INZERCE

Úvod Blog Strana 51

Kdo je nový komisař EU pro energetiku? Zastánce Green Dealu a hrobník dánské těžby ropy a plynu

Velký fanoušek Green Dealu, který v dánské vládě prosadil ambiciózní cíl snížení emisí skleníkových plynů o 70 procent do roku 2030 ve srovnání s úrovní roku 1990 nebo také redukci těžby ropy a zemního plynu v dánském sektoru Severního moře. To je ve stručnosti Dan Jørgensen, politik vybraný Ursulou von der Leyenovou na pozici evropského komisaře pro energetiku a bydlení.

Jak připomněl ve svém článku zpravodajský web Politico.eu, sociální demokrat Jørgensen působil v letech 2019 až 2022 jako ministr pro klima a energetiku. Poté přešel na pozici ministra pro rozvojovou pomoc a globální opatření v oblasti klimatu. V této roli se Jørgensen stal prominentním vyjednavačem dohod na každoročních klimatických summitech, pořádaných Organizací spojených národů (OSN).

Co od Jørgensena očekává šéfka Evropské komise? „Jeho práce pomůže snížit ceny energií, investovat do čisté energie a zajistí, že snížíme naši závislost. Bude vůbec prvním komisařem pro bydlení, který se zaměří na všechny aspekty od energetické účinnosti po investice a výstavbu,“ dodala von der Leyenová.

Jørgensen dostal za úkol vypracovat akční plán pro dostupné ceny energie, strategii elektrifikace ekonomiky a čistý investiční pakt. Od dánského politika se také očekává, že pomůže zefektivnit pravidla státní podpory pro oblast ekologických a bezemisních technologií. Lehce pikantní je to, že von der Leyenová zaúkolovala exministra z nejaderného a protijaderného Dánska, aby pomohl rozjet vývoj a stavbu menších modulárních jaderných reaktorů v zemích EU.

Konec těžby v Severním moři

Dánská vláda nevěří jádru, skeptická je i k fosilním palivům. Během Jørgensenova působení ve funkci ministra pro klima a energetiku schválilo Dánsko v prosinci 2020 zákaz dalšího průzkumu ložisek ropy a plynu v příslušné části Severního moře a také ukončení těžby uhlovodíků do roku 2050. Jørgensen navíc prosadil založení organizace Beyond Oil and Gas Alliance, což je jakýsi OPEC naruby; jedná se o sdružení zemí, které se zavázaly ukončit těžbu fosilních paliv.

Pro vysvětlení: Dánsko začalo těžit v Severním moři v roce 1972. Objem těžby ropy dosáhl podle statistické ročenky koncernu BP vrcholu v roce 2004 (19 milionů tun) a těžba plynu o rok později (10,9 miliardy m3). Od té doby už je produkce na sestupu kvůli vyčerpanosti ložisek a dnes už má omezený význam. Například loni Dánsko vyprodukovalo 2,9 milionu tun ropy a 1,4 miliardy m3 zemního plynu, což nestačilo ani na pokrytí domácí spotřeby. Ukončení této „zbytkové“ těžby, navíc v dlouhém horizontu do roku 2050, tedy nevypadá jako velká rána pro dánskou ekonomiku či energetickou bezpečnost Evropy.

Ale teď zpátky k osobě Dana Jørgensena. Web The Brussels Times připomíná, že funkce komisaře pro energetiku není ani zdaleka tak vlivná, jak se obecně předpokládá. Značný vliv na to, kam se bude energetika dál vyvíjet, totiž drží komisař pro klima a čistou ekonomiku, a tím se má stát nizozemský politik Wopke Hoekstra. Další osobou, která bude nejspíš do oboru energetiky zasahovat, je navržená první viceprezidentka Evropské komise Tereza Riberová, která má mít na starosti oblast energetické a ekonomické tranzice.

Proč dostal Jørgensen přednost před Síkelou?

The Brussels Times připomíná, že končící eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová byla během pěti let ve funkci málo viditelná. Hlavní rozhodnutí a strategie přijímal bývalý místopředseda Komise Frans Timmermans, který se „proslavil“ razantním prosazováním agendy Green Dealu – k nelibosti řady (nejen) českých politiků a energetiků.

Zmíněné médium k tomu dodává, že nominace českého ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely do pozice komisaře pro oblast energetiky narazila na zájmové skupiny, pro které byl Síkela moc projaderný. Spuštění renesance atomové energie v Evropě je to poslední, co si tyto zájmové skupiny přejí. Přednost tak dostal Jørgensen, který v Dánsku vzorně prosazoval obnovitelné zdroje a greedealovou agendu. To jasně ukazuje, jaký je poměr sil v zákulisí unijní politiky.

Všechny kandidáty na eurokomisaře nyní čeká slyšení v Evropském parlamentu, kterému se pro jeho často vypjatý průběh říká „grilování“. Odehrát se má během listopadu.

David Tramba

Fiala navrhne prezidentovi odvolání Bartoše z funkce ministra

0

Premiér Petr Fiala (ODS) navrhne ke 30. září prezidentu Petru Pavlovi odvolání Ivana Bartoše (Piráti) z funkce vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj. Svůj krok vysvětlil tím, že Bartoš podle něj není schopný manažersky dotáhnout klopýtající digitalizaci stavebního řízení do úspěšného konce.

Od středy bude mít digitalizaci na starost tým v čele s ministrem dopravy Martinem Kupkou (ODS).

Fiala uvedl, že je spokojený s prací ostatních pirátských ministrů a své rozhodnutí nepovažuje za vypovězení koaliční smlouvy. Piráty žádá, aby předložili svého kandidáta na nového ministra pro místní rozvoj, který funkci manažersky zvládne. O svém rozhodnutí, ke němuž definitivně dospěl po dnešní ranní schůzce s Bartošem, informoval předem koaliční partnery i prezidenta Petra Pavla.

Fiala uvedl, že si lidsky i osobně Bartoše váží a vždy se na něj mohl spolehnout.

Když se premiér Fiala s Bartošem po ranní schuzce loučil, že se ho chystá odvolat mu ještě neoznámil. Několik hodin ještě situaci promýšlel ve Strakově akademii a konzultoval s některými kolegy.

Svoje definitivní rozhodnutí pak Bartošovi pouze sdělil telefonem těsně před samotnou tiskovou konferencí. Ještě po 12. hodině byl Bartoš hostem v Českém rozhlasu, kde se nechal slyšet, že má premiérovu podporu.

„Toto rozhodnutí nedělám s lehkým srdcem, ale digitalizace je klíčový projekt pro modernizaci českého státu a nemůžeme si dovolit žádné další průtahy,“ konstatoval. Jako člověk odpovědný za naplňování programového prohlášení a fungování vlády nevidí nyní jiné řešení, než výměnu ministra.Po minulém jednání vlády, kde se digitalizace probírala, a následně dnešní schůzce s Bartošem nabyl Fiala jistotu, že Bartoš není schopný digitalizaci dotáhnout do konce.

„Myslím, že si ani nepřipouští, v jakém reálném stavu ten proces digitalizace stavebního řízení je,“ míní Fiala.

Premiér dodal, že Bartošovi opakovaně dával čas na vyřešení situace, ale úspěšný konec je v nedohlednu.

Rakušan: Zodpovědností premiéra je zajistit stabilitu koalice

Vicepremiér a předseda STAN Vít Rakušan se o rozhodnutí premiéra Petra Fialy (ODS) navrhnout odvolání ministra pro místní rozvoj a vicepremiéra pro digitalizaci Ivana Bartoše (Piráti) dozvěděl telefonicky krátce před tiskovou konferencí předsedy vlády. Je zodpovědností premiéra, aby po překvapivém kroku zajistil stabilitu koalice, uvedl Rakušan na síti X.

Šéfka koaliční TOP 09 Markéta Pekarová Adamová ČTK napsala, že přestože byla Bartošovi nabízena pomoc, situace s digitalizací stavebního řízení se výrazně nezlepšila. Odvolání považuje za logický krok.

