INZERCE

Úvod Blog Strana 28

Napojení severního Rokycanska na dálnici D5 se prodraží o desítky milionů

Stavba napojení severního Rokycanska na dálnici D5 bude dražší, než se původně předpokládalo. Správa a údržba silnic Plzeňského kraje (SÚSPK) připojila k původní smlouvě s dodavatelem, společností Roadfin Stavby, dodatek. Celková smluvní cena 360 milionů korun s DPH se tak navýší o 48 milionů korun, tentokrát bez DPH. Došlo mimo jiné ke změně rozsahu stavebních prací. Dodatek kontraktu Správa a údržba silnic zveřejnila koncem října na portálu Registr smluv.

Z dokumentace vyplývá, že změny rozsahu poskytnutých stavebních prací, dodávek a služeb se týkají například vyššího množství ornice na stavbě, nutnosti rozsáhlejšího frézování či změn úpravy podloží a konstrukčních vrstev. Do dodatku se promítly jak „vícepráce“ v hodnotě 75,5 milionu korun bez DPH, tak i „méněpráce“ v hodnotě 27,5 milionu korun bez DPH.

Komunikace o délce 5,3 kilometru je jedním z nejvýznamnějších chystaných silničních infrastrukturních projektů v Plzeňském kraji. Podle Správy a údržby silnic Plzeňského kraje umožní přímé napojení severního Rokycanska na silniční a dálniční systém Plzeňské aglomerace a síť transevropské dopravní sítě (TEN-T).

Jejím cílem je mimo jiné odvedení tranzitní dopravy z Rokycan, Oseku a Litohlav. Výstavba komunikace, která by měla být dokončená v příštím roce, má být spolufinancována z Evropských fondů, konkrétně výzvy číslo 22 programu IROP.

V rámci napojení severního Rokycanska na dálnici D5 dojde k přeložce silnice II. třídy II/232. Začátek stavby je navržen v místě napojení větve mimoúrovňové křižovatky na silnici II/183 u dálnice D5, dále trasa pokračuje severojižním směrem nezastavěným územím na orné půdě přes pět katastrálních území, a to Rokycany, Litohlavy, Osek u Rokycan a obce Vitinku a Březina.

Veřejná zakázka na stavební práce byla původně vypsaná s předpokládanou hodnotou 490,8 milionu korun bez DPH. Společnost Roadfin Stavby z Vejprnic u Plzně nabídla podle agentury ČTK z osmi uchazečů nejlepší cenu, a to na úrovni 61 procent. Podle jednatele Václava Kotěšovce, který bere zakázku jako významnou referenci, stlačili projekční cenu všichni soutěžitelé a nabídky se příliš nelišily. „Všichni jsme navrhli neodvážet a nepřivážet kámen a použít stávající zeminu na budované trase. Na zemních pracích se tak dá ušetřit skoro 100 milionů,“ řekl již dříve ČTK. Správa a údržba silnic Plzeňského kraje s firmou uzavřela smlouvu 13. září 2023.

Podle tiskové agentury by měla silnice v budoucnu pokračovat obchvatem Březiny. Projektant Miroslav Jaroš zmínil, že by bylo výborné prodloužení o dalších osm kilometrů až na křižovatku u Němčovic, což je také zaneseno v regionálním akčním plánu kraje. Zatím ale k přípravě nedošlo.

(teč)

Test dopadl dobře. Čtvrtý blok jaderné elektrárny Mochovce těsní

Společnost Slovenské elektrárne otestovala funkčnost aktivního a pasivního nouzového systému – chlazení aktivní zóny – čtvrtého bloku elektrárny Mochovce, který je posledním jaderným blokem ve výstavbě na Slovensku. Sousední země je tak o krok blíže ke spuštění dalšího jaderného bloku.

V rámci testu pasivních bezpečnostních systémů testoval největší výrobce elektrické energie na Slovensku správnost instalace potrubních tras od hydroakumulátorů až po reaktor v Mochovcích.

Cílem testu bylo ověřit, že voda (chladivo) proudí do reaktorové nádoby správným způsobem, ve správný čas a ve správném objemu v případě poklesu tlaku v reaktoru.

„Testy potvrdily, že nouzové systémy čtvrtého bloku jsou funkční a zajistí bezpečnost v případě mimořádných událostí,“ uvedl zástupce ředitele projektu a ředitel kompletace a uvádění do provozu systémů Mochovce 3 a 4 (MO34) Martin Mráz.

Ověřili funkčnost hydroakumulátorů

Jak je vidět na videu, přiloženém k tiskové zprávě, společnost Slovenské elektrárne v rámci testu systémů pasivní bezpečnosti testovala postupné nalévání demineralizované vody ze čtyř tlakových nádob hydroakumulátorů do reaktoru.

Po otevření uzavírací armatury na nádržích hydroakumulátorů se demineralizovaná voda vylila do reaktoru a uvolnila dusík, kterým jsou nádrže natlakovány.

Reaktorový sál byl v průběhu testu uzavřen. Pracovníci továrního hasičského sboru zkontrolovali koncentraci dusíku a prodyšnost prostředí a umožnili opětovné otevření reaktorového sálu. V reálné situaci nedochází k úniku dusíku, používá se plovákový ventil.

