Pomalé tempo pokroku v energetické transformaci ohrožuje cíl snížit emise skleníkových plynů na nulu do poloviny století. Pozitivní je, že díky ukazatelům včasného varování, které řídí včasné a cílené intervence, můžeme urychlit pokrok v několika oblastech. Srovnání čtyř evropských zemí ukazuje, že Dánsko a Norsko dělají významné pokroky v přechodu na vytápění a elektřinu z obnovitelných zdrojů, uvádí zpráva nadace Bertelsmann Stiftung ve spolupráci s Výzkumným institutem pro udržitelnost – Helmholtzovým centrem v Postupimi (RIFS). Norsko se rychle rozvíjí také v odvětví silniční dopravy. Na druhou stranu Spojené království a Německo nadále čelí několika výzvám.
Máme-li do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality, nemůžeme si dovolit přehlížet prozatímní cíle. Například v odvětví dodávek elektřiny musí být energetická transformace dokončena do roku 2035.
„Je klíčové nespoléhat se pouze na ukazatele, jako jsou údaje o emisích. Potřebujeme indikátory včasného varování, které mohou ukázat, zda se infrastruktura vyvíjí správně a zda politické pokyny a opatření podporují zrychlení,“ říká odborník na správu a vedoucí projektu Sustainable Governance Inicators (SGI) Christof Schiller.
Výzkumný institut pro udržitelnost – Helmholtzovo centrum v Postupimi (RIFS) ve spolupráci s nadací Bertelsmann Stiftung provedl mezinárodní studii, která tento komplexní analytický přístup aplikuje na odvětví elektřiny, silniční dopravy a vytápění. Tento přístup umožňuje vůbec první srovnání toho, jak blízko jsou země k dosažení klimaticky neutrální neutrality, kde jsou brzděny a jaké mají příležitosti k urychlení pokroku. „Zkoumání překážek a katalyzátorů změn je příležitostí pro opatření v oblasti klimatu. Musíme si být těchto věcí vědomi a do budoucna jim věnovat ještě větší pozornost.“
„Systémová změna směrem k nulovým emisím před polovinou století ve většině zemí ještě nenastala,“ říká Germán Bersalli z RIFS, „nicméně příklady průkopnických národů v různých odvětvích ukazují, že urychlení energetické transformace je stále dosažitelné se značným politickým úsilím.“
Srovnání zemí ukazuje, že v každém sektoru alespoň jedna země učinila podstatný pokrok směrem k úplnému bezemisnímu provozu. Dánsko a Norsko rychle postupují v přechodu na zelenou elektřinu a vytápění. Norsko je také na pokraji dokončení přechodu na e-mobilitu. Německo a Spojené království mají stále značný prostor k pokrytí při přechodu na obnovitelné vytápění, dopravu a elektřinu.
Největší překážka pro urychlení energetické transformace: Rozšíření energetické sítě
Přestože Německo dosáhlo pokroku v rozšiřování obnovitelných zdrojů energie, stále mu v tom brání nedostatečně rozvinutá infrastruktura elektrické sítě. Urychlení jejího pokroku by zahrnovalo stanovení oficiálních cílů pro rozšíření distribučních sítí a kapacit pro skladování elektřiny, jakož i lepší sladění cílů přenosové sítě. Dánsko, pokud by pokračovalo ve své současné trajektorii, by mohlo do roku 2029 dosáhnout postupného ukončení výroby elektřiny založené na fosilních palivech. Ambiciózní cíle Dánska v oblasti energie bez fosilních paliv jsou v souladu s rozšiřováním přenosové sítě. Norsko již plně přešlo na obnovitelnou energii z obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny, ale stále čelí výzvě, jak to vyvážit s domácí produkcí ropy, která je pro zemi klíčovým zdrojem příjmů. Spojené království potřebuje jasnou strategii pro postupné ukončení těžby plynu a konkrétní cíle pro rozšíření svých přenosových a distribučních sítí.
Hlavní překážky, které je třeba překonat při přechodu na silniční dopravu
Vzhledem k vysokým cenám elektromobilů a ukončení finančních pobídek v tomto odvětví je krátkodobý nárůst zavádění elektromobilů (EV) v Německu nepravděpodobný. Přestože podíl vozidel se spalovacími motory (ICE) ve vozovém parku klesá, roční míra snižování emisí se musí zvýšit z 1,6 % na 4,2 %, aby bylo do roku 2045 dosaženo bezemisního stavu. Zaostává také rozšiřování nabíjecí infrastruktury; Přestože bude v roce 2022 instalováno 17 700 nových nabíjecích stanic, je zapotřebí 124 000 stanic ročně. Norsko je lídrem Evropy v oblasti e-mobility a pokud bude současný trend pokračovat, mohlo by v příštím roce dosáhnout 100% podílu na prodejích elektromobilů. „Pokrok Norska v oblasti e-mobility je založen na skutečnosti, že země včas přijala opatření k poskytování finančních pobídek pro vozidla bez emisí,“ říká náš ekonomický expert Thorsten Hellmann. Naproti tomu Dánsko a Velká Británie zde postrádají jasnou strategii.
Rozdílná úspěšnost při přechodu na vytápění
Přestože Německo vyniká v oblasti energetické účinnosti budov, musí výrazně urychlit postupné ukončení vytápění plynem a olejem, pokud chce nastoupit na cestě ke snižování emisí CO2 a dosažení klimatické neutrality. Německo musí zvýšit počet instalací tepelných čerpadel ročně téměř dvojnásobně, aby dosáhlo svého cíle 6 milionů tepelných čerpadel do roku 2030. Naproti tomu Norsko téměř úplně dekarbonizovalo svůj teplárenský sektor a do roku 2030 dosáhne 100% pokrytí trhu s tepelnými čerpadly, i když postrádá politické cíle pro renovaci stávajících budov. Dánsko se ukázalo jako velmi úspěšné při přechodu na bezemisní vytápění, protože od roku 2013 zavedlo zákaz olejových a plynových kotlů. V obou zemích byl přechod k vytápění usnadněn vysokými daněmi z fosilních paliv a štědrými státními dotacemi domácnostem. Navíc všechny budovy v obou zemích budou brzy vybaveny inteligentními měřiči. Spojené království výrazně zaostává v přechodu na vytápění; Emise CO2 ve stavebnictví se v loňském roce zvýšily a spotřeba energie na metr čtvereční v roce 2021 zůstala na úrovni roku 2016.
