INZERCE

Úvod Blog Strana 27

EU investuje 4,8 miliardy eur z výnosů z obchodování s emisemi do inovativních projektů

Jan Hrbáček
-
0
EU investuje 4,8 miliardy eur z výnosů z obchodování s emisemi do inovativních projektů

Evropská komise vybrala 85 inovativních projektů s nulovými emisemi, které obdrží granty ve výši 4,8 miliardy eur z Inovačního fondu, a pomohla tak uvést do praxe špičkové čisté technologie v celé Evropě. Poprvé jsou v rámci výzvy k předkládání návrhů na rok 2023 udělovány granty projektům různého rozsahu (velkým, středním a malým, spolu s pilotními projekty) a se zaměřením na čistou výrobu. Jedná se o největší výzvu od počátku existence Inovačního fondu v roce 2020, která zvyšuje celkovou částku podpory na 12 miliard eur a zvyšuje počet projektů o 70 procent.

Vybrané projekty se nacházejí v 18 zemích: Belgie, Dánsko, Německo, Estonsko, Řecko, Španělsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Maďarsko, Nizozemsko, Rakousko, Polsko, Portugalsko, Slovensko, Finsko, Švédsko a Norsko.

Zahrnují širokou škálu odvětví z následujících kategorií: energeticky náročný průmysl, obnovitelné zdroje energie, skladování energie, průmyslový uhlíkový management, čistá nulová mobilita (včetně námořní a letecké dopravy) a budovy.

Vybrané projekty mají být uvedeny do provozu před rokem 2030 a očekává se, že během prvních deseti let provozu sníží emise přibližně o 476 milionů tun ekvivalentu CO2.

To přispěje k dosažení evropských cílů v oblasti dekarbonizace, snížení emisí z těch odvětví, která se dekarbonizují obzvláště obtížně, posílení evropských průmyslových výrobních kapacit a posílení vedoucího postavení Evropy v oblasti technologií a odolnosti dodavatelského řetězce.

Podpora průmyslových inovací pro klíčové politické cíle

Vybrané projekty přispívají zejména k dosažení následujících politických cílů EU:

Čistá technologická výroba: V souladu se zákonem o čistém průmyslu (Net-Zero Industry Act – NZIA) budou vybrané projekty v oblasti čistých technologií vyvíjet, budovat a provozovat výrobní závody pro klíčové komponenty ve větrné a solární energii a pro tepelná čerpadla, jakož i komponenty pro elektrolyzéry, palivové články, technologie skladování energie a hodnotový řetězec baterií. Vybrané projekty přispějí ke zvýšení výrobní kapacity solární fotovoltaiky v EU o 3 GW a výrobní kapacity elektrolyzérů v EU o 9,3 GW, což dále posílí infrastrukturu čisté energie v EU.

Energeticky náročná průmyslová odvětví: Vybrané projekty podpoří různé technologie ke snížení čistých emisí skleníkových plynů v energeticky náročných průmyslových odvětvích, zaměří se na integraci obnovitelných zdrojů energie, řešení pro skladování tepla a energie, recyklaci a opětovné využití, jakož i elektrifikaci.

Průmyslové řízení uhlíku: Projekty vybrané v této výzvě budou zachycovat CO2 a přispívat 13 % k cíli NZIA, kterým je ukládání nejméně 50 milionů tunCO2 ročně z různých obtížně absorbovatelných zdrojů v energeticky náročných průmyslových odvětvích, jako jsou cementárny a vápenky, (bio)rafinerie, chemické podniky a výroba energie z odpadu.

Obnovitelný vodík: Vybrané projekty dodají 61 kilotun RFNBO (obnovitelné palivo nebiologického původu) ročně, čímž přispějí ke zvýšení využití a výroby obnovitelné energie ve formě vodíku v těžkoabsorbovatelných aplikacích v průmyslu a dopravě.

