Krajské a senátní volby se uskuteční v plánovaném termínu 20. a 21. září i přes to, že Českou republiku zasáhly masivní povodně. Vláda je přesvědčená, že je schopná zajistit hlasování i v místech zasažených povodněmi, uvedl to v pondělí večer po mimořádném jednání kabinetu premiér Petr Fiala (ODS). O odklad voleb žádal primátor Opavy zasažené velkou vodou. Na ministerstvu vnitra také vznikla pracovní skupina, která má pomoct, aby se volby konaly regulérně.
Místopředseda opozičního hnutí ANO Karel Havlíček v České televizi řekl, že rozhodnutí kabinetu respektuje. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) už během dne řekl, že kdyby se volby nekonaly, mohla by být napadána jejich legitimita. Dnes večer doplnil, že na volbách budou spolupracovat hasiči, policie, statistikové. O organizaci voleb v postižených krajích bude v úterý jednat krizový štáb.
Zákonný termín, kdy se mohlo datum voleb změnit, vypršel dnes, zmínil prezident Petr Pavel, který se jednání kabinetu zúčastnil. Argumentem pro odsunutí termínu by podle něj bylo, kdyby nebylo možné zajistit regulérnost hlasování ve všech místech.
Podle premiéra vláda všechny argumenty zvažovala a radila se s hejtmany i experty na volby. „Zvažovali jsme všechny argumenty, varianty,“ uvedl. Zpochybňování by podle něj mohlo vzniknout i v případě odkladu hlasování, protože v 90 procentech míst volby proběhnout mohou bez problémů. Rakušan dodal, že z krajů nebyla poptávka po nouzovém stavu. Jeho vyhlášení by přitom bylo nezbytným krokem pro odsunutí termínu voleb.
Opoziční hnutí ANO bude rozhodnutí vlády respektovat, uvedl první místopředseda ANO Karel Havlíček. „Podstatné je, pokud se vláda takto rozhodla, aby dokázala zabezpečit to, že ti lidé budou moci fyzicky k těm volbám jít,“ uvedl v ČT. Poslanec SPD a člen sněmovního bezpečnostního výboru Radek Koten s rozhodnutím vlády souhlasí. „Předpokládám, že tu regulérnost voleb bude možné zařídit na všech místech,“ řekl televizi.
Všechny letošní volby by, včetně červnových evropských, měly přijít státní rozpočet na 1,6 miliardy korun. Proti loňsku je to nárůst o 910 milionů korun. Náklady na činnost policie při zajišťování bezpečnosti voleb do třetiny Senátu a krajských zastupitelstev měly podle výpočtů před záplavami činit zhruba na 34,3 milionu korun. Náklady na červnové volby vyčíslilo ministerstvo vnitra v květnu na zhruba 23,2 milionu korun.
Pomáhat mají i hasiči
Podle předpokladů, jak o nich v uplynulých dnech hovořil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), by v místech, kde nebude možné zprovoznit standardní volební místnosti, měli hlasování zajistit hasiči, pomáhat mají i dobrovolní.
Připravit volby bude podle primátora Opavy Tomáše Navrátila (ANO) velmi náročné. Ve městě podle něj nebude možné otevřít některé z volebních místností, pravděpodobně nebude možné ani zajistit roznesení volebních lístků. Problém podle něj může nastat i se členy volebních komisí. Řada z nich žije v zaplavených oblastech a budou mít starosti s úklidem či opravami svých domovů, míní. V Opavě se konají jak krajské tak i senátní volby. Personální problémy má město hlavně v případě druhého kola těch senátních.
Po víkendu spojeném s vydatnými srážkami se potýkala se záplavami řada krajů Foto: Hasiči ČR
Vláda také včera rozhodla o vytvoření pracovní skupiny, která bude řešit financování obnovy po povodních. Povede ji ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), působit v ní budou i věcně odpovědní ministři a členové vlády z nejhůř zasažených regionů, řekl po pondělním jednání kabinetu premiér Petr Fiala.
Příjemci pomoci budou samosprávy, podrobnosti o finančních zdrojích Fiala neupřesnil. Stanjura v pondělí nevyloučil, že by kvůli důsledkům povodní bylo nutné novelizovat letošní státní rozpočet.
Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) řekl, že po ukončení stavu ohrožení v Olomouckém a Moravskoslezském kraji jednotlivé obce i kraje ve spolupráci s ministerstvem financí sestaví seznam škod, který bude základem pro obnovu území. „Následně se řeší možné zdrojování finanční obnovy,“ řekl Bartoš.
Největší fotovoltaická elektrárna na českém území možná vznikne u obce Jakartovice na Opavsku. Za projektem nestojí žádná z velkých energetických skupin, ale malá začínající firma P&BQI Energy. Výkon této rekordní fotovoltaiky dle předloženého záměru dosahuje 230 megawattů, maximální dodávka do sítě je stanovena na 199,6 MW.
Záměr je nyní ve fázi posuzování dopadu na životní prostředí (EIA), které má na starosti Krajský úřad Moravskoslezského kraje. Podle zveřejněného oznámení bude fotovoltaika umístěna v kopcovité krajině mezi osadou Hořejší Kunčice a vodní nádrží Kružberk. Zabere plochu téměř dvou kilometrů čtverečních a tvořit ji má 370 953 solárních panelů, každý o výkonu 620 wattů.
Podle investora je předpokládaný termín zahájení realizace záměru na počátku roku 2027, elektrárna má být dokončena o dva roky později. Umístěna bude na zemědělské půdě horší kvality a s nižším stupněm ochrany. Pro zajištění stabilnější dodávky elektřiny do sítě bude fotovoltaika doplněna o bateriový systém akumulace energie. Také jeho navržený výkon 130 megawattů a kapacita 130 MWh představuje zatím největší známý projekt svého druhu v České republice.
Společnost P&BQI Energy na svém webu uvádí, že uzavřela s majitelem pozemků smlouvu o pronájmu na dobu 30 let. Nabízí také spolupráci obci Jakartovice, která by mohla zahrnovat zajištění levnější dodávky elektrické energie, účast v energetickém společenství nebo finanční kompenzace.
Zatím vede ČEZ
Pro srovnání: Zatím největší fotovoltaické parky vyrostly v Česku z éry solárního boomu v roce 2010. Jedná se o FVE Ralsko skupiny ČEZ, která má celkem 38,3 MW výkonu v několika propojených lokalitách, a FVE Czech Novum u Vepřeku na Mělnicku, kterou postavila skupina Decci (35,1 MW).
Svůj vlastní rekord nejspíš v nejbližších letech překoná ČEZ, konkrétně jeho záměry v okolí uhelných elektráren Tušimice a Prunéřov na Chomutovsku. Jedna z chystaných fotovoltaik, nazvaná Tušimice II, bude mít výkon 126,7 megawattu, druhý projekt nazvaný Vysočany – Plató má mít instalovaný výkon 115,7 MW, jak Ekonomický deník napsal na začátku dubna. Každá z uvedených fotovoltaik vychází na zhruba 2 miliardy korun.