Fiala navrhne prezidentu Petru Pavlovi odvolání Bartoše ke 30. září. Svůj krok vysvětlil tím, že Bartoš podle něj není schopný manažersky dotáhnout digitalizaci stavebního řízení. Od středy bude mít digitalizaci na starost tým v čele s ministrem dopravy Martinem Kupkou (ODS).

„Rozhodnutí premiéra odvolat Ivana Bartoše jsem se dozvěděl krátce před tiskovku konferencí telefonicky od Petra Fialy. Je zodpovědností premiéra, aby po tomto překvapivém kroku zajistil stabilitu koalice,“ napsal Rakušan.

Měsíce trvající problémy s digitalizací stavebního řízení mají podle Pekarové Adamové negativní dopad na českou ekonomiku. Úředníci se potýkají s nefunkčním systémem, což jim ztěžuje práci, plně chápe i naštvání občanů.

„Přestože byla Ivanu Bartošovi nabízena pomoc, situace se bohužel výrazně nezlepšila. Jsem si vědoma složitosti celého procesu digitalizace a uznávám snahu, nicméně vzhledem k přetrvávajícím problémům a nenaplněným závazkům vlády v oblasti digitální transformace je jeho odvolání panem premiérem logický krok,“ dodala předsedkyně Sněmovny.

Bartoš se dnes s Fialou ráno sešel a po jednání novinářům řekl, že se na koaliční smlouvě a vládním angažmá Pirátů nic nemění. V čele České pirátské strany Bartoš skončí kvůli neúspěšným víkendovým volbám do krajských zastupitelstev a třetiny Senátu.

Končíme, zní od Pirátů

Po vyhazovu Ivana Bartoše (Piráti) z funkce ministra pro místní rozvoj a vicepremiéra pro digitalizaci není jiná možnost než odejít z vlády úplně, zní od Pirátů. Rozhodnutí Petra Fialy (ODS) vnímají Piráti jako zradu v přímém přenosu a porušení koaliční smlouvy. Skončit by tak měl podle nich i ministr zahraničí Jan Lipavský a ministr pro legislativu Michal Šalomoun.

„Já to považuji za zradu a myslím, že by Pirátská strana měla zareagovat tak, že by všichni Piráti měli skončit ve vládě,“ řekla Novinkám senátorka Adéla Šípová.„Víc k tomu neřeknu, je to naprosto čerstvá informace. Je to můj osobní názor,“ dodala.Bývalý europoslanec Marcel Kolaja míní, že do vlády s ODS neměli Piráti vůbec vstupovat.

„Předpokládám, že po podrazu ze strany pana premiéra i nejvíce zarytí zastánci setrvání Pirátské strany ve vládě nyní dojdou k závěru, že můj názor v roce 2021, tj. že do velmi konzervativní vlády s pochybnými osobami nemáme vůbec vstupovat, byl správný,“ řekl Novinkám.

K odchodu z vlády vyzval i bývalý europoslanec Mikuláš Peksa. „Já myslím, že jsme měli z vlády odejít dávno, nevím, co tam pořád vytváříme,“ řekl Novinkám.„Už není co rozebírat. Nedovedu si představit politickou stranu, která by si nechala odvolat ministra bez vlastního souhlasu. To není kompatibilní se členstvím v jakékoliv vládě. Nedovedu si představit, že bychom mohli udělat cokoliv jiného než odejít,“ dodal Peksa.

Neposlouchal odborníky

Na oznámení premiéra o odvolání ministra pro místní rozvoj zareagovala také Asociace developerů.

„Na problémy s digitalizací jsme upozorňovali již od února 2024. Vždy to pro nás bylo věcí odbornou a obsahovou, nikoli politickou. Bohužel pan ministr zcela podcenil celý proces a také neposlouchal odborné skupiny, které vybízely k včasnému odložení a dopracování systémů. To vše korunovala velmi nešťastná komunikace. Pro pana ministra Bartoše je výsledkem jeho odvolání, pro stavební úřady, města a obce, investory, developery, stavebníky, architekty, a mnohé další nefunkční systém, který paralyzuje české hospodářství. Všemu šlo zabránit, vše bylo řešitelné. Stačilo naslouchat. Nyní je důležité neprodleně přijmout takové legislativní opatření, které zabrání další právní nejistotě a minimalizuje dopady na ty procesy, které již běží, nebo doběhly. A následně dopracovat systém, což, jak se ukazuje, bude trvat rozhodně několik dlouhých měsíců. Bohužel hodnocení působení pana ministra Bartoše ve funkci nelze hodnotit pozitivně. Ačkoli sliboval novelu stavebního zákona, která procesy zrychlí a zjednoduší, výsledek je rozpačitý a lze ho nazvat zmařenou nadějí. Razítka fakticky neubyla, proces se nezjednodušil, není méně úřadů, a celý tento chaos se ani nepovedlo zdigitalizovat, což měl být zlatý hřeb řešení. Nadto se nepodařilo žádným způsobem rozpohybovat výstavbu bydlení a tedy zajistit jeho vyšší dostupnost. Zákony, které pan ministr navrhoval směrem k dostupnosti bydlení byly dílčími dotačními pobídkami více, než systémovým a strukturálním řešením. Shodu jsme nebyli schopni najít ani v dalších oblastech. A nutno podotknout, že ačkoli s námi pan ministr komunikoval, bohužel nenaslouchal a naše argumenty nenašly uplatnění,“ uvedla asociace.

(nik, red, čtk)

Rozpočet SFDI je venku. Bez miliard pro silnice II. a III. tříd a s možností dalšího zadlužování

Výbor Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) schválil návrh rozpočtu pro příští rok a výhled pro následující léta. SFDI má v roce 2025 hospodařit se sumou 160,3 miliardy korun, částka je oproti letošnímu roku vyšší o více než 10 miliard korun. Výstavbu dopravní infrastruktury v České republice mají pomoci v příštích letech financovat i PPP projekty a opět je zmíněna možnost vydání dluhopisů SFDI. Ve hře je zároveň možnost dalšího zadlužování u Evropské investiční banky (EIB) prostřednictvím ministerstva financí.

Rozpočet SFDI je podle ministerstva dopravy navrhovaný jako proinvestiční, kdy jsou investiční výdaje ve výši 110,4 miliardy korun a neinvestiční 49,9 miliardy korun – jde například o opravy, údržbu a provozování dopravní infrastruktury či provozní činností investorských organizací. Ředitelství silnic a dálnic České republiky (ŘSD) by mělo hospodařit s částkou 80,7 miliardy korun a Správa železnic s částkou 62,7 miliardy korun.

„Díky proinvestičnímu rozpočtu můžeme nejen pokračovat v rekordním počtu rozestavěných projektů, zajistit údržbu a opravy, pokračovat s výstavbou evropského zabezpečovacího zařízení na železnici a zahájit další strategické stavby. Pokračovat může například dostavba D35, která je v současnosti nejrozestavěnější dálnicí u nás, na konci letošního roku bude ve výstavbě najednou 64 kilometrů této důležité paralelní spojnice Čech s Moravou,“ uvedl k nastavení rozpočtu ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Aktuálně je podle ministerstva dopravy v České republice ve výstavbě celkem 291,1 kilometru dálnic a silnic I. třídy, konkrétně jde o 226,1 kilometru dálnic a až 65 kilometrů obchvatů měst. V příštím roce jsou v plánu stavby dalších úseků karlovarské dálnice D6, ale také dálnic D11 od Jaroměře do Trutnova nebo dálnice D35 v úseku Úlibice – Hořice.