Čistá nulová mobilita: Projekty přispějí ke snížení emisí v odvětví mobility, přičemž největší přínos z nich bude mít námořní doprava. Tyto projekty zahrnují výstavbu a modernizaci plavidel pro využití paliv a elektřiny RFNBO a také snižování emisí při výrobě komponentů pro silniční dopravu. Udělené projekty rovněž podpoří udržitelná paliva v dopravě a vyprodukují 525 kilotun obnovitelných paliv ročně.

Vybrané projekty hodnotili nezávislí odborníci podle pěti kritérií pro udělení grantu: potenciál ke snížení emisí skleníkových plynů, stupeň inovace, provozní, finanční a technická vyspělost, opakovatelnost a nákladová efektivita.

Další kroky

Úspěšní žadatelé mají podepsat grantové dohody s Evropskou výkonnou agenturou pro klima, infrastrukturu a životní prostředí (CINEA) v prvním čtvrtletí roku 2025.

Kromě 85 projektů, které byly vybrány k financování, obdrží od Evropské investiční banky pomoc na rozvoj projektů i další slibné, ale dosud nedostatečně zralé projekty.

Poprvé je všem 149 projektům, které dosáhly vyššího počtu bodů než všechny prahové hodnoty pro hodnocení Inovačního fondu (včetně 64 nefinancovaných projektů), udělena pečeť STEP – nová značka kvality EU, která se uděluje vysoce kvalitním projektům přispívajícím k cílům platformy Strategické technologie pro Evropu (STEP) . Pečeť STEP má těmto projektům usnadnit přístup k dalším možnostem veřejné a soukromé podpory. Informace týkající se těchto projektů budou k dispozici na konci listopadu 2024 na portálu STEP.

Další výzvu k předkládání návrhů v rámci Inovačního fondu Komise vyhlásí na začátku prosince 2024.

Inovační fond EU ETS je jedním z největších programů financování zavádění čistých nulových a inovativních technologií na světě. Je jedním z klíčových nástrojů evropského průmyslového plánu Green Deal.

Inovační fond, jehož příjmy ze systému EU pro obchodování s emisemi se v letech 2020 až 2030 odhadují na 40 miliard eur, má vytvářet finanční pobídky pro podniky a veřejné orgány, aby investovaly do pokročilých čistě nulových a nízkouhlíkových technologií a podpořily tak přechod Evropy ke klimatické neutralitě. Inovační fond dosud poskytl přibližně 7,2 miliardy eur více než 120 inovativním projektům v celém Evropském hospodářském prostoru (EHP).

(nik)

Problém s vodíkovými vlaky. Nejezdí, jak by měly, ani po dvou letech

Jan Hrbáček
-
0
Problém s vodíkovými vlaky. Nejezdí, jak by měly, ani po dvou letech

Ani po téměř dvou letech od slibovaného uvedení do provozu nejezdí ekologické vodíkové vlaky v německém Taunusu podle plánu. Kritika v regionu je stále hlasitější a hlasitější. Hrozí i výpověď smlouvy.

Vodíkové vlaky v Taunusu nadále způsobují problémy. Od včerejška se vodíkové vlaky po práci na trati mezi Bad Homburgem a Brandoberndorfem opět rozjely, ale podle Rýnsko-hlavního dopravního svazu (RMV) bude i nadále platit nouzový jízdní řád. V některých případech musí cestující přestoupit na náhradní autobus. Důvodem je, že kvůli technickým problémům není k dispozici dostatek vodíkových vlaků.

Spuštění největší flotily na světě s technologií šetrnou k životnímu prostředí bylo plánováno už na prosinec 2022. Problémy se ale vyskytly hned od začátku. Dodávky vlaků byly opožděny, poté se jejich provoz ukázal jako nespolehlivý.

Nouzový jízdní řád pro RB15 platí do změny jízdního řádu 15. prosince. Do té doby budou na trati využívány pouze krátké vlaky. V 9,06 hodin budou od pondělí do pátku jezdit mezi Bad Homburgem a Grävenwiesbachem pouze autobusy. Úsek mezi Grävenwiesbachem a Brandoberndorfem bude autobusy využíván pouze od pondělí do pátku mezi 7,15 a 16,30.