Solární boom II s otazníkem
Podle státní energetické koncepce má v Česku do roku 2030 nejméně 8000 MW instalovaného výkonu ve fotovoltaice. Otázkou je, zda se všechny ambiciózní projekty v zelené energetice podaří zrealizovat. Solární panely přibývají hlavně na střechách domů a továren, naopak velké pozemní fotovoltaické parky narážejí na překážky. Banky je nechtějí financovat, protože investiční dotace není dostatečnou zárukou budoucího splacení úvěru. Investoři do zelené energetiky by proto uvítali obnovení provozní podpory a usilují o to, aby ji stát po více než desetileté přestávce začal opět poskytovat.
Pod tlak se dostávají hlavně menší a střední investoři, kteří potřebují elektřinu ze slunečního záření prodat na trhu. Pomohl by jim fungující trh PPA kontraktů, který se zatím v Česku příliš nerozvinul. Druhou cestou, kterou zkouší třeba firemní skupina Solar Global, je pořízení bateriových úložišť s cílem prodat část vyrobené elektřiny ve večerních a ranních hodinách, kdy je cena nejvyšší.
Vláda v pondělí večer schválila nasazení vojáků a techniky na územích České republiky, které zasáhly extrémní povodně. Povoláno od 17. září do 31. října může být až dva tisíce vojáků, uvedla to na sociální síti X ministryně obrany Jana Černochová (ODS). S povodněmi dosud pomáhalo sedm vrtulníků armády, na zemi pak pomáhali například ženisté z olomouckého 153. praporu.
„Úkol české armády je jasný, pomáhat tam, kde bude zapotřebí na nejvíce poškozených místech a likvidovat následky povodní,“ poznamenala k rozhodnutí vlády Černochová. „Jak jsme slíbili, uděláme vše pro to, abychom lidem pomohli následky této pohromy co nejrychleji zvládnout,“ dodala. Účast české armády podle ní umožní rychlejší poskytnutí pomoci kriticky zasaženým krajům, obcím a jejich obyvatelům.
Vojáci budou likvidovat následky povodní, budou také stavět náhradní přemostění na místě mostů, které povodně poškodily nebo zničily, uvedlo ministerstvo obrany. Vojáci se dosud do záchranných prací zapojovali na základě dohody mezi armádou a Hasičskou záchrannou službou České republiky. Jako podpora integrovaného záchranného systému se zatím zapojilo sedm armádních vrtulníků, pomáhají s evakuací lidí z nejhůře zasažených oblastí či se zásobováním. Nasazeni byli také ženisté.
Vláda v pondělí také zároveň umožnila Správě státních hmotných rezerv (SSHR), aby bezúplatně poskytovala potřebnou techniku přímo obcím postiženým povodněmi. Dosud ji Správa státních hmotných rezerv takto mohla poskytovat pouze složkám záchranného systému, uvedl to předseda správy Pavel Švagr. Očekává, že obce budou mít v nejbližší době zájem zejména o cisterny na vodu, elektrocentrály a vysoušeče.
Podle Švagra zatím není jasné, kolik kusů techniky budou obce potřebovat. Předpokládá v první fázi zájem o cisterny na pitnou vodu, a to zejména v menších obcích, které se budou potýkat s kontaminací vodních zdrojů. Následně lze podle něj čekat poptávku po elektrocentrálách, vysoušečích, stanech nebo přikrývkách.
„Budeme (potřebné vybavení) poskytovat do té doby, dokud státní hmotné rezervy budou stačit,“ řekl Švagr. Zmocnění, které v pondělí vláda schválila, podle něj předpokládá možnost bezúplatného předávání techniky a materiálu obcím do konce října. Mostní provizoria bude moct Správa státních hmotných rezerv obcím poskytovat bezúplatně až na dobu tří let.
Finanční výši podpory, kterou uvolní, nedokázal Švagr odhadnout. Podle něj ale není zásadní, nejdůležitější je dostat potřebné věci rychle na dané území podle priorit, které jednotlivé lokality budou mít.
Dosud správa uvolňovala materiál a techniku podle požadavků záchranného systému. Švagr v pondělí řekl, že v minulých dnech správa vydala kolem 150 protipovodňových stěn nebo stovky rozkládacích postelí. Poskytovala také protipovodňové pytle a další zábrany, ve spolupráci s hasiči také začala posílat cisterny s pitnou vodou do nejhůř postižených oblastí.
Pokud by byla postavena přehrada v Nových Heřminovech na Bruntálsku, s ohledem na už vybudovaná protipovodňová opatření by ochránila Krnov i Opavu. Škody by v žádném případě nebyly takové, jaké jsou dnes. Po pondělním jednání Ústřední povodňové komise to na briefingu řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Obě města v neděli zasáhla povodeň a zatopila rozsáhlá území. Proti přehradě dlouhodobě vystupuje Hnutí Duha Jeseníky a obec, která by měla být částečně zatopena. Na škodlivost bezbřehého práva na samosprávu a demokracii bez odpovědnosti upozornil v neděli exministr životního prostředí Pavel Drobil (ODS).
Po jednání s prezidentem Petrem Pavlem se podobně vyjádřil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), dřívější dlouholetý opavský primátor a moravskoslezský zastupitel. Označil za selhání, že přehrada není postavena.
Pokud by dnes bylo vodní dílo Nové Heřminovy postaveno, povodí Odry a města Krnov a Opava by podle něj nezasáhla stoletá, ale pouze pětiletá povodeň. „Krnov včera (v neděli) kulminoval na 250 kubických metrech za sekundu, pokud by bylo dílo Heřminovy postaveno, bylo by to pouze 150 kubíků za sekundu,“ uvedl Výborný. V Opavě by byl v případě, že by bylo možné využít zadržení vody přehradou, podle ministra maximální průtok 330 krychlových metrů za sekundu. Průtok tam v neděli dosáhl 643 metrů krychlových za sekundu.
Výborný vyzval, aby se udělalo vše pro zahájení stavby. „Počítáme s rokem 2027, pokud by se to podařilo urychlit, bude to jenom dobře,“ řekl. Proti přehradě protestují mimo jiné nevládní organizace. „Je to o tom, abychom mohli postupovat velmi rychle, 99 procent pozemků v Nových Heřminovech máme vykoupených,“ řekl Výborný.
„Alternativa k přehradě podle mého názoru neexistuje. Samozřejmě všechna ta protipovodňová opatření, poldry, zpevňování a zvyšování břehů pomohou, ale nemají šanci se vypořádat s takovým průběhem povodně, respektive srážek, jaké nastaly nyní. Tomu opravdu pomůže pouze přehrada. A jak jsem řekl, ani přehrada by to zřejmě ze sta procent nevyřešila, ale škody na majetku, zdraví a obecně stresu lidí by byly násobně nižší,“ uvedl exministr Pavel Drobil.