Významnou částí rozpočtu SFDI je zapojení evropských financí. Jak se uvádí v materiálu s názvem „Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2025 a střednědobý výhled na roky 2026 a 2027“, který zveřejnila v rámci připomínkování Hospodářská komora České republiky, pro rok 2025 se počítá se zapojením evropských zdrojů ve výši 37,4 miliardy korun. Jde o čerpání v rámci Programu Doprava ve výši 30,3 miliardy korun a zahrnutý je i Nástroj pro propojení Evropy, takzvaný CEF 2. Pro rok 2025 je v rozpočtu SFDI vyčleněno z CEF 2 celkem 7,1 miliardy korun. Prostředky jsou poskytovány na jednotlivé projekty přímo Evropskou komisí.

Dluhové financování

Návrh rozpočtu počítá také s možností dalšího využití dluhového financování dopravní infrastruktury ze zdrojů EIB, a to nad rámec současných půjček. První úvěrová smlouva na 30,675 miliardy korun byla uzavřena v roce 2023, druhá na 18 miliard korun v roce 2024. K dočerpání úvěru z letošního roku by mělo dojít v roce 2025.

„Splátka jistiny je odložena u první úvěrové smlouvy do roku 2026 a činí 3,83 miliardy korun ročně. U druhé úvěrové smlouvy je splátka jistiny odložena do roku 2027 a činí 2,25 miliardy korun ročně,“ zmiňuje se v návrhu rozpočtu. Splátka úroků obou úvěrů je kalkulována na 2,2 miliardy korun ročně, úroky jsou hrazeny čtvrtletně.

„V případě úvěrových prostředků od EIB se jedná pouze o alternativní dluhový nástroj, který může Česká republika využít jako alternativu ke státním dluhopisům v případě prokazatelné výhodnosti z hlediska výdajů státního rozpočtu. Nejedná se o dodatečný mimorozpočtový zdroj financování,“ zmiňuje se zároveň v materiálu.

S čím rozpočet SFDI pro příští rok nepočítá, jsou čtyři miliardy korun určené na financování silnic II. a III. třídy, které jsou v samostatné působnosti krajů. Ve výhledech se pracuje s ještě neschválenou změnou zákona o rozpočtovém určení daní. Materiál ale zároveň zvažuje možnost, že se budou muset miliardy pro kraje do rozpočtu ještě doplnit, stejně jako dalších 8,1 miliardy korun pro nově zahajované akce ŘSD a Správy železnic. Celkem 12,1 miliardy korun má být zajištěno „finančními operacemi“ prostřednictvím ministerstva financí v průběhu roku 2025 dle aktuální potřeby.

Dokument v té souvislosti uvádí například přijetí nového úvěru či převedení zůstatků příjmů SFDI z roku 2024. Parametry dluhového financování by následně schvalovala vláda.

Další možnosti financování

Rozpočet zahrnuje také zajištění financování úprav dopravní infrastruktury v souvislosti s výstavbou nového jaderného zdroje v elektrárně Dukovany. Jde jak o výstavbu nové infrastruktury, tak kompenzaci dočasných opatření na návozových trasách nadrozměrných a těžkých komponent.

Jako významný zdroj financování dopravní infrastruktury, ať už silniční nebo železniční, zmiňuje návrh rozpočtu také PPP projekty.  První takový dálniční projekt, dostavba D4, se blíží do finále. Příprava dalších je v procesu, jde o úseky D35 Opatovec – Staré Město a Staré Město Mohelnice. PPP projekty se řeší i na železnici, konkrétně projektu Praha – letiště Václava Havla – Kladno.

Vláda nedávno také schválila,  že pro financování formou PPP projektu je vhodná i trojice projektů vysokorychlostních železničních tratí (VRT) na Moravě. Celkem jde podle ministra dopravy o 205 kilometrů tratí s investičními náklady 179 miliard korun.

Plánovaný rozpočet SFDI pro rok 2025 a s výhledem pro roky 2026 a 2027. Zdroj: Hospodářská komora ČR

Tereza Čapková

Poslanci se chystají po třech letech projednat přímou volbu starostů

Po třech letech se na pořad zářijového jednání poslanecké sněmovny dostal znovu návrh na přímou volbu starostů a hejtmanů. Poslanci SPD předložili návrh na změnu Ústavy, ale žádný prováděcí zákon, ani náznak systému volby, pravomocí starostů a odpovědností obcí. Bez toho by přímou volbou zvolení starostové byli zvoleni v rozporu s Ústavou i s jejich vůlí, uvádí vláda. Poslanci SPD návrh zdůvodňují kolektivní neodpovědností.

Totožný návrh SPD už jednou prošel poslaneckou sněmovnou prvním čtením v březnu 2018 s podporou ANO, Pirátů a komunistů, zatímco ČSSD ho označila za ztrátu času. O zavedení přímé volby starostů se diskutuje od roku 2006, kdy se přímá volba dostala do programového prohlášení vlády předsedy Mirka Topolánka. Už v roce 2007 bylo ministerstvo vnitra vládou zaúkolováno vytvořit analýzu, kterou v roce 2009 schválila vláda. Vážné debaty se zástupci starostů a obcí začaly po roce 2010. Úplná analýza ministerstva vnitra je níže.

Nulová odpovědnost těch, které občané nevolili

Také argumenty navrhujících poslanců jsou stále stejné: „Současný právní stav je tak zcela nevyhovující, neboť podporuje kolektivní neodpovědnost. Starosta či hejtman mohou být uvláčeni požadavky členů zastupitelstev či rady, které však za ně nenesou viditelnou politickou, ale ani faktickou odpovědnost. K nešťastné situaci navíc přispívá proporcionální volební systém, který se však vinou panašování tváří jako většinový,“ uvádí nyní důvody návrhu předkladatelé.

Analýza zavedení přímé volby starostů

Podle poslanců nepřímo volení starostové a hejtmani nemusí mít vždy podporu veřejnosti. „Starostou nebo hejtmanem se může stát někdo, koho občané nechtějí a do čela obce či kraje je nasazen pouze z politických důvodů a na základě neprůhledných dohod,“ upozorňují s tím, že takový slabý hejtman nebo starosta nemůže konat ve veřejném zájmu, ale z vděčnosti v zájmu těch, kteří pro něho zvedli ruku. „Příkladem takového stavu je zastupitelstvo hlavního města Prahy a primátor Prahy,“ dodávají poslanci v nyní předkládaném návrhu.

Návrh byl už 15. listopadu 2021 rozeslán poslancům, prošel výbory a od 18. prosince 2021 o něm sněmovna může jednat. Byl však zařazen až na pořad schůze nynější zářiové schůze.

Podmínky stanoví zákon, který nikdo nepředložil

Problémem je, že předkladatelé navrhují jen změnu Ústavy bez dalšího: Volební období starosty, hejtmana a členů zastupitelstev je čtyřleté. Zákon stanoví, za jakých podmínek se vyhlásí nové volby starosty, hejtmana a členů zastupitelstva před uplynutím jeho funkčního volebního období, má být do Ústavy doplněno.

„Zákon stanoví způsob a podmínky přímé volby a odvolání starostů a hejtmanů,“ dodávají poslanci další větu, avšak nedodávají předmětný zákon.

Poslanci navrhující zákon si od něho slibují obrodu veřejné správy, kvalitnější demokracii a osobní odpovědnost primátora, starosty nebo hejtmana, vyšší stabilitu systému obecních a krajských zřízeních.  Občanům se vrátí pocit, že se podílejí na správě věcí veřejných a skutečně o nich sami rozhodují, což by mělo podstatně zvýšit i volební účasti.

Před deseti lety vláda nesouhlasila

Zavedením přímé volby starostů nebo hejtmanů se podle předkladatelů také třikrát zabývala vláda Petra Nečase. V listopadu 2010 připraveny analýzy, materiály, mezinárodní srovnávací studie, které jsou součástí i tohoto současného návrhu. Dále už byla v roce 2011 vyhotovena Analýza slučitelnosti návrhů legislativních změn nezbytných pro přímou volbu starostů v malých obcích ve volbách v roce 2014 s ústavním pořádkem České republiky a srovnávací analýza.

