První dálniční PPP projekt v České republice, dostavba dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem, je téměř hotový. Podle koncesionáře stavby, sdružení Via Salis, je připravený z 97,5 procenta. Kompleně dokončená by měla být dálnice v prosinci. Hotové už jsou podle sdružení například všechny mostní konstrukce, kterých je na novém úseku více než 40. Podobné je to i s povrchem vozovek. Stavební práce na dostavbě D4 byly zahájeny v roce 2021.
Podle sdružení aktuálně zbývá pouze v některých úsecích položit finální obrusnou vrstvu asfaltu. Poslední práce finišují i u instalace svodidel. Z velké části je hotovo také na dvou protilehlých odpočívkách u Krsic. Pracuje se také na závěrečných úpravách terénu nebo se rekultivují všechny pozemky v záborech.
„Stavba dálnice D4 Via Salis finišuje a současná dopravní omezení na trase už patří k těm skutečně posledním. V prosinci bude D4 zprovozněna v plném rozsahu,“ poznamenala mluvčí Via Salis Daniela Pedret. Podle informací Via Salis je v českých podmínkách ojedinělé, že se stavěl úsek dlouhý 32 kilometrů najednou. Stejně tak současně vznikaly všechny mostní konstrukce. Cena projektu byla stanovena na 17,8 miliardy korun.
Za sdružením stojí francouzské firmy Vinci Highways a Meridiam. Na starosti mají projektování, financování a stavbu 32 kilometrů dálnice D4 z Příbrami do Písku a modernizaci a údržbu dalších 16 kilometrů již zprovozněných navazujících úseků. Po dokončení bude dalších 25 let konsorcium dálnici také provozovat. Stavební práce provádí DIVia stavební, která patří do skupiny Vinci Construction, provoz a údržba na existujících více než 16 kilometrech je od 1. června 2021 v rukou společnosti Via Salis Operations, vlastněné ze sta procent Vinci Highways.
Via Salis Operations aktuálně buduje tým, který bude čítat zhruba 50 lidí. K hlavním činnostem patří nepřetržitý dohled nad provozem a rychlá reakce na mimořádné události, letní a zimní údržba či pravidelná kontrola a péče o celou infrastrukturu.
Informace z dálnice D4 se mají sbíhat podle Via Salis ve Středisku správy a údržby koncesionáře. Jde o nejen o data z čidel a senzorů rozmístěných po celé trase D4, ale i například záběry z kamer, meteorologická data, hodnoty z úsekového měření či vysokorychlostních vah. „Monitoring dálnice zajistí desetičlenný tým operátorů, kteří budou na D4 dohlížet v režimu 24/7, “ informovalo sdružení Via Salis.
Dopravní omezení pokračují
Na řidiče do doby dokončení čekají ale dopravní omezení. V některých zbývajících částech D4 jsou plánovány změny v podobě krátkodobých uzavírek nájezdů, sjezdů nebo jízdních pruhů. Protože dopravní opatření jsou velmi proměnlivá, prosí koncesionář Via Salis řidiče, aby pozorně sledovali provizorní dopravní značení.
Stavba dálnice D4. Ilustrační snímek. Foto: Tereza Čapková
V obou jízdních směrech a obou pruzích je od 16. září řidičům plně k dispozici téměř pětikilometrová trasa Skalka – Háje. Na tomto úseku, který byl původně zprovozněný v roce 2017, byla v rámci modernizace položena zcela nová svrchní asfaltová vrstva, dobudovány bezpečnostní zálivy i instalována technologie Dálničního informačního systému. Podobně v plném profilu pojede doprava podle informací Via Salis v brownfieldovém 3,5 kilometru dlouhém úseku Nová Hospoda – Krašovice, který byl modernizován stejným způsobem a byl původně zprovozněn v roce 2004.
V obou jízdních směrech má být od poloviny září otevřen také úsek číslo 2 Háje – Milín v délce 5,5 kilometru a část úseku v délce 2,5 kilometru od Milína po Těchařovickou křižovatku. Doprava bud vedena v jednom jízdním pruhu v každém směru.
V části úseku Lety – Čimelice od obce Nerestce po křižovatku v Letech bude doprava koncem září vedena v levém jízdním pásu v režimu jedna plus jedna. Významné změny v dopravním režimu čekají také úsek v lokalitě mimoúrovňové křižovatky Mirotice, která se zde kříží se silnicí II/121. Zde se dopravní opatření budou upravovat dokonce několikrát a bude se měnit najíždění na dálnici.
„Na stavbě se v celé její délce pracuje denně včetně víkendů a za jakéhokoliv počasí. V době nejvyššího nasazení letos na dálnici pracovalo najednou více než tisíc lidí a stovky strojů,“ uvedla tisková mluvčí skupiny Vinci Construction Iveta Štočková.
Přechod ke stoprocentně obnovitelné energii prohloubí problémy penzijního systému. S tímto provokativním tvrzením přišel britský ekonom a komentátor Richard Lyon. Sázka na nestabilní větrnou a solární energii totiž podle jeho názoru povede k útlumu ekonomiky a na výplatu důstojných penzí zkrátka nezůstane dost peněz.
Jak Lyon uvádí ve svém komentáři na webu substack.com, k článku ho vyprovokoval britský ministr pro energetickou bezpečnost a nulové emise Edward Miliband, který hrál na ukulele a zpíval o svém záměru nahradit energii z fosilních zdrojů energií ze slunečního svitu a poryvů větru.
Penzijní systém je zralý na kolaps hlavně z demografických důvodů. Roste průměrná délka života i počet penzistů, naopak dětí se rodí pořád méně a méně. Věk pro odchod do důchodu lze posouvat jen v omezené míře a politici k tomu těžko hledají odvahu. Zatím vše fungovalo díky ekonomickému růstu, založenému na dostatku cenově dostupné energie. Jenže s tím bude podle Lyona brzy konec.
Na vině tentokrát nejsou vysoké celkové náklady na obnovitelnou energii. „Zatímco její cena znechucuje většinu britských domácností a uvrhne mnoho důchodců do energetické chudoby, cena elektřiny není důvodem, proč se důchodový systém zhroutí. Důvod, proč ´nulové emise´ povedou ke kolapsu důchodového systému, spočívá v základní fyzice a ve vztahu mezi naším energetickým a finančním systémem,“ uvádí Richard Lyon.
Podle jeho názoru se nemáme spoléhat na technologický pokrok, který vyřeší potíže s nestabilitou elektřiny z větrné a sluneční energie. Přechod ke stoprocentně „zelené“ energii zákonitě povede k výpadkům v dodávkách elektřiny, což vyvolá útlum průmyslové výroby i ekonomické aktivity obecně. „Pokud se z jakéhokoli důvodu sníží množství energie nebo zdrojů, sníží se i množství zboží a služeb,“ tvrdí Lyon a očekává, že růst ekonomiky se otočí v dlouhodobý propad.
Větrná energie na moři je v současné době jedním z nejrychleji rostoucích energetických odvětví. Ilustrační snímek. Foto: Pixabay
Další problém vznikne v případě, kdy klesající výkon ekonomiky nebude doprovázen stažením odpovídajícího množství peněz z oběhu. Pokud zůstane objem peněz stejný, nebo dál poroste, tak se dočkáme výrazného růstu ceny zboží a služeb. Nastane podobná situace jako na vrcholu koronavirové epidemie, kdy evropské země posílaly do oběhu další peníze, aby lidé mohli sedět doma a nešířili covid na svém pracovišti. Jak víme, vyvolaly tím dlouho nevídanou inflaci.