Obec je dlouhodobě proti
Ministerstvo zemědělství podle dřívějších odhadů předpokládá, že náklady na přehradu dosáhnou zhruba osmi miliard korun. Za ně by se měla postavit přehrada a silnice, cena ale zahrnuje i další úpravy koryta řeky. O výstavbě nádrže se mluví desítky let. Aktuální se znovu stala po katastrofálních povodních na Moravě a ve Slezsku v roce 1997.
„Ještě jsme stavbu nezahájili a nemáme ani pravomocné územní rozhodnutí, protože čelíme podle mě neoprávněnému odporu proti stavbě. Kdybychom přehradu měli k dispozici, tak bezesporu by škody v Krnově, Opavě byly výrazně nižší,“ řekl Stanjura. Mnozí podle šéfa státní kasy vycházeli z toho, že už se nikdy nezopakují povodně jako v roce 1997. Uvedl, že loni popsal situaci i na jednání vlády.
Na stavbu vodní díla Nové Heřminovy se vztahuje podle ministerstva zemědělství také zákon o urychlení výstavby strategické významné infrastruktury. Tiskový mluvčí resortu Vojtěch Bílý uvedl, že je vodní dílo zahrnuto v prioritních stavbách od roku 2021 spolu s dalšími díly Skalička, Vlachovice, Kryry, Senomaty, Šanov.
Mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka k tomu uvedl, že stejně jako dopravní stavby a musí vodní dílo projít z hlediska stavebního zákona a liniového zákona stejným procesem.
Proti přehradě dlouhodobě vystupuje obec Nové Heřminovy, která má být částečně zatopená. Její představitelé vycházejí z výsledků referenda, které jednoznačně dopadlo v neprospěch stavby. V poslední době vedení obce částečně mění pohled na věc. Referendem vázáni zůstávají, přiznávají ale, že rozhodnutí státu nedokážou zvrátit. Pozornost proto zaměřují spíš na uspokojení dlouhodobě zanedbávaných potřeb obce.
Zásadně proti přehradě vystupuje Hnutí Duha Jeseníky. „Nesouhlasíme s rozhazováním státních peněz na budování jakýchsi potěmkinovských přehrad. Tato část řeky Opavy je navíc velice cenná, což dokládají biologické posudky. Již léta upozorňujeme na to, že Povodím Odry zpracovaná EIA obsahuje jen jednu variantu a je zhotovena v rozporu se zákony o ochraně přírody,“ řekl už dříve koordinátor hnutí Ivo Dokoupil. Podle něj lze obce chránit odsazenými hrázemi.
(čtk, epa, teč)
Článek původně vyšel na zpravodajském portálu Česká justice, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network s.r.o.
Brno jako české „Silicon Valley“, jižní Morava jako evropské polovodičové centrum, podle radního Jihomoravského kraje Karla Podzimka (ODS) je čipový průmysl cestou, jak posílit regionální ekonomiku. V kraji podle něj pracuje přes třicet tisíc IT inženýrů a tisícovka herních vývojářů, v Brně zase sídlí vývojová centra zaměřená na antivirovou ochranu. „Zkrátka jižní Morava je pro inovativní podnikatele určitě zajímavá a má co nabídnout,“ říká Podzimek v rozhovoru.
V krajských zářijových volbách jste se rozhodl opět kandidovat, za sebou nyní máte rok a čtvrt na postu krajského radního pro oblast zdravotnictví, jak si kraj vede v jiných oblastech? V programovém prohlášení Rady Jihomoravského kraje pro volební období 2020 až 2024 mezi priority kraj zařadil mimo jiné podporu podnikání. Na jaký typ investic je potřeba se zaměřit, aby z toho kraj a jeho obyvatelstvo mohly těžit?
Kraj rád podpoří každou smysluplnou investici na podporu podnikání a zaměstnanosti v regionu. V první řadě je to za nás ale o stavu silnic. Opravená silniční síť a hlavní tahy jsou pro příchod dalších investorů nezbytné. Máme tady skvěle fungující Jihomoravské inovační centrum (JIC), kde je kraj jedním ze zřizovatelů. Centrum poskytuje granty, investice a kontakty, nabízí konzultace a plní roli styčného důstojníka mezi startupy, korporacemi, malými a středními firmami, školami, studenty, výzkumnými pracovišti a sférou kraje.
V Jihomoravském kraji pracuje přes třicet tisíc IT inženýrů, tisícovka herních vývojářů, v Brně sídlí vývojová centra zaměřená na antivirovou ochranu. Jen za loňský rok investice do technologických firem na jihu Moravy přesáhly 175 milionů eur. Zkrátka, jižní Morava je pro inovativní podnikatele určitě zajímavá a má co nabídnout.
Daří se podle vás kraji investory a zaměstnavatele získávat a udržet? Co pro to může udělat?
Věřím, že se to daří. Hlavně Brnu, které je označováno za české Silicon Valley, a jeho okolí. Rozvoji podnikatelské infrastruktury se snažíme napomáhat například regenerací brownfieldů. V hospodářsky znevýhodněných oblastech se snažíme podnikání pomáhat. Formou dotací jsou podporovány aktivity Podnikni to, poradenská místa pro podnikatele a coworkingová centra.
Rada Jihomoravského kraje měla zájem o uzavření strategického partnerství s jihomoravskými univerzitami s cílem široké spolupráce, právě tak jako o partnerství mezi výzkumnými institucemi a klíčovými firmami v regionu s cílem posílit oblasti vědy a výzkumu ve firemní praxi. Podařilo se to?
Ambicí společného úsilí je získání většího počtu expertů a expertek v oblasti STEM oborů, tedy science – technology – engineering – mathematics, která odborníky dlouhodobě potřebuje a poptává. Skoro dvacítka partnerů podepsala spolupráci se závazkem do konce roku 2029. Koordinátorem aktivit, které mají směřovat k větší popularizaci STEM oborů, bude brněnský FabLab.
A jeden mezinárodní úspěch si už připsat můžeme. Studenti z brněnského a blanenského gymnázia uspěli se svým projektem v NASA Space Center v Houstonu. A kromě Brna budeme mít do tří let FabLab i při Střední škole polytechnické v Kyjově.
Prvními kroky v tomto partnerství ale bude vytvoření pracovní skupiny ambasadorů z řad firem, učitelů základních a středních škol a vysokoškolských odborníků. V začátcích bude potřeba také zmapovat už stávající aktivity, které na podporu a popularizaci přírodovědných a technických oborů v regionu jsou.
Jak důležitá je obecně podpora školství, jak může kraj přispět k rozvoji vzdělávání?
