INZERCE

Úvod Blog Strana 46

Dálniční známka v Česku v novém roce podraží. Bezemisní automobily jezdí zdarma

Řidiči si od nového roku opět připlatí za dálniční známku. Roční dálniční poplatek podraží o 140 korun na 2440 korun. Jednodenní známka se pak navýší o desetikorunu na 210 korun. Informovalo o tom ministerstvo dopravy. Poprvé se také cena zvyšuje automaticky na základě takzvaného indexu růstu spotřebitelských cen a kvůli meziročnímu prodloužení dálniční sítě.

Poplatek za užívání dálniční sítě mají i nadále odpuštěný na základě evropské směrnice bezemisní vozidla na elektrický pohon nebo na vodík.

Hybridní vozidla s kombinovaným množstvím emisí platí 25 procent sazby časového poplatku. U vozidel poháněných zemním plynem nebo biometanem zůstane podle resortu dopravy sazba časového poplatku poloviční. Cena celoroční známky se naposledy zvyšovala letos v březnu. Po 12 letech se zvýšila z 1500 korun na 2300 korun.

„Mechanismus automatické valorizace všech sazeb časového poplatku jsme do zákona dali, abychom cenu za užívání dálnic dlouhodobě udrželi na stabilní úrovni, která odpovídá vývoji cen a rozsahu dálniční sítě,“ uvedl ke zvyšování cen ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Dodal, že pokud se naplní příznivá makroekonomická predikce pro příští rok, nelze už očekávat zásadnější meziroční zvyšování cen.

„Důležité také je, že veškeré peníze z dálničních známek vracíme do výstavby a údržby dálnic, fakticky tedy těm, kteří je platí,“ poznamenal také ministr dopravy.

V roce 2024 má ministerstvo dopravy v plánu zprovoznit dohromady přes 100 kilometrů nových úseků dálnic. Jen část z nich zprovozněná do léta 2024 se ale podle úřadu projeví v sazbě časového poplatku pro rok 2025, zbytek zprovozňovaný v druhé půlce roku se do ceny promítne až v roce 2026.

Aktuálně měří česká dálniční síť podle resortu dopravy 1340 kilometrů, z toho je bez povinnosti mít zaplacený dálniční poplatek 226 kilometrů. V roce 2022 přibylo na dálniční síti 21,2 kilometru komunikací, v roce 2023 to bylo celkem 15,4 kilometru.

(teč)

Stát vyměnil šéfy plynárenské firmy NET4GAS. Rau a Benčík po víc než 10 letech končí

Od chvíle, kdy stát prostřednictvím společnosti ČEPS převzal plynárenskou skupinu NET4GAS Holdings, uběhlo skoro deset měsíců. Až s tímto odstupem se nový vlastník rozhodl vyměnit nejvyšší management podniku NET4GAS. Do pozice výkonného ředitele pro provoz se posune Milan Váša, který doplní již dříve jmenovaného finančního ředitele společnosti Rastislava Jamricha. Funkce generálního ředitele zůstane dočasně neobsazena, NET4GAS budou řídit Váša s Jamrichem.

Ve vedení podniku NET4GAS naopak skončili dva dlouholetí jednatelé Andreas Rau a Radek Benčík. Rau byl jednatelem od prosince 2013, Benčík dokonce od října 2011. Jednalo se o zkušené manažery, jejich pověst však v závěru pokazilo to, že na přání bývalých vlastníků – finančních investorů z Kanady a Německa – dopustili extrémně vysoké zadlužení v rozsahu 34 miliard korun. Třetí z bývalých jednatelů, Václav Hrach, skončil ve funkci již loni v září.

Milan Váša dosud působil v pozici předsedy představenstva společnosti ČEPS Invest. Má též dlouholeté zkušenosti z oboru plynárenství, působil ve vyšších manažerských pozicích ve skupině E.ON. Rastislav Jamrich se pohybuje v energetickém sektoru přes 25 let, pracoval pro slovenský eustream a Západoslovenskou energetiku (ZSE). Dalším klíčovým manažerem firmy NET4GASje ředitel strategie Michal Slabý, který se nově stal jedním z prokuristů společnosti.

„Naším cílem je investovat do rozvoje plynárenské infrastruktury, včetně rozšíření sítě pro napojení na velké teplárny. Tyto kroky nám usnadní přechod klíčových zdrojů z uhlí na plyn. Zároveň se připravujeme na investice do vodíkové infrastruktury, které umožní plynulé zapojení vodíku do české plynárenské sítě,“ říká k dalším plánům jednatel společnosti NET4GAS Rastislav Jamrich.

