Český ministr dopravy Martin Kupka (ODS) po vzoru Itálie na konci září oznámil, že by se měla revize konce spalovacích motorů uskutečnit dříve, než v původně plánovaném roce 2026. Podle odborníků na automotive by takový posun dával smysl, a to i vzhledem k přísné evropské regulaci, rozmáhající se čínské konkurenci, současným problémům automobilového trhu i předpokladům jeho dalšího vývoje. Ruku v ruce s tím jde několik „ale“.

Nově vyrobené osobní automobily a lehké dodávky by měly podle současných plánů Evropské unie od roku 2035 splňovat nulové emise oxidu uhličitého a v roce 2026 se měla uskutečnit revize cílů, které si EU nastavila. Kritici „zákazu spalovacích motorů“ si přitom od posunutí revize na dřívější termín slibují udržení konkurenceschopnosti evropského automobilového průmyslu či zachování pracovních míst.

Podle odborníka mezinárodní poradenské společnosti EY pro automobilový sektor Petra Knapa by to dávalo smysl kvůli dramatické změně podmínek a předpokladů o vývoji trhu, konkurence i dodavatelských řetězců. „Nicméně nemusí být realistické to stihnout, ani kdyby byla vůle více silných států, protože taková debata vyžaduje důkladnou přípravu – technickou i politickou,“ upozornil Knap.

Jak uvedl již dříve český ministr dopravy Martin Kupka, cesta k posunutí revize vede přes další intenzivní vyjednávání a získání dostatečně široké podpory podobně smýšlejících států. To ale nebude podle Knapa tak jednoduché. „Zatím bohužel nebude mnoho zemí, které by byly jednoznačně pro urychlení revize na pozici Itálie a Česka,“ zmínil. Podporu by podle něj mohly oba jmenované státy získat například od Polska a Slovenska. „Zřejmě větší skupina zemí, typově Rakousko, Nizozemí, Dánsko a Lucembursko, ale bude mít výrazný postoj proti urychlení revize,“ myslí si.

Polsko zmiňuje i předseda Dopravní sekce Hospodářské komory Jan Sechter, který by za velmi příznivé období pro revizi považoval právě předsednictví této země v Radě Evropské unie, které vychází na první polovinu roku 2025. „V Polsku investovalo mnoho evropských automobilek a země má k průmyslové politice pozitivní vztah. Polské vlády se tradičně nebojí prosazovat v Evropské unii svoje zájmy a ta současná Donada Tuska už oznámila, že chce revizi směrnice o emisních povolenkách pro dopravu a bydlení. I to je významný počin, jak zabránit v Evropské unii úplné likvidaci dopravních prostředků s klasickým pohonem,“ sdělil Ekonomickému deníku Sechter.

Nejde jen o revizi

Revize a odložení opatření, se kterými počítá Green Deal, je podle Sechtera potřebné, protože podle něj celé Evropě hrozí značné a nenávratné ekonomické a sociální škody. „Vyvolat revizi dříve však znamená mít jistotu, že ji podpoří dostatečný počet členských států, které mají relevantní autoprůmysl,“ dodal Sechter.

Jak Ekonomický deník už informoval, evropský automobilový průmysl se potýká s velkými problémy. Jak shrnul například hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil, v loňském roce téměř třetina klíčových výrobních závodů pěti největších evropských automobilek využívala méně než polovinu své výrobní kapacity. Váznou také prodeje elektromobilů, poptávka je více než chladná.

Podle Petra Knapa by v současném tažení za posunutí revize navíc také nešlo pouze o její posun či revizi finálního roku 2035 a nastavených podmínek, ale také o trajektorii postupu k tomuto roku. Knap zmínil, že již od příštího roku se dramaticky sníží povolené průměrné emise oxidu uhličitého na prodaný nový vůz v Evropské unii. „Předmětem diskuze by také mohla být případná podpora zemí, které budou nejvíce dotčené přechodem,“ doplnil. Aktuální předpokládané obsazení klíčových postů v Evropské komisi ale podle něj nezavdává mnoho důvodů k optimismu, že se podaří revizi urychlit a hlavně, že tato debata skončí s nějakým materiálním posunem i po případných dřívějších diskuzích.