V rámci strategie dlouhodobého vzdělávání podporujeme nabídku všeobecného vzdělávání, které zabezpečí našim dětem co nejlepší uplatnění. V tomto školním roce jsme otevřeli nové přírodovědné gymnázium zaměřené na chemii v brněnské ulici Pionýrská. Teď jsou tady tři třídy a následně se to zvýší až na pět tříd v ročníku. Jdeme i cestou otevírání nových tříd lyceí v Brně, ale i v dalších okresech.
Pro školní rok 2024/2025 jsme přidali dalších osm tříd lyceí, převážně jde o technická lycea. V příštím školním roce pak přibydou další čtyři třídy lyceí a dá se předpokládat, že lycea budou chtít otevírat také ostatní zřizovatelé. Jihomoravský kraj reaguje na demografickou křivku, která přináší zvýšenou poptávku po kapacitách všeobecného vzdělávání. Čtyřletá gymnázia a lycea jsou oblíbenou volbou pro mnoho studentů, protože nabízejí intenzivní přípravu na vysokoškolské studium a kladou důraz na široké všeobecné vzdělání.
Co přinese poté vzdělané obyvatelstvo naopak kraji?
Řada jihomoravských firem hledá zejména vzdělané a kreativní vysokoškoláky. Pokud kraj půjde cestou všeobecného vzdělávání, může velmi úspěšně rozvíjet potenciál regionu. V zájmu Brna je aktivně přitahovat a udržet vzdělané pracovníky a obecně obyvatelstvo s vysokoškolským vzděláním.
Rozvíjející se mladé IT firmy nabízí mnoho příležitostí. A jižní Morava má skvělou pozici v Evropě jako polovodičové centrum. Dnes tolik žádaný čipový průmysl je jeden z nejsilnějších a rychle roste. A přesně to je možnost, jak posílit regionální ekonomiku.
Daří se udržet lidi v kraji, nemá kraj problémy s vylidňováním?
S vylidňováním se potýká především Znojemsko, kde je dlouhodobě vysoká nezaměstnanost. Například letos na jaře bylo v nezaměstnanosti na pozici devátého nejhoršího okresu v České republice. A pak Hodonínsko. Tady je z hlediska počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo 5,9 uchazeče.
Jihomoravský kraj si nechal zpracovat Hospodářskou strategii se zaměřením na vybraná území kraje. Strategie míří své aktivity na podporu zvýšení konkurenceschopnosti prstence oblastí, které jsou mimo Brněnskou metropolitní oblast. Zaměřuje se na rozvoj dopravní infrastruktury a obslužnosti území, dostupné bydlení, vzdělávání, podporu podnikání, inovací a zaměstnanosti.
A co může kraj udělat pro to, aby z něj lidé neodcházeli?
Na podporu těchto území je podruhé vyhlášen krajský dotační program Podpora bydlení a podnikání na vybraných rozvojově znevýhodněných územích Jihomoravského kraje 2024–2025. Zaměřuje se na výstavbu inženýrských sítí, bydlení a podnikání. Je v něm alokováno 15 milionů korun.
Zásadní složkou ekonomiky kraje je zemědělství, ať už jde o obiloviny nebo například vinařství, jak do této oblasti promítly poslední roky a například extrémní výkyvy počasí? Jaké nástroje má kraj, aby tuto oblast podpořil – a využívá je?
Změny počasí značně ovlivňují zemědělství s vinařstvím. Některá vinařství musela přizpůsobit své zemědělské postupy, včetně zavlažování a ochrany proti škůdcům, což vedlo ke zvýšení nákladů. Bobule jsou kvůli tropickým teplotám vyschlejší, letos vinaři odhadují nižší sklizeň až o desítky procent.
Vinařství našemu regionu určitě přináší plusové body, ale samo o sobě nemůže stačit. Ve výsledku se podílí na zaměstnanosti v Jihomoravském kraji pouze dvěma procenty. Obecně na podporu vinařství existuje Vinařský fond, který kraj podporuje finančně, stejně tak jako věnuje nemalé prostředky na rozvoj zřizované Střední vinařské školy Valtice.
Kromě toho každý rok vypisuje kraj dotační program na Podporu vinařství, vinohradnictví, ovocnářství a zelinářství v Jihomoravském kraji. Významným a krajem podporovaným je i národní turistický produkt Moravské vinařské stezky.
Fungují v kraji například programy pro udržení vody v krajině?
Kraj dlouhodobě podporuje zadržování vody v krajině a zvyšování zásob spodních vod. A právě dotační tituly na podporu adaptačních opatření na změnu klimatu vypisujeme pravidelně. Ve výsledku se potřebujeme vypořádat s klimatickou změnou a podpoříme všechna opatření, která nám pomůžou s udržením vody v krajině.
Teď jsme na posledním zastupitelstvu schválili navýšení dotačního programu o dalších 6,5 milionu korun. Mezi obcemi je zájem o dotační podporu, dokonce jsme měli převis žádostí. Kraj přispívá jednak na tvorbu studií a projektů, jednak na samotnou realizaci.
A pak tady máme naši krajskou soutěž Cena za krajinu. Letos se konal už třetí ročník. Chceme ocenit ty, kteří se o krajinu starají. Do soutěže se hlásí obce, zemědělci, soukromé společnosti, ale i jednotlivci. Vítěze letos odborná porota vybírala z 15 přihlášených projektů. A na ty nejlepší samozřejmě čekala finanční odměna, konkrétně vítěz obdržel 100 tisíc korun.
Čím je možné ještě oblast životního prostředí podpořit?
Základ bude v energeticky úsporných opatřeních na krajských budovách. Největší efekt mají komplexní projekty, které řeší zateplení, výměnu oken, montáž fotovoltaické elektrárny, výměnu topného zdroje, novou vzduchotechniku. Zároveň provádíme u všech budov energetický management.
Například Nemocnice Vyškov připravuje rozsáhlý projekt, který dokonce získal 2. místo v soutěži o nejlepší připravovaný energeticky úsporný projekt, kde se předpokládají úspory energií ve výši 12,5 mil. Kč/ročně. Důležité je využit maximálního potenciálu úsporných opatření, které je možné financovat pomocí peněz z Evropských fondů.
V současné chvíli má kraj také zpracovaný plán fotovoltaických elektráren na následujících pět let, kdy uvažuje s osazením fotovoltaických elektráren na 250 střechách krajských budov. Z hlediska množství instalovaných fotovoltaik patří náš kraj k lídrům.
Pro doplnění energetického mixu kraj zvažuje i výstavbu větrných elektráren, které by krajským budovám zajistily přibližně čtyřicet procent roční spotřeby elektrické energie, a spolu s vybudovanými fotovoltaikami bychom mohli dosáhnout až šedesáti procent soběstačnosti v elektrické energii.
Jižní Morava má také bohatou historii hornictví, které zde fungovalo řadu desetiletí. S koncem těžby v určitých dolech se otevírá možnost využití důlních vod. V současnosti například v Kyjově vodu z vrtu používají pro zálivku. Průzkumné vrty máme i na Oslavansku, tam je důlní vody dostatek. Tato voda může být využita jako závlaha pro zemědělce nebo vinaře, voda na zlepšení situace biokoridorů, rybníků, mokřadů a veřejné zeleně, pro hasiče nebo k zalévání travnatých hřišť. Důležité je šetřit pitnou vodu.