„Díky obrovskému úsilí všech zúčastněných se daří konsolidovat náklady společnosti a celkově společnost NET4GAS finančně stabilizovat, což od převzetí ze strany státu potvrdilo i následné zlepšení jejího ratingu od mezinárodní ratingové agentury Fitch. Zároveň společnost uspěla v první mezinárodní arbitráži v rámci sporu se společností Gazprom Export o nedodržení plateb ze smlouvy o přepravě plynu,“ doplnil jednatel mateřské skupiny NET4GAS Holdings Svatopluk Vnouček.

„Společnost za sebou má přechodné období, tedy první etapu konsolidace a začlenění do státních struktur. Dosavadní výsledky ukazují ekonomickou výhodnost státní investice do jejího nákupu. Další etapou bude navázat na tyto úspěšné kroky a dále se zaměřit na strategický rozvoj společnosti pod novým managementem,“ uvedl předseda dozorčí rady společnosti NET4GAS Petr Doškář.

Mapa plynovodů v majetku společnosti NET4GAS. Zdroj: NET4GAS

NET4GAS je od chvíle, kdy Rusové přerušili dodávky plynu Nord Streamem přes Německo, v potížích. Během roku 2022 prakticky přišel o byznys v oboru mezinárodní přepravy plynu, zůstaly jen dodávky pro zákazníky v Česku. Výsledkem byl propad tržeb o 77 procent na loňské 3 miliardy korun, místo předloňského čistého zisku 6,24 miliardy korun NET4GAS vykázal ztrátu 1,71 miliardy korun.

NET4GAS tíží vysoké zadlužení, které „vyrobili“ původní vlastníci z Německa a Kanady. Ke konci loňského roku výše dluhu dosahovala 34,4 miliardy korun, tvořen je bankovními úvěry a dluhopisy se splatností v letech 2025 až 2031. Oproti tomu má podnik volné peníze a jiná finanční aktiva ve výši zhruba 9 miliard korun.

Provozovatel páteřních plynovodů byl zhruba deset let ve vlastnictví firem napojených na německou pojišťovnu Allianz a kanadský penzijní fond OMERS. Akvizici mateřského NET4GAS Holdings státem vlastněným podnikem ČEPS schválila vláda na konci září 2023, následoval podpis kupní smlouvy. K převodu vlastnictví došlo v polovině prosince krátce po získání potřebného souhlasu od antimonopolního úřadu a Evropské komise. Výše kupní ceny vyvolala vlnu kritiky.

Další vývoj hospodaření podniku NET4GAS bude záviset na tom, zda nastane přerušení dodávek ruského plynu přes ukrajinské území. Náhradní dodávky plynu do Rakouska a na Slovensko by poté mohly probíhat přes českou potrubní síť. NET4GAS se též zapojil do evropských vodíkových projektů, díky kterým by Česko mohlo okolo roku 2030 znovu stát „mezinárodní dálnicí“ pro přepravu plynu – jen místo zemního plynu by se už jednalo o vodík.

David Tramba

Tři dny paralýzy? Zaměstnanci soudů budou stávkovat od 7. do 9. října

Odborový svaz justice vyhlásil stávku. Bude trvat tři dny, sdělila České justici zástupkyně odborů Anna Pospíšilová. Protest kvůli nízkým platům administrativních pracovníků na soudech bude probíhat 7. až 9. října. Místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk dnes upozornil, že návrh rozpočtu nepočítá s růstem platů v justici.

České soudnictví se podle odborářů dlouhodobě potýká s problémy, které ohrožují základní práceschopnost celého systému. „Zásadní podfinancování, nedostatečné personální kapacity a enormní pracovní vytížení vede k tomu, že ztrácí možnost zajistit úkoly včas a kvalitně,“ uvedly odbory v prohlášení.

Ke stávce se podle Pospíšilové připojí zaměstnanci všech soudů s výjimkou Ústavního soudu a jednoho okresního. „Ke stávce se k dnešnímu dni přihlásilo 90 procent zaměstnanců okresních a obvodních soudů a 65 procent zaměstnanců soudů vyšších instancí,“ uvedla Pospíšilová. Stávková pohotovost bude podle odborů trvat i po skončení stávky.

Na platové podhodnocení zaměstnanců soudů dlouhodobě poukazují také představitelé justice. Skutečný průměrný plat justičního personálu byl loni 36 916 korun, průměrná mzda v Česku přitom dosáhla 43 341 korun. Podle odborářů je reálná situace taková, že zaměstnanci nemají peníze na obstarání životních potřeb.

Místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk byl iniciátorem dohody o postupném navyšování platu justiční administrativy. Návrh rozpočtu na rok 2025 však podle Šuka tuto dohodu nerespektuje. „Předpokládám, že jde jen o chybu ministerstva financí, kterou pan ministr Zbyněk Stanjura (ODS) napraví,“ řekl dnes pro Českou justici Šuk.

Zaměstnanci soudů stávkovali za vyšší platy už 29. května. Do jednodenního výstražného protestu se podle odborářů zapojilo 95 procent justičního personálu.