Nahrazení zdrojů energie s vysokou energetickou hustotou (uhlí, plyn a jaderné palivo) zdroji s nízkým využitím potenciálu a kolísavým výkonem sníží množství energie pro pohon ekonomiky. Přechod od rostoucí ke klesající ekonomice navíc omezí či zastaví investice do dopravní, zdravotní, vzdělávací a energetické infrastruktury. Méně bude také příležitostí pro investování vlastních peněz do akcií a podílových či penzijních fondů; takové úspory navíc znehodnotí vysoká inflace.
„Cíl nulových emisí se nakonec zhroutí pod tíhou své vlastní monumentální vědecké a ekonomické negramotnosti. Otázkou je, jak brzy se zhroutí, a tedy kolik z naší ekonomiky zbude poté, co se tak stane, a zda ji bude možné zachránit,“ uvádí Richard Lyon na konci svého komentáře.
V Karlovarském kraji vzniká Strategie rozvoje autonomní mobility, její koncept by chtěl mít kraj hotový v říjnu letošního roku. Projekt počítá s napojením na okolní kraje, a to i zahraniční. Cílem je modernizace a transformace Karlovarska, Ekonomickému deníku to sdělil ředitel Krajské správy a údržby silnic Karlovarského kraje (KSÚS) Jiří Šlachta. Rozvoj autonomní mobility v Česku podporuje ministerstvo dopravy i vláda, která už na jaře schválila pro tuto oblast plán do roku 2025 a s výhledem do roku 2030.
Česko se podle vlády díky podpoře autonomní mobility může stát ve střední Evropě vyhledávaným centrem výzkumu, vývoje a testování autonomních systémů. Ambicí je udržet a posílit pozici českého automobilového průmyslu v mezinárodní konkurenci. „Postupně rozpracováváme jednotlivá opatření plánu. Aktivně se více zapojujeme do procesů tvorby mezinárodních a evropských předpisů i strategií, aby rozvoj probíhal co nejvíce koordinovaně napříč Evropskou unií,“ sdělil Ekonomickému deníku tiskový mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.
Dodal, že se resort dopravy chce také více zaměřit i na oblast kyberbezpečnosti, umělé inteligence a její podpory v rámci jednotlivých nástrojů a také výzkum dopravních nehod, kde ministerstvo dopravy spolupracuje s resortní výzkumnou institucí Centrum dopravního výzkumu.
V legislativní oblasti ministerstvo dopravy chystá novelizaci zákona o provozu na pozemních komunikacích a změny zákonů o silničním provozu a o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, což umožní provoz automatizovaných vozidel. Podle Jemelky jde o takzvaný stupeň třetí automatizace, kdy řidič nemusí sledovat provoz a přebírá řízení na vyzvání systému, což umožní využívat funkci „dálničního autopilota“ na českých silnicích. „Změny se budou týkat definice řidiče, jeho odpovědností, převzetí řízení, umožnění Policii České republiky ověřit, zda byl v daný moment systém aktivován, a změny v registru vozidel,“ dodal Jemelka.
Úřad pokračujeme dále v přípravách možných budoucích úprav s ohledem na již existující evropský rámec pro schvalování vozidel vyššího stupně automatizace, takzvaně plně automatizovaných vozidel, což jsou autonomní minibusy, „robotaxíky“ či autonomní parkování v parkovacích domech.
Ministerstvo dopravy podle Jemelky podporuje s cílem vytvořit v České republice komplexní systém pro testování pokročilých technologií autonomního řízení jak aktivity měst a regionů, tak i záměry soukromého sektoru. „Ve spolupráci s Ředitelstvím silnic a dálnic i dalšími partnery podporuje budování kooperativních inteligentních dopravních systémů, které mají pro automatizovaná vozidla přínos pro předávání aktuálních informací a varovných zpráv o provozu či infrastruktuře,“ zmínil Jemelka.
Úřad rozvoji oblasti autonomní mobility pomáhá podle Jemelky také prostřednictvím resortního programu Doprava 2030, který realizuje Technologická agentura. Na oblast autonomní mobility má v České republice podle ministerstva dopravy dohlédnout i etická komise, která se věnuje například novým evropských nařízením pro AI a etice dat.
Vstříc autonomní mobilitě jde Karlovarský kraj
V autonomní mobilitě se shlédl i Karlovarský kraj, který v současnosti vypracovává v rámci komplexní strategie kraje analýzu stavu infrastruktury a řeší mimo jiné i analýzu právního rámce pro provoz autonomních technologií včetně návrhu případných úprav a jednotlivých kroků pro jejich realizaci. „Jedná se o komplexní strategický dokument, který je určený, aby přesně definoval jednotlivé kroky v čase včetně jejich návazností mezi sebou, ale i mezi dalšími aspekty celého projektu. Celá realizace bude následně odsouhlasena klíčovými stakeholdery a bude uvedena do realizace,“ poznamenal ředitel Krajské správy a údržby silnic Karlovarského kraje Jiří Šlachta.
V Karlovarském kraji už v současnosti funguje vývojové a testovací centrum pro autonomní vozy německého koncernu BMW. V kraji by zároveň mělo také vzniknout centrum pro testování bezpilotních leteckých systémů. Krajští radní v polovině září schválili podobu memoranda, které se má stát základem pro projekt. Podílet se něm bude také ministerstvo dopravy, Hospodářská komora České republiky a skupina Sokolovská uhelná a SUAS Group.
„Je to projekt, který využívá potenciálu Karlovarského kraje, v němž se po útlumu těžby dříve dobývaná území proměňují na místa s vysoce přidanou hodnotou. Náš kraj, potažmo i Česká republika, tak mají jedinečnou příležitost nabídnout volný prostor pro testování a vývoj bezpilotních leteckých systémů. Věřím, že se jedná o další významný počin, který může výrazně přispět k rozvoji celého regionu,“ uvedl hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek (STAN).
V rámci memoranda se počítá s podporou investic souvisejících se záměrem vybudování polygonu pro bezpilotní letecké systémy, jeho provozu i navazujícími činnostmi. Zahrnuto je také zajištění potřebné infrastruktury a podporu rozvoje odborného středního a vysokoškolského vzdělávání.
Nový testovací polygon pro bezpilotní letecké systémy by měl stát na pozemcích, které vlastní skupina Sokolovská uhelná a SUAS Group. „Už před časem vytipoval Úřad pro civilní letectví čtyři lokality na našich pozemcích, ze kterých se vybere ta nejvhodnější pro vznik testovacího polygonu. Přínos celého záměru vidíme v jeho samotném zaměření na strojírenství v leteckém průmyslu, úzce souvisí také se sofistikovanou elektronikou, IT a řídicími systémy,“ poznamenal předseda dozorčí rady skupiny Sokolovská uhelná a SUAS Group Pavel Tomek. Zároveň konstatoval, že to vše může oslovit budoucí investory v oblasti vývoje, výzkumu a výroby těchto dopravních prostředků budoucnosti.