Práce na 3, bloku jaderné elektrárny Mochovce. Foto: Škoda JS

Elektrárny jsou chráněny více systémy

Jaderné elektrárny typu VVER-400 jsou vybaveny několika havarijními systémy:

Chlazení aktivní zóny reaktoru: Zajišťuje chlazení reaktoru v případě ztráty chladiva. Dělí se na aktivní (vysokotlaké a nízkotlaké) a pasivní (hydroakumulátory).

Snížení tlaku v hermetické zóně: Udržuje tlak pod kontrolou i v případě netěsností. Dělí se na aktivní (sprcha) a pasivní (vakuová barbotáž).

„Společnost Slovenské elektrárne tyto systémy na Slovensku za 200 reaktorových let nepoužila ani jednou, což vypovídá o bezpečnosti a kvalitě našich zařízení a práci našich zaměstnanců,“ dodal Tibor Zöld z Technologické podpory dostavby a uvedení do provozu systémů MO34.

Designová evoluce

Čtyři bloky Jaderné elektrárny Mochovce s tlakovodními reaktory typu VVER 440/V-213 se nacházejí na jihu Slovenska, mezi Nitrou a Levicemi.

První blok elektrárny dodává elektrickou energii do sítě od léta 1998, druhý blok od konce roku 1999.

V roce 2008 byl hrubý výkon každého bloku zvýšen ze 440 na 470 MW.

V letech 2020 a 2021 byl elektrický výkon druhého a následně i prvního bloku zvýšen na 500 MW výměnou a úpravou komponent sekundárního okruhu.

V květnu 2021 byla dokončena stavba třetího bloku jaderné elektrárny Mochovce a Jaderný úřad SR vydal prvoinstanční povolení ke spuštění tohoto bloku. Následně došlo k odvolání rakouské protiatomové organizace GLOBAL 2000 proti tomuto rozhodnutí. V srpnu 2022 vydal Jaderný úřad SR pravomocné povolení ke spuštění. V září téhož roku byl reaktor třetího bloku zavezen palivem a začal proces jeho fyzikálního spouštění. V lednu 2023 byla zahájena fáze energetického spouštění bloku, ve kterém je nový blok testován podle pevně stanoveného harmonogramu s postupným zvyšováním výkonu dodávaného do sítě. V říjnu 2023 došlo k úspěšnému ukončení všech požadovaných zkoušek, a třetí blok začal dodávat elektřinu do sítě na 100% svého výkonu.

Nový jaderný blok v Mochovcích má instalovaný výkon 471 megawattů (v budoucnu až 535 MWe), což pokrývá přibližně 13 procent celkové spotřeby elektřiny na Slovensku. Z hlediska výroby elektřiny se Slovensko spuštěním třetího bloku JE Mochovce stalo energeticky soběstačným.

Životnost nového bloku je plánována nejméně na 60 let. Výstavba čtvrtého bloku finišuje, do provozu by měl být uveden v roce 2025.

Mochovské bloky prošly designovou evolucí s množstvím vylepšení, které posoudili a odsouhlasili domácí i zahraniční experti a splňují všechny mezinárodní standardy jaderné bezpečnosti.

(nik)

Ministerstvo obrany podepsalo smlouvu na nákup dvou brazilských transportních letounů Embraer C-390

Ministerstvo obrany v pátek podepsalo smlouvu na nákup dvou víceúčelových dopravních letounů Embraer C-390 Millennium. Tyto dva letouny ve standardu NATO posílí operační schopnosti českého letectva. Letouny jsou schopny plnit širokou škálu úkolů, jako jsou taktická přeprava vojenského personálu, vozidel a vybavení, zdravotnická evakuace, hašení požárů, ale i doplňování paliva ve vzduchu.

Nákup strojů začátkem října schválila vláda. Smlouvu za českou stranu v pátek podepsal vrchní ředitel sekce vyzbrojování a akvizic MO Lubor Koudelka a za společnost Embraer obchodní ředitel Marcio Eduardo Regis Monteiro a marketingový ředitel Rubens de Figueiredo Mauad. Celková cena zakázky včetně doplňkového vybavení umožňující hašení požárů nebo evakuaci zraněných je 11,3 miliardy korun bez DPH.

„Minulost i současnost nám jasně ukazuje, že armáda potřebuje mít schopnost přepravy osob a těžšího nákladu i na delší vzdálenosti. Evakuace z Afghánistánu či Súdánu jsou toho jasným důkazem. Jsem proto velmi ráda, že se nám podařilo pořídit našim Vzdušným silám letouny, které jsou schopny tyto úkoly plnit,“ uvedla k nákupu ministryně obrany Jana Černochová.

Podle vyjádření brazilské společnosti Embraer tato zakázka bude mít pozitivní dopad na český letecký průmysl, který na výrobě letadel bude mít významný podíl. Již na počátku října byly podepsány dohody o zvýšení podílu Aera Vodochody na programu C-390 Millennium a o výměně znalostí a zkušeností se státním podnikem LOM Praha.