Nová omezení vešla ve známost v září a vyvolala v regionu ostrou kritiku. Okresní hejtman Hochtaunuskreis Ulrich Krebs (CDU) spolu se starosty požadovali vyvození důsledků s ohledem na zatížení cestujících. Krebs je také předsedou dozorčí rady RMV.

„Dojíždějící, kteří linku využívají, nevědí, zda se ráno stihnou dostat včas do práce či do školy, nebo zda se večer dostanou domů. Takhle to nemůže pokračovat,“ řekl mluvčí dopravního svazu Hochtaunus.

Pokud vlaky i přes veškerou snahu výrobce Alstom nebudou nadále jezdit podle plánu, bude muset RMV hledat alternativy. Na stole je i možnost výpovědi smlouvy, která se ale musí intenzivně zkoumat, vysvětlil mluvčí.

(nik)

Kvůli plánované „dvoustovce“ mezi Varšavou a Trojměstím brousí a leští koleje

Jan Hrbáček
-
0
Kvůli plánované „dvoustovce“ mezi Varšavou a Trojměstím brousí a leští koleje

Kromě rozsáhlých investičních prací jsou na polské železniční síti prováděny také údržbové práce, které zajišťují dobré jízdní parametry. Jedna z takových prací probíhá na důležité trase spojující Varšavu s Trojměstím (Gdaňsk, Sopoty a Gdyně – pozn. red.). Speciální stroj Speno brousí kolejnice pro zajištění vysokého komfortu ve vlacích při rychlostech do 200 kilometrů v hodině. Hodnota prací činí téměř 16 milionů zlotých, a to z vlastních zdrojů společnosti PKP Polskie Linie Kolejowe S.A.

Na trase Varšava – Trojměstí (nejdůležitějším hospodářským, školským a kulturním centrem v Pomořském vojvodství – pozn. red.) létají v noci jiskry. Speciální vlak Speno obrušuje koleje této trati ve třech provinciích. Stroj váží 270 tun a je dlouhý asi 80 metrů. Měřicí zařízení instalovaná v tomto specializovaném vlaku nejprve zkoumají povrch kolejnic.

Dále přicházejí na řadu speciální brusné kameny, které provádějí broušení, aby obnovily tvar kolejnice a odstranily případné vady způsobené jejich intenzivním používáním. To je nejpozoruhodnější část provozu stroje, protože jsou v ní vidět celé kaskády jisker. Tlak a úhel zařízení se určuje s velmi vysokou přesností. Stroj Speno může pracovat bez výrazného omezení vlakové dopravy, protože práce se provádí v noci, kdy jezdí méně vlaků.

Broušení kolejnic na železniční trati spojující Varšavu s Trojměstím je jednou z činností prováděných po celé zemi v rámci údržbových prací, které mají zaručit dobré parametry infrastruktury pro nadcházející roky. Práce jsme zahájili v květnu. Stroj vzlétl ze stanice Tczew a provedl broušení kolejí a výhybek do stanice Prabuty v Pomořanském vojvodství. V současné době probíhají práce v Mazovském vojvodství. Vlak Speno začal brousit kolejnice ze zastávky Świercze směrem na Mławu a již míří do stanice Działdovo. Provede práce na celém úseku trati ve Varmijsko-mazurském vojvodství – přes Działdowo a Iławu pro stanici Susz.

Trať vedoucí z Warszawy Wschodnia do Gdańsk Główny je dlouhá cca 320 kilometrů a skládá se ze dvou kolejí. Celkem bude do poloviny prosince přebroušeno a vyleštěno 450 kilometrů jednokolejných tratí a 136 výhybek. Díky pracím společnost PKP Polskie Linie Kolejowe zajistí plynulou jízdu vlakem rychlostí až 200 kilometrů v hodině, což se promítne do většího komfortu cestování.

Broušení kolejnic také umožňuje snížit dopad železnice na životní prostředí, protože vlaky projíždějí po leštěných kolejích mnohem tišeji.