Eva Paseková

Článek původně vyšel na zpravodajském portálu Česká justice, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network s.r.o.

ČEZ a Framatome chtějí spolupracovat na vývoji nového jaderného paliva pro Temelín

Společnost ČEZ podepsala s jedním z největších světových dodavatelů jaderného paliva, francouzskou společností Framatome, memorandum o porozumění týkající se vývoje paliva pro tlakovodní reaktory VVER-1000. Dva takové reaktory jsou v provozu v jihočeském Temelíně. Cílem je ukončit palivovou závislost na Rusku, ale také zvyšování efektivity a bezpečnosti jaderného paliva, jak uvedl ČEZ v tiskové zprávě.

V současnosti je v zemích Evropské unie v provozu devatenáct tlakovodních reaktorů ruského původu VVER. Jedná se o čtyři modernější reaktory VVER-1000 v České republice a Bulharsku a patnáct reaktorů VVER-440 v České republice, Finsku, Maďarsku a na Slovensku. ČEZ se dohodl se společností Framatome na nákupu jaderného paliva již v červnu 2022. Druhým novým dodavatelem bude americký Westinghouse, odběr jaderných palivových souborů z Ruska naopak ČEZ v nejbližší době ukončí.

Má to však jeden háček, o kterém zúčastněné strany nerady hovoří. Jak Ekonomický deník informoval na začátku ledna, Framatome bude v prvních letech dodávat do Česka i dalších zemí palivo vyrobené na základě licence od ruské společnosti Tvel. Obohacený uran z Francie projde dalším zpracováním v Rusku, výroba palivových souborů bude probíhat v německém Lingenu. Jedná se o „překlenovací“ řešení do doby, než Framatome začne vyrábět vlastní model paliva pro reaktory typu VVER.

Právě na jeho vývoji se chce ČEZ podílet. „Je to pro nás další krok ve vývoji paliva s cílem zajistit bezpečný, spolehlivý a nepřerušovaný provoz jaderných elektráren využívající reaktory VVER v České republice i mimo ni,“ uvedl Lionel Gaiffe, výkonný viceprezident divize paliv ve společnosti Framatome.

Palivový soubor pro reaktor typu VVER. Foto: ČEZ (tisk. zpráva)

„Prvním klíčovým krokem k posílení energetické bezpečnosti České republiky bylo zajištění dodávek paliva a zvýšení počtu dodavatelů. Dalším krokem je spolupráce se společností Framatome na vývoji nového paliva. Skupina ČEZ se dlouhodobě zaměřuje na zvyšování bezpečnosti a efektivity svých jaderných elektráren a zároveň na zajištění jejich provozu po dobu minimálně šedesáti let,“ doplnil Bohdan Zronek, člen představenstva a ředitel divize jaderné energetiky Skupiny ČEZ.

Framatome je globální výrobce jaderného paliva, který dodává palivo do více než 200 tlakovodních a varných reaktorů po celém světě. Společnost má vlastní tři závody na výrobu jaderného paliva, které se nacházejí ve městech Romans (Francie), Lingen (Německo) a Richland (USA). Od roku 2018 Framatome majoritně vlastněn koncernem Électricité de France (EDF), menšinový podíl v něm drží japonské Mitsubishi Heavy Industries.

David Tramba

První krok k českým F-35. Americké ministerstvo podepsalo dohodu s výrobcem

Americké ministerstvo obrany podepsalo dohodu se společností Lockheed Martin o zahájení výroby 24 víceúčelových letounů F-35A Lightning II pro Českou republiku. Dohoda zajišťuje financování nákladů na řízení programu, logistiku, údržbu a služby systémového inženýrství pro zařazení vlády České republiky do programu F-35 JSF (Joint Strike Fighter) jako zákazníka v rámci procedury Foreign Military Sales (FMS).

Ve čtvrtek 26. září 2024 podepsalo Velitelství námořních vzdušných systémů (NAVAIR) z Patuxent River v Marylandu jménem ministerstva obrany USA smlouvu za 422 244 473 USD se společností Lockheed Martin Aeronautics Co. ve Fort Worth v Texasu na zahájení výroby 24 víceúčelových letounů F-35A Lightning II pro Českou republiku. Informaci přinesl v rozšířené verzi polský portál Military Magazine.

Dohoda zajišťuje financování nákladů na řízení programu, logistiku, údržbu a služby systémového inženýrství pro zařazení vlády České republiky do programu F-35 JSF (Joint Strike Fighter) jako zákazníka v rámci procedury FMS (Foreign Military Sales).

Práce budou prováděny na různých nezveřejněných místech mimo kontinentální Spojené státy (96 procent) a na různých nezveřejněných místech v USA (4 procenta) a očekává se, že budou dokončeny v září 2027. Veškeré financování bylo vyplaceno v době uzavření dohody a žádný z těchto fondů nevyprší na konci aktuálního fiskálního roku .