„Vláda nakonec přípravu přímé volby starostů svým usnesením č. 221 z 27. března 2013 zrušila. Výsledky těchto prací si ale osvojil poslanecký klub TOP 09 a Starostové, který předložil sněmovní tisky VI/1064/0 a VI/1065/0, přičemž s druhým vyslovila vláda nesouhlas,“ stojí v důvodové zprávě k návrhu.

Podle analýzy Parlamentního institutu je přímá volba hejtmanů nebo jim na roveň postavených osob v územní samosprávě uplatňována například na Slovensku, v Chorvatsku, některých spolkových zemích Německa, Itálii, Rumunsku, Řecku a Slovinsku.

Přímou volbu primátora Prahy a starostů pražských městských částí navrhla zastupitelstvu Hl. města Prahy v roce 2017 také Pirátská strana.

Nové pravomoci a odpovědnosti nikdo nenavrhl

K současnému návrhu připojila vláda nesouhlasné stanovisko už 6. prosince 2021 s tím, že ani po několikaletých diskusích s představiteli samospráv nebyly nalezeny argumenty pro změnu uspořádání správy obcí a krajů. „Přímá volba starosty či hejtmana, má-li mít smysl, je podle těchto analýz nutně spojena s posílením jeho pravomocí na úkor zastupitelstva a rady,“ upozorňuje vláda ve svém stanovisku tři roky starém stanovisku.

Ministři na tiskové konferenci Foto: Úřad vlády

„Ani důvodová zpráva k navrhované změně Ústavy České republiky takové zásadní argumenty neobsahuje a omezuje se jen na obecná konstatování o kolektivní neodpovědnosti a silném mandátu,“ uvádí se ve stanovisku vlády.

Podle návrhu by cestou od nezodpovědnosti k odpovědnosti měl být přímo volený starosta a hejtman se silným mandátem a větším rozsahem pravomocí, které by převzal od dnešního zastupitelstva a rady. Jenže navrhovatelé nepředložili ani náznak své představy, jak by se měly změnit pravomoci a odpovědnosti včetně nových odpovědností obcí.

Zrovna tak návrh neobsahuje žádný nástin průběhu přímé volby. „Z navrhované formulace čl. 102 odst. 2 Ústavy by bylo možné dovozovat, že starosta a hejtman nebudou považováni za členy zastupitelstva,“ uvádí vláda s tím, že jde o asymetrii

Kromě toho je vláda názoru, že navrhovaná změna by mohla vyvolávat výkladové obtíže ve vztahu k hlavnímu městu Praze. „Hlavní město Praha je totiž obcí i vyšším územním samosprávným celkem současně,“ uvádí vláda.

Starostové ve funkcích v rozporu s Ústavou

Především ale nelze učinit změnu ústavy, aniž by současně nebyl schválen prováděcí zákon. Takový postup by zpochybnil „fungování obecní a krajské samosprávy po volbách do obecních a krajských zastupitelstev, neboť zákonná úprava obecní a krajské samosprávy by byla v rozporu s úpravou ústavní a mohlo by být namítáno, že všichni starostové a hejtmani jsou po volbách zvoleni v rozporu s Ústavou“.

Fakt, že prováděcí zákon není předkládán současně s návrhem na změnu Ústavy, také znemožňuje další diskusi. 

Z předkládaného materiálu nelze ani odhadnout, přímá volba stála: „Nelze určit náklady navrhované úpravy, neboť nejsou stanoveny, byť jen základní mantinely pro navazující zákonnou úpravu, včetně volebního systému (jednokolový nebo dvoukolový atd.) a případných podmínek odvolání starosty a hejtmana z funkce a tím i podmínek pro konání nových voleb,“ uvedla k předkládanému návrhu vláda už v prosinci 2021.

Irena Válová

Živo na výboru pro obranu. Budou se řešit strategické projekty, muniční iniciativa či kyberbezpečnost

Sněmovní výbor pro obranu má na zítřejší den naplánováno probrat zásadní témata. U plánovaných bodů se očekává podle informací z parlamentních kuloárů velmi živá diskuse, což nevylučují ani sami členové tohoto výboru. Na přetřes přijdou například témata kyberbezpečnosti, strategické projekty armády, muniční inciativa nebo zákon o zajišťování obrany České republiky.

Výbor začne po 13 hodině informací o Rozhodnutí vlády o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států přes území České republiky v roce 2025. Tu uvede ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a sekundovat jí bude náčelník Generálního štábu Karel Řehka.

Následovat bude téma vládního návrhu zákona o zajišťování obrany České republiky opět v podání Jany Černochové za asistence Karla Řehky. Zpravodajem bude poslanec Josef Flek (STAN).

Dalším bodem, u kterého se očekává živá diskuse, bude aktuální vývoj strategických projektů armády, jehož zpravodajem je Karel Krejza z ODS.

„Osobně považuji za nejdůležitější bod aktuální vývoj strategických projektů armády. Pokud náčelník Generálního štábu neustále poukazuje na hrozící konflikt s Ruskem, tak předpokládám, že armáda ve dne a v noci maká na projektech které jsou zásadní pro naši obranyschopnost jako je třeba modernizace Pandurů a vybavení 4. Brigády rychlého nasazení touto technikou. Jinak je tato brigáda omezena ve svých schopnostech,“ vyjádřil se k tomuto bodu místopředseda výboru Pavel Růžička (hnutí ANO).

Pro člena výboru Pavla Žáčka z ODS je jsou klíčová témata vývoj strategických projektů AČR a zákon o kybernetické bezpečnosti.

„Klíčových témat bude na schůzi výboru více. Především mne zajímá aktuální vývoj strategických projektů armády s ohledem na čerpání a budoucí potřeby rozpočtových prostředků rezortu obrany. Za velice důležitou považuji zprávu o zajišťování obrany státu v roce 2023 a s tím související návrh opatření případně změn. S ohledem na současnou situaci, kdy byli nasazeni vojáci na pomoc s likvidací škod po povodních, bude navržen a samozřejmě mne zajímá i tento bod,“ doplnil své kolegy předseda výboru Lubomír Metnar (za hnutí ANO).

Následovat bude vládní návrh zákona o kybernetické bezpečnosti, který uvede ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Lukáš Kintr, jehož zpravodajem bude opět Josef Flek.

„Na plénu Sněmovny jsem navrhl zařadit na výbor pro obranu návrh zákona o kybernetické bezpečnosti. Jedná se o velmi klíčový zákon k předpokladu zajištění národní bezpečnosti a obrany v zavedení mechanismu prověřování dodavatelských řetězců. Narovinu mohu zmínit, že některé státy NATO a Rusko i Čína jsou v této oblasti daleko před námi. Pro příklad zmíním vybuchující pagery Hizballáhu. Pokud nebudeme mít nástroj na kontrolu dodavatelů, staneme se jednoduchým terčem kyberútoků. Nechci riskovat, že nás někdo ´vypne´ na dálku,“ sdělil Ekonomickému deníku zpravodaj Flek.

K tomuto bodu byli přizváni také náčelník Generálního štábu Řehka a šéf Vojenského zpravodajství Petr Bartovský.

Předposledním bodem bude předsedou Metnarem zmíněná zpráva o zajišťování obrany státu v roce 2023, jehož se opět ujme ministryně obrany. Jako sekundant byl opět přizván „Engéš“ Karel Řehka.

Posledním bodem pak bude česká muniční inciativa, související s válkou na Ukrajině. „Je to další, opět neméně důležitý bod k muniční iniciativě, ke kterému bychom měli od resortu dostat další informace i s ohledem na informace v médiích,“ uzavřel předseda výboru Lubomír Metnar.

Minulý měsíc totiž vystoupil někdejší auditor a dnes už bývalý pirátský senátor Lukáš Wagenknecht s obviněním, že část munice pro Ukrajinu byla vinou české muniční iniciativy předražená. Ministerstvo obrany se proti tomu razantně ohradilo.