(nik)

Armáda bude pomáhat po povodních na Moravě i v listopadu. Především s mosty

Jan Hrbáček
-
0
Armáda bude pomáhat po povodních na Moravě i v listopadu. Především s mosty

V Olomouckém a Moravskoslezském kraji je v současné době nasazeno celkem 400 vojáků s více než 150 kusy těžké vojenské techniky, kteří stále pomáhají s likvidací následků zářijových povodní. Ženisté zde staví také provizorní mosty a pěší lávky, aby zprůchodnili komunikace v nejvíce postižených obcích. Těch bylo k pátku 25. října vystavěno dvanáct. Armáda postaví dalších pět až šest provizorních mostů a tři lávky pro pěší během listopadu.

Nejen proto vláda ve středu 23. října rozhodla prodloužit svým nařízením nasazení armády při likvidaci škod po povodních v obou krajích, a to v počtu až 1 000 vojáků do konce listopadu 2024. Konkrétní místo nasazení vojáků se bude vždy odvíjet od potřeby a žádostí hejtmanů a operačních středisek Hasičského záchranného sboru ČR.

Kde vojáci pomáhají?

Ženisti z 15. ženijního pluku v pátek dostavěli a předali v pořadí už dvanáctý provizorní most v obci Velká Kraš a během soboty dostaví a předají další v obci Zátor. „Stavíme most v Lipové-lázně a pak zahájíme stavbu lávka v Široké Nivě – Skrbovice,“ informuje major Daniel Rodryč, velitel mostního odřadu ze 152. ženijní praporu.

Vojáci 15. ženijního pluku a podřízených praporů pomáhají s úklidem ulic a domů a odvozem především suti v Olomouckém kraji. V Moravskoslezském kraji pomáhají vojáci z vojenských útvarů pozemních sil, zejména 7. mechanizované brigády a 4. brigády rychlého nasazení, vzdušných sil a také z Univerzity obrany Brno.

Kde jsou provizorní mosty?

„Na základě žádostí podaných cestou Národního operačního a informačního střediska HZS ČR máme postavit celkem 18 mostů a tři lávky. Jsme tedy za polovinou a počty dalších mostů nebo lávek se můžou ještě měnit. Vše záleží na rozhodnutí starostů postižených obcí,“ komentuje počty mostních provizorií a pěších lávek, které armáda postavila a má ještě postavit, plukovník v. v. Pavel Maňas z Univerzity obrany, který vede tým geodetů a ženistů, který zpracovává projektovou dokumentaci pro obce a ženisty.

Zatím ženisté postavili v Moravskoslezském kraji mostní provizoria v obcích Nové Heřmínovy, Hoštálkovy, Zátor a dva mosty v Holcovicích. V plánu mají postavit zde ještě jeden most a dvě pěší lávky. V Olomouckém kraji vojáci postavili už mosty v Lipová-lázně, Tomíkovicích, Hvízdnerově a dva mosty v České Vsi. Zde mají v plánu vojáci postavit ještě celkem pět mostů.

(hrb)

Hyundai Mobis investuje 174 milionů eur do nového závodu na Slovensku

Jan Hrbáček
-
0
Hyundai Mobis investuje 174 milionů eur do nového závodu na Slovensku

Slovenská místopředsedkyně vlády a ministryně hospodářství Denisa Saková podepsala memorandum o porozumění s Lee Gyu Sukem, prezidentem korejské společnosti Hyundai Mobis. Společnost plánuje investovat přibližně 174 milionů eur do nového závodu na výrobu PE systémů, klíčové součásti elektromobilů, v Novákách, čímž vznikne 281 nových pracovních míst.

Bude se jednat o třetí elektrifikační centrum společnosti Hyundai v Evropě, které bude následovat po stávajících závodech v České republice a Španělsku a první evropské výrobní základně společnosti Hyundai Mobis pro tento klíčový elektrifikovaný komponent.