Nezbytný rozvoj 5G sítí
Rozvoj autonomního řízení je závislý na kvalitním signálu, který mají v Česku zajistit 5G sítě. Autonomní řízení podle Jemelky vyžaduje informace z okolí ve velmi krátkém čase a s minimálním zpožděním. Obecně se proto podporuje budování 5G sítí v Česku, ale i v rámci EU, a to včetně pokrytí přeshraničních úseků. „Prvním z takto realizovaných přeshraničních koridorů je koridor Mnichov – Praha, jehož součástí je i projekt 5G Carolina, který definoval konkrétní příklady využití 5G pro autonomní systémy řízení, například při prudkém brždění vozidla vpředu, nouzového manévru či při změně jízdního pruhu,“ popsal mluvčí ministerstva dopravy.
Navazovat má projekt spočívající v rozmístění telekomunikačních věží podél částí dálnic D5 a D6 a na hraničních přechodech s Německem, což má zajistit datové přenosy bez přerušení a celkově zlepšit pokrytí a spolehlivost mobilních služeb.
Novela trestního zákona, kterou připravilo ministerstvo spravedlnosti (MSp), již neobsahuje možnost uložit za některé závažné hospodářské trestné činy pouze alternativní trest, včetně trestu peněžitého. Vyplývá to z finálního návrhu novel trestního zákona a trestního řádu, který má Česká justice k dispozici. Návrh naopak obsahuje konec principu v „pochybnostech žaluj“, neboť posiluje oportunní prvky v trestním řízení. Mírný je také k samopěstitelům konopí.
Revoluce v trestním právu se nakonec nekoná. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek v mnoha ohledech ustoupil koaličním partnerům a změnil původní návrh rozsáhlé novely trestního zákona a trestního řádu.
Návrh, který aktuálně putuje na vládu, tak neobsahuje snížení dolní hranice u vybraných trestných činů z pěti let na tři roky (například u trestného činu zpronevěry, trestného činu podvodu, trestného činu úvěrového podvodu, trestného činu dotačního podvodu, trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle či trestného činu poškození finančních zájmů Evropské unie), což by vedlo k možnosti soudu uložit i alternativní trest jako samostatný, nikoliv s trestem odnětí svobody.
Ministr financí Zbyněk Stanjura s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem Foto: Úřad vlády
Možnost soudu uložit peněžitý trest se nicméně alespoň významně rozšíří. Návrh totiž počítá s tím, že se zruší současná zákonná omezení pro jeho uložení. Zároveň se doplní limitující podmínka, která bude vylučovat uložení peněžitého trestu jako samostatného v případě zvlášť závažných zločinů a zločinů uvedených v hlavě třetí zvláštní části trestního zákona.
Pod zákonnou sazbu
Na stranu druhou se změní způsob výpočtu peněžitého trestu tak, aby lépe odpovídal trestní sazbě, která za spáchaný trestný čin hrozí. Soudům by tak mělo být umožněno při uložení nepodmíněného trestu jít pod zákonnou dolní sazbu a zároveň uložit citelný peněžitý trest, který by v případě přeměny odpovídal trestu odnětí svobody.
„Navrhuje se proto doplnění možnosti mimořádného snížení trestu odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby za současného uložení takového počtu denních sazeb peněžitého trestu, aby součet výměry trestu odnětí svobody a počtu dní, které by byl odsouzený v případě nezaplacení peněžitého trestu nucen vykonat, dosáhl alespoň dolní hranice trestní sazby trestu odnětí svobody, stanovené za trestný čin, který pachatel spáchal,“ uvádí se k tomu v důvodové zprávě návrhu. Ten zároveň výslovně uvádí, že by to nemělo mít vliv na počet osob, kterým je ukládán trest odnětí svobody, ale pouze na výměru jejich trestu.
„Vychází se z myšlenky, že majetkový postih je jedním z velmi efektivních postihů, který pachatele „bolí“, vynucené zřeknutí se spotřeby a s tím spojené omezení životního standardu je vnímáno u většiny společnosti, u níž převládá konzumní myšlení a je akcentováno naplňování materiálních potřeb, jako výrazná újma; majetkové tresty pak korespondují se zásadou, že páchání trestné činnosti se nesmí vyplácet (crime does not pay). Vzhledem k tomu, že po přijetí zákona č. 59/2017 Sb. je možné, aby se z peněžních prostředků získaných výkonem peněžitého trestu uspokojily nároky poškozených (není-li poškozeným stát), není jeho uložení na úkor práv poškozených, ale právě naopak pro ně představuje jednodušší cestu, jak se domoci svých majetkových nároků,“ doplňuje se dále v důvodové zprávě.
Tato úprava by již neměla narazit u orgánů činných v trestním řízení, ani u „protikorupční veřejnosti“, neboť podle informací České justice byla iniciována vedením státního zastupitelství.
V případě opakovaných krádeží již nepočítá finální návrh s tím, že by recidiva byla zohledňována pouze jako obecně přitěžující okolnost. Návrh v podstatě počítá s úpravou, která byla v předchozím, „starém“ trestním zákoně.
Obdobně se má řešit omezení postihu recidivního jednání i u dalších obohacovacích majetkových trestných činů, tedy zpronevěry, podvodů či provozování nepoctivých her a sázek.
Vyřeší se kumulace trestů?
Návrh má odstranit i problematickou kumulaci trestů, respektive přeměnu nepodmíněných trestů na v součtu dlouhé nepodmíněné tresty. Soud při ukládání nepodmíněného trestu v případě jeho přeměny bude totiž moci nově jít i pod dolní hranici zákonné sazby. V současné době totiž soud musí okolnost dalších, dosud nevykonaných trestů, sice zohlednit, nicméně pouze v rámci zákonem stanovené trestní sazby
„Pokud trestní řád umožňuje fakultativně zastavit trestní stíhání kvůli neúčelnosti s poukazem na již uložený trest či trest, který obviněného podle očekávání postihne (§ 172 odst. 2 tr. řádu), a to bez ohledu na to, zda tento jiný trest, pokud byl uložen, je již vykonáván či nikoli, pak se jeví být na místě, aby zohlednění dosud nevykonaných trestů mohlo vést k uložení trestu v nižší než zákonné sazbě, pokud všechny tresty uložené obviněnému ve svém souhrnu jsou postačující k dosažení účelu trestního řízení,“ uvádí se k tomu v odůvodnění návrhu.
Návrh počítá s tím, že hranice mezi přestupkem a trestným činem bude pět rostlin konopí. Ilustrační snímek. Foto: Pixabay
Ten nadále počítá s další „starou novinkou“, totiž že soudy budou moci nově formou trestního příkazu ukládat i krátkodobé nepodmíněné tresty.
Připomínkové řízení i politickou debatu ustálo také navržené zrušení trestnosti zanedbání povinné výživy s tím, že trestné to bude pouze v případě, že je soustavným neplněním vyživovacích povinností vyživovaná osoba vystavena nebezpečí nouze.
Stejně tak obstála i navržená dekriminalizace některých forem verbálních trestných činů v případě podpory terorismu. „Pokud ke schvalování terorismu nebo vychvalování jeho pachatele dojde veřejně přístupnou počítačovou sítí, jsou za takové jednání stanoveny velice vysoké sazby – jedná se přitom o výroky na sociálních sítích, které lze spíše označit za hloupé než podněcující k páchání teroristických trestných činů,“ uvádí se k tomu v předkládací zprávě.
Vstřícnost k samopěstitelům konopí
Asi nejsložitější byla podle informací České justice debata u míry dekriminalizace měkkých drog. Návrh je nakonec poměrně velmi vstřícný k samopěstitelům a „domácím uživatelům“ měkkých drog.