„Tato objednávka od České republiky, člena NATO, je pro společnost Embraer neocenitelnou známkou důvěry. Povzbuzuje nás k zavádění nejlepších technologií, abychom našim zákazníkům poskytli operační schopnosti potřebné k plnění nejnáročnějších misí. Díky této zakázce společnost Embraer posílí své vazby s českým leteckým průmyslem, který je již několik desetiletí uznáván pro své odborné znalosti a kvalitu výrobků,“ uvedl João Bosco Da Costa Junior, prezident a generální ředitel společnosti Embraer Defense & Security.

Letouny C-390 dokáží transportovat až 26 tun nákladu, případně 80 cestujících nebo 64 plně vyzbrojených výsadkářů. Dolet se stejně jako u jiných transportních strojů liší v závislosti na hmotnosti přepravovaného materiálu či osob. Plně naložený letoun má dolet 2000 kilometrů, maximální dolet pak činí 6000 kilometrů. Vedle České republiky si letoun C-390 pořídilo Nizozemsko, Maďarsko, Portugalsko, Rakousko, Brazílie a Jižní Korea.

(rov)

Obří tendr na vlaky ve Středočeském kraji by mohl odstartovat v listopadu, pokud návrh schválí pražští zastupitelé

Historická zakázka Středočeského kraje a Prahy na provoz vlaků do roku 2059 nabrala zpoždění. Podle původních předpokladů politických představitelů se měl tendr spustit ještě před říjnovými volbami, nyní zaznívá listopad. „Jednadvacátého listopadu by mělo konečně zastupitelstvo hlavního města Prahy schválit vyhlášení vlakové soutěže se Středočeským krajem a pak bude soutěž oficiálně do konce listopadu vypsána,“ sdělil Ekonomickému deníku radní pro oblast veřejné dopravy Středočeského kraje Petr Borecký (STAN).

Dodal, že tak „zazní onen pověstný výstřel ze startovní pistole“. V plánu je, že s vítězem soutěže, který nakoupí nové vlaky a bude je následně provozovat, uzavře kraj spolu s Prahou kontrakt na 30 let od prosince 2029. Výběr by se měl uskutečnit nejpozději příští rok v červnu.

Středočeský kraj s Prahou rozdělil celkovou poptávku po železničních dopravcích na několik samostatných tendrů. Největší z nich se týká 54 elektrických jednotek (EMU 400), kdy má každá z nich kapacitu 400 cestujících. Odhadované náklady na pořízení jednotek jsou přibližně 21,6 miliardy korun, počítá se ale i s opcí na dalších přibližně 112 vozidel, ta by měla dosáhnout výše až 24 miliard korun. Spolu s financemi na servis a provozování jednotek Borecký již dříve vyčíslil hodnotu tendru na 60 miliard korun. Středočeský kraj schválil vypsání tendru v červnu, nyní se čeká ještě na Prahu.

Středočeský kraj chce vypsat tendr na železniční dopravce za přibližně 60 miliard korun. Foto: Prezentace Středočeského kraje

Jak již Ekonomický deník informoval, náklady na tendr si mezi sebe rozdělí Středočeský kraj a Praha v poměru 48,9 procenta pro kraj a 51,1 procenta pro metropoli. Na celý průběh zakázky dohlíží protikorupční organizace Transparency International.

Středočeský radní pro veřejnou dopravu Borecký už dříve také vysvětlil, proč se soutěž vypisuje v tak velkém předstihu. „Výrobci železničních vozidel jsou schopni dodávat první kusy nové techniky nejprve po čtyřech letech po podepsání smlouvy. Je tedy nejvyšší čas hledat nejen dopravce, ale i výrobce nových vlaků,“ zmínil.

Kontrakt na třicet let se podle něj vypisuje z důvodu, aby mohli dopravci do výsledných nabídek promítnout možnost rozložení investic v čase a došlo ke snížení rizik spojených s případnou změnou provozovatele.

Důležité jsou parametry infrastruktury

O tendru hovořil na nedávné konferenci „Vozidlo, infrastruktura a objednávka veřejných služeb na železnici“ z pohledu objednavatelů dopravy i vedoucí odboru železniční dopravy Integrované dopravy Středočeského kraje Jiří Vecko. V rámci jeho přípravy už podle něj proběhly předběžné tržní konzultace s výrobci a dopravci. Ujasněné jsou i technické parametry vozidel. Jako zásadní zmínil také Vecko velký časový předstih, kdy se musí výběrová řízení řešit. „Výrobní lhůty i ty schvalovací, jsou velké. Začali jsme pět, šest let předem a už je to vlastně na hraně. To souvisí s tím, že my už v tuto chvíli potřebujeme znát ty parametry infrastruktury. Jak bez nich můžeme vědět, co vlastně máme na danou trať objednat?,“ tázal se Vecko.

Středočeský kraj a Praha vypsáním tendru reagují na plánované infrastrukturní změny. Jde o proměnu systému napájení na trati Praha – Beroun od prosince 2029, která znemožní provoz stávajících elektrických jednotek CityElefant. Dojde také k postupné modernizaci trati mezi Prahou a Kladnem včetně nové odbočky na Letiště Václava Havla a modernizaci a dostavbě trati mezi Prahou, Milovicemi a Mladou Boleslaví.