Politici vědí, že se prevence zdravotních rizik ekonomicky vyplácí a je zcela zásadním faktorem pro konkurenceschopnost evropských ekonomik. V politických cyklech nastupujících a odcházejících vlád se však na ni prakticky nedostane. V rozpočtech je prevence upozaděna, protože její pozitivní efekt přichází zpravidla až poté, co skončí funkční období politiků, kteří o financích na ni rozhodují. Shodli se na tom stínový premiér Karel Havlíček (ANO) a slovenský ministr pro investice, digitalizaci a regionální rozvoj Richard Raši (HLAS). Řešením podle nich je dívat se na rozpočty hospodářsky, ne účetně. Diskusní panel konference Ekonomika prevence se dotkl i řady dalších témat – například politiky snižování rizik, prevence ve firmách, finančních pobídek, úloh pojišťoven nebo Draghiho zprávy o konkurenceschopnosti Evropské unie.
„Prevence je něčím, co nikdo nezpochybňuje. Každý ví, že jen zdravý stát je silný stát, a že jen silný stát může být konkurenceschopný. A přesto jsem přesvědčen, že nejen Slovensko, ale většina států v Evropské unii a možná i na světě má stále problémy s tím, aby při přípravě svých rozpočtů dokázala investovat do prevence takové množství finančních prostředků, o jakém jsou všichni přesvědčení, že je nezbytné pro to, aby to přineslo efekt,“ řekl na úvod jedné z panelových diskusí konference slovenský ministr pro investice, digitalizaci a regionální rozvoj Richard Raši.
A hned vysvětlil, proč tomu tak je. „Investice do prevence je něco, co uděláte dnes, ale politický výsledek to přinese až tehdy, kdy už vás to nezastihne ve funkci,“ řekl. Proto když se schvaluje rozpočet, vždy se podle něj řeší akutní problémy. A přestože všichni politici vědí, že investice do prevence přinese silný a nezpochybnitelný efekt, je mimořádně obtížné vyčlenit na ni adekvátní množství prostředků.
S tím souhlasil stínový premiér Karel Havlíček z ANO, který připomněl, že třetina celosvětového růstu HDP ve 20. století nastala díky zdravější populaci a že se každá koruna, kterou dá stát do prevence, sedminásobně vrátí. „Myslím, že si každý intuitivně uvědomuje, že když dneska budeme dávat do prevence finanční zdroje, tak to vždycky vyjde levněji než případné náklady na budoucí zdravotní péči,“ řekl Havlíček, podle něhož je nesporné, že čím budeme mít jako stát zdravější populaci, tím budeme mít lepší HDP a vyrovnanější rozpočty. Za klíčové považuje i investice do sportu – a to nejen vrcholového, ale především do žákovského a amatérského – a zkrácení čekacích dob na vyšetření.
Prevence – jednoznačně premiérské téma
Raši na konferenci také kvitoval, že se od dříve běžně užívané politiky zákazů čím dál více v oblasti prevence přechází k politice snižování rizika (harm reduction). „Dnes už žijeme v době, kdy zákazy nic nevyřeší, což dokazují i zkušenosti z Velké Británie a mnohých dalších zemí. Pokud je jasné, že něčeho zákazem nedosáhneme, snažme se daného cíle dosáhnout nabízením alternativ nebo kampaněmi k tomu, abychom přecházeli od nejškodlivějších alternativ k těm méně škodlivým,“ míní slovenský ministr.
Podle Havlíčka by se ve vlastním zájmu měli prevenci věnovat určitě i podnikatelé a zaměstnavatelé. „V tom může samozřejmě sehrát významnou roli i stát. Například firmám umožnit nějaký daňový odpočet nebo zvýhodnění, pokud budou v prevenci podporovat své zaměstnance,“ řekl Havlíček a doplnil, že podle něj systém daňových odpočtů na zdroje perfektně funguje v oblasti inovací, kde ho jako ministr zaváděl. Stínový premiér na konferenci Ekonomika prevence také prozradil, že se hnutí ANO chystá do svého volebního programu k blížícím se parlamentním volbám zařadit právě i incentivy v oblasti zdravotnictví.
Karel Havlíček přitom označil prevenci za zcela klíčové politické téma, které si zasluhuje úzkou koordinaci z těch úplně nejvyšších politických pater. A to i s ohledem na to, do kolika oblastí a resortů zdravotní prevence spadá. „Je to určitě premiérské téma, což neříkám jenom z politického úhlu pohledu. Já bych řekl, že to je výsostně důležité téma pro nás pro všechny. Máme totiž tendenci prevenci stále podceňovat a spoléhat na léčbu, což má samozřejmě dvě negativní konotace – jednak to může být pro pacienty pozdě a za druhé to stojí celý systém neskutečné peníze,“ poznamenal Havlíček.
S tím, že zdravotní prevence výrazně přesahuje portfolio ministra zdravotnictví, jednoznačně souhlasí i Richard Raši. Významu prevence podle něj politici sice rozumí, je ale třeba přetavit myšlenky v činy. „Je jen na nás, politicích, abychom začali dělat to, o čem jsme přesvědčeni. Abychom dokázali překonat pohled intervencí, které jsou vázané na jeden politický cyklus. Abychom dokázali přenastavit své myšlení na to, že kde se nedá použít jako řešení zákaz, ať se použije snižování rizika. A abychom naše politická rozhodnutí činili na základě důkazů, a ne na základě pocitů. Pokud se nám to podaří, stane se investování do prevence něčím přirozeným,“ vyzval Raši.
Dívat se na rozpočty hospodářsky
Evropská populace stárne a evropské státy musí vynakládat více peněz na to, aby lidé byli fit. Včasná prevence se proto z ekonomického hlediska do budoucna jednoznačně vyplatí, uvedl na konferenci redaktor The Financial Times Andrew Bounds. A upozornil na to, že podle údajů OECD padesátníci dnes pracují méně, protože často trpí kritickými zdravotními problémy, ať už je to diabetes nebo rakovina. „A co se týče zdraví mladých lidí, ukázalo se že v Británii – a platí to i pro Evropu – je určitý počet malých lidí, kteří nejsou dostatečně zdraví. A tento počet výrazně vzrostl od roku 2008, kdy byla finanční krize, ať už to bylo v důsledku covidu, nebo právě finanční krize,“ varoval Bounds, který v této souvislosti lituje, že se oblastí prevence příliš nezabývá zpráva o konkurenceschopnosti Evropy, kterou zveřejnil italský expremiér a bývalý prezident Evropské centrální banky Mario Draghi.