Mezivládní dohoda o nákupu 24 letounů F-35A byla podepsána 29. ledna 2024. Její hodnota činí 106 miliard korun (4,58 miliardy USD), včetně doprovodného vybavení, výcvikového balíčku, munice a zajištění udržení bojové pohotovosti až do roku 2034. Splácet se bude postupně v letech 2024 až 2034.

Dalších 44 miliard korun (1,9 miliardy USD) bude vynaloženo zejména na modernizaci pozemní infrastruktury, nákup pohonných hmot, školení personálu a DPH. Dodávky budou zahájeny v roce 2031 a ukončeny v roce 2035.

Souhlas s nákupem letounů byl vydán 29. června 2023 a činil tehdy maximálně 5,62 miliardy USD.

V rámci participace podepsala česká státní zbrojovka LOM Praha se společností Lockheed Martin dvě smlouvy: 16. září 2023 o průmyslové spolupráci a 20. května 2024 o zřízení pilotního výcvikového střediska v Pardubicích.

Celkem je plánováno 14 projektů průmyslové spolupráce v hodnotě 15,3 miliardy korun, které budou zahrnovat podporu výroby komponentů, výzkumu a vývoje a provozu, generálních oprav a údržby.

V českém letectvu nahradí nové letouny 14 letounů JAS 39C/D Gripen pronajatých ze Švédska, z nichž poslední bude stažen a vrácen výrobci, společnosti Saab Defence and Security, v roce 2035.

Pokud jde o další akvizice v programu F-35 JSF, stojí za zmínku dohoda o prodeji 32 (ze 48 plánovaných) letounů F-35A do Rumunska, smlouva o nákupu 20 F-35A (s opcí na dalších 20) Řeckem a představení prvního polského F-35A Husarz.

Itálie pak oznámila plán na nákup dalších 25 F-35, včetně 15 F-35A a 10 F-35B, Nizozemské království oznámilo plnou operační připravenost svých F-35A, jejichž počet bude zvýšen na 58, a podle zpráv médií USA nabídly Turecku návrat do programu.

Kromě toho výrobce zahájil dodávky prvních dvou F-35A pro USAF v konfiguraci Technical Refresh 3 (TR3), které budou použity k implementaci nejnovější verze Block 4, zatímco Pratt & Whitney (součást korporace RTX) dokončil počáteční technickou opravu modernizace jádra motoru F135 (Engine Core Upgrade, ECU). Protilodní střely AGM-158C LRASM byly také integrovány s palubní variantou F-35C.

Podrobnosti o přezbrojení českých vzdušných sil si lze přečíst ZDE.

(hrb)

Změna pro úředníky: Státní služba se z vnitra přesune z vnitra na Úřad vlády

Agenda státní služby se od roku 2026 přesune z ministerstva vnitra na Úřad vlády. Na Úřad přejde celá sekce ministerstva. Od příštího roku budou názvy funkcí státních úředníků odvozeny od platové třídy a náročnosti práce, nikoli jen od vzdělání. Zavádí se vyšší a vrchní ministerský rada, vyšší a vrchní vládní rada a odborný ministerský a vládní garant. Služební označení bude přidělovat a odebírat služební orgán na základě návrhu představeného.

Vyplývá to z rozsáhlé novely zákona o státní službě. Účelem přesunu agendy z vnitra na Úřad vlády má být jednodušší koordinace státní služby a odstranění resortismu. Na Úřad vlády přejde sekce pro státní službu z ministerstva vnitra, odkud budou zaměstnanci delimitováni. Změna má nastat od 1. ledna 2026.

„Navrhovaná úprava lépe odpovídá původní představě, kdy koordinační úlohu v oblasti státní služby mělo plnit nezávislé Generální ředitelství státní služby. Vzhledem k potřebě nenavyšovat náklady vynaložené ze státního rozpočtu, se jeví jako efektivnější a racionálnější pouze převést agendu státní služby na Úřad vlády, nikoli vytvářet nový samostatný úřad,“ uvádí k tomu důvodová zpráva, která má spolu se změnami 184 stran.

Postavení nejvyššího státního tajemníka a personálního ředitele sekce pro státní službu se nezmění, v rámci Úřadu vlády totožné jako bylo doposud v rámci Ministerstva vnitra.

Drtivá převaha státních zaměstnanců jsou ženy

Návrh rovněž upřesňuje působnost – nyní ministerstva vnitra, ale od roku 2026 Úřadu vlády – k „vytváření podmínek pro sladění rodinného a osobního života s výkonem služby“. Nově má Úřad rodinný a osobní život s výkonem služby reálně koordinovat, nikoli o tom sepisovat a předkládat zprávu. Této dosavadní povinnosti bude Úřad zproštěn.