Ve Středočeském kraji se chystají i další soutěže na železniční dopravce, jde o jednotky RegioPanter nebo na elektrické jednotky na trati Praha – Lysá nad Labem. Tendry chce Středočeský kraj vypsat v roce 2025, jejich předpokládaná hodnota se pohybuje v desítkách miliard korun.

Čtěte také:

Na miliardový tendr Středočeského kraje a Prahy bude dohlížet Transparency International

Středočeský kraj se připravuje na historický tendr za 60 miliard. V první polovině 2024 bude hledat železniční dopravce

Tereza Čapková

Britská loď, převážející jaderné náklady, testuje inovativní plachtu

Britská společnost Nuclear Transport Solutions (NTS) se stala prvním lodním dopravcem jaderných nákladů na světě, která na svých plavidlech nainstalovala a vyzkoušela křídlovou plachtu FastRig společnosti Smart Green Shipping (SGS). Loď nyní opustila svůj domovský přístav Barrow-in-Furness a tento měsíc bude provádět námořní zkoušky.

Instalace křídlové plachty byla provedena na jednom z plavidel NTS, Pacific Grebe, účelově postavené lodi určené k bezpečné přepravě jaderného nákladu kolem světa. Jedná se o první případ, kdy byl takový systém instalován na specializované lodi tohoto druhu.

Řešení využívá větrnou energii k pohonu lodi, což by podle NTS mohlo potenciálně snížit spotřebu paliva a emise CO2 až o 30 procent při plné instalaci.

Plachta křídla FastRig je zatahovací řešení, které využívá speciální senzory a automatizovanou technologii k přizpůsobení se měnícím se povětrnostním podmínkám, což umožňuje její rozvinutí a zasunutí podle potřeby. Loď opustila svůj domovský přístav Barrow-in-Furness a tento měsíc bude provádět námořní zkoušky.

„Přidání systému FastRig je v souladu s našimi cíli v oblasti udržitelného provozu a demonstruje náš závazek být průkopníkem zelených technologií v námořním sektoru,“ řekl generální ředitel NTS Seth Kybird.

„I když se v této fázi stále jedná o zkušební verzi, jedná se o první aplikaci tohoto křídla v reálném světě a mohla by změnit způsob, jakým všechny lodě plují, a drasticky snížit emise a spotřebu paliva v celém odvětví. Jsme hrdí na roli, kterou jsme v tomto projektu měli, a nemůžeme se dočkat, až uvidíme konečné výsledky testu,“ dodal výkonný ředitel NTS pro lodní dopravu Pete Buchan.

Pacific Grebe je třetím plavidlem nové generace PNTL. Pacific Grebe je primárně určena pro přepravu upraveného jaderného odpadu. Foto: NTS

„Společnost NTS prokazuje skvělé vedení při průkopnických námořních zkouškách systému FastRig na světě a jsme potěšeni, že s nimi můžeme spolupracovat. Její lodě vyžadují ty nejvyšší bezpečnostní standardy a naše spolupráce ukazuje, že Fastrigy lze nainstalovat na jakoukoli loď. NTS umožňuje společnosti SGS provádět formální námořní zkoušky, které nám poskytují přesné, nezávisle ověřené údaje o výkonu, na jejichž základě můžeme potvrdit digitální modely a výsledky testů nádrží, které Univerzita v Southamptonu vyvíjí,“ řekla generální ředitelka společnosti SGS Diane Gilpinová.

Projekt je součástí dvouletého plánu s názvem Winds of Change, který probíhá od dubna 2023 do března 2025.

Samotný projekt je podle portálu World Nuclear News součástí třetího kola soutěže Clean Maritime Demonstration Competition (CMDC3), která byla vyhlášena v září 2022. Financována je ministerstvem dopravy Spojeného království a realizována ve spolupráci s InnovateUK. V rámci soutěže ministerstvo přidělilo 60 milionů liber 19 stěžejním projektům podporovaným 92 organizacemi ze Spojeného království s cílem realizovat reálné demonstrační projekty výzkumu a vývoje v oblasti čistých námořních řešení.

Lodě jsou provozovány společností Pacific Nuclear Transport Ltd (PNTL), která je vlastněna hlavně NTS – součástí britského Úřadu pro vyřazování jaderných zařízení – a částečně francouzskou společností Orano a konsorciem japonských společností, které využívají jejích služeb.

PNTL provozuje tři specializované lodě s dieselovým pohonem pro přepravu vysoce aktivního odpadu a dalšího jaderného materiálu: Pacific Heron, Pacific Egret a Pacific Grebe. Dosud PNTL dodala více než 2 000 jaderných kontejnerů do vzdálenosti asi 5 milionů mil do zemí včetně Belgie, Finska, Francie, Německa, Řecka, Itálie, Japonska, Nizozemska, Portugalska, Švédska, Švýcarska a USA.