Navrhuje se totiž odlišit termíny „zpracování“ a „výroba“ a zároveň se část dosud trestného jednání plně dekriminalizuje.
„Zpracováním se rozumí technologicky nenáročný proces následující po vypěstování, sklizni nebo sběru rostliny nebo houby obsahující OPL, tj. sušení, drcení a další procesy směřující k získání OPL ve stavu způsobilém k užívání. Jedná se o proces, při kterém nejsou používány speciální technologie, které by koncentrovaly potencující účinné látky, např. kromě uváděného sušení a drcení půjde i o maceraci, výluhy a vaření v másle či sádle, bez následného odpaření rozpouštědla, neboť těmito procesy se nekoncentruje obsah účinné látky. Nejedná se tedy o přeměnu OPL obsažené v rostlině a houbě na jinou OPL, např. o přeměnu morfinu z opiového máku na diacetylmorfin (heroin), to již spadá pod přísněji postižitelnou výrobu,“ uvádí se v odůvodnění návrhu. V takovém případě počítá návrh s výrazně nižším trestním postihem. Jedná se tedy primárně o veřejně známé případy kriminalizace domácího pěstování konopí a následnou výrobu různých mastí.
Zásadní novinou pak je, že část jednání, které bylo dosud trestné, se plně legalizuje či se přesouvá pouze do kategorie přestupku. V současné době se totiž za tzv. množství větší než malé (množství trestněprávně relevantní) považuje 5 rostlin konopí či 10 g sušiny a nakládání s menším množství naplňuje skutkovou podstatu příslušného přestupku.
Návrh počítá s tím, že hranice mezi přestupkem a trestným činem bude 5 rostlin konopí a 50 g omamné látky konopí, má-li ji pachatel mimo své obydlí. A držba 100 g omamné látky, má-li ji pachatel ve svém obydlí. Hranice mezi legálním jednáním a přestupkem by měla nově činit 3 rostliny konopí a 25 g omamné látky konopí, má-li ji osoba mimo své obydlí, 50 g, má-li ji osoba ve svém obydlí.
Pouze pro vlastní potřebu
Navržená legalizace se týká pouze pěstování a přechovávání pro vlastní potřebu osobami staršími 21 let. S uvedeným posunem hranice mezi trestným činem a přestupkem pak souvisí navýšení pokuty za tyto „drogové přestupky“, a to z 15 000 na 50 000 Kč.
Návrh oproti původně diskutované předloze obsahuje navíc variantu v podobě rozšíření tzv. předsudečných trestných činů. A to o nové kategorie.
„Aby došlo k doopravdy rovnocenné ochraně osob napadených z předsudečných důvodů, navrhuje se přihlížet k jako okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby ke spáchání trestného činu na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou příslušnost k jakékoli skupině osob (skupině osob, které spojuje určitý sjednocující prvek). Příklady takovýchto skupin, resp. diskriminačních pohnutek opřených právě o tento sjednocující prvek, obsažené dnes v trestním zákoníku (nejčastěji diskriminace na základě rasy, příslušnosti k etnické skupině, národnosti, politického přesvědčení, vyznání nebo absence vyznání) se tak doplňují o další příklady – výčet předsudečných pohnutek se rozšiřuje výslovně o pohnutku založenou na zdravotním postižení, sexuální orientaci a na pohlaví. Jinou skupinou osob, která v trestním zákoníku výslovně zmíněna není, pak mohou být např. senioři, osoby sociálně vyloučené, osoby bez domova a mnohé jiné,“ uvádí s k tomu v odůvodnění návrhu.
Tato změna se týká jak trestných činů, u kterých již dnes nenávistná (předsudečná) pohnutka je obsažena a je tak kvalifikační okolností, tak i některých činů dalších, kde k předsudečným útokům dochází a kde jde o okolnost, která zvyšuje typovou škodlivost trestného činu.
V diskusi obstála i klíčová změna trestního řádu, která ruší dosavadní tradovanou „zásadu“, že v pochybnostech má státní zástupce podávat obžalobu. Tato „žalobní úchylka“ vedla k podávání předem neúspěšných návrhů, které pak vedly, jak je uvedeno i v důvodové zprávě, k úspěšným nárokům na odškodnění za nezákonná trestní řízení.
„Státní zástupce bude mít nově možnost zastavit trestní stíhání, pokud po obstarání všech dostupných důkazů výsledky vyšetřování v dostatečné míře neodůvodňují postavení obviněného před soud a v řízení před soudem zřejmě nelze očekávat zjištění skutečností nezbytných k prokázání viny obviněného ze spáchání skutku, aby osoby zbytečně nebyly stavěny před soud, když je zřejmé, že by to vedlo ke zproštění obžaloby. Taková úprava zamezí tomu, aby docházelo ke zbytečnému vedení dalšího trestního řízení, což je neefektivní a nákladné, difamující pro obviněného a zatěžuje i další osoby zúčastněné na řízení, když je zřejmé, že shromážděné dostupné důkazy včetně důkazů, jejichž provedení lze čekat v řízení před soudem, nebudou postačovat k tomu, aby byl obviněný odsouzen,“ konstatuje se v odůvodnění návrhu.
Petr Dimun
Článek původně vyšel na zpravodajském portálu Česká justice, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network s.r.o.
Energetická skupina UCED, která patří do koncernu Creditas byznysmena Pavla Hubáčka, investuje desítky milionů korun do bateriového úložiště energie. Velkokapacitní úložiště v Kutné Hoře s výkonem 4 MW a kapacitou 4,4 MWh bude sloužit k poskytování služeb výkonové rovnováhy pro ČEPS, zejména k udržování stabilní frekvence v elektrické síti.
Bateriové úložiště chce UCED využít také k obchodování pozic na krátkodobém trhu s elektřinou, organizovaném společností OTE. „Projekt moderního bateriového úložiště s vodním chlazením je aktuálně ve fázi realizace. Uvedení do provozu očekáváme během prvního čtvrtletí roku 2025,“ uvedl na dotaz Ekonomického deníku výkonný ředitel UCED Jiří Kratochvil.
Vlastníkem nového bateriového úložiště bude společnost UCED Bio, což je vlastník teplárny v areálu ČKD Kutná Hora. Ke kombinované výrobě elektřiny a tepla zde využívá biomasu, a sice obilnou a řepkovou slámu nebo cíleně pěstované energetické plodiny. Od roku 2022 zde provozuje ještě elektrokotel o výkonu 25 MW, se kterým pomáhá provozovateli české elektroenergetické soustavy, společnosti ČEPS, vyrovnávat napětí v síti.
Velkokapacitní bateriové úložiště v Kutné Hoře umožní navýšit výkon agregačního bloku, do kterého jsou zapojeny energetické zdroje skupiny UCED. Ta bude díky němu schopna rozšířit portfolio služeb výkonové rovnováhy (SVR) pro ČEPS o službu automatické regulace frekvence. Jak Ekonomický deník uvedl v minulém týdnu, UCED patří spolu s firmami C-Energy a Nano Energies CZ mezi relativně nové dodavatele SVR, kteří jsou v soutěžích organizovaných společností ČEPS rok od roku úspěšnější.