Tento krok přichází v reakci na rostoucí protekcionismus a přizpůsobení tempa přechodu výrobců automobilů na elektromobily v Evropě.

„S podporou slovenské vlády rozšíříme naše podnikání v oblasti elektrifikace ve střední Evropě, které se soustředí kolem nového závodu na výrobu plastových kompozitů v Novakách,“ řekl prezident společnosti Hyundai Mobis Lee Gyu Suk.

Cílem společnosti je spolupracovat s místní ekonomikou prostřednictvím najímání místních talentů, využívání regionálních dodavatelů a sdílení technologických znalostí. Očekává se, že tato iniciativa nejen podpoří místní ekonomiku, ale také představí inovativní řešení ve výrobě elektromobilů, čímž zvýší konkurenceschopnost Slovenska v automobilovém sektoru.

„Je pro mě důležité, že tyto pozice nabídnou nadprůměrné platy a poskytnou příležitost lidem v našich regionech. Jsem ráda, že na Slovensko lákáme investice, které přispívají k rozvoji země a zlepšují kvalitu života,“ uvedla ministryně Denisa Saková.

Nová slovenská výrobní základna bude zahrnovat investice ve výši přibližně 350 miliard jihokorejských wonů (233 milionů eur). Po uvedení do provozu bude mít závod kapacitu vyrábět až 300 000 PE systémů ročně pro evropský trh.

(nik)

ČEZ si pojišťuje malý modulární reaktor. Kupuje podíl v Rolls-Royce SMR

Jan Hrbáček
-
0
ČEZ si pojišťuje malý modulární reaktor. Kupuje podíl v Rolls-Royce SMR

Polostátní energetický gigant ČEZ podepsal smlouvu o strategické spolupráci na vývoji modulárních reaktorů se společností Rolls-Royce SMR. V britské společnosti koupí cca dvacetiprocentní podíl, za který zaplatí cenu v jednotkách miliard korun. Oznámili to dnes premiér Petr Fiala (ODS) a zástupci obou společností. První malý modulární reaktor by měl vzniknout v první polovině 30. let v jaderné elektrárně v Temelíně.

Dohoda posiluje schopnost společnosti Rolls-Royce SMR zavádět technologii SMR v Evropě i ve světě. Společnosti ČEZ a Rolls-Royce SMR, jakož i její stávající akcionáři, společnosti BNF Resources, Constellation, QIA a Rolls-Royce, se díky tomu stávají předními hráči v oblasti SMR. Tyto snahy dále podporují Velkou Británii i Evropu v cestě za jejich ambiciózním cílem dosažení uhlíkové neutrality a přispívají k řešení problémů souvisejících s klimatickými změnami.

„Těší nás, že jsme dostali tuto významnou příležitost rozvíjet technologii SMR v České republice. Společnost ČEZ vítáme jako strategického investora a partnera společnosti Rolls-Royce SMR. Máme společnou vizi a společnost ČEZ dále posiluje naši schopnost budovat stabilní, bezpečnou a nízkouhlíkovou energetiku. Plníme tak náš příslib být přední evropskou firmou v oblasti SMR. Dnešní oznámení je zárukou, že podnikání společnosti Rolls-Royce SMR má nakročeno k úspěchu ve Velké Británii, České republice i po celém světě,“ řekl generální ředitel společnosti Rolls-Royce plc. Tufan Erginbilgiç.

Spolupráce je připravována na několik desetiletí a představuje mnohem více než jen dohodou mezi společnostmi Rolls-Royce SMR a ČEZ – jde o významné posílení vazeb mezi vládami Velké Británie a České republiky a o signál silného závazku k budování mezinárodního dodavatelského řetězce, který vytváří obrovskou příležitost pro rozvoj kapacit v obou zemích a přináší i významný hospodářský růst.

Jaderná energie bude v budoucnu hrát klíčovou roli jak ve Velké Británii, tak v České republice vzhledem k tomu, že obě země usilují o bezpečné, čisté a cenově dostupné dodávky elektrické energie pro příští generace.