EU zakáže chladiva s fluorem v tepelných čerpadlech. Zákaz bude platit jen pro nová zařízení

Od začátku příštího roku se rozjede první fáze zákazů, kterými chce Evropská unie postupně omezit chladiva s obsahem fluoru. Co to v praxi přinese? Výrobci nebudou smět uvádět na trh některá tepelná čerpadla, která využívají fluorované plyny s vysokým dopadem na globální oteplování. Uživatelé tepelných čerpadel mohou zůstat v klidu – nová legislativa nijak neomezí provoz ani servis stávajících zařízení.

„Nejdůležitější zprávou pro domácnosti a firmy je, že nařízení se skutečně týká pouze produktů nově uváděných na trh. Jinými slovy tepelné čerpadlo zakoupené před začátkem platnosti daného zákazu bude možné normálně provozovat a udržovat, a to po celou dobu jeho životnosti. Dodavatelé jsou na tuto situaci připraveni a počítají s pokračováním plnohodnotného zákaznického servisu pro veškerý sortiment,“ říká Jan Potucký, ředitel Asociace pro využití tepelných čerpadel.

Fluorované plyny neboli F-plyny mají řádově stokrát až 10tisíckrát vyšší potenciál globálního oteplování než oxid uhličitý, snaha o jejich omezení tedy vyplývá z evropské klimatické politiky. Chladiva jsou v tepelných čerpadlech hermeticky uzavřena a jejich únik do ovzduší hrozí pouze při havárii nebo neodborné manipulaci.

„Členové naší Asociace by považovali za účelnější zpřísnit certifikace a pravidla nakládání s chladivy po ukončení životnosti zařízení, než jít cestou plošných zákazů. EU na jednu stranu podporuje prodej tepelných čerpadel, na druhou stranu ho bude regulovat, a to ze stejného důvodu – kvůli dekarbonizaci vytápění! Na první pohled to vypadá absurdně a prvotní návrh omezení nejspíš i byl. Schválené nařízení však již má racionální podobu. Zákazy naběhnou postupně a budou respektovat dostupnost alternativních chladiv v jednotlivých kategoriích,“ upozornil Jan Potucký.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU ze 7. února letošního roku zavedlo časový rámec zákazů odvíjející se od výšky potenciálu globálního oteplování, typu a výkonu tepelného čerpadla a dalších parametrů. První omezení přijde v roce 2027, produkty s jakýmkoliv obsahem fluorovaných plynů by pak měly být zakázány do roku 2032 v kategorii tzv. monobloků a do roku 2035 v kategorii dělených jednotek. V roce 2050 pak unie počítá s úplným ukončením spotřeby F-plynů.

Výrobci tepelných čerpadel se na unijní regulaci fluorovaných plynů připravují dlouhodobě. V některých kategoriích, například u nejprodávanějšího typu vzduch-voda, se již výrobcům podařilo přejít na přírodní chladiva, nejčastěji propan. „Do harmonogramu zákazů může ještě promluvit nově zvolený Evropský parlament a v roce 2030 se pak každopádně počítá s vyhodnocením dopadů na bezpečnost, účinnost a cenovou dostupnost zařízení. Pevně věřím, že výsledkem bude rozumný plán, který umožní rozšíření tepelných čerpadel mezi co nejvíce uživatelů,“ doplnil Jan Potucký.

F-plyny se využívají nejen v oblasti vytápění a chlazení, ale také ve zdravotnictví, stavebnictví či energetice. Nahradily zde látky poškozující ozonovou vrstvu, tedy takzvané freony, které se v Česku používaly zejména v 80. a 90. letech minulého století.

(rov)

Více peněz? Ministerstvo dopravy pro rok 2025 počítá s možným navýšením rozpočtu

Návrh rozpočtu pro příští rok, jehož základní údaje ve čtvrtek prošly Poslaneckou sněmovnou, počítá pro ministerstvo dopravy se sumou necelých 139,5 miliardy korun, letos resort hospodaří s částkou 103,7 miliardy korun. Ministerstvo dopravy nárůst financí vítá. „To nám spolu s našimi příjmy, jde hlavně o výnosy z mýta a dálničních známek, umožňuje sestavit rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury na příští rok na rekordních 160,3 miliardy korun,“ sdělila Ekonomickému deníku tisková mluvčí Alena Mühl.

Z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury je pak podle Mühl více než 110 miliard korun určeno na investiční výdaje do dopravní infrastruktury. Rozpočet na rok 2025 je podle mluvčí s ohledem na náročnost a zdlouhavost procesu přípravy dopravních staveb koncipovaný tak, aby umožnil Ředitelství silnic a dálnic České republiky (ŘSD) a Správě železnic zajistit flexibilní financování nových investičních akcí v návaznosti na úspěšné dokončení jejich přípravy, vysoutěžení a uzavření smluv na jejich výstavbu.

„V rozpočtu jsou zřízeny globální položky pro oba investory, ve kterých jsou přiděleny finanční prostředky tak, aby se zajistilo postupné financování nově zahajovaných jmenovitých investičních akcí,“ uvedla Mühl. ŘSD má získat 80,7 miliardy korun, to je meziročně více o 1,7 miliardy korun. Oproti letošnímu roku si polepší i Správa železnic, na pokrytí investičních i neinvestičních akcí má dostat 62,7 miliardy korun, letos to je 57,5 miliardy korun.

