energetiku. Poslanci možná odhlasují svoje návrhy cílů pro rok 2030: snížení spotřeby o 40 %, a podíl obnovitelných zdrojů 35 % (v případě České republiky zřejmě 23 %). Svoje slovo však ještě musejí říci členské státy, které bývají konzervativnější. A tak nakonec může projít původní, kompromisní návrh Evropské komise: pokles spotřeby o 30 %, a podíl obnovitelných zdrojů energie 27 % (v případě České republiky zřejmě 18 %).

Poprvé v novém roce zasedne velké plénum Evropského parlamentu, což znamená, že dějištěm bude Štrasburk. 15. až 18. ledna 2018 bude na programu především energetika: Kromě společné energetické unie taky dvě důležité směrnice, tedy volnější právní akty, ve kterých jsou stanoveny “pouze” cíle a prostředky závisejí na členském státu (Česká republika může sama rozhodnout, zdali podpoří například solární panely na střechách rodinných domů, anebo spíše takzvané “solární barony” apod.; na rozdíl od striktnějších nařízení, například GDPR).

Parlamentní návrhy vznikly ve Výboru pro průmysl a výzkum (ITRE), pod oběma koncepty jsou podepsaní socialisté: Čech Miroslav Poche a Španěl José López.

Směrnice o energetické účinnosti

Jako obvykle byla na samotném počátku legislativního procesu Evropská rada, tedy premiéři a prezidenti členských států (za Českou republiku tehdy ještě Mirek Topolánek), kteří v roce 2007 vytyčili cíl pro rok 2020: “uspořit 20 % spotřeby primární energie v Unii oproti prognózám”.

Evropská komise proto navrhla směrnici 2012/27/EU, o energetické účinnosti, kterou do konečné podoby dovedly Evropský parlament a Rada EU (členské státy). V textu reflektují naši stávající závislost na dovozu surovin, nedostatek vlastích zdrojů, klimatické změny apod. A stanovují konkrétní cíl: “Unie v roce 2020 dosáhne spotřeby primární energie nejvýše 1 474 Mtoe nebo konečné spotřeby energie nejvýše 1 078 Mtoe.”

Mohlo by vás zajímat

Lockheed Martin investuje v Rumunsku do výroby baterií na dlouhodobé skladování

Zpráva Miroslava Pocheho definuje novou, vyšší ambici: “v roce 2030 nesmí být v Unii spotřeba primární energie vyšší než 1 132 Mtoe nebo konečná spotřeba energie vyšší než 849 Mtoe.” Jde přibližně o 40% úsporu oproti prognózám.

Směrnice o podpoře obnovitelných zdrojů

I tentokráte byla na počátku Evropská rada. Premiéři a prezidenti v roce 2007 dospěli k dalšímu cíli pro rok 2020: “20 % podílu energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie ve Společenství” a “10 % podílu biopaliv na celkové spotřebě benzinu a nafty v dopravě”.

Evropská komise proto navrhla, a Parlament s Radou ministrů dokončily směrnici 2009/28/ES (o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů). České republice byla nakonec, vzhledem k jejím zeměpisným podmínkám, přidělena nižší meta: 13% podíl OZE (obnovitelných zdrojů energie), zatímco například Rakousko musí splnit 34% podíl a Švédsko 49% podíl.

Evropský parlament bude nyní hlasovat o nové směrnici (“o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů”). Odpovědný parlamentní výbor tam dochází k nové, vyšší ambici: “minimálně 35% podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie Unie v roce 2030”. Při zachování stávajících proporcí by České republice vycházel asi 23% cíl.

Členské státy bývají konzervativnější

Zpravodaj jednoho z návrhů, europoslanec Miroslav Poche (ČSSD, S&D), argumentuje následovně: “Často slyšíme, že ČR nemá vhodné podmínky pro rozvoj obnovitelných zdrojů, přitom už teď jsme své závazky pro rok 2020 splnili. A navíc jsme dosáhli současného podílu OZE na celkové spotřebě za relativně nízké náklady.”

Jiný názor zastává europoslanec Evžen Tošenovský (ODS, ECR): “Každý cíl musí mít ekonomicky zdůvodnitelné náklady a to zde naprosto postrádám. Až se vyčerpá ekonomický potenciál úspor, budeme nuceni k investicím, které jsou sice technicky možné, nicméně úplně zbytečné.”

Tošenovský očekává, že Pocheho zpráva bude schválena jako vyjednávací pozice celého Parlamentu. Nová, ani novelizovaná směrnice ovšem nezačne účinkovat, pokud nebude souhlasit taky Rada EU, stejnou váhu jako poslanci mají tedy národní ministři průmyslu. A podobně jako v případě nového rozpočtu EU, konsensus mezi oběma “zákonodárnými komorami” může být blízko původním návrhům, které předložila Evropská komise: 30% zlepšení účinnosti a 27% (v České republice asi 18%, přičemž už jsme překročili 15%) podíl OZE.

Petr Woff