Ženy tvoří 75,7 % státních zaměstnanců. Avšak jen každá devátá státní zaměstnankyně je představená, zatímco u mužů je to každý čtvrtý státní zaměstnanec. „Ženy-státní zaměstnankyně jsou častěji primárními pečovatelkami a využívají institutu mateřské dovolené a častěji pobírají rodičovský příspěvek. Proto musí více řešit slaďování rodinného a pracovního života,“ uvádí k tomu důvodová zpráva. Naopak ministerstvu (Úřadu vlády) přibude oprávnění schvalovat změny systemizace a předkládat je ministerstvu financí. Doposud toto činila pouze vláda, její oprávnění návrh ruší. Mimořádné úřední výkony, mimořádná označení Návrh mimo jiné obsahuje nový systém služebního označení státních zaměstnanců, jak by měl fungovat od ledna 2025. Systém „není odvozen…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

Irena Válová

Cena lithia padá. Australská EMH přesto nevzdává projekt na těžbu v českém Krušnohoří

Doba je zlá, ceny padají a náklady rostou, ale my v projektu těžby lithia v českém Krušnohoří budeme pokračovat. Takový vzkaz vyslal výkonný ředitel australské společnosti European Metals Holdings (EMH) Keith Coughlan směrem k akcionářům a širší veřejnosti. Ve střednědobému a dlouhodobém výhledu prý dává smysl do těžby a zpracování lithia investovat.

Cena uhličitanu lithného na burzách padá, jen od května do konce srpna letošního roku ztratilo přes 25 procent své hodnoty. Projevuje se zde skepse okolo rychlosti přechodu k elektromobilitě i růst produkce lithia v Jižní Americe. Už předchozí propad, který se odehrál loni, smazal celý růst ceny lithia z doby energetické krize let 2021 a 2022. Řada investorů odkládá své plány na těžbu lithia, současní těžaři omezují produkci. Není to však případ EMH, která tvrdí: ceny se zlepší a náš projekt na Cínovci bude rentabilní.

Situace je však poněkud složitější. Na takové rozhodnutí bude zapotřebí souhlas dvou partnerů. Těžbu na Cínovci chystá společný podnik Geomet, který z 51 procent vlastní ČEZ a ze 49 procent EMH. ČEZ však rozhodnutí o této miliardové investici opakovaně odložil. V nové prezentaci pro investory uvádí, že stále probíhá příprava technické a finanční studie proveditelnosti těžebního projektu v Krušnohoří.

Přihláška ke strategickým projektům EU

Keith Coughlan dále v úvodu výroční zprávy EMH za finanční rok 2023/24 zmínil úspěchy, kterých firma dosáhla. Až už jde o kapitálový vstup Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD), která firmě EMH přinesla 6 milionů eur, úspěšný test výroby uhličitanu lithného z cínovecké rudy v laboratoři v australském Perthu i prodloužení průzkumných licencí ze strany ministerstva životního prostředí.

Novou informací je to, že česká projektová firma Geomet podala žádost o zařazení mezi strategické projekty Evropské unie podle zákona o kritických surovinách. Jak Ekonomický deník uvedl na začátku září, své projekty Evropské komisi předložilo na 170 zájemců. Je mezi nimi třeba záměr kanadské firmy Euro Manganese získávat mangan ze starých hald po těžbě pyritu u Chvaletic v Polabí.

EMH a ČEZ letos v dubnu vybraly lokalitu, ve které bude zpracování vytěžené rudy probíhat. Původní záměr byl umístit závod v lokalitě Dukla na okraji Teplic, tady však těžaři narazili na odpor místních obyvatel. Zvolili proto jinou variantu: území, na kterém se nacházela bývalá uhelná elektrárna Prunéřov 1. „Ruda z hlubinného dolu na Cínovci bude transportována na Duklu, kde bude naložena na vlaky a přepravena do Prunéřova na vzdálenost 59 kilometrů s využitím stávajících kolejí, jejichž kapacita je potvrzena,“ uvedlo EMH v úvodu výroční zprávy.

Akcie padají, naděje zůstává

Finanční výsledky EMH odpovídají tomu, že se jedná o těžařský startup. Ztráta za finanční rok 2023/24 dosáhla 3,35 milionu australských dolarů (52 milionů korun), celková kumulovaná ztráta od založení firmy dosahuje 30,1 milionu australských dolarů (469 milionů korun). Firmě EMH moc nevěří ani finanční trhy; hodnota jejích akcií za poslední rok klesla o 65 procent, od počátku října 2021 akcie EMH ztratily 89 procent ze své tehdejší hodnoty.

Otevření dolu na Cínovci bude nákladné; společný podnik ČEZ a EMH by musel do zahájení těžby a zpracování lithia investovat zhruba 15 miliard korun. Záměr EMH počítá s produkcí 4225 tun čistého lithia ročně, což by Česko vyneslo na pozici největšího producenta lithia v Evropě. Ekonomiku provozu by dále zlepšila produkce cínu, wolframu a dalších průmyslových kovů.