Čtěte také: Rozpočet SFDI je venku. Bez miliard pro silnice II. a III. tříd a s možností dalšího zadlužování

V rozpočtu pro SFDI mohou podle mluvčí ministerstva dopravy ještě nastat změny. „Uvidíme, za jaké ceny se podaří vysoutěžit nově zahajované akce, protože hlavně u silničních staveb se nám daří dosahovat významných úspor. Když se ukáže, že je nutné navýšit rozpočet SFDI nad dané prostředky v průběhu roku 2025, tak podnikneme potřebné kroky k zajištění dalších finančních prostředků,“ zmínila.

Upřesnila, že to by se stalo v případě, že dojde během roku k přípravě dalších investičních akcí. Jak by se rozpočet navyšoval, bude záviset i na tom, zda například půjde o silniční nebo železniční infrastrukturu nebo telematiku. Na každý projekt je podle Mühl možné použít různé zdroje financování, jde třeba o úvěr Evropské investiční banky (EIB) či realokace fondů Evropské unie. „Pokud bychom se dostali do situace, že máme projekčně projekt připraven a máme potřebná povolení k realizaci, tak budeme také intenzivně jednat o zajištění financování,“ doplnila mluvčí.

Je to málo?

Nastavení rozpočtu SFDI pro příští rok již dříve kritizovali opoziční poslanci. Suma je nedostatečná například podle poslance a člena sněmovního hospodářského výboru a podvýboru pro dopravu Marka Nováka (ANO). Novák Ekonomickému deníku sdělil, že podle odborníků by měl rozpočet dosahovat minimálně 170 miliard korun, aby bylo možné udržet rozvoj a výstavbu infrastruktury na úrovni, kterou odstartovala předchozí vláda. S tím souhlasil i poslanec, místopředseda sněmovního hospodářského výboru a člen podvýboru pro dopravu Martin Kolovratník (ANO), také on zmínil jako adekvátní částku 170 miliard korun.

Pro letošní rok počítá rozpočet SFDI s částkou 150,5 miliardy korun. V letošním roce zároveň rozpočet fondu zahrnuje také příspěvek pro kraje na opravy a rekonstrukce jejich silnic II. a III. tříd. V příštím roce už to tak není. Kraje by měly získat finance na základě nových pravidel, která má zavést vládní návrh zákona o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům.

Návrh celkového rozpočtu České republiky pro příští rok pracuje s tím, že se má schválený schodek se proti upravenému rozpočtu na letošní rok snížit o 41 miliard korun na 241 miliard korun. Příjmy se zvyšují o 146 miliard korun a výdaje rostou o 105 miliard korun. Převážnou část schodku pokryje zvýšení státního dluhu o 248 miliard korun.

První čtení návrhu rozpočtu začalo ve středu dopoledne a trvalo zhruba 14,5 hodiny. Pro schválení rozpočtu hlasovalo 87 koaličních poslanců ze 161 přihlášených poslanců. Opoziční poslanci se postavili proti, stejně jako Pirátská strana, která byla donedávna součástí vládní koalice.

Tereza Čapková

Vodík v potrubí pro zemní plyn a nových tratích? Už příští rok. Ale ne u nás

Vodík poteče plynovým potrubím už v roce 2025. Tedy ne v našem, českém, ale v německém. Německá Spolková agentura pro sítě totiž schválila páteřní vodíkovou síť navrženou provozovateli přenosových soustav. Síť obsahuje celkem 9 040 kilometrů tratí, které mají být postupně uvedeny do provozu do roku 2032. Z toho přibližně 60 procent potrubí bude ze stávajícího média – zemního plynu – na vodík přestavěna a zbývajících 40 procent bude nově postaveno. Očekávané investiční náklady činí 18,9 miliardy eur.

„První vodíkové potrubí hlavní sítě bude uvedeno do provozu již v příštím roce. Páteřní síť je výchozím bodem pro novou infrastrukturu a ústřední součástí energetické transformace. Díky tomu je Německo průkopníkem v Evropě,“ řekl ministr hospodářství Robert Habeck během tiskové konference.

„Díky schválené vodíkové páteřní síti mohou nyní provozovatelé sítí postupně budovat a provozovat infrastrukturu pro vodík. První linky budou převedeny od příštího roku. Všichni zúčastnění na procesu a plánování intenzivně pracovali více než rok a půl a vedli konstruktivní diskuse, které nejsou vždy jednoduché, za to vám moc děkuji,“ řekl prezident Spolkové agentury pro sítě Klaus Müller.

Páteřní síť je prvním krokem v rozvoji vodíkové sítě na úrovni celého Německa. Vodíková páteřní síť propojuje budoucí vodíkové klastry po celém Německu. Ty spojují regionální a místní vodíkové projekty, například v průmyslových nebo komerčních parcích.

Páteřní síť zohledňuje i spojení se sousedními zeměmi. Federální agentura pro sítě žádost schválila s drobnými úpravami. Schválena byla například pouze potrubí, která jsou nezbytná pro přepravní úlohu vodíkové páteřní sítě.