Bateriové úložiště v areálu Urbanity Campus Tachov. Foto: Urbanity (tisk. zpráva)
Velké baterie jsou poměrně novou technologií, která slouží k vyrovnávání výroby a spotřeby elektrické energie. Na trhu se uplatňují bateriová úložiště různých velikostí – od malých domácích až po velké instalace o výkonu v řádu megawattů. Zatím největší takové úložiště energie vyrostlo ve Vraňanech na Mělnicku, investorem je firma E.nest Energy ze skupiny Decci. Jeho výkon dosahuje 20 megawattů a úložná kapacita 22 megawatthodin (MWh).
Tato nová oblast energetiky láká také Skupinu ČEZ, která má v plánu postavit do konce desetiletí bateriová úložiště o výkonu až 300 megawattů. Zatím postavila dvě taková zařízení v Elektrárně Tušimice a v Ostravě-Vítkovicích. Velké baterie pro ukládání energie už dnes provozují také energetické skupiny E.ON, SUAS, C-energy a Solar Global.
Jejich výstavba se rozjela navzdory faktu, že baterie zatím fungují doslova v „právním vakuu“. Novela energetického zákona (známá pod označením Lex OZE 3), která upravuje podmínky pro ukládání energie, flexibilitu a agregaci, stále ještě nebyla schválena. Nyní leží v poslanecké sněmovně, přičemž její projednání ve druhém čtení bylo na 112. schůzi přerušeno.
Po oznámení výsledků voleb do krajských zastupitelstev je zřejmé, že na pozicích náměstků hejtmanů a radních, kteří se zaměřovali na oblast dopravy, definitivně končí politici v pěti krajích. Jde o Václava Řehoře (ODS) v Královehradeckém kraji, v Kraji Vysočina končí Miroslav Houška (KDU-ČSL), v Jihočeském kraji náměstek hejtmana Antonín Krák (SOCDEM) a v Pardubickém kraji ve volbách neuspěl Michal Kortyš (původně zvolen za ODS, TOP 09). Nedostali se totiž do zastupitelstev.
Jiný je případ Ústeckého kraje a dosavadního radního Jaroslava Komínka, který postupuje za koalici levicových stran Stačilo! v obvodu Chomutov do druhého kola senátních voleb. Zda skončí ještě další lidé, vyplyne ve zbývajících krajích až z povolebních vyjednávání o koalicích.
Ohledně složení nové koalice je už jasno například v Pardubickém kraji, k dohodě došlo podle agentury ČTK mezi 3PK, ANO, Koalicí pro Pardubický kraj a ODS. Půdorys koalice odpovídá výsledku voleb. STAN bude v opozici.
„Dohodli jsme se na tom, že vytvoříme poměrně stabilní koalici, i vzhledem k úkolům, které nás všechny čekají. Koalice je založená na tom, že jsme přizvali k jednání vítěze voleb a dohodli jsme se na tom, že vytvoříme čtyřkoalici, která by měla být složena z 3PK, hnutí ANO, Koalice pro Pardubický kraj a ODS,“ citovala ČTK končícího hejtmana Martina Netolického (3PK/SOCDEM). Jeho uskupení by mělo v novém volebním období získat i pozici hejtmana.
Naprostým vítězem voleb se stalo hnutí ANO, které stejně jako před čtyřmi lety vyhrálo v deseti krajích. Podle politologa z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně Lukáše Novotného ANO posílí i z hlediska počtu hejtmanů, protože v některých krajích nepůjdou složit koalice, aniž by v nich hnutí bylo.
Jednobarevnou radu může ANO přímo sestavit v Moravskoslezském a Karlovarském kraji. V Moravskoslezském kraji bude v neděli o dalším povolebním postupu jednat klub zastupitelů vítězného ANO, informovala o tom ČTK. V pětašedesátičlenném zastupitelstvu získalo hnutí ANO 35 mandátů, tedy nadpoloviční většinu. Stále ale existuje i možnost, že by v regionu pokračovala dosavadní koaliční spolupráce. Vyplývá to z vyjádření hejtmana Josefa Bělici (ANO) a zástupce uskupení Spolu MSK Lukáše Curyla.
Hnutí ANO výrazně zvítězilo i v Olomouckém kraji, kde už se začalo také jednat o koalici. Ve volbách získalo přes 40 procent hlasů. Lídr hnutí v kraji a předseda výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny Ladislav Okleštěk v sobotu uvedl, že se chystá oslovit všechny ostatní subjekty, které se dostaly do zastupitelstva. „Budeme usilovat o stabilní a akceschopnou koalici,“ sdělil Ekonomickému deníku. Dodal, že sám se bude ucházet o pozici hejtmana.
Pro program budoucí rady Olomouckého kraje bude podle Oklešťka klíčová obnova povodněmi zničeného Jesenicka a Šumperska, dále zdravotnictví, doprava, školství a péče o seniory. Výsledky voleb hodnotí jako jasný signál nespokojenosti voličů s politikou a kroky vlády Petra Fialy (ODS).
Jak Ekonomický deník informoval, strany vládní koalice uspěly jen ve třech krajích. Od úplného volebního debaklu ji zachránily jen dvě výrazné, charismatické osobnosti. ODS pod vedením Martina Kuby ovládla Jihočeský kraj se ziskem více než 47 procent hlasů, což byl dvojnásobek výsledku hnutí ANO. Rozdíl oproti některým jiným krajům, kde ODS samostatně nebo společně s TOP 09 s bídou získala 10 procent, je nepřehlédnutelný.
Kdo se stal ve volbách „jasným lůzrem“ byla podle politologa Novotného Česká pirátská strana. „Doslova a do písmene prohráli. Vypadá to, že hejtmana mít nebudou a do řady krajských zastupitelstev se vůbec nedostanou,“ podotkl Novotný.
Něco shnilého ve státě německém, mohl by říct Hamlet při letmém pohledu na poslední zprávy z největší evropské ekonomiky. Americký Intel odložil rekordní investici do výroby čipů v Magdeburku, Volkswagen prvně v historii zvažuje zavírání továren na domácím trhu a ocelárny ThyssenKrupp hrají o přežití. Při provázanosti české a německé ekonomiky to zákonitě bude mít dopad i na nás.
Vysoké daně, přemíra regulace a byrokracie, stárnutí populace, vysoké ceny energií i tlak na rychlou dekarbonizaci bez ohledu na náklady. To všechno dohromady vytváří smrtící koktejl pro německou ekonomiku. Zemí se šíří blbá nálada, která se projevuje třeba přelivem voličů k populistickým stranám – k pravicově Alternativě pro Německo (AfD) nebo k levicově Alianci Sahry Wagenknechtové (BSW). Stačí připomenout výsledek nedávný zemských voleb v Sasku a Durynsku.
Jeden úder přišel v tomto týdnu, kdy americký koncern Intel oznámil odložení investice ve výši 30 miliard eur (750 miliard korun!) do závodu na výrobu čipů ve východoněmeckém Magdeburku. Reagoval tím na zhoršené výsledky hospodaření a interní problémy. S ekonomickými problémy Německa to tedy přímo nesouvisí, ale přispělo to k blbé náladě v zemi. Odložení výstavby německé továrny má být dvouleté, ale už se objevilo několik sýčků, kteří tvrdí, že Intel fabriku v Německu nepostaví vůbec.
Hlavní ekonom nizozemské banky ING Carsten Brzeski upozornil na širší problém s investováním v Německu. „V současné době jsme svědky čtyř let faktické ekonomické stagnace a deseti let zhoršující se mezinárodní konkurenceschopnosti Německa,“ řekl Brzeski zpravodajskému portálu Deutsche Welle (DW). Spolu s německými plány odložil Intel také plánovanou stavbu závodu v Polsku a vývojového centra ve Francii.