Tuto zprávu komentoval v panelové diskusi také ekonom Francesco Moscone z Brunel University v Londýně a Ca’Foscari University v Benátkách. „Myslím si, že si všichni musíme tu zprávu přečíst a strávit ji. Je v ní spousta konkrétních důkazů, ale v zásadě jde o to, že ten dokument říká, že pokud chce Evropská unie zůstat na globální i regionální úrovni konkurenceschopná, musí udělat spoustu změn, od inovací až po radikální reformy. A není pochyb o tom, že v produktivitě Evropa zaostává, například ve srovnání s Čínou a USA,“ uvedl Moscone s tím, že řešením je obnovení evropské produktivity, posílení ekonomického růstu a eliminace výrazných nerovností mezi jednotlivými evropskými státy.
Moscone v souvislosti s prevencí kvitoval, že se Evropská komise zaměřuje na řadu směrnic, které souvisí se spotřebou tabáku a alkoholu. „Nyní je chvíle pro revizi v rámci Evropské unie. A myslím si, že jedním ze způsobů, jak se posunout vpřed, je právě snížit podíl všech těch možných rakovinných a kardiovaskulárních onemocnění, které souvisí s životním stylem a o kterých mluvíme tady na konferenci,“ řekl Moscone s tím, že je také zastáncem principů harm reduction.
O Draghiho zprávě se zmínili i oba vrcholní politici. Richard Raši doufá, že nepůjde jen o „zprávu pro zprávu“, ale to, co je pro členské státy akceptovatelné, se z ní skutečně vybere a povede to ke změnám. Karel Havlíček je, co se Draghiho zprávy týče, méně optimistický. „Já jsem skeptik, myslím si, že se jí EU moc inspirovat nebude. Ta zpráva je zdrcující a, popravdě řečeno, neříká nic úplně nového,“ poznamenal. A dodal: „Já nabádám k jedné věci, a to v podtextu Draghiho zprávy je: Nedívejme se na naše rozpočty účetně, dívejme se na ně hospodářsky. Každý, kdo kdy byl v nějaké organizaci, která se dívala dlouho dopředu, třeba ve firmách nebo jiných institucích, ví, že se nemůže dívat jenom z úhlu pohledu dvou let, ale třeba deseti nebo patnácti let.“
S takovým pohledem souhlasí z pohledu zdravotní pojišťovny i ředitel VZP Zdeněk Kabátek. „Zdravotní pojišťovny musí přemýšlet hospodářsky. Kdybychom se nedívali na nějaký desetiletý nebo patnáctiletý horizont, nemůžeme plnit cokoli, co plnit máme – tedy zajistit stabilní dostupnost zdravotních služeb pro naše klienty. A role prevence je zcela neoddiskutovatelná. Kromě toho, že máme bezesporu určité rezervy v oblastech struktury poskytovatelů a efektivity celého systému poskytovatelů zdravotních služeb, tak prevence je jednou z oblastí, kterou dnes můžeme aktivně řešit hospodářsky, to znamená s nějakou investicí do budoucna. Můžeme ji řešit s tím, že bude podmiňujícím faktorem pro to, že udržíme ve zdravotnictví stabilitu,“ řekl na konferenci Kabátek.
Na to, že je zdravotnictví sdílenou kompetencí mezi členskými státy a Evropskou unií, přičemž více pravomocí leží na členských státech a Evropská unie „tahá spíše za ten kratší konec provazu“, upozornil poslanec Evropského parlamentu Ondřej Krutílek (ODS). Přesto podle něj mohou evropské politiky prevencí výrazně pomoci evropskému zdravotnictví. „Pozitivní role, kterou může Evropská unie a potažmo Evropský parlament sehrát, spočívá především v tom, že bude umožňovat, aby se některé služby nebo věci, ze kterých může těžit celek, lépe rozšířily po EU,“ uvedl Krutílek a jako příklad jmenoval farmaceutický balíček a návrh European health data space.
Prevence šetří peníze nejen ve zdravotnictví, ale i v dalších resortech, upozornil na konferenci místopředseda představenstva slovenské Všeobecné zdravotní pojišťovny Matej Fekete. „Průměrný počet dní v pracovní neschopnosti na Slovensku je 46 dní. To je miliarda eur, které dokážeme ušetřit, pokud jako zdravotní pojišťovny budeme aktivně přistupovat k prevenci,“ řekl Fekete s tím, že lidé nebudou tak dlouho v pracovní neschopnosti a nebudou stát systém další peníze v rámci sociálního zabezpečení.
Jakub Němec
Poděkování za podporu konference patří Všeobecné zdravotní pojišťovně, Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra ČR, Všeobecné zdravotné poisťovně a společnostem Tiscali Media, ALK, Ewing, EUC, AKESO, Sprinx, Národní sportovní agentuře a sportovnímu klubu Dukla.
Bezpečnostní informační služba (BIS) žádá nepřetržitý on-line přístup k seznamům cestujících v letadlech. Důvodem je čas na analýzu a utajení údajů o zájmových osobách a jejich výskytu. Analýzy výběru letů pro sledování nemůže služba sdílet s jinými bezpečnostními sbory. Policie bude smět nově sledovat jen vybrané lety. BIS se na výběru bude spolupodílet a postup a důvody výběru musí zůstat tajné.
Bezpečnostní informační služba svůj požadavek vepsala jako zásadní připomínku k návrhu novele o Policii ČR. Podle novely budou muset s ohledem na rozsudek Soudního dvora EU nově policisté lety ke kontrole a sledování cestujících vybírat. U vybraných letů mohou uchovávat data o cestujících tři roky, ty nevybrané musí smazat.
BIS nyní žádá, aby jako „využívající orgán České republiky“, který se má podílet na výběru letů ke sledování, dostala k seznamům cestujících nepřetržitý přístup on-line: „Na výběru letů se mohou podílet využívající orgány České republiky, k tomuto účelu jim policie může poskytnout přístup k údajům jmenné evidence cestujících, a to nepřetržitým a dálkovým způsobem.“ Tato připomínka je podle služby zásadní.
Využívající orgány jsou všechny orgány, které seznamy cestujících v letadlech mohou využívat. Kromě BIS jsou to také Celní správa, Finanční analytický úřad, GIBS nebo Vojenská policie
Služba musí utajit, proč let vybrala
Podle Bezpečností informací služby je smyslem návrhu na dálkový nepřetržitý přístup k seznamům, aby zpravodajské služby získávaly informace včas. Proto musí mít on-line nepřetržitý přístup k potřebným údajům jmenné evidence cestujících. „Informace o případně rizikovém cestujícím je pro zpravodajské služby přínosná pouze tehdy, je-li dostatečná časová rezerva informace vyhodnotit a přijmout taková bezpečnostní opatření, která rizika spojená s přítomností zájmových osob na našem území eliminují,“ uvádí v odůvodnění návrhu BIS.