Plánovaná páteřní vodíková síť v Německu. Foto: FNB

Cesta k vodíkové páteřní síti

V posledních dvou plánech rozvoje plynárenské sítě na roky 2020 a 2022 již provozovatelé přenosových soustav (TSO) prováděli průzkumy trhu s ohledem na výrobu vodíku a poptávku po něm. Byly také identifikovány plynovody pro přechod ze zemního plynu na vodík. Provozovatelé přepravní soustavy pak v rámci Plánu rozvoje plynárenské soustavy vypracovali vlastní, zatím nezávazné modelování vodíku. Ta také identifikovala první vodíkové klastry v Německu.

Pro výstavbu a uvedení sítě do provozu bylo nutné větší nasazení na straně výrobců a poptávky, stejně jako výstavba tratí. Z tohoto důvodu se německá vláda rozhodla na jaře 2023 zřídit vodíkovou páteřní síť. Cílem by mělo být propojení hlavních míst výroby, dovozu a spotřeby vodíku v celém Německu.

Souběžně s legislativním procesem pro právní základ zveřejnili provozovatelé přepravních soustav v červenci 2023 svůj stav plánování. Tento výbor byl konzultován společně provozovateli přenosových soustav a Spolkovým ministerstvem hospodářství a klimatu. V této souvislosti byla také zveřejněna kritéria pro definování scénáře pro vodíkovou hlavní síť. Kromě toho by například provozovatelé distribučních sítí plynu mohli zavést možné potrubní struktury.

V listopadu 2023 předložili provozovatelé přenosových soustav Spolkové agentuře pro sítě návrh žádosti o vodíkovou hlavní síť, kterou agentura konzultovala a prozkoumala. Provozovatelé přenosových soustav využili výsledky konzultace a předběžného screeningu k revizi žádosti. V několika regionech byly přidány trasy a jiné byly odstraněny.

Další rozvoj infrastruktury je realizován v rámci pravidelně se opakujícího plánování rozvoje sítě pro plyn a vodík. Souběžná konzultace rámců scénářů pro plyn/vodík a elektřinu umožnila posoudit možný vývoj ve společném kontextu. Nyní, když Spolková agentura pro sítě potvrdila rámec scénáře plyn/vodík, provozovatelé přenosových soustav a budoucí provozovatelé vodíkových dopravních sítí přizpůsobí vodíkovou síť budoucím výzvám.

(nik)

Kauza Babišova toastového chleba ještě nekončí. NCOZ zahájila trestní stíhání firmy a dvou manažerů

0

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) zahájila se souhlasem dozorového evropského pověřeného žalobce Úřadu evropského veřejného žalobce trestní stíhání jedné právnické osoby a dvou fyzických osob pro spáchání trestných činů dotační podvod a poškození finančních zájmů Evropské unie. Jedná se o známou kauzu inovativní linky na výrobu toastového chleba, kterou postavila firma ze skupiny Agrofert.

Podle oznámení na webu NCOZ obviněné osoby během procesu žádosti o dotaci z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) na pořízení linky na výrobu toastového chleba podaly nepravdivé údaje a zamlčely podstatné informace poskytovateli dotace, tedy ministerstvu průmyslu a obchodu. Dotace ve výši 100 milionů korun byla v roce 2018 ze strany ministerstva proplacena.

Následně proběhl audit Evropské komise, jehož výsledkem bylo zjištění, že projekt není způsobilý k proplacení. Evropské unie dotaci na zmíněný projekt odmítla uhradit. České republice zastoupené ministerstvem průmyslu a obchodu tím vznikla škoda ve výši 100 milionů korun.

Součástí zahájení trestního stíhání je také zajištění náhradní hodnoty, a to nemovitostí ve vlastnictví stíhané firmy Pekárna Zelená louka. V případě pravomocného rozsudku hrozí obviněným fyzickým osobám, jejichž stíhání probíhá na svobodě, trest odnětí svobody v délce od 5 do 10 let.

Na poskytnutí sporné dotace firmě Pekárna Zelená louka ze skupiny Agrofert upozornil jako první týdeník Euro v březnu 2017. Zmíněná inovace měla dle databáze podpořených projektů vedené ministerstvem pro místní rozvoj spočívat „v odstranění konzervantů, redukci soli, prodloužení trvanlivosti a zlepšení chuťových vlastností“ toastového chleba. Později se ukázalo, že o žádnou inovaci nešlo a že Pekárna Zelená louka pouze převzala know-how od sesterského podniku z Německa.

Stomilionová dotace na (ne)inovativní linku na toastový chléb se stala exemplárním příkladem neúčelného nakládání s evropskými fondy a stala se terčem kritiky ze strany politických soupeřů Andreje Babiše, médií i veřejnosti. Další pozoruhodnou okolností případu byl konflikt zájmů Andreje Babiše, který v době rozhodnutí o přidělení dotace zastával post ministra financí.

Ministerstvo průmyslu a obchodu po nástupu vlády premiéra Petra Fialy začalo dotaci po Agrofertu vymáhat. Ten však odmítl dotaci vrátit s odůvodněním, že ji získal v souladu s českým právem a pravidly OP PIK. Agrofert se bránil také námitkou podjatosti tehdejšího ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely, avšak neúspěšně.