Samotná těžba měla dle dřívějšího oznámení společností ČEZ a EMH začít na přelomu let 2026 a 2027, podmínkou je však získání stavebního povolení do konce roku 2025. To se nezdá být reálné. Například proces EIA trvá už tři a půl roku, přičemž firma Geomet ještě ani nepředložila detailní studii o dopadech záměru na životní prostředí.

David Tramba

Sledujte živě: Slavní sportovci, vrcholní politici i významní zdravotníci budou diskutovat o prevenci

Olympijští vítězové Kateřina Neumannová a Martin Procházka, fotbalový kanonýr Jan Koller, čeští a slovenští ministři zdravotnictví Vlastimil Válek a Zuzana Dolinková, slovenský ministr pro investice, regionální rozvoj a digitalizaci Richard Raši, stínový premiér Karel Havlíček i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, řada dalších významných českých i slovenských politiků, šéfové zdravotních pojišťoven, špičkoví lékaři a ekonomové i prominentní novinář z Financial Times. Seznam účastníků čtvrtého ročníku mezinárodní konference Zdravotnického deníku Ekonomika prevence je dlouhý a nabitý, stejně tak i počet témat z oblasti prevence, o nichž se po konferenci bude mluvit. Celou konferenci, která se dnes koná v Praze, můžete SLEDOVAT NA VIDEOSTREAMU, který naleznete v tomto článku.

I letos bude ústředním tématem konference prevence ze všech úhlů pohledu. Probraná bude její ekonomická výhodnost pro systém, její politické a legislativní ukotvení i efektivní nástroje jejího provádění.

Na konferenci vystoupí slavní sportovci. Po loňské účasti Dominika Haška nebo Adama Ondry se letos o své názory na zdravotní prevenci podělí olympijská vítězka a mnohonásobná medailistka Kateřina Neumannová, historicky nejlepší střelec české i československé fotbalové reprezentace Jan Koller i držitel pěti hokejových zlatých medailí z olympiády a mistrovství světa Martin Procházka.

Význam prevence zdravotních rizik pro konkurenceschopnost ekonomiky a to, jakými vhodnými opatřeními je podpořit, přiblíží vedle ministra Rašiho a stínového premiéra Havlíčka také redaktor The Financial Times Andrew Bounds nebo profesor managementu zdravotnictví a veřejného zdraví Brunel University v Londýně Francesco Moscone. Efektivitu výdajů do prevence zdravotních rizik zhodnotí ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky Zdeněk Kabátek a místopředseda představenstva Všeobecné zdravotní pojišťovny Slovenské republiky Matej Fekete.

Lékařský blok se zaměří na příklady dobré praxe a nejúčinnější nástroje prevence. Uvede ho prezident Polské společnosti pro veřejné zdraví a přednosta kliniky alergologie a plicních nemocí Národního lékařského institutu v Polsku Andrzej Marius Fal. Pozornost bude věnována nejdůležitějším nástrojům prevence zdravotních rizik – screeningům, očkování, farmakoterapii, oblastem duševního zdraví, závislostí a edukaci. Vystoupí přední lékaři a odborníci.

Závěrečný panel konference se bude zabývat aktivitami v oblasti prevence z pohledu nadnárodních řešení Evropské unie a její spolupráce s členskými zeměmi a jejich agenturami. Evropský pohled na věc přiblíží europoslanci Ondřej Knotek, Tomáš Zdechovský a Ondřej Krutílek. Roli institutů veřejného zdraví bude prezentovat hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková. A o to, jak by měly k prevenci zdravotních rizik přistupovat členské státy, se podělí ministr Marian Jurečka a poslanci zdravotních výborů českého a slovenského parlamentu Kamal Farhan a Tomáš Szalay.

Program konference s hosty jednotlivých bloků si můžete prohlédnout zde:

(red)

Petr Šuk: Návrh rozpočtu nerespektuje dohodu o zvyšování platů pro zaměstnance soudů

Místopředseda Nejvyššího soudu (NS) Petr Šuk byl iniciátorem dohody o postupném navyšování platu justiční administrativy. Návrh rozpočtu na rok 2025 však podle Šuka tuto dohodu nerespektuje. „Předpokládám, že jde jen o chybu ministerstva financí, kterou pan ministr Zbyněk Stanjura (ODS) napraví,“ říká v rozhovoru pro Českou justici Petr Šuk.

Jak vnímáte, jako jeden z iniciátorů dohody o platech justiční administrativy, navrhovaný objem prostředků na platy zaměstnanců soudů?
Návrh v této části odporuje naší dohodě s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou, podle níž má jít na platy zaměstnanců soudů počínaje příštím rokem částka odpovídající průměrnému rozpočtovanému platu, bez započtení ozbrojených složek a rezortu školství. Letos tato částka činí 40 807 Kč, v příštím roce bude nepochybně vyšší. Návrh z dílny ministerstva financí v rozporu s touto dohodou počítá s částkou 39 143 Kč na zaměstnance a měsíc.