„Současně považujeme za vhodné uvést, že činnost zpravodajských služeb je ze své podstaty utajována. Utajení podléhají i údaje o zájmových osobách, o místech jejich výskytu, činnostech apod. Participace na výběru letů vyžaduje analýzu dat, a to i s využitím vlastních zdrojů zpravodajských služeb,“ vysvětluje služba.
Podle BIS „postupy těchto analýz nelze plošně sdílet s jinými bezpečnostními sbory“. „Proto jiný, než on-line způsob přístupu k údajům jmenné evidence cestujících, kdy zpravodajské služby samy vyhledají relevantní data pro analýzu, nepovažujeme za vhodný,“ uzavírá svoji připomínku BIS.
K návrhu novely nepředložily podobnou žádost další využívající orgány ani ministerstvo finanční či obrany.
O senátorské křeslo se v nedávných krajských a senátních volbách ucházel ve volebním obvodu Mladá Boleslav i poslanec a nyní už bývalý předseda sněmovního podvýboru pro dopravu a člen hospodářského a zahraničního výboru Ondřej Lochman (STAN). Ve volebním klání se mu podařilo uspět. V rozhovoru pro Ekonomický deník přibližuje, jaké plány má jako senátor a čeho by rád v horní komoře parlamentu dosáhl.
Po oznámení vítězství v senátních volbách jste uvedl, že budete senátorem pro celý region. Můžete to rozvést?
Mým cílem je být senátorem, který bude zastupovat zájmy celého regionu, tedy jak Mladoboleslavska, tak i Turnovska. Na Turnovsko se v minulosti bohužel často zapomínalo, a to bych rád změnil. Chci být parťákem starostů a spolků, pomáhat jim otevírat dveře v Praze a dotahovat projekty, které jsou pro region důležité. Nejde o to reprezentovat jen jedno město, ale skutečně pracovat pro všechny, kdo v našem obvodu žijí.
Máte už představu, čeho konkrétně byste jako senátor rád docílil?
Jednou z mých priorit bude určitě modernizace dopravní infrastruktury a lepší řešení dopravy v našem regionu, a to nejen na silnicích, ale i v železniční dopravě. Chci také podpořit stavbu nové porodnice v Mladé Boleslavi, která je pro náš region naprosto klíčová, a zajistit větší bezpečnost na silnicích, aby se do našich měst a obcí dostávalo méně těžkých nákladních vozů. Rád bych také podpořil projekty na udržení vody v krajině a další ekologická opatření, která přinesou dlouhodobé zlepšení kvality života.
Rád bych také podpořil projekty na udržení vody v krajině a další ekologická opatření, která přinesou dlouhodobé zlepšení kvality života. Můžete namítat, že to není práce senátora, ale pro mě je. Za náš region lobovat v Praze, aby se dařilo na ty stavby získat finance, aby přípravy staveb běžely rychleji, aby lidé byli co nejlépe se stavbami oznámení.
Ve volebním obvodu Mladá Boleslav jste získal v druhém kole 60,84 procenta hlasů, je to podle vás úspěch?
Je to pro mě obrovský úspěch a především velká čest. Získat 14 044 hlasů a dosáhnout 60,84 procenta je pro mě důkazem, že lidé v regionu věří v to, co dělám, a že vidí smysl v práci, kterou jsem dosud odvedl. Jsem nesmírně vděčný za každého voliče, který přišel k volbám, a beru to jako závazek dál naplno pro náš region pracovat.
Voleb se zúčastnilo 20,76 procenta voličů, účast bývá v senátních volbách tradičně spíše nižší, řada lidí v České republice považuje Senát za zbytečnou instituci, co by se mělo změnit, aby měl Senát lepší reputaci?
Bylo to o čtyři procenta více než naposledy, ale i tak je dvacet procent prostě málo. A proč? Má to dva hlavní důvody. Zaprvé, druhé kolo je po týdnu a nejsou rozneseny hlasovací lístky. Mnoho lidí ani neví, že druhé kolo je. Mnozí mi na ulici gratulovali a nevěděli, že mají jít po týdnu znovu k volbám. Zadruhé, když v životě o něco přicházíte, tak si vždy uvědomíte jakou to má cenu a začne vás to zajímat.
Podobné je to s rolí Senátu, který byl vytvořen jako ústavní pojistka. Tedy v případě vzestupu populistů a pokusech o demontáž demokratických institucí bude o Senát velký zájem jak mediálně tak u voleb, protože o část svobody nebudou lidé chtít přijít.
K reputaci Senátu. Zcela chápu, že když v našem obvodu nikdo šest let senátora neviděl a nic pro region neudělal, tak jsou lidé naštvaní. Místo pohodlného křesla je Senát příležitostí být hlasem svého regionu v Praze. Být moderátorem složitých témat v regionu. Být spojkou pro spolky a starosty se státními institucemi. Být politikem co předává zkušenosti a motivuje lidi k zájmu o veřejné dění. Být politikem co přenáší řešení problémů do legislativy. Rozhodně budu dělat maximum, aby lidi pochopili, že jejich zástupce v Senátu je jejich parťák a ne odložený politik na odpočinek.
Co pro to uděláte konkrétně?
Chci být aktivním senátorem, který je v neustálém kontaktu s lidmi. Nechci být jen v Praze, ale trávit co nejvíce času v regionu, mluvit s lidmi, naslouchat jejich potřebám a problémům. Práce v terénu je pro mě zásadní. Jen tak budu schopen co nejlépe zastupovat zájmy našeho regionu v Senátu a skutečně pracovat na tom, co je pro lidi důležité.
Proč podle vás není Senát v Česku příliš populární?
Tahle Sněmovna je populární? Když jsem byl rok starostou a poslancem, tak jsem pro mnohé v Mnichově Hradišti byl ten „náš starosta Ondra“, ale jak jsem vyjel za hranice katastru, tak jsem byl ten „poslanec v té špinavé politice“. Jinak jak jsem říkal, Senát je pojistkou a tu sice potřebujete každý den, ale nemyslíte na ni a nevidíte, že vás chrání.
Dosud jste působil jako předseda sněmovního podvýboru pro dopravu a člen hospodářského a zahraničního výboru, co bude dále?
Funkce ve Sněmovně jsem svým zvolením do Senátu automaticky pozbyl, zde hovoří zákon jasně. Moje pozornost se teď plně přesune na práci v Senátu a na to, co je potřeba řešit pro náš region. V něm mám zájem působit například ve výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který je svou agendou velmi blízko výboru hospodářskému, ve kterém jsem působil ve Sněmovně.
Tušíte, kdo vás ve výborech nahradí?