K tomu bodu, u kterého není vyloučeno uzavření výboru pro veřejnost, byli přizvání také Karel Řehka, Petr Bartovský a ředitel Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci (AMOS) Aleš Vytečka.

(hrb)

Střídání ve vedení rozvědky? Posoldu by mohl nahradit Paďourek

V české civilní rozvědce – Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) – se velmi pravděpodobně schyluje k zásadní personální rošádě. Podle informací z bezpečnostní a zpravodajské komunity by měl stávající ředitel Vladimír Posolda velmi pravděpodobně zamířit do diplomacie a vystřídat by ho mohl někdejší náměstek rozvědky Jan Paďourek. Ten na ÚZSI působil od ledna 1993 až do začátku roku 2018. V letech 2014-2018 pak byl zástupcem ředitele ÚZSI pro analytiku a zahraniční styky.  

Tajná služba velmi pravděpodobnou výměnu ředitele popírá. Potvrzuje ji ale řada zdrojů z bezpečnostní a a zpravodajské komunity.

Podle informací z bezpečnostní komunity má ale stávající ředitel Vladimír Posolda zájem o post velvyslance v Rakousku. To je ale aktuálně obsazeno, spekuluje se mimo jiné o jeho dočasném usazení v jordánském Ammánu, kde má agrément a kde nyní působí jako mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Alexandr Sporýš. Tam by mohl dle zdrojů Ekonomického deníku Posolda vyčkat než se uvolní místo ve Vídni.

Plánovaná rošáda má ale prý jednu podmínku. Zdroje Ekonomického deníku tvrdí, že pokud „neklapne“ post velvyslance ve Vídni, Posolda ve funkci zůstane.

Otázky k možné výměně na postu ředitele civilní rozvědky. Foto: Jan Hrbáček

„Dovolte, abych vám sdělil, že informace uváděné v zaslaných otázkách jsou zcela nepravdivé. Jinými slovy, musím zdůraznit, že  ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace pan Vladimír Posolda se v žádném případě nechystá k odchodu ze své pozice,“ zareagoval na otázky Ekonomického deníku kancléř ÚZSI Jaroslav Hrbek.

Ministr vnitra Vít Rakušan na otázky Ekonomického deníku přes urgence nezareagoval.

Ředitele Úřadu civilní rozvědky jmenuje ministra vnitra, pod nějž zpravodajská agentura spadá. Na snímku ředitel ÚZSI Vladimír Posolda a ministr vnitra Vít Rakušan. Foto: Úřad vlády

Zdroje ze zpravodajské komunity ale hovoří zcela opačně. Jan Paďourek má v nástupu do centrály ÚZSI v pražských Kobylisích podle informací Ekonomického deníku podporu ministra vnitra Víta Rakušana i poradce premiéra pro národní bezpečnost Tomáše Pojara. S Pojarem Paďourek spolupracuje na vysoké škole CEVRO.

Podle zjištění Ekonomického deníku již Jan Paďourek v CEVRO oznámil, že spolupráce se školou bude muset být zásadně minimalizována.

K v bezpečnostní komunitě avizovanému přechodu Vladimíra Posoldy do diplomacie se nechce vyjadřovat ani ministerstvo zahraničních věcí.

„Obsazování velvyslaneckých postů nekomentujeme. Ve chvíli, kdy nově nastupující velvyslance můžeme potvrdit, vydává ministerstvo zahraničních věcí tiskovou zprávu,“ uvedl tiskový odbor. Ten ale potvrdil, že diplomatickou misi naopak končí další český zpravodajec Karel Urban, který působil donedávna jako velvyslanec v Albánii.

„Pan Urban je v pracovním poměru na MZV do konce října. Jeho další kroky MZV nepřísluší komentovat,“ dodal tiskový odbor ministra Jana Lipavského (Piráti).

Vladimír Posolda byl šéfem ÚZSI jmenován v říjnu 2022. Předcházely tomu dvě rošády. Když se Vít Rakušan (STAN) stal ministrem vnitra, uvnitř dobře informované zpravodajské komunity, tedy i civilní rozvědky, se mluvilo o tom, že tehdejší šéf ÚZSI Marek Šimandl skončí. Trvalo to 8 měsíců a Šimandl se stal šéfem celní správy.

Šimandla nahradil, ale velmi brzy z postu šéfa služby odešel, Petr Mlejnek, muž s kontakty na Michala Redla, hlavu údajného gangu v případu Dozimetr. Mlejnka pak nahradil Posolda.

Jan Hrbáček

Evropské automobilky na rozcestí. Poptávka kolísá, výroba vázne

Situace pro výrobce automobilů se v Evropské unii nevyvíjí příliš růžově. Hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil na sociální síti LinkedIn upozornil na to, že v loňském roce téměř třetina klíčových výrobních závodů pěti největších evropských automobilek využívala méně než polovinu své výrobní kapacity. Na to, že od koronavirové pandemie výrobci i jejich dodavatelé nepracují v optimálních režimech vytížení závodů, poukázal také odborník mezinárodní poradenské společnosti EY pro automobilový sektor Petr Knap.

„Situaci výrazně komplikuje potřeba vyrábět odlišné pohony, na něž jsou specializované některé továrny a nastavené jejich dodavatelské řetězce. Je tak složitější mít rovnoměrné vytížení kapacit při nerovnoměrné a kolísající poptávce po různých pohonech,“ sdělil Ekonomickému deníku Knap.

Dodal, že situace je proměnlivá a evropský trh ztratil několik milionů vozů, na které se postupně budovaly kapacity do roku 2019. Dlouhodobě se podle Knapa také prosazují výrobci, kteří vozy dovážejí. „Výrazné je to v případě japonských výrobců, kterým v poslední době pomáhal i oslabený jen. Rostoucí konkurence výrobců, kteří dovážejí v segmentech elektromobilů a hybridů je také nepříjemná,“ poznamenal Knap. Evropští výrobci podle něj hledají výrobní alternativy, protože jejich evropské závody vycházejí nákladově draze.

Knap se na svém profilu na sociální síti LinkedIn vrátil také k srpnovým evropským registracím automobilů, citoval údaje Evropská asociace výrobců automobilů (ACEA), podle které registrace nových automobilů meziročně klesly o 18,3 procenta. Zásah podle Knapa utrpěly elektromobily a jejich podíl na trhu klesl z 21 procent na 14,4 procenta. Meziroční pokles se podle analytika očekával, protože loňský srpen byl v Německu posledním „dotovaným měsícem“.

„Také pomalý tok nových objednávek naznačuje, že se časy skutečně zhoršují. S rostoucími obavami o cenovou dostupnost i nabíjecí infrastrukturu se zdá, že je cesta pro elektromobily náročná,“ zmínil Knap.

Většina české automobilové výroby míří do zahraničí

V České republice výroba vzrostla za osm měsíců o 5,5 procenta na 973 560 vozů. Tuzemský autoprůmysl tak pokračoval v růstové trajektorii a dařilo se mu lépe, než evropskému trhu nových vozidel, který rostl tempem 1,4 procenta, uvedl to výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP) Zdeněk Petzl.

Výrobě vozidel domácích značek se tak růst podle Petzla daří i navzdory mírnému ochlazení na hlavních evropských trzích, ale i omezenému provozu letních měsíců, který firmy využívají k preventivní údržbě, instalaci nových robotů a celkovému navýšení automatizace výroby.

Největší domácí automobilka Škoda Auto vyrobila podle Sdružení automobilového průmyslu ve svých tuzemských závodech v období od ledna do srpna 598 115 osobních automobilů, jde o nárůst o 3,7 procenta. Elektrických vozů (BEV a PHEV) sjelo z výrobních linek 51 396, jde o 8,6 procenta z celkové produkce značky. Z toho bylo 43 503 vozidel bateriových a 7 893 vozidel plug-in hybridních.