Programové prohlášení stávající rady se zmiňuje o rozvoji venkova, jak hodnotíte kvalitu služeb v jednotlivých částech regionu? Na které jeho části je potřeba se více soustředit?
Rozvoj území je postaven na lidech, kteří zde žijí a mají zájem spolupracovat a něco rozvíjet. Kraj má data i návrhy na dílčí opatření, která postupně realizuje. Jedná se o zvýšenou komunikaci přímo v území se starosty, máme vyhlášen už zmiňovaný dotační program Podpora bydlení a podnikání na vybraných rozvojově znevýhodněných územích. Realizujeme a podporujeme semináře přímo v území, snažíme se iniciovat přípravu a realizaci projektů a zlepšovat dopravní obslužnost území. Bohužel jsou některé části, obce, kde se nám to nedaří. Například na Znojemsku, a tady je určitou šancí na rozvoj některých jeho oblastí z hlediska dopravy, vzniku pracovních míst, vzdělávání, bydlení, sociální oblasti, zdravotnictví, kultury, dostavba pátého bloku jaderné elektrárny Dukovany.
S vylidňováním se potýká i Hodonínsko, kde za posledních 25 let ubylo přes šest tisíc obyvatel. Je tady špatná dopravní dostupnost do center. Tuto situaci má zlepšit výstavba dálnice D55. Významný úsek Zlín – Bzenec by měl být zprovozněn již letos, výstavba části, která by protínala Hodonínsko a napojila je na dálnici D2 a Zlín, by se měla dle aktuálních plánů Ředitelství silnic a dálnic České republiky realizovat v letech 2028 až 2033. Toto spojení zvýší atraktivitu Hodonínska k bydlení i pro velké firmy k zakládání svých poboček. A vracím se k tomu znovu. Kraj těmto územím věnuje zvýšenou pozornost z hlediska finanční podpory bydlení, podnikání, cestovního ruchu a budování infrastruktury.
Daří se v obcích udržet například menší prodejny a další služby? Co pro to může kraj udělat – a co dělá?
Prodejny v obcích s méně než 750 obyvateli podporujeme dotačním programem. Letos to bude již sedmým rokem. Alokace byla původně tři miliony korun, poté jsme z rozpočtu kraje přidali ještě dalších 1,5 milionu korun. Dotační program je zaměřený na udržení chodu venkovských prodejen potravin v místech, kde jediný obchod se sortimentem potravin není schopen bez podpory obce pokračovat v provozu. O tento dotační titul bývá ze strany obcí vždy veliký zájem. Snahou je udržet základní služby a kvalitu života na venkově. Díky finanční injekci mohou prodejny přežít.
Česká republika letos slaví dvacetileté výročí vstupu do Evropské unie, jak se za tu dobu proměnil Jihomoravský kraj? Nakolik k transformaci regionu přispěly evropské fondy?
Co musím jednoznačně zmínit na prvním místě, je pořízení nových vlaků Moravia. Jihomoravský kraj jako první kraj v České republice nakoupil vlastní vlaky a našel odvahu připravit projekt a sáhnout si na evropské peníze. Stejnou možnost měly všechny kraje, ale udělali jsme to pouze my. Sedmatřicet elektrických železničních jednotek stálo 6,651 miliardy korun, z Evropské unie jsme na ně čerpali 5,5 miliardy korun. Každý, kdo se novými moderními vlaky už svezl, poznal ten rozdíl. Nechybí klimatizace, wifi nebo dostupnější mobilní signál díky speciálním oknům. Díky penězům z EU jsme mohli realizovat i velké dopravní stavby – Rájec průtah, silnici Deblín-Tišnov nebo obchvat Čebína.
Jak pomohly evropské finance krajskému zdravotnictví?
Oblast zdravotnictví se díky EU dotacím mohla rychleji modernizovat, a to nejen díky obnově často zastaralých zdravotnických přístrojů, ale i modernizací zázemí a digitalizací zdravotnictví. Z těch větších investic zmíním například rekonstrukci části Nemocnice Vyškov, kde jsme začátkem září otevřeli Centrum přirozeného porodu. Postavili jsme také šest nových energeticky úsporných výjezdových základen pro záchranáře.
Podpora mířila samozřejmě i do školství. Ať už se jednalo o rekonstrukci škol, zateplení, výměny topných systémů nebo vybavení odborných učeben. V oblasti sociální kraj využil peníze z EU na zabezpečení provozu azylových domů, sociálně terapeutických dílen nebo intervenčních center. Pomohly i při transformaci sociálních služeb. V roce 2014 se díky evropským penězům otevřelo VIDA! science centrum Brno – interaktivní zábavně vzdělávací vědecké centrum na ploše přes šest tisíc metrů čtverečních.
Dále zmíním INTEMAC – kompetenční centrum v Kuřimi, které se zaměřuje hlavně na podporu výzkumu a vývoje v oblasti obráběcích strojů. Podařilo se vybudovat tři technologické inkubátory, kam šla celková dotace ve výši až 470 milionů korun.
Nezapomínalo se ani na kulturu. Z větších projektů realizovaných v minulosti lze jmenovat například zřízení Památníku písemnictví na Moravě v benediktýnském klášteře v Rajhradě, rekonstrukci a zpřístupnění vily Low-Beer v Brně nebo výstavbu Archeoparku v Pavlově.
Finanční podpora z EU přispěla s určitostí k rozvoji celého území Jihomoravského kraje ve všech intervenčních oblastech, nicméně čerpání nebylo rovnoměrné pro celý region. Nejvíce z toho profitovalo Brno a nejbližší spádové území, a to z důvodu kumulace personálních, finančních a technických kapacit.
V Jihomoravském kraji je letos v plánu několik významných dopravních staveb, jde například o obchvat Blučiny nebo třeba průtah v Tavíkovicích, jaká je kvalita silniční infrastruktury v kraji? Kde jsou v uvozovkách slabá místa kraje?
Do silnic v Jihomoravském kraji šla letos rekordní částka 2,655 miliardy korun, přičemž silničáři jen z krajské kasy dostali o miliardu více než loni. Od roku 2020 se roční počet akcí, tedy investičních i neinvestičních výrazně zvyšuje. V roce 2021 jich bylo celkem 83, letos jich budeme zatím realizovat 138. Za posledních pět let to bude celkem asi 400 staveb.
Vlivem klimatických poměrů je nejhorší stav na Blanensku a severu Vyškovska, dále pak v prstenci okolo Brna, kde je nyní intenzivní výstavba a koncentrace dopravy, včetně tranzitní, a ta naše silnice bolí nejvíce.
