Solární panely přibývají hlavně na střechách domů a továren, naopak velké pozemní fotovoltaické parky narážejí na nečekanou překážku. Banky je nechtějí financovat, protože investiční dotace není dostatečnou zárukou budoucího splacení úvěru. Investoři do zelené energetiky by proto uvítali obnovení provozní podpory a usilují o to, aby ji stát po více než desetileté přestávce začal znovu přidělovat.
Podle zdrojů z oboru zelené energetiky v poslední době v Česku přibývají hotové projekty solárních elektráren na prodej. Investoři, kteří je chtěli stavět, totiž nesehnali bankovní financování. Investiční dotace ve výši do 30 procent nákladů z Modernizačního fondu sice zní lákavě, po dokončení již musejí fotovoltaiky fungovat za běžných tržních podmínek. Vzhledem k všeobecné nejistotě ohledně vývoje cen elektřiny nechtějí banky úvěr poskytnout.
Výsledkem je nerovnost mezi investory. Do stavby velkých fotovoltaik bez provozní podpory se pouštějí hlavně větší energetické skupiny, jako je ČEZ, SUAS Group nebo Pražská energetika. Druhý okruh investorů se rekrutuje z řad velkých průmyslových podniků, jako je Orlen Unipetrol, Lovochemie či skupina MTX Group. Těm pořízení fotovoltaiky dává smysl v případě, kdy vyrobenou elektřinu sami spotřebují.
Naopak v nevýhodě jsou menší a střední investoři, kteří potřebují elektřinu ze slunečního záření prodat na trhu. Pomohl by jim fungující trh PPA kontraktů, který však zatím v Česku nevznikl. Hlavně kvůli odlišné představě o ceně. Zatímco podniky by chtěly zelenou elektřinu nakupovat třeba jen za 40 eur/MWh, investoři do fotovoltaiky požadují dvojnásobek.
Státní fond životního prostředí uvádí, že zatím schválil 141 velkých solárních elektráren (od 1 MW výše) o celkovém výkonu 1803 megawattů. Je otázkou, kolik z nich investoři doopravdy postaví. Při dnešní situaci na trhu, kdy cena elektřiny na spotovém trhu v dopoledních a odpoledních hodinách klesá k nule, jakmile zasvítí slunce, přestává investice do velké fotovoltaiky bez provozní podpory ekonomicky vycházet.
Dokonce i tak velký hráč v energetice, kterým je skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače, upozorňuje na problematické financování nových fotovoltaik. „Bankéři odmítají fotovoltaické elektrárny financovat, pokud nemají provozní podporu od státu nebo smlouvu na odběr elektřiny na 10 až 15 let,“ řekl manažer strategických projektů a udržitelnosti skupiny Sev.en Česká energie Miroslav Lopour na úterní konferenci NextGen Energetika.
Marná snaha o provozní podporu
Zbývá tedy poslední možnost – obnovení provozní podpory. Dlouhodobě po něm volá Solární asociace, která zastupuje firmy působící v oboru fotovoltaiky. „Stalo se to, na co jsme dlouhodobě upozornili a varovali, a sice že investiční dotace z Modernizačního fondu nejsou nejvhodnější formou, jak stát má podporovat rozvoj velkých obnovitelných zdrojů. Hlavní překážkou je, že volatilní cena energie není pro banky uchopitelná,“ řekl již dříve Ekonomickému deníku výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.
Za ideální formu podpory Krčmář považuje garanci výkupní ceny elektřiny s pomocí smlouvy typu Contract for Difference (CfD), případně vysoutěžení výše podpory formou aukce. Tyto aukce již dříve ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo, avšak odmítá do nich solární elektrárny zařadit. Hlavně kvůli obavám z finanční nákladnosti a opakování solárního boomu let 2009 a 2010, který se dodnes negativně propisuje do koncových cen elektřiny.
Ministerstvo průmyslu a obchodu před dvěma lety neustoupilo ani silnému tlaku ze strany ministerstva životního prostředí, ministerstva práce a sociálních věcí, Svazu průmyslu a dopravy, Hospodářské komory či Svazu měst a obcí. Ti všichni požadovali, ať stát podpoří formou aukcí fotovoltaiky v rozsahu 850 až 1300 megawattů. Aukce sice probíhají zhruba dvakrát za rok, účastnit se však mohou jen zájemci o stavbu větrné či malé vodní elektrárny. Zájem investorů však je, aspoň zatím, poměrně slabý.
Solární boom číslo dva tak stále táhnou hlavně instalace na rodinných domech. Jen v loňském roce jich přibylo zhruba 75 tisíc o celkovém výkonu 609 megawattů. Díky startu sdílení elektřiny lze očekávat více instalací také na bytových domech. Vysoký zájem o fotovoltaiku mají také majitelé průmyslových podniků a komerčních budov; jejich motivací je ušetřit za odběr elektřiny ze sítě a zároveň „ozelenit“ vlastní provoz.
David Tramba