Ekonomický deník oslovil ohledně vyjádření k posunu revize také českého europoslance Ondřeje Krutílka (ODS), který působí mimo jiné jako náhradník ve výbor pro dopravu a cestovní ruch Evropského parlamentu. Krutílek uvedl, že návrh českého ministra dopravy podporuje, a že sám už podepsal také podobnou europoslaneckou iniciativu. Čím dříve se podle něj otázka ukončení výroby automobilů se spalovacími motory otevře, tím lépe.

„Evropský automobilový průmysl čelí řadě problémů, včetně přísné evropské regulace a invaze čínské konkurence. Do budoucna bychom měli nechat dveře otevřené pro všechny technologie,“ konstatoval. Zákaz spalovacích motorů by podle něj bylo nejlepší úplně zrušit, anebo maximálně zmírnit a více podporovat výzkum a vývoj „čistých“ spalovacích motorů a různých alternativních pohonů. „Očekávám, že ministr Kupka bude čerpat ze zkušeností se zmírněním emisní normy Euro 7 a na Radě se bude koordinovat obdobná skupina států, snad rozšířená o další,“ podotkl Krutílek.

Vyjednávání ohledně normy Euro 7 připomíná také výzkumná pracovnice Rebeka Hengalová z klimatického týmu v sekci Green Europe Institutu pro evropskou politiku Europeum. Plán českého ministra Kupky podle ní navazuje na jeho úspěch minulého roku, kdy se v jeho režii Česká republika připojila ke skupině členských států žádajících o revizi emisní normy Euro 7.

„Není tudíž překvapivé, že nyní vyvíjí snahu o dřívější revizi nařízení o zákazu prodeje nových vozů se spalovacími motory a navazuje tak na svou strategii zmírnit klimatické cíle v dopravě, která je zodpovědná za 29 procent evropských emisí,“ sdělila Hengalová. Také podle ní záleží změna data revize na tom, zda se dá dohromady dostatečně silná skupina stejně smýšlejících států a dojde ke sladění jejich pozic v rámci institucí Evropské unie.

Euro 7 jako generálka

Podle Hengalové je možné očekávat, že se k Itálii a České republice přidají země, které už spolupracovaly na zmírnění normy Euro 7, jmenovala Německo, Polsko, Rumunsko, Maďarsko, Slovensko a Portugalsko. Jejich automobilový průmysl je podle ní velkou částí jejich ekonomik a automobilová lobby tak vytváří velký lokální tlak.

Jak ale ve středu informovala agentura Reuters, Německo už návrh Itálie dřívější revizi zákazu spalovacích motorů odmítlo. Argumentuje tím, že by to způsobilo nejistotu v průmyslu. „Německo nebude vést diskusi o možném snížení evropských emisních norem CO₂… německá vláda nepodporuje návrh italské vlády,“ uvedla ve středu pro Reuters německá ministryně životního prostředí Steffi Lemkeová.

Například poslanec a předseda frakce EEP v Evropském parlamentu Manfred Weber podle Hengalové prohlásil, že chce nařízení o zákazu zrušit kompletně, což je ale podle ní nepravděpodobné vzhledem ke stávajícím závazkům a snahám Komise pod vedením Ursuly von der Leyenové dále podporovat a dodržet Green Deal. „Pro změny nařízení by byla potřeba většina, kterou ale nepodpoří ty strany Parlamentu, součástí jejichž agendy je podpora klimatických politik,“ podotkla výzkumná pracovnice.

Rebeka Hengalová také zároveň poznamenala, že je posunutí data revize nevhodný krok, a to v souvislosti s tím, že bylo nařízení přijato s konkrétními milníky, podle kterých začaly evropské automobilky upravovat svou produkci a budoucí obchodní plány. Zkrátit období reportingu by podle ní bylo kontraproduktivní a uspěchané.

„Automobilky a na ně navázané velké množství podniků potřebují stabilní legislativní prostředí, v rámci kterého mohou reagovat a upravovat svou produkci. Měnit stávající nařízení, zkracovat dobu, ve které se může ukázat, co je potřeba pro stabilní přechod na elektromobilitu, a vytvářet tak nejistotu jen přidává na starostech automobilového průmyslu,“ uvedla.

Dodržení přijatého nařízení by podle ní naopak umožnilo evropském autoprůmyslu postupně přecházet na prodej elektroaut, orientovat se na second-hand trh s ojetými vozy se spalovacími motory nebo rozvíjet například produkci baterií, které mohou být použity i v jiných produktech a odvětvích.

Tereza Čapková