Již na počátku září se objevila zpráva, že automobilka Volkswagen chce prvně ve své 87leté historii zavírat továrny na domácí německé půdě. A také výrazně propouštět, což rozčílilo odborářské funkcionáře. Jak upozornil deník The Financial Times, Volkswagen doplatil na nezvládnutý přechod k elektromobilitě a není schopen cenově ani jinak konkurovat sílícímu přílivu elektromobilů z Číny. Na druhé straně VW rychle ztrácí tržní podíl na čínském trhu, který mu donedávna zajišťoval až 40 procent tržeb.
Výrobu omezují a propouštějí také velcí výrobci autodílů jako Bosch, Continental a ZF Friedrichshafen, což rozsah problému pro německou ekonomiku dál prohlubuje.
Křetínský v roli spasitele
Zatímco koncern VW chce „jen“ omezovat výrobu a propouštět, nejznámější německé ocelárny ThyssenKrupp hrají o přežití. Slavného výrobce oceli z Duisburgu drtí nízká poptávka, příliv levnějších oceli ze zemí mimo Evropskou unii i tlak na dekarbonizaci výroby. To by obnášelo náhradu koksu při redukci železné rudy za vodík, která ekonomicky a technicky nevychází dobře. Nemluvě o problému, kde narychlo sehnat stovky tisíc tun nedostatkového zeleného vodíku.
Zachráncem ocelářské výroby v Duisburgu má být nejbohatší český byznysmen Daniel Křetínský. Jeho investiční holding EP Corporate Group v dubnu koupil (a v červnu převzal) 20procentní podíl v ocelářské divizi thyssenkrupp Steel Europe. V jednání je další navýšení jeho podílu na 50 procent. Od vstupu českého investora si němečtí oceláři slibují zajištění levnější elektřiny i pomoc s financováním první fáze přechodu na bezemisní výrobu oceli.
Mizérie na úrovni firem se promítá do makroekonomických čísel. Německá průmyslová výroba v červenci meziročně klesla o 5,3 procenta, v červnu byl pokles „jen“ o 3,7 procenta. Hlavní podíl na tom má snižující se výroba automobilů, elektroniky a hutních produktů. Počet nezaměstnaných vzrostl na 2,87 milionu osob, což je nejvyšší hodnota za posledních tři a půl roku. Počet volných pracovních míst se naopak v posledním roce snížil o 72 tisíc na 699 tisíc.
Různá západoevropská média připomněla fakt, že v době okolo roku 2000 se o Německu s ohledem na stagnující ekonomiku a dvoucifernou nezaměstnanost hovořilo jako o „nemocném muži Evropy“. Tehdy zemi zachránily reformy pracovního trhu a další změny ve prospěch podniků a byznysu. Po 25 letech jsou Němci znovu až po uši v problémech. Najdou opět sílu k reformám?
Nepopiratelným vítězem krajských voleb se stalo hnutí ANO, které stejně jako před čtyřmi lety vyhrálo v deseti krajích. Jednobarevnou radu může ANO přímo sestavit v Moravskoslezském a Karlovarském kraji. „Hnutí ANO se podařilo velmi dobře přetavit volební slogan ,Vrátíme vám to, co vám Fialova vláda vzala‘. Dostalo ho ke značné skupiny voličů,“ sdělil Ekonomickému deníku politolog z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně Lukáš Novotný. ANO podle něj na sebe také vzalo hlavní proud nespokojených voličů.
Hnutí ANO podle Novotného ve volbách do zastupitelstev určitě posílí i z hlediska počtu hejtmanů, protože v některých krajích nepůjdou složit koalice bez toho, aniž by v nich hnutí bylo. Což se stalo po posledních volbách. „Další kolo je o vyjednáváních,“ poznamenal politolog. Jednat o koalici už se začalo například v Olomouckém kraji, kde hnutí ANO výrazně zvítězilo. Lídr hnutí v kraji a předseda výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny Ladislav Okleštěk v sobotu agentuře ČTK sdělil, že se chystá oslovit všechny ostatní subjekty, které se dostaly do zastupitelstva.
Podotkl, že tentokrát se koalice v kraji bez ANO postavit nepodaří. Poukázal na to, že ostatní potenciální partneři se dopředu vymezili proti spolupráci s SPD a Stačilo! Většinu tak dohromady nedají. Hnutí by mělo podle propočtů získat z 55 mandátů v zastupitelstvu 26 křesel, což je o osm více než před čtyřmi lety.
Podle politologa Novotného je zajímavé, že v krajích, kde si už zvykli na hnutí ANO, tak bez ohledu na to, kdyby vyhrálo nebo nevyhrálo, tak budou koalice s hnutím dál pokračovat. Podle Novotného jde například o Zlínský nebo Ústecký kraj. „No a tam, kde naopak ANO nebylo a kde už ho ani mít nechtěli, třeba Středočeský kraj, Jihomoravský kraj nebo Jihočeský kraj, tak tam s největší pravděpodobností hnutí ANO zase skončí v opozici,“ podotkl Novotný.
Vyjednávání naopak nebude muset ANO řešit v Moravskoslezském a Karlovarském kraji. V Moravskoslezském kraji má už nyní hejtmana Josefa Bělicu. „Evidentně ty nespokojené regiony České republiky, to znamená Karlovarský kraj, Ústecký kraj či Moravskoslezský kraj, volí ANO a hnutí ANO umí s těmito specifickými regiony, kde bují, řekněme frustrace lidí, vůbec nejlépe pracovat,“ myslí si Novotný.
Hnutí ANO se podle Novotného podařilo také v krajských volbách posbírat hlasy voličů protestních stran. Konstatoval také, že SPD, Přísaha ani koalice Stačilo! neměly žádné silné kandidáty, což se ukázalo podle politologa například i v předvolebních debatách.
Vítězné tažení ANO nedosáhlo jen do několika krajů. ODS se podařilo pod vedením hejtmana Martina Kuby uspět v Jihočeském kraji, koalici Spolu pod vedením lidoveckého hejtmana Jana Grolicha v Jihomoravském kraji a Starostové v čele s hejtmanem Martinem Půtou uspěli v Libereckém kraji.
Kdo se stal ve volbách „jasným lůzrem“ byla podle Novotného Česká pirátská strana. „Doslova a do písmene prohráli. Vypadá to, že hejtmana mít nebudou a do řady krajských zastupitelstev se vůbec nedostanou,“ podotkl. Dosud přitom podle něj měli jednoho hejtmana a byli zastoupeni v devíti krajských vládách. Piráti podle politologa sází na mladé voliče a ti zřejmě podle něj tento typ voleb, tedy krajských a senátních, nevyhodnotili jako typ, který by pro ně byl důležitý. „Chyběl tam mobilizační prvek. Piráti měli vysloveně slabou kampaň a v době, kdy by Ivan Bartoš měl být přítomen v regionech, tak hasil problémy s digitalizací stavebního řízení,“ poznamenal.
Doplnil, že propad je vidět nejen v krajských, ale i senátních volbách, kde vypadl v Praze 8 Lukáš Wagenknecht. Je to velký rozdíl oproti roku 2020, kdy se podle Novotného Piráti vezli na „super vlně“. Dokázali tehdy těžit ze situací, které vytvářela vláda Andreje Babiše (ANO).