Skupina ČEZ se v září dohodla na spolupráci s britskou společností Rolls-Royce SMR a bude s ní spolupracovat na vývoji a výstavbě modulárních jaderných reaktorů o výkonu 470 megawattů. Ta by měla zahrnovat i dnes oznámený kapitálový vstup ČEZ do britského podniku. Projekt přispěje k modernizaci české energetiky a otevře nové příležitosti pro domácí strojírenský a jaderný průmysl.

„Je to důležitý okamžik k zajištění energetické bezpečnosti České republiky. Zároveň máme jedinečnou příležitost se podílet na nové technologii modulárních reaktorů. Nechceme technologie jen nakupovat, chceme se na jejich vývoji i výrobě také podílet,“ řekl premiér Petr Fiala. Podle něj české firmy dostanou prostor nejen při vývoji zařízení, ale i v dodavatelských řetězcích.

Společnost ČEZ v rámci výběru posoudila informace od sedmi uchazečů, kteří byli osloveni na základě potenciální vhodnosti pro umístění v České republice. Z tohoto posouzení vzešla jako nejlepší nabídka společnosti Rolls-Royce SMR, se kterou chce ČEZ navázat strategické partnerství. Ještě před jeho uzavřením stát provede bezpečnostní posouzení britské společnosti, obdobně jako tomu bylo u zájemců o výstavbu velkých jaderných bloků.

Malé a střední reaktory (Small and Medium Reactors, SMR) mají dodávat nejen elektřinu, ale také teplo. Svou velikostí se budou hodit jako náhrada dosluhujících uhelných elektráren a přispějí tím k dekarbonizaci energetiky. Výhodou pro Českou republiku je, že Rolls-Royce SMR svůj dodavatelský řetězec teprve tvoří, a české firmy tak mají jedinečnou možnost stát u jeho zrodu a zapojit se v maximální možné míře.

„Tato technologie může zajistit nejen dostatek elektřiny za přijatelné ceny, ale také podpoří naši snahu o dekarbonizaci a bezpečný přechod k čistým zdrojům energie. Tato spolupráce je navíc velkou příležitosti také pro český průmysl. Naše firmy mohou být od samého začátku součástí globálního dodavatelského řetězce a přispět k rozvoji této perspektivní technologie,“ řekl v září ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

„Strategické partnerství se společností Rolls-Royce SMR nám umožní využít naše dlouholeté zkušenosti v oblasti jaderné energetiky v kombinaci s vysokou technologickou vyspělostí britské firmy,“ uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš a dodal, že na ČEZ nyní bude se svým protějškem dojednávat konkrétní podobu spolupráce.

První modulární reaktor plánuje Skupina ČEZ vedle jihočeské jaderné elektrárny Temelín. Vyrůst by měl v první polovině 30. let, tedy ještě před spuštěním nového velkého jaderného bloku v elektrárně Dukovany II. ČEZ prověřuje také další lokality vhodné pro výstavbu dalších malých modulárních reaktorů. Jde například o lokalitu Tušimice na Chomutovsku a Dětmarovice na Ostravsku. Společnost ČEZ má ambici postavit do roku 2045 malé modulární reaktory (SMR) o výkonu až 3 000 megawattů.

Dalšími vážnými uchazeči o dodávku prvního středně výkonného reaktoru pro ČEZ byly společnosti Westinghouse a GE Hitachi. Oba shodně nabízeli 300megawattové energetické bloky, v případě GE Hitachi se jednalo o varný reaktor. Jejich nevýhodou byl menší zájem o spolupráci s českým průmyslem, GE Hitachi je navíc značně vytíženo chystanými projekty v Kanadě, Polsku a dalších zemích.