To rozhodnutí je na mých kolezích ve Sněmovně. Jsem si jistý, že to bude někdo, kdo bude pokračovat v již nastoleném směru a s potřebným odhodláním.
Na podzim padá listí, nikoli ceny energií na burzách. Začátek topné sezony zpravidla vedl k růstu cen elektrické energie a zemního plynu. Letos vývoj nabral opačný směr. Elektřina v základním pásmu na příští rok na německé burze EEX během září zlevnila o 10 procent na 87 eur/MWh, zemní plyn na rok 2025 spadl o šest procent na 40 eur/MWh. Tento vývoj by se mohl pozitivně promítnout i do cen, které platí české firmy a domácnosti.
Příznivý vývoj na energetických burzách souvisí s rostoucí produkcí francouzských jaderných elektráren, které se vracejí do provozu po odstávkách a kontrolách, ale také s vysokým využitím kapacity větrných elektráren. Oba vlivy vedly k poklesu výroby v plynových elektrárnách i snížení celkové spotřeby zemního plynu. Plynové zásobníky v zemích EU jsou naplněné z více než 94 procent, takže zimní sezonu by Evropa měla zvládnout bez problému.
Energetický konzultant Jiří Gavor navíc upozornil, že podle posledních informací se zřejmě podaří dojednat prodloužení dovozu ruského plynu do střední Evropy přes území Ukrajiny. Tyto dodávky v objemu zhruba 37 milionů m3 (400 GWh) denně směřují hlavně na Slovensko a do Rakouska, přebytky z těchto trhů následně obchodníci přeprodávají do Česka. Potrubí vedoucí přes jižní Rusko a Ukrajinu by navíc do budoucna mohlo sloužit i k exportu ázerbájdžánského plynu.
Vedoucí tradingu společnosti Tedom energie Jakub Suchý doplnil, že letošní vývoj na burzách je netypický. Ceny elektřiny a plynu rostly v létě, teď na podzim dochází ke korekci. „Nakonec se sešly tři faktory, kterým bych to bezprostředně přičítal. Zaprvé, Saudská Arábie oznámila plán zvýšit těžbu ropy. Těží ji levněji než USA, které získávají ropu z břidlice a se kterými Saúdská Arábie na trhu tradičně soupeří. Zadruhé, nízký růst čínské ekonomiky má za následek také nízkou poptávku po energiích. U takto velké země to má celosvětový dopad. K tomu všemu jsou plynové zásobníky naplněné na 80 procent už od července,“ zmínil Jakub Suchý.
Poklidnou atmosféru na trhu kazí pouze rostoucí napětí na Blízkém východě. To je považováno za hlavní důvod, proč v posledních dvou týdnech plyn na evropských burzách mírně zdražil. Například na nizozemské burze TTF roční kontrakt 2025 vzrostl od poloviny září z 36 na zhruba 38 eur/MWh. Podobný růst nastal také u kontraktu s dodávkou v listopadu letošního roku.
Co z toho vyplývá pro české domácnosti a podniky? Expert na energetiku Jiří Gavor doporučuje neuzavírat dlouhodobé fixace a zůstat raději u běžných smluv na dobu neurčitou. Příznivý vývoj na energetických burzách by se totiž měl v nejbližších týdnech promítnout i do ceníků pro koncové zákazníky.
Odvážnější zákazníci mohou zkusit spotové ceníky, případně ceny s krátkou měsíční fixací. Na ně se specializuje třeba výše zmíněná firma Tedom energie. Tradiční růst cen na počátku topné sezóny se tentokrát nedostavil. Cena tarifu Jistota na měsíc od Tedomu tak v listopadu oproti října vzrostla v případě elektřiny jen o 40 korun (na 3022 korun/MWh bez DPH) a u plynu dokonce klesla o 24 korun (na 1455 korun/MWh).
Ještě výhodnější mohou být spotové ceníky, které jsou odvozeny od aktuální ceny na krátkodobém trhu s elektřinou. Ten bývá často „zaplaven“ přebytky z výroby solárních a větrných elektráren a ceny zde padají k nule, někdy až do záporných hodnot. Naopak v době, kdy se potká nízká výroba obnovitelných zdrojů s vysokou spotřebou, zde ceny šplhají do stovek eur za megawatthodinu.
Podle analýzy společnosti Delta Green se spotové tarify vyplatí, letos s nimi mohli zákazníci snížit své náklady za „tržní“ část ceny elektřiny až o 52 procent oproti základním ceníkům trojice největších dodavatelů. Nejsou však dostupné pro každého. Podmínkou je mít doma moderní průběhový elektroměr, ten však má zatím jen malé procento spotřebitelů. Distribuční společnosti mají za úkol nainstalovat chytré měřiče spotřeby u všech zákazníků se spotřebou nad 6 MWh za rok, a to do poloviny roku 2027.
Návrh státního rozpočtu na rok 2025, který počítá s deficitem ve výši 241 miliard korun, stojí na nereálných předpokladech. Zatímco příjmy jsou uměle navýšeny o 15 miliard korun, na výdajové straně rozpočtu ministerstvo financí „zapomnělo“ na zhruba 30 miliard korun. Takto kriticky hodnotí vládou schválený návrh rozpočtu na příští rok Národní rozpočtová rada (NRR) vedená ekonomem Mojmírem Hamplem.
K tomu lze ještě přičíst makroekonomická rizika, která ohrožují růst české ekonomiky předpokládaný ministerstvem financí. „Naplnění makroekonomické predikce je však dle NRR ohroženo opakovaným zhoršováním ekonomické kondice našeho hlavního obchodního partnera – Německa, jakož i geopolitickými nejistotami. Dosavadní rizika se tedy kumulují pro rozpočet na nepříznivé straně,“ uvedla NRR ve vyjádření k rozpočtu, které zveřejnila na svém webu.
Největší dopad na straně výdajů zřejmě bude mít financování obnovitelných či podporovaných zdrojů energie. Ministerstva financí vedené Zbyňkem Stanjurou (ODS) na tyto provozní dotace vyhradilo v rozpočtu pouhých 8,5 miliardy korun, i když reálné náklady nejspíš přesáhnou 30 miliard korun. Jedná se o kauzu, na kterou Ekonomický deník v minulých dnech upozornil.
„Na straně výdajů NRR nerozumí nesouladu ve vládou schváleném návrhu státního rozpočtu na rok 2025 a zatím neschváleného návrhu ministerstva průmyslu a obchodu na krytí dotací na obnovitelné zdroje energie. Z dosud předložených materiálů a veřejných vyjádření představitelů vlády vyplývá, že redukce požadované částky na rozpočtovaných 8,5 mld. Kč si nejspíše vyžádá změnu legislativy. NRR však upozorňuje, že návrh rozpočtu by měl zohledňovat aktuálně platnou legislativu a nemá být založen na možných scénářích, jejichž konkrétní podoba v době sestavování rozpočtu není známá,“ uvedl tým vedený Mojmírem Hamplem.