A jak jsou na tom další strany? KDU-ČSL obhajovala pozici hejtmana na jižní Moravě a podle Novotného to vypadá, že současný hejtman Jan Grolich bude fungovat dál. „Žádný velký výprask to tedy není,“ zmínil Novotný. Kdo podle něj ale zeslábne, je STAN.
Volební účast ve volbách do zastupitelstev krajů se pohybovala podle webové stránky volby.cz mírně pod 33 procenty. Nízká účast je podle Novotného u krajských voleb v podstatě trochu zvláštní, protože hejtmani bývají výraznými osobnostmi svých regionů a kraje mají obrovský vliv například na fungování zdravotnictví, středního školství a navíc podle něj generují i zajímavé politiky. „Docela mě tíží to, že lidi nejsou dostatečně edukovaní, aby význam krajů vnímali a díky tomu potom šli a byli ochotní kraje nějak změnit,“ poznamenal.
Historický rekord
Lidé volili v pátek a v sobotu v 27 obvodech také nové senátory. Podle Novotného byl zajímavý počet kandidátů, kteří uspěli už v prvním kole, jde historicky o rekord. Mandát se podařilo obhájit Pavlu Fischerovi v Praze 12, Jiřímu Čunkovi na Vsetínsku a Petru Víchovi v Karviné. Rovnou v prvním kole uspěli také Martin Bednář v obvodu Ostrava-město a Jana Mračková Vildumetzová v obvodu Sokolov na Karlovarsku.
Zajímavé také podle Novotného bylo, že strany vládní koalice, zřejmě z finančního hlediska v některých obvodech ani nenasadily kandidáty, zvažovaly, kde se jim to vyplatí. „To vedlo k tomu, že v některých obvodech nebylo kandidátů dost,“ míní Novotný.
Velké vítězství hnutí ANO, mírný úspěch protestních stran a koalic a také naprostý volební debakl Pirátů a Přísahy. Tak lze shrnout hlavní výsledky krajských voleb, které se konaly v pátek a sobotu. Když dáme stranou drtivou výhru hejtmana Martina Kuby v Jihočeském kraji a vítězství lidovce Jana Grolicha v Jihomoravském kraji, tak můžeme o zklamání hovořit i v případě stran hlavní vládní koalice Spolu, tvořené ODS, TOP 09 a KDU-ČSL.
Spolu s krajskými zastupitelstvy Češi vybírali také jednu třetinu senátorů. Tady pojďme zmínit aspoň dva neúspěchy známých a opětovně kandidujících zákonodárců. Protikorupční aktivista Lukáš Wagenknecht z Pirátské strany získal na Praze 8 jen 23 procent hlasů a těsně nepostoupil do druhého kola. Ještě hůř dopadl zkušený politický matador a dlouholetý primátor Mladé Boleslavi Raduan Nwelati (ODS), který obdržel jen 14,7 procenta hlasů a v horní komoře končí.
Zachránci koalice Spolu
Hnutí ANO vyhrálo v deseti krajích, strany vládní koalice jen ve třech. Vládní koalici od úplného volebního debaklu zachránily jen dvě výrazné, charismatické osobnosti. ODS pod vedením Martina Kuby ovládla Jihočeský kraj se ziskem více než 47 procent hlasů, což byl dvojnásobek výsledku hnutí ANO. Rozdíl oproti některým jiným krajům, kde ODS samostatně nebo společně s TOP 09 s bídou získala 10 procent, je nepřehlédnutelný.
Druhou politickou superstar vládní koalice je lidovec Jan Grolich, který v Jihomoravském kraji získal pro koalici Spolu bezmála 40 procent hlasů a 31 z 65 mandátů v krajském zastupitelstvu. Těsnější vítězství uhrál současný hejtman Martin Půta v Libereckém kraji, který kandidoval pod hlavičkou Starostů pro Liberecký kraj. Tím dobré zprávy pro pětikoalici v podstatě končí.
Těsný výsledek ve Středočeském kraji
Středočeský kraj těží z blízkosti Prahy, vyniká vysokou životní úrovní a skvělou nabídkou pracovních míst. Přesto zde vyhrálo hnutí ANO, které historicky vzniklo pod názvem Akce nespokojených občanů. Stalo se tak navzdory mizernému výkonu krajského lídra ANO Tomáše Helebranta v debatě na televizní stanici ČT24. Podle slov Andreje Babiše zde vítězství „odmakal“ hlavně místopředseda strany ANO Karel Havlíček se svou kontaktní kampaní.
Otázkou zůstává, kdo v nejlidnatějším českém kraji nakonec koalici sestaví. Těsně zde vychází možnost koalice Starostů a nezávislých (STAN) se Spolu, která by měla 33 z 65 mandátů. ANO má 25 mandátů, SPD s Trikolorou a PRO má 4 a komunisty vedená koalice Stačilo! získalo tři křesla v zastupitelstvu.
Kde bude možné obejít ANO?
Výše nastíněný postup byl módní před čtyřmi lety. Tedy uzavřít širší koalici politických stran a obejít vítězné hnutí ANO. To sice vyhrálo i v roce 2020 v deseti krajích, avšak pouze ve třech získalo pozici hejtmana.
Tentokrát už bude možnost obejít vítězné hnutí ANO o dost těžší. V Karlovarském a Moravskoslezském kraji získalo absolutní většinu v zastupitelstvu. V Královéhradeckém, Olomouckém, Plzeňském, Ústeckém, Zlínském kraji a na Vysočině je jeho pozice natolik silná, že sestavit koalici bez ANO bude prakticky nemožné.
Vedle již zmíněného Libereckého a Středočeského kraje je teoreticky možné vyšachovat ANO z vedení kraje na Pardubicku, kde rozhodujícím hráčem bude koalice vedená současným hejtmanem Martinem Netolickým (SocDem).
Volební loseři: Piráti a Přísaha
Otázka, kdo je hlavním poraženým současných voleb, není tentokrát těžká. Česká pirátská strana, která před čtyřmi lety obdržela 12 procent hlasů a získala solidní zastoupení ve všech třinácti krajích (v devíti se podílela na krajské koalici a v Plzeňském kraji měla hejtmana), má tentokrát jen ubohých 3,6 procenta hlasů. Pouze v Plzeňském kraji získala přes pět procent hlasů, což vychází na tři mandáty v 55členém zastupitelstvu.
Za druhého poraženého lze označit hnutí Přísaha vedené Róbertem Šlachtou. To výrazně zaostalo za očekáváním, když v celostátním průměru získalo necelá dvě procenta hlasů. Úspěch Přísahy v koalici s Motoristy ve volbách do Evropského parlamentu se tedy zopakovat nepodařilo. Zřejmě se nepodařilo nalézt třináct dalších Filipů Turků, kteří by na sebe strhli pozornost.
Kde vládní strany poztrácely voliče?
Voliči pravicových a liberálních stran obvykle mívají silnou volební účast, ale tentokrát to tak nevypadá. Před čtyřmi lety hodilo svůj hlas do volební urny 38 procent registrovaných voličů, letos se krajských voleb účastnilo necelých 33 procent. Vypadá to, že část tradičních voličů stran vládní koalice tentokrát nepřišla.