Výstavbu dopravní infrastruktury ovlivní i plánovaná výstavba nových bloků Jaderné elektrárny Dukovany. Co to bude obnášet? A co to kraji přinese?
Kvůli výstavbě nového zdroje v Jaderné elektrárně Dukovany čeká rekonstrukce celkem 42 silničních úseků v Jihomoravském kraji. Objem financí, který půjde do návozových tras celkem, dosahuje téměř 2,3 miliardy korun. Hotovo by mělo být za čtyři roky. Dostavba Dukovan nám přinese nové příležitosti i pracovní místa.
Obecně, jak hodnotíte úroveň hromadné dopravy v kraji, v čem vidíte prostor pro zlepšení?
Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje letos slaví 20 let. A myslím, že jsou to úspěšná dvě desetiletí. Tento systém odpovídá požadavku cestujících na přepravu mezi jednotlivými zapojenými sídly a oblastmi bez nutnosti cestovat přes centrální uzel. Na železnici jsou velkým úspěchem naše nové vlaky Moravia. Na podzim nám pak vyjedou v jižní části regionu modernizované Stadlery. Také vlárská trať se dočká moderních vlaků – v příštích letech by tady lidé měli cestovat novými hybridními vlaky.
Bagatelizace či rovnou popírání povodňové situace v Česku se šíří zejména po sociálních sítích. Šíření dezinformačních zpráv se může dostat až do trestněprávní roviny. „Nejvyšší státní zastupitelství aktuální situaci sleduje, v současné době nevidíme důvod přijímat jakákoliv zvláštní opatření,“ sdělil České justici mluvčí úřadu Petr Malý.
K popírání vážnosti situace kolem přírodní katastrofy přikročili i někteří politici v rámci volební kampaně. „Vidíme velkou vodu, klapky ještě nejsou sklopené, čili pořád vidíme jez. Čili já se ptám: je tohle opravdu velká voda, která musí zavřít výstavy, zavřít akce? Lidé zůstávají doma a mají být v trvalém tlaku, v trvalé panice,“ říká bývalý šéf Ředitelství vodních cest Jan Skalický a kandidát na senátora ve videu, které natočil u zdymadla na ústeckém Střekově.
Objevují se i informace, že povodně si vymyslela vláda Petra Fialy, aby odvedla pozornost od ekonomických neúspěchů. Dalším lží šířící se již delší dobu po internetu je, že počasí je ovlivňováno pomocí „tajného nástroje americké armády s názvem HAARP“. Orgány činné v trestním řízení situaci monitorují. „Případnou trestnou činnost spojenou například s trestným činem šíření poplašné zprávy budou řešit věcně a místně příslušné orgány činné v trestním řízení (policie a státní zastupitelství),“ reagoval mluvčí NSZ Petr Malý.
Obecně za šíření poplašné zprávy hrozí až dva roky vězení. Šíření poplašné nepravdivé zprávy, která je způsobilá vyvolat vážné znepokojení je ale za stavu ohrožení státu možno potrestat až osmi lety vězení. I za krádeže při povodních hrozí vyšší sazby, než je obvyklé. V neděli na to upozornil ministr spravedlnosti Pavel Blažek.
Podobně NSZ monitoruje například chování lidí na internetu v souvislosti s válkou na Ukrajině. Vyjádření podpory ruské agresi může být posouzeno jako trestný čin, varovalo už dříve státní zastupitelství.
(epa)
Článek původně vyšel na zpravodajském portálu Česká justice, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network s.r.o.
Na cestující, kteří míří na pražské letiště, ale i z něj, čekají dopravní omezení. V pondělí 16. září začíná modernizace příjezdového mostu, který tvoří mimoúrovňovou křižovatku Aviatická a K Letišti, rozšiřovat se bude na tři jízdní pruhy. Dokončení stavby předpokládá společnost Letiště Praha v roce 2025.
„Budování dopravní infrastruktury patří mezi klíčové oblasti plánovaného rozvoje letiště. Získali jsme již kapacitní trolejbusové spojení a probíhají přípravy na realizaci železniční trati mezi letištěm a centrem Prahy. Vedle toho ovšem myslíme i na navýšení kapacit silničních komunikací,“ uvedl člen představenstva Letiště Praha Martin Kučera.
Rozšíření mostu je podle něj přípravou na předpokládaný budoucí nárůst cestujících a rozvoj terminálových kapacit. Do budoucna se také podle Kučery počítá s více než dvojnásobným počtem parkovacích míst v areálu letiště, včetně centrálního uzlu pro dobíjení elektromobilů. „Cestujícím tak poskytneme snazší cestu na letiště a větší komfort,“ přibližuje plánované změny Martin Kučera.
Most v nové podobě by měl být dokončen v květnu příštího roku a bude obsahovat dva jízdní pruhy na příjezdu a další samostatný pruh pro připojení z rampy mimoúrovňové křižovatky.
Práce na příjezdovém mostě začnou 16. září demontáží veřejného osvětlení a vybudováním provizorních přejezdů. Do konce září bude provoz stažen do jednoho jízdního pruhu a stejné omezení bude platit i na odjezdovém mostu z letiště.
Od října bude následovat podle Letiště Praha odstrojení příjezdového mostu a bourání nosné konstrukce a pilířů. Příjezd na letiště se až do ukončení všech prací stáhne do jednoho jízdního pruhu, který bude převeden přes provizorní komunikaci ve středovém pásu. Odjezd z letiště ulicemi Aviatická a Schengenská bude sveden do jednoho jízdního pruhu a vozidla následně opustí letiště přes odjezdový most křížící komunikaci K Letišti.
V současnosti komunikace K Letišti rovněž prochází rekonstrukcí, doprava je zde řízena kyvadlově pomocí semaforů. V dalších etapách od 23. září do 25. října dojde ve směru k Terminálu 1 a Terminálu 2 k dočasnému sloučení zastávek městských a příměstských linek na stávající zastávce U Hangáru (před parkingem D). Ve směru do centra bude zastávka U Hangáru naopak zrušena a pro městské i příměstské linky se provizorně přesune do ulice Jana Kašpara.
Poté, co letošní úhradová vyhláška nepokryla ambulantním specialistům inflaci, přichází další rána – návrh úhradové vyhlášky pro další rok jim nepřináší žádné navýšení, a některé odbornosti si naopak ještě finančně pohorší. Sdružení ambulantních specialistů (SAS), které už loni v listopadu vyhlásilo protestní pohotovost, tak nyní vyzvalo své členy, aby se připravili k akci. Jakou budou mít protesty přesně podobu, si ale SAS zatím nechává pro sebe.