Povolenky, dividendy, důchody
Za problematické NRR považuje příjmy z prodeje emisních povolenek, které ministerstvo financí odhadlo na 30 miliard korun. Tato částka nebere dle NRR v potaz stažení emisních povolenek do rezervy tržní stability, ani pokles ceny emisních povolenek během letošního roku. „K naplnění příjmů uvedených v návrhu ve státním rozpočtu pro rok 2025 by tak průměrná cena emisní povolenky musela být zhruba 104 eur, což je vzhledem k historickému vývoji i k současné úrovni ceny emisní povolenky krajně nepravděpodobné až nerealistické,“ varuje NRR a dodává, že příjem státu je nadhodnocený o zhruba 10 miliard korun.
NRR má výhrady i k očekávanému nárůstu příjmů z odvodů organizací pod kontrolou státu, mezi něž patří ČEPS, Čepro nebo Lesy České republiky, o 8 miliard korun. „Jeví se jako nepravděpodobné, že by letošní zisk těchto organizací dosáhl výše předpokládaných odvodů,“ uvádí k tomu rozpočtová rada. Pokud by si stát nechal vyplatit takzvanou superdividendu, nebude ji možné podle pravidel Evropské unie započítat do běžných příjmů státního rozpočtu.
Výhrady má NRR také k objemu prostředků v kapitole Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na platy nepedagogických pracovníků. Další nesoulad rozpočtu s realitou Hamplův tým nalezl v důchodovém pojištění. Aktuální propočty NRR naznačují, že objem letos vyplacených prostředků na důchody bude o 5 až 7 miliard korun vyšší než předpokládá rozpočet.
Nerespektování principu reálnosti a úplnosti
„Na základě výše uvedeného NRR konstatuje, že návrh rozpočtu nerespektuje v některých položkách principy reálnosti a úplnosti. To má negativní dopady na kvalitu rozpočtového procesu, transparentnost a srozumitelnost veřejných financí a zejména pak na pravděpodobnost dodržení zákonem stanoveného limitu strukturálního salda, který je ze zákona hlavním indikátorem zdraví veřejných financí,“ dodává NRR na závěr.
Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti. Předsedou rady je Mojmír Hampl, který od března 2008 do listopadu 2018 zastával funkci viceguvernéra České národní banky. Dalšími členy rady jsou ekonomové Petr Musil a Jan Pavel s praxí hlavně z akademické sféry.
Na českých silnicích by měla v příštím roce začít fungovat samostatná Inspekce silniční dopravy (INSID). Její vznik, který řeší novela zákona o silniční dopravě, ve středu schválila vláda. Norma zároveň zavádí takzvanou poptávkovou dopravu. Silniční inspekce vznikne transformací Centra služeb pro silniční dopravu 1. července 2025 a částečně převezme pravomoci policie. „Jde o to, abychom dostali z českých silnic a dálnic přetížené kamiony, které nadměrně ničí silniční infrastrukturu,“ uvedl k tomu ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Dodal, že půjde o zefektivnění kontrol.
Norma nyní podle Kupky zamíří do Poslanecké sněmovny. Zaměstnanci inspekce budou moci samostatně kontrolovat nákladní vozidla a autobusy, prověřovat jejich technický stav, a to zda nejsou automobily přetížené nebo měřit emise. Mohou ale také udělovat sankce a zabránit řidičům v další jízdě. Kontroloři budou mít pravomoc používat modré majáky k odklánění vozidel a jejich zastavení. V případě, že zjistí při kontrolách nedostatky, budou moci ukládat pokuty příkazem přímo na místě a vybírat kauce či odebrat doklady anebo SPZ. Podle Kupky jde o podobný model, jaký mají v Německu nebo Polsku.
Silniční inspekce se zaměří také na dodržování povinných přestávek a odpočinků řidičů kamionů a na podvody s tachografy. Kontroloři budou podle resortu dopravy sledovat také přepravu nebezpečných věcí a materiálu anebo používání zařízení zabraňující přimíchávání AdBlue do motorové nafty.
Kontroly těchto povinností v současnosti spadají pod Centrum služeb pro silniční dopravu, které ale pro to nemá potřebné pravomoci a musí při nich spolupracovat s Policií České republiky nebo Celní správou České republiky.
Součástí silniční inspekce bude podle ministerstva dopravy celkem 22 mobilních jednotek, každá se dvěma odborníky. Vzniknou také dvě nové jednotky zaměřené na kontrolu emisí a další dvě speciální jednotky s takzvanou mobilní STK, které budou přímo v provozu kontrolovat technický stav vozidel.
Doprava na zavolání
Novela zákona o silniční dopravě počítá také se vznikem nového druhu veřejné dopravy, takzvané poptávkové dopravy. Obce a kraje budou moci podle ministerstva dopravy díky ní zajišťovat cílené dopravní služby.
Přeprava bude probíhat na základě objednávek, a to jak mezi běžnými zastávkami, tak mezi předem určenými nástupními místy. Využívána budou vozidla od osobních až po autobusy a licence bude vydávána pro určitou územní oblast, nikoliv trasu. Některé z krajů už tento typ dopravy začaly testovat, jak už Ekonomický deník informoval. Zájem mají o poptávkovou dopravu například Pardubický a Středočeský kraj.
Podle resortu dopravy poptávková doprava umožní jak ekonomické, tak velmi účelné zajištění dopravní obslužnosti. Zároveň se tím vytváří prostor pro vznik nových objednávkových aplikací.
Vláda ve středu zároveň schválila návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na rok 2025. Na pokračování výstavby nových dálnic a silnic I. tříd, modernizaci železnic a na zajištění oprav a běžné údržby má jít v příštím roce 160,3 miliardy korun.
Přímo na investice má směřovat 110,4 miliardy korun. Zbylých 49,9 miliardy korun je určeno na opravy, údržbu a provozování dopravní infrastruktury a na provozní činnosti investorských organizací. „Ze schválené částky směřuje historicky nejvíce finančních prostředků, a to 80,7 miliardy korun, do rozpočtu Ředitelství silnic a dálnic. Správa železnic získá 62,7 miliardy korun,“ informovalo ministerstvo dopravy.