Nabízí se otázka: proč nedorazili? Příčin bude celá řada, jednu z nich si pojďme připomenout. Mnohé voliče koaličních stran rozzuřila (soudě dle emotivních reakcí na sociálních sítích) mimořádná daň ze zisku energetických společností neboli windfall tax, která v praxi finančně poškozuje hlavně menšinové akcionáře společnosti ČEZ. A těch je opravdu hodně.
Jak Ekonomický deník uvedl v březnu, podle údaje Centrálního depozitáře cenných papírů (CDCP) je akcionářů ČEZ okolo 158 tisíc, z toho 96 procent jsou české fyzické osoby. Reálný počet bude ještě o dost vyšší (mnohé brokerské firmy používají tzv. sběrné účty a vlastnictví akcií konkrétní osobou se tudíž „nepropíše“ do databáze CDCP). Jen zde máme stovky tisíc lidí, kteří ztratili motivaci volit strany pětikoalice.
Žádost německých ekologických organizací NABU a BUND o zrušení rozhodnutí o územním rozhodnutí pro úložiště Konrad v Dolním Sasku byla po intenzivním právním a věcném přezkoumání zamítnuta. Konrad – bývalý důl na železnou rudu – má být prvním německým úložištěm nízko a středněaktivního odpadu. Důl byl z ekonomických důvodů uzavřen v roce 1976 a v témže roce bylo zahájeno šetření, zda je důl vhodný pro využití jako úložiště nízkoaktivního a středněaktivního odpadu.
Salzgitter je město v německé spolkové zemi Dolní Sasko. Nachází se v severní části pohoří Harz. Důl Konrad má být prvním německým úložištěm nízko a středněaktivního odpadu. Důl byl z ekonomických důvodů uzavřen v roce 1976 a v témže roce bylo zahájeno šetření, zda je důl vhodný pro využití jako úložiště nízkoaktivního a středněaktivního odpadu. V roce 2002 vydalo dolnosaské ministerstvo životního prostředí rozhodnutí o schválení záměru vybudovat úložiště Konrad. Po několika soudních řízeních bylo toto schválení v roce 2007 potvrzeno Spolkovým správním soudem. Stavební povolení bylo vydáno v lednu 2008.
V dubnu 2017 převzala společnost BGE od Spolkového úřadu pro radiační ochranu odpovědnost za provoz dolu Asse II a úložišť Konrad a Morsleben.
Dolnosaské ministerstvo životního prostředí nyní zamítlo žádost organizací NABU a BUND o zrušení nebo odnětí povolení (rozhodnutí o územním rozhodnutí) pro úložiště Konrad po intenzivním právním a věcném přezkoumání. V květnu 2021 podala ekologická sdružení žádost o zrušení stávajícího rozhodnutí o územním rozhodnutí (PFB) pro úložiště Konrad a o zastavení výstavby.
BGE rozhodnutí dolnosaského ministerstva životního prostředí vítá. Verdikt opět potvrzuje, že rozhodnutí o územním povolení úložiště Konrad je legální.
BGE bude proto i nadále pokračovat ve výstavbě úložiště Konrad tak, aby mohla být bezpečně uložena většina nízko a středně aktivních odpadů z Německa.
Předsedkyně správní rady BGE Iris Graffunder považuje toto rozhodnutí za správné a důležité pro celou strategii likvidace radioaktivních odpadů v Německu. Je přesvědčena, že úložiště Konrad je bezpečným místem pro nízko a středně aktivní radioaktivní odpady.
Z rozhodnutí mimo jiné vyplývá, že rozhodnutí o povolení územního plánu z roku 2002, které stanovilo bezpečnost prvního úložiště schváleného podle jaderného zákona, platí i nadále. PFB disponuje komplexními bezpečnostními analýzami z hlediska provozní i dlouhodobé bezpečnosti.
Thomas Lautsch, technický výkonný ředitel BGE, zdůraznil: „S rozhodnutím o schválení územního plánu pro úložiště Konrad máme pevný základ pro výstavbu, provoz a vyřazení úložiště Konrad z provozu. Na tomto základě bude realizována i výstavba, která bude realizována v souladu s platnými technickými předpisy.“
BGE bere bezpečnost úložiště Konrad velmi vážně. Z tohoto důvodu zkoumá – i bez právního požadavku – zda jsou bezpečnostní analýzy úložiště Konrad aktualizovány s ohledem na současný stav vědy a techniky. ÜsiKo je transparentní a časově neomezený postup, který BGE provádí dobrovolně jako odpovědná společnost. Na podzim 2024 bude s odborníky projednán aktuální návrh stavu díla a následně bude zveřejněn finální stav.
Důl Konrad je pod dohledem společnosti BGE upravován pro využití jako úložiště. Obě důlní šachty jsou rekonstruovány a vybavovány potřebnou infrastrukturou v podzemí. Tato infrastruktura zahrnuje mimo jiné dopravní štoly a úložné prostory v hloubce přibližně 850 metrů. Nad zemí probíhají stavební práce na nových budovách, včetně překládací haly.
Přestavba šachty Konrad 2 pro svoz kontejnerů pod zem byla zahájena v roce 2017 výstavbou dna šachty (podzemní překládací stanice pro kontejnery na odpad). Výstavba navíjecí věže byla rovněž zadána dodavateli a věž má být dokončena v roce 2026.
V samotném dole jsou již plně vyhloubeny komory pro zahájení ukládacích prací. Důlní otvory pro infrastrukturu, jako je dílna v kontrolní zóně a zařízení na zpracování ofsetů, se v současné době hloubí na šesti stěnách současně a jsou v pokročilé fázi dokončování. Podzemní infrastruktura (technologie větrání, zásobování vodou a její likvidace, vedení dopravy atd.) je v závěrečné fázi plánování.
Konrad zpočátku přijme přibližně 300 000 metrů krychlových odpadu, což je 95 procent objemu odpadu v zemi, přičemž 1 procento odpadu je radioaktivní. V současné době je tento odpad uložen nad zemí v meziskladech a na státních sběrných místech. Německé úřady plánují, že Konrad nakonec pojme 650 000 metrů krychlových odpadu z provozu a vyřazování jaderných elektráren a také z průmyslu, medicíny a výzkumu. Původně se předpokládalo, že bude v provozu do roku 2014 a že bude mít úložné komory v šesti úrovních v hloubce 800 až 1300 metrů, ale došlo k odkladu.
V rámci německého národního programu, vyhlášeného v srpnu 2015, jsou pro konečné uložení radioaktivního odpadu navrženy dvě lokality: Konrad pro nízko a středněaktivní jaderný odpad a další, dosud neurčená lokalita, pro vysokoaktivní odpad.
Úvahy o vybudování jaderného úložiště v dole Konrad v dolnosaském Salzgitteru jsou staré přes třicet let. Tak dlouho to trvalo, než vláda Dolního Saska dala projektu v roce 2002 zelenou. Skladovací zařízení má být hotové až v roce 2027.
Termínů uvedení dolu Konrad do provozu jako konečného úložiště lehkého a středně radioaktivního odpadu bylo v průběhu několika desetiletí mnoho – mimo jiné 1988, 1991, 1997, 2012 a 2022.
Málokterý projekt v Německu vznikal tak dlouho a stála tolik peněz. Až 30. dubna 2002 dolnosaský zemský kabinet vedený premiérem Sigmarem Gabrielem (SPD) schválil konečné povolení k úložišti a 22. května ho udělilo ministerstvo životního prostředí v Hannoveru. Vůči projektu se vymezila řada odpůrců.