„9. září 2024 jsme od ministerstva zdravotnictví dostali první návrh úhradové vyhlášky na rok 2025, jehož část věnovanou našemu segmentu odmítáme. Ihned jsme zahájili jednání s MZ o jejích úpravách, které sice zatím není dokončené, dle jeho průběhu ale odhadujeme, že nejspíše nepovede k žádoucímu posunu ve výši našich úhrad i regulací. Z toho důvodu i s ohledem na výsledky letní ankety vyzýváme všechny naše členy, aby byli připraveni k zahájení protestních akcí. O čase jejich zahájení a podobách budeme, pokud nedojde k jednáních s MZ k žádoucímu pozitivnímu zlomu, informovat v nejbližších dnech,“ stojí v zápisu z jednání Rady SAS, která proběhla ve čtvrtek.
Předseda SAS Zorjan Jojko Zdravotnickému deníku řekl, že z proběhlých jednání na ministerstvu zdravotnictví zatím nejsou žádné výstupy, které by se daly prezentovat. Rada SAS se ale podle něj shodla na tom, že je třeba jednat. „Jsme zatím skeptiky v tom, že dosáhneme v přístupu MZ zásadního pozitivního zlomu,“ konstatuje Jojko, který ovšem zatím nechce prozradit podobu plánovaných protestů.
Vyhláška nevykrývá náklady, navíc je zbytečně komplikovaná
S čím tedy návrh úhradové vyhlášky v segmentu ambulantních specialistů přichází? „Segment poskytovatelů ambulantních specializovaných služeb nedospěl v dohodovacím řízení k dohodě se zástupci zdravotních pojišťoven. Úhrady proto stanovilo ministerstvo zdravotnictví, přičemž vzhledem k možnostem systému a potřebám jednotlivých segmentů stanovené úhrady znamenají pro segment ambulantních specialistů průměrný růst cca jedno procento za předpokladu plnění bonifikačních kritérií. Alokované prostředky jsou přitom směřovány do výkonů a odborností s vyšším podílem práce oproti výkonům s materiálovou nebo přístrojovou složkou, což implikuje mírný pokles pro odbornosti s vysokým podílem materiálových a přístrojových nákladů,“ stojí v důvodové zprávě návrhu.
Během dohodovacího řízení zazněly od poskytovatelů rozdílné návrhy na to, jak mají být úhrady koncipovány – zatímco Sdružení ambulantních specialistů požadovalo rozdílné hodnoty bodu tak, aby nedošlo vzhledem k bodovému ocenění v seznamu výkonů ke znevýhodnění materiálově náročnějších odborností, ČLK se zasazovala o jednotnou hodnotu bodu.
„Část návrhů plně sjednocovala hodnotu bodu, čímž maximálně diferencovala růst úhrad mezi odbornostmi, a naopak část návrhů plně diferencovala hodnotu bodu, čímž sjednocovala růst úhrad mezi odbornostmi. Ministerstvo zdravotnictví zvolilo kompromisní návrh řešení, kdy zachovává stávající rozestupy mezi hodnotami bodu u jednotlivých odborností, čímž dochází k částečné diferenciaci růstu úhrad mezi odbornostmi. Dodatečná navýšení úhrad pro odbornosti (a regiony) s omezenou nebo ohroženou dostupností péče pak mohou realizovat zdravotní pojišťovny v individuálních dohodách s poskytovateli,“ vysvětluje důvodová zpráva.
Větší navýšení ovšem směruje do odborností zaměřených na péči o duševní zdraví, které jsou čím dál hůře dostupné. Na druhou stranu se ambulantní specialisté musí připravit na pětiprocentní snížení limitu na vyžádanou péči a také u preskripčních omezení.
V čem vidí ambulantní specialisté největší problém? „Vadí nám, zcela jednoduše řečeno, naprosté nevykrytí nákladů, které v rámci naší péče narostly v souvislosti s inflací. Všude kolem slyšíme, jak je třeba kde komu navýšit i osobní příjmy právě kvůli inflaci, ale u nás je to, ačkoli nejde jen o osobní náklady, ale nárůst nákladů na poskytovanou péči o pacienty, ignorováno. A mimo to nám vadí podle nás nově zbytečně komplikované výpočty v naší části návrhu úhradové vyhlášky, zejména zamotání způsobu výpočtu koeficientu v úhradovém vzorci. Sám odhaduji, že v tom se vyzná počet lékařů, které spočítáte na prstech jedné ruky. Víc jistě ne,“ shrnuje Zorjan Jojko.
(mk)
Článek původně vyšel na zpravodajském portálu Zdravotnický deník, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network s.r.o.
Přestože evropská klimatická politika se odklání od fosilních paliv a nutí i české domácnosti přecházet k alternativním vytápěním, dle statistiky hasičů počet požárů od komínů neklesá. A protože lidé opět nechali povinné kontroly na poslední chvíli, jsou tuzemští kominíci i v letošní topné sezóně na roztrhání. Kvůli zákazu nejšpinavějších kotlů musejí navíc dělat spoustu revizí v domácnostech, které přešly na jiné spalovací zařízení. Zaznělo to na kongresu Evropské federace kominických mistrů (ESCHFÖ), který se po 16 letech vrátil do Prahy.
„Statisíce českých domácností a firem stále vytápějí tuhými palivy a další statisíce zemním plynem. Dekarbonizace budov tedy rozhodně nepostupuje tak rychle, jak by se mohlo zdát z ambiciózních klimatických cílů. Za této situace zůstává kominík na dlouhá léta garantem bezpečnosti. V Česku dojde každý rok průměrně k téměř 1300 požárům komínů. Z našich statistik vyplývá, že dalším stovkám zabránila včasná návštěva kominíka. Tisíce dalších odhalených závad pak ochránily obyvatele před otravou spalinami a dalšími riziky,“ doplnil prezident Společenstva kominíků České republiky Jaroslav Schön.
Setkání kominíků z celé Evropy a dalších částí světa uspořádalo Společenstvo kominíků České republiky v libeňském Wellness Hotelu Step za podpory hlavních partnerů, konkrétně Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru a České agentury pro standardizaci, a partnerů v podobě společností Jeremias, Almeva a CIKO. Kongres celkově přivítal na sto delegátů a členů doprovodu z 18 zemí včetně Spojených států amerických.
Účastníci hovořili také o tom, že úkolem kominíků bude v nadcházejících letech bezpečně dovést Evropu k uhlíkově neutralitě a zároveň se přizpůsobit novým potřebám. Řemeslo dlouhodobě směřuje k transformaci stejně jako všechny ostatní obory, kterých se přímo dotýká dekarbonizace, a v současnosti se už v mnoha zemích rozšiřuje o nové služby.
„Pro kominíky je dnešní živá doba inspirující. Na jednu stranu jsme byli svědky zdražování energií v návaznosti na válečný stav a s ním spojenou plynovou krizi, na druhou stranu řešíme energetickou transformaci a péči o životní prostředí. Hovořili jsme o tom už minulý rok na technické konferenci v Rakousku. Z Bruselu přicházejí v současnosti důležité signály, které mají význam i pro kominictví. Mám na mysli především směrnice týkající se tzv. ekodesignu, přinášející požadavky na spotřebiče paliv a příslušnou normu. V Praze budeme mluvit nejen o těchto tématech, ale i o situaci v oblasti vzdělávání v kominickém řemesle a o tom, kde kominíci spatřují svoji pozici v rámci energetické transformace,“ sdělil prezident ESCHFÖ Oswald Wilhelm z Německa.