Ministr dopravy Martin Kupka na svém facebookovém profilu k návrhu rozpočtu SFDI uvedl, že tento tento proinvestiční příslib znamená kromě posílení ekonomiky také splacení historického dluhu České republiky v oblasti dopravní infrastruktury. Podle opozičních poslanců je přesto takto nastavený rozpočet nedostatečný.
Podstatnou částí rozpočtu SFDI je zapojení evropských financí a jeho návrh pracuje s možností dalšího využití dluhového financování dopravní infrastruktury ze zdrojů Evropské investiční banky (EIB), a to nad rámec současných půjček, které se v současnosti řeší prostřednictvím ministerstva financí. Jak už Ekonomický deník informoval, rozpočet SFDI naopak pro příští rok nepočítá se čtyřmi miliardami korun určenými na financování silnic II. a III. třídy, které jsou v samostatné působnosti krajů.
Česká společnost Greenbuddies, nabízející výstavbu fotovoltaických elektráren takzvaně na klíč, pokračuje v expanzi na švédském trhu. Zahájila zde výstavbu jednoho z největších solárních parků v zemi. Projekt Botein s výkonem 64 megawattů bude více než jedenapůlkrát větší než dosud největší česká fotovoltaická elektrárna u Ralska, upozornili Greenbuddies v tiskové zprávě pro média.
Elektrárna v obci Hallstavik, která se nachází sto kilometrů od hlavního města Stockholmu, bude mít rozlohu 88 hektarů. To odpovídá ploše 101 fotbalových hřišť. Po dokončení by měla ročně vyprodukovat přibližně 63 gigawatthodin elektřiny, což ve Švédsku odpovídá průměrné roční spotřebě elektřiny více než 12 600 domů. Investiční náklady projektu dosahují přibližně 640 milionů korun. Dokončení a zprovoznění parku se očekává v příštích měsících.
Po zprovoznění se bude jednat o jeden z největších solárních parků ve Švédsku. „Švédsko je pro nás společně s Německem největším zahraničním trhem. Doposud jsme ve Švédsku realizovali nebo realizujeme devatenáct projektů solárních elektráren o celkovém výkonu 138 MW. Velké solární elektrárny instalujeme i na dalších šestnácti evropských trzích, včetně toho domácího v České republice,“ uvedl Aleš Spáčil, spolumajitel firmy Greenbuddies.
Švédsko se profiluje jako mezinárodní lídr v oblasti zelené energetiky. Téměř dvě třetiny konečné spotřeby energie tam pochází právě z obnovitelných zdrojů energie, což výrazně převyšuje současný průměr Evropské unie, který dosahuje 23 %. Největší podíl zaujímají vodní elektrárny (42,4 %) a větrné elektrárny (22 %). Solární energie zatím zaostává, na celkové výrobě elektřiny v zemi má zhruba jednoprocentní podíl.
Vznik společnosti Greenbuddies se datuje do roku 2017, kdy ji založili Aleš Spáčil a Ondřej Vodsloň. Za sedm let existence firma instalovala již více než 1000 MW fotovoltaického výkonu, a to v osmnácti zemích Evropské unie. V roce 2023 skupina vykázala provozní zisk před zdaněním 100 milionů korun, obrat skupiny vzrostl na 778 milionů korun.
Stát chce zrušit institut vracení daně z přidané hodnoty zdravotně postiženým při pořízení osobního automobilu. Vracení daně je neslučitelné s úpravou EU. Od začátku jde o sociální dávku. Kromě toho zvýhodňuje vozy z dovozu. Stát má nahradit vratku od finančního úřadu stotisícovými podporami v gesci Úřadu práce. V novele zákona o DPH to doporučuje také rozpočtový výbor.
Vyplývá to z návrhu novely zákona o dani z přidané hodnoty, jak je projednáván ve sněmovně.
Novela by měla platit až od roku 2025. „Pokud byl úřadem práce před účinnosti tohoto návrhu zákona (do konce roku 2024) přiznán osobě se zdravotním postižením příspěvek na motorové vozidlo, může osoba se zdravotním postižením uplatnit nárok na vrácení daně podle § 85 zákona o dani z přidané hodnoty ve znění roku 2024,“ uvádí k tomu důvodová zpráva.
Podle důvodové zprávy je současný institut vracení DPH postiženým bez opory v právu Evropské unie, je dokonce v rozporu s unijním právem. Proto je nutné ho zrušit. Jde o sociální dávku a takto by s ní mělo být nakládáno. Vláda si zrušení vytkla jako jeden z cílů ve svém Programovém prohlášení v kapitole Zdravé finance. Jde o nesystémovou daňovou výjimku.
V zákoně bylo vracení DPH s vědomím neslučitelnosti s EU
Do českého zákona o DPH se vracení daně postiženým při získání auta dostalo v roce 2000. Vyžádalo si to tehdy ministerstvo práce a sociálních věcí proto, že tehdejší právní úprava „umožňovala osvobození od cla a daně u dovezených upravených osobních automobilů, ale neumožňovala osvobození nebo neuplatnění daně u osobních automobilů pro postižené osoby, vyrobených v tuzemsku“. Toto ustanovení zákona o DPH zvýhodňovalo dovážená vozidla, uvádí důvodová zpráva.
Podle důvodové zprávy na tento stav upozorňuje ministerstvo financí už od vzniku institutu. Jde o speciální opatření v rozporu s unijním právem. „Směrnice o dani z přidané hodnoty nepřiznává osobám se zdravotním postižením žádný speciální nárok na vrácení této daně,“ uvádí důvodová práva. Z titulu mezinárodních smluv musí ČR vracet DPH jen diplomatům, mezinárodním organizacím nebo ozbrojeným silám cizích států. Zdravotní nebo sociální důvody mezi nimi nejsou.
Vracení daně zdravotně postiženým bylo podle důvodové zprávy převzato do zákona o DPH s vědomím, že úprava není slučitelná s unijním právem.
O vratce rozhoduje Úřad práce, DPH se stejně odvede do EU
Kromě toho je v současnosti vracení DPH postiženým součástí daňového zákona a vratku nyní vyplácejí úředníci finančních úřadů kvůli rychlé kontrole faktur. Smysl a věcné podmínky institutu však spadají do gesce ministerstva práce a sociálních věcí. Na tomto ministerstvu také existuje zvláštní dávka státní sociální podpory.
„Fakticky se tak jedná o určitý druh dávky, přičemž vracení daně je navázáno na příspěvek na zvláštní pomůcku na pořízení motorového vozidla podle zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a je doplňkem této dávky,“ uvádí dále důvodová zpráva.