(dtr)

Dvojí zdanění nebo odlišné úlevy. Jednotný evropský trh často nefunguje, upozorňuje i Česko

Rozdílné regulace, nejednotná pravidla, velké množství byrokracie, rozdílné výše podpory, bariéry při převážení. Jednotný evropský trh by měl zajistit volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu po Evropské unii. Problémy jsou dva: čtveřice svobod prý už nestačí, zmíněná teoretická volnost navíc ne vždy platí i v praxi. Množí se proto hlasy, které volají po hlubší integraci evropského trhu. Mezi nimi i Česko.

Pokud chce firma vyvážet své zboží do více zemí Evropské unie, často čelí rozdílným podmínkám pro uvedení na trh. Alespoň pokud podniká v oblasti, která není sjednocená za pomoci evropské legislativy. V každé zemi tak musí znovu projít byrokratickým kolečkem. Pokud se chce firma ucházet o veřejnou zakázku v jiné členské zemi, mnohdy se setká s podmínkami, které ji ze soutěže de facto diskvalifikují. Společnost podnikající ve více členských zemích musí řešit rozdílné daně, někdy dokonce dvojí zdanění a následné vracení financí. Jindy zase nemůže firma z jedné členské země konkurovat jiné. Liší se totiž daňové úlevy nebo podpora ze strany státu. A tak se liší taky cena, za kterou mohou jednotlivé společnosti vyrábět.

To jsou jen některé z bariér, kterým čelí firmy podnikající ve více zemích po Evropské unii. Bariéry, které zabraňují tomu, aby jednotný evropský trh fungoval skutečně stejně efektivně jako národní trhy globálních mocností, jako je USA nebo Čína.

Dnes to začíná být problém. Slovy Enrica Letty, italského ex-premiéra, který letos na objednávku Evropské rady zpracoval a zveřejnil zprávu o stavu jednotného evropského trhu, je dnešní podoba trhu produktem éry, kdy byla jak Evropská unie, tak svět, „menší“ a jednodušší. Evropskou ekonomiku zásadně posunul dopředu. Dnes je ale svět už „větší“, a tak to nestačí.

Změňme to, volá Česko i Evropská unie

Italský expremiér Enrico Letta. Zdroj: Evropská komise

Z jednotného evropského trhu nejvíce těží menší, proexportní ekonomiky, jako je právě ta česká. I proto Česko společně s Lucemburskem iniciovalo výzvu, která volá po prohloubení vnitřního trhu. Tu následně podepsalo dalších osmnáct členských států EU včetně Německa, Polska, Nizozemska, Švédska nebo Finska.

„Naše základní konkurenční výhoda – jednotný trh – musí být středem našich myšlenek a akcí v oblasti konkurenceschopnosti,“ vyzývají státy v takzvaném „non-paper“, neoficiálním dokumentu sloužícím k diskuzi.

Od nové Evropské komise požadují, aby při tvorbě nové Strategie jednotného trhu, kterou by měla unijní exekutiva představit za necelý rok, stavěla na několika principech. Konkrétně jde o podporu přeshraničního obchodu, svobody pohybu zboží a služeb v těch oborech, kde jsou velké rozdíly mezi národními pravidly nebo zjednodušení, harmonizace a hlavně důsledné vymáhání evropských pravidel.

Kromě toho státy požadují méně byrokracie nebo větší digitalizaci. Odklon od papírových formulářů a větší sdílení dat, aby firmy nemusely stejné informace poskytovat vícekrát. A také předvídatelnost pravidel.

K většímu prohloubení jednotného evropského trhu vyzval ve své zprávě také bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi nebo již zmíněný Letta. Právě na obě zprávy se státy ve svém apelu odkazují.

Pátá svoboda: volnost pohybu dat

Jak Draghi, tak Letta navrhují ambiciózní kroky k zajištění další konkurenceschopnosti Evropské unie, v mnohém se dokonce překrývají. Oba se shodují, že bez dalšího sbližování nemůže Evropa zdatně konkurovat velkým mocnostem, jako je USA nebo Čína. Zatímco Draghi v asi 400 stranách textu volá po celé řadě kroků od větších investicí do moderních technologií či do obrany, přes diverzifikaci dodavatelských řetězců až po efektivnější rozhodování v Radě EU, tedy rozšíření hlasování takzvanou kvalifikovanou většinou do dalších oblastí, Letta se soustředí právě primárně na jednotný trh.

Klíčové podle něj je se zaměřit na integraci v oblasti financí, elektronické komunikace a energetiky. Kromě toho hovoří o nutnosti přechodu na cirkulární ekonomiku nebo přechodu od ekonomiky založené na vlastnictví k ekonomice založené na sdílení, usnadnění stěhování se za prací v rámci Unie nebo větší vymáhání antimonopolní politiky.

Vyslovuje také podporu pro vytvoření páté „svobody“, vedle již existující svobody pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu. A to svobody pohybu dat. Navazuje tak na již existující iniciativy jak na národních, tak na evropské úrovni, které mají zajistit lepší dostupnost informací, a tak lepší rozhodování založené na datech.

Karolína Novotná

Článek původně vyšel na zpravodajském portálu Česká justice, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network s.r.o.