V nošovickém závodě automobilky Hyundai bylo za prvních osm měsíců vyrobeno celkem 224 050 vozidel, je to o 50 vozidel méně než ve stejném období loňského roku. Z celkového počtu vozidel mělo 23 198 čistě elektrický a 14 748 plug-in hybridní pohon. Celkově tak elektrické vozy, vyrobené v nošovické automobilce tvoří téměř 17 procent z celkové produkce.

Z výrobní linky Toyoty Motor Manufacturing v Kolíně sjelo v tomto roce 151 395 automobilů, tedy o 24,5 procenta vozidel více než ve stejném období minulého roku, které bylo ovlivněno odstávkami ve výrobě, způsobenými nedostatky některých výrobních dílů. Téměř polovinu produkce představovaly hybridní vozy Yaris HV.

Analytik České spořitelny Radek Novák v odvětvové analýze českého automobilového průmyslu zmiňuje, že výroba všech motorových vozidel v České republice se od roku 2005 do roku 2023 více než zdvojnásobila. V roce 2023 sjelo podle Nováka z českých linek 1,405 milionu vozů a naprostá většina tuzemské výroby motorových vozidel podle něj směřuje na export, loni to bylo 92 procent produkce.

Český automobilový sektor zaměstnává podle Nováka přímo šestinu celého zpracovatelského průmyslu a je odběratelem výrobků od řady dalších odvětví. Na tržbách zpracovatelského průmyslu se český automotive podílí 24 procenty, na jeho přidané hodnotě 17 procenty a na celkovém vývozu Česka 27 procenty.

Výroba elektrických vozů se v Česku podle Nováka výrazněji rozjela v roce 2021. Za rok 2023 bylo v zemi celkem vyprodukováno 181 tisíc osobních aut na čistě bateriové pohony a plug-in hybridy. Ty se na celkové výrobě osobních aut podílely bezmála 13 procenty. Jak ale Novák upozornil za první pololetí roku 2024 výroba osobních elektromobilů, bateriových elektrických vozidel i plug-in hybridů, v České republice výrazně poklesla, meziročně celkem o 32 procent. Jejich podíl na celkové výrobě se snížil na osm procent.

Celkový počet registrovaných osobních aut v Česku se podle Nováka od roku 2011 do roku 2023 zvýšil o dva miliony na 6,6 milionu aut. Průměrné stáří dosáhlo v roce 2023 už 16,2 roku, ještě před pěti lety to bylo 14,8 let.

Tereza Čapková

Výběrová řízení na ambulantní poskytovatele mají být zrušena. Sloučení pojišťoven bude snazší

Velkou novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění by v říjnu měla projednat vláda. Jejími hlavními cíli jsou podpora prevence, zvýšení dostupnosti stomatologické péče či snazší čerpání péče za hranicemi. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) se přitom po meziresortním připomínkovém řízení povedlo vypořádat všechny zásadní rozpory s jinými resorty. Aktuální podobu návrhu v pátek ministerstvo přiblížilo novinářům. 

 „Novela má čtyři hlavní body. Tím prvním je výrazné posílení prevence a role zdravotních pojišťoven tak, aby byl občan zvýhodněn, pokud se o svoje zdraví stará, čímž systému šetří peníze. Druhá věc je zajištění dostupnosti stomatologické péče, kdy se do novely podařilo vetknout několik pravidel, které ji posílí. Třetí věc je možnost úhrady přeshraniční péče, kdy ji nyní sice lze hradit, ale musíte aktivně pojišťovnu předem požádat – to se samozřejmě netýká případů, kdy jste v zahraničí a máte náhlou příhodu, nicméně i pak často musíte zaplatit a pak se to proplácí. My chceme, aby v příhraničních oblastech, kde je blízko za hranicemi nemocnice, mohl pacient péči konzumovat tam. Po podrobné analýze se nedomníváme, že by to mělo být pro systém nějak ekonomicky devastující nebo že to ovlivní hospodaření pojišťoven. A konečně čtvrtá část se týká změn v cenové a úhradové regulaci léčiv a zdravotnických prostředků,“ uvádí ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

V rámci prevence chce ministerstvo posílit finance, které mohou zdravotní pojišťovny na tuto oblast vynakládat, a to až na tři procenta z příjmů z pojistného v případě, že má pojišťovna vyrovnané hospodaření. Zároveň budou mít pojišťovny mnohem větší možnosti, na co prostředky použít.

„Měly by ale být povinny si jednotlivá preventivní opatření vyhodnocovat, vracet se k nim, vylepšovat je a eventuálně nahrazovat jinými,“ poukazuje vrchní ředitelka sekce pro ekonomiku a zdravotní pojištění Helena Rögnerová s tím, že v minulosti panovaly pochyby ohledně toho, jaký má ten či onen příspěvek skutečně preventivní efekt.

Oproti původnímu návrhu ministerstvo zdravotnictví upustilo od toho, že bude vyhláškou povinně stanovovat některé příspěvky, které by měly být z fondu prevence hrazeny. Zároveň by ale měly být příspěvky podmíněny absolvováním běžně hrazené prevence a mají cílit na ty, kdo se o své zdraví skutečně starají. Zdravotní pojišťovna také bude moci přispívat na částečně hrazené služby například ve stomatologii, kdy bude možné z fondu prevence doplatit rozdíl, který by jinak šel z kapsy pacienta.

„Co jsme také oproti původní verzi vypustili, je povinný bonus, který měly zdravotní pojišťovny přispívat všem, kdo absolvují preventivní prohlídky, případně hrazená očkování, a to s ohledem na obtížnou ufinancovatelnost,“ přibližuje Adam Ander, vedoucí oddělení správy zdravotních pojišťoven a mezinárodní koordinace.

Novinka: Zpráva pojišťoven o síti

Hojně diskutovanou oblastí, do které novela zasahuje, je stomatologie. Zde došlo v návaznosti na připomínkové řízení ke změně, kdy bude zachována plná úhrada u základní výplně (nevrstvený fotokompozit a chemicky a duálně tuhnoucí výplně) a endodontického vyšetření u dospělých (pro řezáky, špičáky a preloláry základní centrální čep). Ošetření u dětí zůstává plně hrazeno, dospělí budou mít u dalších metod úhradu částečnou – což je upgrade proti současnosti, kdy si bílé výplně a další ošetření museli hradit plně z vlastní kapsy. A, jak bylo řečeno výše, nově také bude doplatek možné spolufinancovat z fondu prevence.

Ke změnám dále dochází v oblasti indikace péče nelékařskými zdravotníky, kdy například psychologové se specializovanou způsobilostí budou moci indikovat hrazenou péči o duševní zdraví. Konkrétní výkony v rámci lékařem stanoveného léčebného cíle také nově bude moci stanovit či upravit fyzioterapeut, ergoterapeut nebo všeobecná sestra se specializovanou způsobilostí, ovšem jen v případě, že lékař indikaci nezakáže. Na základě připomínkového řízení ovšem došlo k tomu, že byla vypuštěna hrazená depistáž klinického logopeda ve školách a školkách, a to z důvodu nemožnosti zajistit plošnou dostupnost těchto služeb. Navíc v těchto zařízeních působí i nezdravotničtí pracovníci, například školští logopedi.

V oblasti přeshraniční péče novela přináší zdravotním pojišťovnám po německém vzoru možnost uzavírat smlouvy o poskytování zdravotní péče i za hranicemi. To by mělo mimo jiné usnadnit péči (včetně řízení nákladů) o vzácné pacienty, kteří se mohou léčit jen na pár místech v Evropě. Dále může jít o případy, kdy pojištěnci v příhraničí mají sníženou dostupnost nějaké péče v Česku, takže by mohli čerpat péči v bližším zdravotnickém zařízení za hranicemi. Druhou situací je, pokud u nás není dostupná potřebná odbornost.

„Překážkou může být cenový rozdíl, nicméně v námi definovaných případech si myslíme, že zdravotní pojišťovna by měla pokrýt i vyšší částku,“ podotýká Ander.