Ve svém projevu také připomněl, že pražský kongres připadl na 70. výročí vzniku federace, jejímiž zakladateli byli zástupci z Dánska, Finska, Norska, Švédska, Holandska a Německa. „Cíle ESCHFÖ jsou od roku založení v roce 1954 až do dneška shodné, přestože se doba převratně mění. Jsou to především: podpora a posilování pozice kominického řemesla, zajištění jeho rozvoje a uznání ve společnosti, výměny zkušeností a vzdělávání v oboru a rozvoje oboru po technické stránce, podíl na zpracování evropských technických norem, podpora jednoty oboru a vzájemná výměna zkušeností. Všechny tyto body mají trvalou platnost a jsou i zakotveny v kodexu. Na závěr bych ještě chtěl zmínit, že tady v Praze budeme i volit nového prezidenta Evropské federace kominických mistrů,“ doplnil Oswald Wilhelm.
Kongres Evropské federace kominických mistrů v Praze. Foto: Talk PR
„Přestože se v posledních letech nejen v domácnostech zvyšuje díky kotlíkovým a jiným dotacím počet moderních spalovacích zdrojů, počet požárů komínů nijak významně neklesá. Důvodem je skutečnost, že někteří majitelé při výměně spotřebiče paliv nerespektují platné právní předpisy a začnou topit bez provedené revize spalinové cesty, případně se jim nedaří nové zařízení obsluhovat správně,“ řekl generální ředitel HZS ČR Vladimír Vlček. „V roce 2023 vzniklo celkem 1262 požárů způsobených nevyhovujícím technickým stavem komína. Počet požárů za loňský rok odpovídá průměru za posledních pět let. U 1123 případů se jednalo o požáry, které vznikly příčinou vznícení sazí. Požáry způsobily škodu ve výši 90 mil. Kč. V přímé souvislosti s nimi zemřely tři osoby. V tomto případě hasiči upozorňují uživatele komínů, aby prevenci nezanedbávali,“ dodal.
Tento trend potvrdil i Jaroslav Schön: „Ze statistiky zjištěných závad spalinových cest jsme se i v loňském roce stejně jako v letech předtím dozvěděli, že necelá stovka kominíků, kteří do statistiky svými daty přispívají, odhalila při své práci na 250 zadehtovaných komínů, u kterých by v případě jejich dalšího používání došlo k požáru. Tím ulehčili hasičům na 250 výjezdů. Dále u svých zákazníků odhalili zhruba tisíc závad, které přímo ohrožovaly požární bezpečnost objektu a dva tisíce závad, které přímo ohrožovaly zdraví a životy osob otravou oxidem uhelnatým. Celkem bylo zjištěno na šest tisíc závad, z toho přes tři tisíce u spalinových cest na plynná paliva.“
Setkání s novináři se dále zúčastnili poslanec parlamentu ČR Drahoslav Ryba, viceprezidenti ESCHFOE Michael Verderber a Petteri Virranta, prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza, ředitelka odboru stavebního řádu Ministerstva pro místní rozvoj Žanet Hadžič, generální ředitel České agentury pro standardizaci Zdeněk Veselý a náměstek starostky sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska Jaroslav Salivar.
Intenzivní déšť a stoupající hladiny řek vyřadily z provozu část tepláren. Například Veolia Energie musela z důvodu zaplavení odstavit teplárny v Ostravě a Krnově, další závody se podařilo udržet v provozu jen v nasazením všech sil. Výpadek nastal krátce poté, co distributoři tepla obnovili v reakci na prudký pokles teplot dodávky zákazníkům. Skoro 100 tisíc domácností je aktuálně bez dodávek elektrické energie.
Kulminace hladiny řek Odry a Opavy přinutila v neděli kolem 21:00 hodiny zaměstnance společnosti Veolia Energie ČR sáhnout ke krajnímu řešení, kterým bylo odstavení Elektrárny Třebovice z provozu. Ostravské domácnosti budou po dobu několika dní bez dodávek teplé vody a tepla. „Je to dáno tím, že jsme v rámci preventivních opatření umístili klíčové technologie na vyvýšené místo, mimo dosah vody. Nedošlo tedy k jejich poškození a provoz budeme moci obnovit v řádu dní,“ uvedla k tomu Veolia Energie na svém webu.
Zmíněná firma musela v sobotu večer odstavit také Teplárnu Krnov, jejíž areál byl zaplaven do výšky přibližně jednoho metru. V pondělí voda v areálu opadla, avšak výsledky řádění vodního živlu jsou ničivé. „Při první prohlídce bylo bohužel zjištěno, že škody jsou značné. Naše týmy již pracují na obnově provozu a hledají alternativní řešení pro co nejrychlejší obnovení dodávek tepla a teplé vody. Situaci komplikuje absence dodávek vody a elektřiny v oblasti, ale děláme vše pro to, abychom tyto překážky překonali,“ informovala Veolia Energie.
V ohrožení byl také provoz Teplárny Přerov, kde to ještě v neděli vypadalo na vynucené odstavení zdroje z provozu s ohledem na stoupající hladinu řeky Bečvy. „Díky mimořádnému nasazení našich týmů se podařilo udržet Teplárnu Přerov v provozu i přes kritickou situaci. Naši zaměstnanci pracovali celou noc na výstavbě ochranných hrází a implementaci dalších opatření. Dodávky tepla a teplé vody v Přerově by tedy neměly být přerušeny,“ uvedla k tomu Veolia Energie v pondělí.
ČEZ Distribuce v pondělí v 10:00 hodin evidovala 155 poruch na vedení vysokého napětí a další stovky na napětí nízkém. Bez elektřiny zůstává zhruba 98 tisíc domácností na zásobovacím území největšího distributora elektřiny v Česku. „Během včerejšího dne se nám podařilo připojit 120 tisíc domácností zpět k distribuční soustavě,“ dodala k tomu mluvčí ČEZ Soňa Holingerová.
Nejhorší situace je stále v Moravskoslezském kraji, kde ČEZ eviduje 88 poruch na vedení vysokého napětí a 66 tisíc domácností bez elektřiny. Vážné potíže jsou také v Olomouckém kraji: 32 poruch v síti vysokého napětí a 25 tisíc domácností bez elektřiny. Bez proudu je také zhruba 3000 domácností v Královehradeckém kraji a 2200 v Ústeckém kraji. V dalších krajích distributor eviduje jen desítky či nižší stovky domácností bez elektřiny.
Povodně omezily také fungování Energetického regulačního úřadu. Provoz jeho pobočky v Ostravě byl z důvodu zatopení omezen. Konkrétně se to týká třeba oddělení správy licencí.