Máte pro to nějaké vysvětlení?
Věřím, že žijeme v zemi, kde dané slovo zavazuje a kde se dohody plní, a to tím spíše, jde-li o slovo dané a dohodu uzavřenou členem vlády. Předpokládám tedy, že jde jen o chybu ministerstva financí, kterou pan ministr Zbyněk Stanjura napraví. Ještě koncem května, kdy jsme spolu jednali naposledy, jsem byl ubezpečen, že dohoda platí a bude naplněna. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že dohoda představuje velmi bolestivý kompromis, který respektuje skutečnost, že stát v současné době nemá peněz nazbyt. Proto se postupné dorovnání platů justičních zaměstnanců rozložilo do tří let a výsledná částka nebude zdaleka odpovídat potřebám soudů.

Měla justice vůbec možnost nějak zasahovat do přípravy státního rozpočtu na rok 2025?
Návrh rozpočtu pro justici se připravoval jako obvykle bez jakékoliv účasti zástupců soudů, a podle toho také vypadá. Už delší dobu voláme po tom, aby představitelé moci výkonné a zákonodárné s námi o našem rozpočtu předem jednali. Jsem přesvědčen, že právě tento styl sestavování rozpočtu je příčinnou dlouhodobého podfinancování soudů. Je to každý rok stejné: přidělené prostředky nestačí ani na mandatorní výdaje, všichni to ví, ale čeká se, až dojdou a pak se dorovnávají z vládní rozpočtové rezervy. Musíme si ale uvědomit, že se tu nebavíme o rozpočtu jednoho z mnoha rezortů moci výkonné. Soudnictví není rezortem vlády či ministerstva, je to jedna ze tří mocí státu. A moc výkonná spolu s mocí zákonodárnou jí de facto přidělují prostředky, aniž se s ní o tom reálně baví. To není dobře.

Nejde o to, že bychom si chtěli s odpuštěním urvat něco nad rámec možností státu. Vnímáme ekonomickou realitu, nicméně soudnictví patří mezi oblasti, které představují tzv. „core business“ státu. Česká republika, má-li být právním státem, si nemůže vybrat, zda je zajistí. A má-li je zajistit, musí je zabezpečit i po ekonomické stránce.

Jaká je nyní vůbec probíhá dialog mezi justicí a moci výkonnou?
Komunikace mezi námi probíhá a nezřídka jde i o reálný dialog, kdy si obě strany vzájemně naslouchají. Určitě tedy nelze hovořit o tom, že by se kultura dialogu zhoršovala.

Bohužel ale vláda a návazně Parlament čas od času přijímají významná rozhodnutí dotýkající se soudnictví, aniž s námi vedou jakoukoliv debatu. A nejde jen o rozpočet. Za poslední tři roky jsme byli svědky dvou neústavních zásahů do platového zabezpečení soudců, které se s námi nikdo ani nepokusil věcně projednat. Aktuálně se zase objevila snaha, v uvozovkách, vylepšit vzdělávání soudců o zavedení povinnosti zpracovávat individuální vzdělávací plány. Opět bez předchozího dialogu.

Jedná se o iniciativu ministra spravedlnosti Pavla Blažka. Jaký je váš osobní názor na tento jeho návrh?
Považuji jej za nešťastný. Budeme samozřejmě rádi, pokud se podaří dále zlepšovat kvalitu vzdělávání soudců a soudního personálu, a rádi k tomu přispějeme. Nicméně představa, že zavedením další byrokratické povinnosti zlepšíme vzdělávání, je jak ze satirického seriálu Jistě, pane ministře. Tento krok nemá nejmenší potenciál cokoliv zlepšit. Stále mám ale naději, že bude příležitost vše racionálně probrat a společně najít lepší cesty, jak zvyšovat odbornou úroveň justice.

V první fázi by stačilo, aby se Justiční akademii, která s nedostatečným rozpočtem a minimálním počtem lidí odvádí neskutečně kvalitní práci, dostalo odpovídající materiální zabezpečení. Nemůžeme na jedné straně volat po širším či kvalitnějším vzdělávání soudců a na straně druhé instituci, která to má v popisu práce, lidově řečeno dusit a vytvářet překážky pro plnění jejího poslání. Bavíme se tu o relativně malých částkách, které však mohou mít velký efekt.

Petr Dimun

Jak funguje Schengen při navracení migrantů? Komise vyzývá k podání připomínek

Evropská komise zveřejnila k opřipomínkování výzvu k předložení informací týkající se bezpečnosti a správy hranic – hodnocení nařízení o Schengenském informačním systému. Nařízení se stalo plně použitelným loni v březnu. Komise musí vyhodnotit uplatňování tohoto nařízení do dvou let ode dne zahájení jeho uplatňování.