Na základě podnětu krajů a se souhlasem zdravotních pojišťoven také ministerstvo plánuje zrušit výběrová řízení na ambulantní poskytovatele u krajského úřadu před uzavřením smlouvy s pojišťovnou s tím, že výsledek v podobě doporučení beztak nemá vliv na konečné rozhodnutí pojišťovny uzavřít s uchazečem smlouvu. Protože výběrové řízení trvá minimálně dva měsíce, může komplikovat zajištění dostupné péče. Proto by podle ministerstva mělo být rozhodnutí o uzavření smlouvy ponecháno jen na pojišťovně.

Protože se ale proti kroku ohradili poskytovatelé či komory kvůli obavám z netransparentnosti, měly by zdravotní pojišťovny nově každý rok zveřejňovat zprávu o síti. Ta má obsahovat informace o rozložení kapacit ambulantní péče podle jednotlivých regionů, a to včetně úvazků nositelů výkonů a počtu pojištěnců s evidovaným místem bydliště. Součástí by měla být i jasná deklarace odborností a regionů, kde chce přednostně pojišťovna smlouvy uzavírat. Pokud pak bude chtít pojišťovna uzavřít smlouvu tam, kde požadavek ve zprávě nedeklaruje, musí si záměr podrobně zdůvodnit – například náhlým ukončením praxe praktického lékaře.

„Logika je jednoduchá: pojišťovna musí referovat, jestli je její síť v kraji dostatečná, ovšem na úroveň bývalých okresů. Pokud je velká koncentrace v krajském městě, co z toho mají ti, kdo se do něj obtížně dostanou?“ objasňuje Vlastimil Válek.

Snazší slučování pojišťoven

Zdravotních pojišťoven se týká i balík dalších změn. Novinkou je fond obecně prospěšných činností, kam má jít maximálně půl procenta výběru pojistného plus nespotřebované prostředky z provozního fondu s tím, že by peníze měly sloužit ke zvyšování kvality a dostupnosti péče. Odtud by měl jít i příspěvek ÚZIS a poskytovatelům na sběr a zpracování nákladových dat v rámci záměru rozšířit referenční sítě o jednodenní, následnou a dlouhodobou péči či ošetřovatelskou péči ve vlastním sociálním prostředí.

„Důležité je, že z fondu budou financována stipendia pro lékaře a nelékařské zdravotníky. Zdravotní pojišťovna tak získá nástroj, aby mohla studenta zavázat k tomu, aby se věnoval nedostatkové odbornosti, nebo že bude vykonávat praxi v regionu, kde daná zdravotní pojišťovna nemá dostatečné pokrytí,“ vysvětluje Adam Ander.

Vedle pilotních projektů bude z fondu také možno podporovat pacientské organizace. Oproti verzi, která šla do připomínek, je ovšem tato položka volitelná, ne povinná, a to například ve chvíli, kdy bude pacientská organizace provádět činnost pro zdravotní pojišťovnu či systém na základě smlouvy.

Navzdory řadě připomínek ministerstvo trvá na tom, že by měl být zrušen rezervní fond s tím, že neslouží svému účelu – ani během covidu z něj prostředky nebyly čerpány. Šest miliard, které zde leží, by tak mělo být zapojeno do základního fondu.

Zdravotních pojišťoven, respektive jejich slučování, se týká i další změna. „Současná právní úprava je těžko aplikovatelná, protože pojišťovny se mohou sloučit, až když je pozdě a nikdo o to nemá zájem. My usilujeme o to, aby se mohly sloučit ještě v době, kdy jsou v poměrně dobré finanční kondici a samy mohou mít o sloučení zájem. Nicméně tato úprava se může změnit v případě, že bude vyřešena dříve jinou cestou,“ poukazuje Ander. Senát totiž k předchozí novele zákona o veřejném zdravotním pojištění, která implementuje evropská pravidla týkající se hodnocení zdravotnických technologií, připojil pozměňovací návrh, který taktéž slučování pojišťoven usnadňuje. Úprava nyní čeká na znovuposouzení sněmovnou.

Ministerský návrh každopádně vrací slučování pojišťoven do kompetence samosprávných orgánů, tedy správních rad pojišťoven, s tím, že by pak rozhodnutí ještě mělo přezkoumat ministerstvo zdravotnictví a financí kvůli zachování stability systému. V současné podobě je naplnění podmínek pro sloučení skoro nemožné, protože musí dojít k neplnění závazků vůči poskytovatelům i pojištěncům, což znemožňuje sloučení dříve, než dojde k velmi závažným problémům ve fungování.

Po vypořádání připomínek nakonec novela míří na vládu s rozpory ze čtyř míst – odborů, Svazu průmyslu a dopravy, Karlovarského kraje a Kanceláře veřejného ochránce práv (více zde). Ministerstvo zdravotnictví ovšem podtrhává, že nemá rozpor od žádného jiného ministerstva.

„Díky připomínkovému řízení jsme mohli vyladit novelu tak, aby vyhovovala všem stranám. Na vládu jde bez zásadního rozporu – nemáme rozpor s žádným resortem, všechny resortní rozpory jsou vypořádány, což je klíčové,“ dodává Válek.

Michaela Koubová

Článek původně vyšel na zpravodajském portálu Zdravotnický deník, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network s.r.o.

Zemětřesení či válka? Poslanci chtějí novelou zákona o hasičích zavést rychlé převody majetku

Novelou zákona o hasičském sboru chce skupina poslanců dostat Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany pod vnitro. Poslanci také chtějí bezplatné převody movitého majetku hasičů na kraje a „jiným osobám“.  Opačně by měly být možné rychlé převody majetku jiných osob na ČR. Stát ho použije v cizině při akcích jako na Ukrajině nebo v Turecku mimo „standardní mechanismy zákona“. Nutnost ukázala „uprchlická krize způsobená válkou na Ukrajině“.

Poslanci navrhují, aby sněmovna schválila návrh novely zákona o hasičském záchranném sboru už v prvním čtení. Účinný by měl být od ledna 2025.

Vyplývá to z návrhu skupiny poslanců na změnu zákona o hasičském záchranném sboru. Kromě zástupců vládní koalice Jana Bartoška (KDU-ČSL), Pavla Žáčka (ODS), Michala Zuny (TOP 09) a Martina Exnera za STAN se pod návrh podepsali i opoziční poslanci Radovan Vích (SPD) a Drahoslav Ryba (ANO). Úplný návrh novely zákona o hasičském záchranném sboru je zde.

Pružné převody majetku hasičů z jiných osob a na jiné osoby

Poslanci v novele navrhují, aby v krizové nebo mimořádné situaci bylo možné převést movitý majetek hasičského záchranného sboru bezúplatně do majetku kraje, obce nebo „jiné osoby“, aby se odstranila byrokracie při naléhavé humanitární pomoci. V takovém případě by totiž sbor nemusel rozhodovat o nepotřebnosti majetku a nabízet ho jiné složce státu nebo stanovit podmínky převodu.

Hasiči pomáhali při zemětřesení v Turecku Foto: Hasiči ČR

Návrh tuto „jinou osobu“ nikterak nedefinuje. Nespecifikuje, zda jde o osobu tuzemskou nebo zahraniční. Název „jiná osoba“ figuruje i v druhé části tohoto návrhu, kde by se převod majetku měl odehrát z jiné osoby opačným směrem a pak být k dispozici i v zahraničí.

„Kromě převodu majetku České republiky územně samosprávným celkům nebo osobám je navrhováno umožnit i opačný princip – tedy flexibilní převod majetku jiné osoby do vlastnictví České republiky, aby takový majetek mohl neprodleně sloužit k řešení mimořádné události nebo krizové situace, včetně možnosti jej poskytnout v rámci humanitární pomoci do zahraničí,“ uvádí se v důvodové zprávě k poslaneckému návrhu.