Vrácení daně z přidané hodnoty je tudíž navázáno na rozhodnutí Úřadu práce o poskytnutí tohoto příspěvku. „Částka vrácené daně z přidané hodnoty se povinně připočítává zpět k celkové hodnotě daně z přidané hodnoty za Českou republiku, ze které se následně odvádí platba do společného rozpočtu Evropské unie, neboť takové vracení daně směrnice o dani z přidané hodnoty neumožňuje, a to ani z důvodů sociálních či zdravotních,“ popisuje důvodová zpráva složitost zákona.
Jde o sto milionů, které budou převedeny na MPSV
Pokud poslanci hlasováním institut zruší, bude vracení daně nahrazeno dávkou v působnosti ministerstva práce a sociálních věcí respektive Úřadu práce. „Tudíž nedochází ke komplexnímu zrušení podpory při nákupu motorových vozidel u osob se zdravotním postižením,“ uvádí důvodová zpráva. Peníze budou převedeny z financí na MPSV.
„Zrušení institutu vracení daně osobám se zdravotním postižením Zrušení tohoto institutu bude mít pozitivní dopad na inkaso daně z přidané hodnoty v odhadované výši 0,1 mld. Kč ročně na úrovni veřejných rozpočtů. Pokud by bylo zrušení vracení daně osobám se zdravotním postižením kompenzováno na straně dávek v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí, kterému bude daná částka alokována do kapitoly 313 – MPSV.“ Stojí v důvodové zprávě.
Nové částky v zákoně o dávkách zdravotně postiženým
V tomto duchu už byly předloženy pozměňovací návrhy, které se staly součástí usnesení rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny. Jde o novelu zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením.
Předkladatelé v ní konkrétně uvádějí podmínky a vyčíslují podle nich výši dávky – příspěvku na pořízení motorového vozidla. Nejnižší příspěvek činí 185 000 korun, zatímco ten nejvyšší dosahuje částky 285 000 korun.
Irena Válová
Článek původně vyšel na zpravodajském portálu Česká justice, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network s.r.o.
Uhelný sektor v Polsku se dostává do vážné krize. Těžařská skupina JSW, což je největší producent koksovatelného černého uhlí v Evropské unii, uzavřela letošní první pololetí se ztrátou 6,06 miliardy zlotých (35,7 miliardy korun). Jedná se o dopad zaúčtování poklesu hodnoty dlouhodobých aktiv společnosti v oboru těžby uhlí a výroby koksu. Do potíží se dostávají i další firmy z uhelného sektoru.
Jak upozornil polský zpravodajský web Business Insider, ještě v prvním pololetí letošního roku měla JSW zisk ve výši 2,05 miliardy zlotých. Tržby meziročně klesly 8,6 miliardy na 6,18 miliardy zlotých (36,5 miliardy korun). Skupinu JSW tíží jak pokles těžby uhlí, tak i snižování prodejní ceny tohoto paliva. Dalším problémem je nárůst nákladů, zejména nákladů na zaměstnance; ty stouply o více než 60 procent jen za poslední dva roky. Pozici firmy podkopává také posilování zlotého vůči euru a dolaru.
Černouhelné doly JSW vyprodukovaly v prvním pololetí 6 milionů tun černého uhlí a 1,56 milionu tun koksu. V obou případech se jedná o zhruba 10procentní pokles. Aby těch problémů nebylo málo, tak průměrná prodejní cena koksovatelného uhlí klesla o 10,7 procenta jen mezi prvním a druhým čtvrtletím letošního roku. Společnost přežívá díky čerpání peněz z rezervního fondu, ve kterém ke konci června držela 5,8 miliardy zlotých.
Zpravodajský web wnp.pl k tomu dnes dodal, že vedení tří odborových organizací působících ve společnosti Jastrzębska Spółka Węglowa (JSW) si vyžádalo schůzku s náměstkem ministra státních aktiv Robertem Kropiwnickým. Chtějí s ním řešit dlouhodobý pokles produkce a nezájem o rozvoj moderních technik těžby a zpracování uhlí ze strany managementu. Terčem kritiky za nečinnost a neschopnost je hlavně předseda představenstva JSW Ryszard Janta.
Příběh dolu Silesia
Případ JSW není výjimečný. Společnost Bumech kotovaná na hlavním trhu varšavské burzy zaznamenala v pololetí pokles tržeb o 6 procent na 284,6 milionu zlotých. Navzdory snížení provozních nákladů vykázal Bumech za první polovinu roku ztrátu 55,8 milionu zlotých (330 mil. Kč). Bumech se zaměřuje na těžbu energetického černého uhlí, jehož cena na evropském trhu meziročně klesla o 19 procent.
Bumech těží černé uhlí v dole Silesia poblíž města Bielsko-Biela. Ten je pozoruhodný i z českého pohledu. Původní vlastník – Kompania Weglowa – zde ukončil těžbu a důl v prosinci 2010 prodal Energetickému a průmyslovému holdingu (EPH). Český investor zde obnovil produkci uhlí v dubnu roku 2012. Také za éry EPH býval důl ztrátový, proto jej Křetínského holding prodal v několika etapách polské společnosti Bumech. Zbývající 39procentní podíl odprodal v prosinci 2020.
Pád výrobce kotlů
Krize se přelévá také do oborů, které s těžbou uhlí úzce souvisí. Průmyslová skupina Rafako, která vyrábí kotle pro uhelné elektrárny a další technologie pro uhelnou energetiku, vyhlásila na konci bankrot. Jen v první polovině letošního roku Rafako vytvořilo konsolidovanou ztrátu ve výši 348 milionů zlotých (přes 2 miliardy korun). Ve ztrátě byla tato společnost od počátku desetiletí s výjimkou roku 2022.
Tržby z prodeje klesly o 66 procent. Rafako tíží nedostatek nových zakázek a čelí také žalobám ze strany energetické skupiny Tauron, která si stěžuje na „zfušování“ nové uhelné elektrárny Jaworzno o výkonu 910 MW. Jak dále uvedl zpravodajský web wnp.pl, Rafako tíží závazky vůči věřitelům v objemu téměř 1,2 miliardy zlotých (7 mld. Kč). Oddlužení je podmínkou pro následný prodej firmy strategickému investorovi, najde-li se nějaký.
Rafako přitom ještě před pár lety bylo hlavním pilířem polského energetického strojírenství. Více než 80 procent kotlů v polských uhelných elektrárnách navrhlo a vyrobilo pravě Rafako. Vedle toho je podnik se sídlem v Ratiboři (Racibórz) v Horním Slezsku dodavatelem ekologických technologií, jako jsou zařízení na odsiřování a denitrifikaci spalin. S akciemi Rafaka se obchoduje na varšavské burze, kurz akcií se v posledních týdnech zhroutil.