Evropská komise zveřejnila k připomínkování výzvu k předložení informací týkající se bezpečnosti a správy hranic – hodnocení nařízení o Schengenském informačním systému v oblasti navracení.

Komise provede hodnocení nařízení o Schengenském informačním systému (SIS) v oblasti navracení migrantů (nařízení EU 2018/1860). To je v souladu s článkem 18 nařízení, který vyžaduje, aby Komise nařízení vyhodnotila do dvou let od začátku jeho uplatňování. Nařízení se stalo plně použitelným 7. března 2023.

K opřipomínkování už vyzvala například Hospodářská komora ZDE.

Schengenský informační systém (SIS) je nejpoužívanější a nejrozsáhlejší systém pro sdílení informací v oblasti bezpečnosti a správy hranic v Evropě. Vzhledem k tomu, že mezi zeměmi schengenského prostoru v Evropě neexistují žádné vnitřní hranice, kompenzuje systém SIS hraniční kontroly a je nejúspěšnějším nástrojem spolupráce pro pohraniční, imigrační, policejní, celní a soudní orgány v EU a v zemích přidružených k Schengenu.

Obnovený Schengenský informační systém začal fungovat dne 7. března 2023, kdy začala být plně použitelná nařízení o SIS.

Obnovený SIS zahrnuje nové prvky, jako jsou nové kategorie záznamů, více informací obsažených v záznamech a širší přístup do SIS pro příslušné vnitrostátní orgány. Nejvýraznější novou funkcí je
záznam o navrácení. Účelem vkládání záznamů o navrácení do SIS je ověřit, zda byla splněna povinnost
návratu, a sledovat druhotný pohyb státních příslušníků ze zemí mimo EU a ze zemí mimo schengenský prostor (státní příslušníci třetích zemí – pozn. red.), na něž se vztahuje rozhodnutí o navrácení.

V souladu s pokyny Evropské komise pro zlepšování právní úpravy musí být celkové hodnocení SIS provedeno před 7. březnem 2026 a poté každé čtyři roky.

Článek 18 nařízení o využívání Schengenského informačního systému při navracení neoprávněně
pobývajících státních příslušníků třetích zemí (nařízení o SIS v oblasti navracení) stanoví, že „Komise
vyhodnotí uplatňování tohoto nařízení do dvou let ode dne zahájení jeho uplatňování“. Hodnocení by mělo
zahrnovat posouzení možných synergií mezi tímto nařízením a nařízením o Systému vstupu/výstupu (EES). Hodnocení musí být dokončeno přede dnem 7. března 2025.

Účinné a spravedlivé postupy navracení jsou základním prvkem komplexního přístupu stanoveného v Paktu o migraci a azylu, který vstoupil v platnost dne 11. června 2024 a začne platit od poloviny roku 2026. Vzhledem k výzvám, kterým členské státy v současné době čelí, by výsledky hodnocení a využití záznamu o navrácení v SIS mohly podpořit nadcházející celkové hodnocení SIS v roce 2026 tím, že se prozkoumají možnosti ještě rychlejšího a bezproblémového migračního procesu a kvalitnějšího řízení migrační a hraniční politiky, které by se opíralo o moderní informační systémy.

Centrály SIRENE jsou střediska, která koordinují výměnu informací o záznamech SIS ve své zemi nebo organizaci. Foto: Evropská komise

Evropská komise musí podat Evropskému parlamentu a Radě zprávu o výsledcích hodnocení a tato zjištění musí být zveřejněna.

Hodnocení posoudí první dva roky používání záznamů o navrácení. Umožní Komisi zabývat se postupy a
výzvami, jimž příslušné orgány členských států čelí, a poskytnout doporučení a vyvodit poučení.
Hodnocení posoudí přínos nařízení o SIS v oblasti navracení k systému EU pro navracení neoprávněně
pobývajících státních příslušníků třetích zemí účinným a přiměřeným způsobem v souladu s dohodnutými
společnými postupy, které jsou nezbytnou součástí komplexního úsilí o řešení nelegální migrace. Posoudí
se účinnost, účelnost, soudržnost, relevanci a přidanou hodnotu nařízení o SIS v oblasti navracení pro EU.

Rovněž se bude Komise zabývat také tím, zda zavedení záznamu o navrácení do SIS účinně přispělo k identifikaci těch státních příslušníků třetích zemí, na které se vztahuje rozhodnutí o navrácení a kteří uprchli a byli zadrženi v jiné zemi, a ke sdílení informací o těchto osobách mezi členskými státy.

Hodnocení se bude týkat všech členských států EU a bude vycházet z údajů a informací od všech příslušných zúčastněných stran včetně členských států (kanceláří SIRENE a vnitrostátních migračních orgánů), dalších příslušných útvarů Evropské komise a dalších příslušných orgánů EU.

(hrb)