Zákon nyní pomíjí, že zásoby nelze poskytnout mimo jeho rámec

Současný zákon podle poslanců ne úplně vyhovuje novým poměrům: „Stávající znění § 43 odst. 1 a 2 zákona o hasičském záchranném sboru, kde se hovoří o organizační složce státu, která je organizační částí hasičského záchranného sboru“ se v rámci aplikační praxe (v poslední době zejména uprchlická krize způsobená válkou na Ukrajině) ukazuje jako ne zcela vyhovující,“ uvádí poslanci.

„Pomíjí totiž skutečnost, že většina materiálu (resp. majetku státu), který je určen k řešení mimořádných událostí nebo krizových situací, je ve formě zásob v příslušnosti hospodařit organizační složky státu Ministerstvo vnitra, v jejímž rámci tento majetek obhospodařuje generální ředitelství (jedná se o centrální zásoby HZS ČR),“ vysvětlují navrhující poslanci.

Na problém ukázaly Ukrajina a Turecko: „Vzhledem k tomu, že mimořádné události z poslední doby (zemětřesení v Turecku, válka na Ukrajině) ukazují, že stávající úprava v oblasti mezinárodní humanitární pomoci a též rozvojové mezinárodní pomoci, související s činností HZS ČR, případně obdobných složek v zahraničí, neumožňuje v některých případech pružně reagovat na některé potřeby, navrhuje se úprava, která by HZS ČR umožnila v rámci jeho působnosti, primárně z jím obhospodařovaného majetku, humanitární nebo rozvojovou pomoc poskytnout mimo standardní mechanismy zákona č. 151/2010 Sb.,“ uzavírají své důvody poslanci vlády i opozice.

Jde o ochranu před jadernými, chemickými a biologickými zbraněmi

Skupina poslanců novelou rovněž navrhuje, aby se zřizovatelem Státního ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany stalo ministerstvo vnitra. Od roku 2007 je zřizovatelem Státního ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany Státní úřad pro jadernou bezpečnost.

Hasiči při cestě do Turecka Foto: Hasiči ČR

Poslanci to v důvodové zprávě vysvětlují tím, že ministerstvo vnitra kompetenčně zastřešuje ochranu obyvatelstva.  „Pod uvedené lze, mimo jiné, zahrnout i ochranu civilních osob před působením jaderných, chemických nebo biologických činitelů,“ uvádí skupina poslanců k náplni ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany.

Nový výzkum požární ochrany a civilního nouzového plánování

Navrhovatelé proto chtějí zákonem zakotvit, že Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany se stane složkou Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru. Tako skutečnost má pak sloužit jako právní základ ke zřízení další, nové výzkumné instituce hasičů v „oblasti požární ochrany, ochrany obyvatelstva, integrovaného záchranného systému a civilního nouzového plánování“.

„Cílem návrhu zákona je převést funkci zřizovatele Státního ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost na Ministerstvo vnitra, resp. vytvořit právní základ pro zřízení veřejné výzkumné instituce v gesci Ministerstva vnitra – generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR,“ uvádějí doslova poslanci.

V souvislosti s navrhovaným převodem ústavu se předpokládají dopady na státní rozpočet v úhrnné výši třicet milionů korun, uvádí se v návrhu.

Irena Válová

Článek původně vyšel na zpravodajském portálu Česká justice, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network s.r.o.

Zbývají jen procenta. PPP projekt dostavby dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem je téměř hotový

První dálniční PPP projekt v České republice, dostavba dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem, je téměř hotový. Podle koncesionáře stavby, sdružení Via Salis, je připravený z 97,5 procenta. Kompleně dokončená by měla být dálnice v prosinci. Hotové už jsou podle sdružení například všechny mostní konstrukce, kterých je na novém úseku více než 40. Podobné je to i s povrchem vozovek. Stavební práce na dostavbě D4 byly zahájeny v roce 2021.

Podle sdružení aktuálně zbývá pouze v některých úsecích položit finální obrusnou vrstvu asfaltu. Poslední práce finišují i u instalace svodidel. Z velké části je hotovo také na dvou protilehlých odpočívkách u Krsic. Pracuje se také na závěrečných úpravách terénu nebo se rekultivují všechny pozemky v záborech.

„Stavba dálnice D4 Via Salis finišuje a současná dopravní omezení na trase už patří k těm skutečně posledním. V prosinci bude D4 zprovozněna v plném rozsahu,“ poznamenala mluvčí Via Salis Daniela Pedret. Podle informací Via Salis je v českých podmínkách ojedinělé, že se stavěl úsek dlouhý 32 kilometrů najednou. Stejně tak současně vznikaly všechny mostní konstrukce. Cena projektu byla stanovena na 17,8 miliardy korun.

Za sdružením stojí francouzské firmy Vinci Highways a Meridiam. Na starosti mají projektování, financování a stavbu 32 kilometrů dálnice D4 z Příbrami do Písku a modernizaci a údržbu dalších 16 kilometrů již zprovozněných navazujících úseků. Po dokončení bude dalších 25 let konsorcium dálnici také provozovat. Stavební práce provádí DIVia stavební, která patří do skupiny Vinci Construction, provoz a údržba na existujících více než 16 kilometrech je od 1. června 2021 v rukou společnosti Via Salis Operations, vlastněné ze sta procent Vinci Highways.

Via Salis Operations aktuálně buduje tým, který bude čítat zhruba 50 lidí. K hlavním činnostem patří nepřetržitý dohled nad provozem a rychlá reakce na mimořádné události, letní a zimní údržba či pravidelná kontrola a péče o celou infrastrukturu.

Informace z dálnice D4 se mají sbíhat podle Via Salis ve Středisku správy a údržby koncesionáře. Jde o nejen o data z čidel a senzorů rozmístěných po celé trase D4, ale i například záběry z kamer, meteorologická data, hodnoty z úsekového měření či vysokorychlostních vah. „Monitoring dálnice zajistí desetičlenný tým operátorů, kteří budou na D4 dohlížet v režimu 24/7, “ informovalo sdružení Via Salis.

Dopravní omezení pokračují

Na řidiče do doby dokončení čekají ale dopravní omezení. V některých zbývajících částech D4 jsou plánovány změny v podobě krátkodobých uzavírek nájezdů, sjezdů nebo jízdních pruhů. Protože dopravní opatření jsou velmi proměnlivá, prosí koncesionář Via Salis řidiče, aby pozorně sledovali provizorní dopravní značení.

Stavba dálnice D4. Ilustrační snímek. Foto: Tereza Čapková

V obou jízdních směrech a obou pruzích je od 16. září řidičům plně k dispozici téměř pětikilometrová trasa Skalka – Háje. Na tomto úseku, který byl původně zprovozněný v roce 2017, byla v rámci modernizace položena zcela nová svrchní asfaltová vrstva, dobudovány bezpečnostní zálivy i instalována technologie Dálničního informačního systému. Podobně v plném profilu pojede doprava podle informací Via Salis v brownfieldovém 3,5 kilometru dlouhém úseku Nová Hospoda – Krašovice, který byl modernizován stejným způsobem a byl původně zprovozněn v roce 2004.

V obou jízdních směrech má být od poloviny září otevřen také úsek číslo 2 Háje – Milín v délce 5,5 kilometru a část úseku v délce 2,5 kilometru od Milína po Těchařovickou křižovatku. Doprava bud vedena v jednom jízdním pruhu v každém směru.

V části úseku Lety – Čimelice od obce Nerestce po křižovatku v Letech bude doprava koncem září vedena v levém jízdním pásu v režimu jedna plus jedna. Významné změny v dopravním režimu čekají také úsek v lokalitě mimoúrovňové křižovatky Mirotice, která se zde kříží se silnicí II/121. Zde se dopravní opatření budou upravovat dokonce několikrát a bude se měnit najíždění na dálnici.

„Na stavbě se v celé její délce pracuje denně včetně víkendů a za jakéhokoliv počasí. V době nejvyššího nasazení letos na dálnici pracovalo najednou více než tisíc lidí a stovky strojů,“ uvedla tisková mluvčí skupiny Vinci Construction Iveta Štočková.

(teč)