(hrb, dtr)

Zařízení služeb pro ministerstvo vnitra má novou ředitelku. Z prezídia přichází Hrubá

Jan Hrbáček
-
0
Zařízení služeb pro ministerstvo vnitra má novou ředitelku. Z prezídia přichází Hrubá

Klíčová organizace Zařízení služeb pro ministerstva vnitra má novou šéfku. Ve výběrovém řízení vyhrála šéfpersonalistka Policejního prezídia Simona Hrubá. Její předchůdce Roman Švejda byl narychlo odvolán. důvody resort Víta Rakušana (STAN) nesdělil. Podle neoficiálních informací Ekonomického deníku čekají tuto organizaci možné personální čistky.

Ministr vnitra Vít Rakušan rozhodl o jmenování o jmenování Simony Hrubé do funkce ředitelky Zařízení služeb pro ministerstvo vnitra (ZSMV) ke dni 1. listopadu 2024 16. listopadu. Hrubá zvítězila ve výběrovém řízení.

Výběrová komise přidělovala body za pohovor a za zaslanou písemnou práci. Komise sestávala z pěti členů, jedním z nich byl náměstek ministra vnitra, dalšími vybraní ředitelé odborů, dalším členem zástupce odborové organizace působící při ministerstvu vnitra.

Ministerstvo vnitra doplnilo, že se jedná o místo v pracovním poměru, k jehož obsazení není realizace výběrového řízení zákonným požadavkem.

Při oceňování Policisty roku 2021 Hrubá dostala od Policejního prezidenta Martina Vondráška Cenu policejního prezidenta: „Plukovnice Simona Hrubá, vedoucí personálního odboru Policejního prezidia ČR Simona Hrubá během svého dosavadního působení na personálním odboru prokázala, že je ženou na svém místě. V řízení dokázala využít přirozené autority a bohaté profesní zkušenosti získané po dobu své 27leté profesní dráhy na úřadu vyšetřování v Praze a úseku vnitřní kontroly, až na současnou pozici vedoucí personální odboru Policejního prezidia. Zde vhodně zvoleným způsobem řízení docílila toho, že její úsek velmi dobře funguje a udává pozitivní směr v rozvoji personalistiky Policie České republiky. Mimo jiné se aktivně zapojila také do týmu Assessment Centre POLICIE, který hodnotí manažerské kompetence policistů při obsazování vedoucích pozic. Je vnímána jako absolutní profesionál, dáma každým coulem, ženská do pohody i nepohody, diplomat, erudovaný odborník s lidským přístupem a vedoucí, který problémy řeší,“ napsal o Hrubé Ondřej Moravčík z Policejního prezídia.

Televizní rozhovor s šéfkou personalistů Policejního prezídia Simonou Hrubou. Foto: CNN Prima News

Důvody neřekneme

Když se Ekonomický deník dotazoval, z jakého důvodu byl v létě narychlo odvolán ředitel ZSMV Roman Švejda, resort příliš sdílný nebyl: „Mgr. Roman Švejda byl odvolán v souladu s § 73 a § 73a zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Jmenování a odvolání vedoucích organizačních složek v přímé podřízenosti Ministerstvu vnitra je v kompetenci ministra vnitra. K odvolání Mgr. Romana Švejdy došlo po vzájemné dohodě ministra vnitra a vrchního ředitele sekce ekonomiky a provozu, který vůči ZSMV odpovídá v souladu s platným organizačním řádem za výkon funkce zřizovatele,“ sdělila Hana Malá z tiskového odboru ministerstva vnitra.

Po Švejdovi ZSMV vedl chvíli odvolaný vrchní ředitel pro ekonomiku a provozu ministerstva vnitra Vilibald Knob. „V souladu s § 57 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, skončilo Ing. Vilibaldovi Knobovi, který byl zařazen na služebním místě vrchního ředitele sekce ekonomiky a provozu v ministerstvu vnitra, funkční období,“ vysvětlilo jeho konec ve funkci vnitro.

Jmenování Knoba dočasným ředitelem ZSMV se pak podle vnitra „uskutečnilo v souladu se zákoníkem práce bez výběrového řízení, a to na dobu určitou do doby obsazení tohoto místa prostřednictvím výběrového řízení“.

Knoba na postu vrchního ředitele sekce ekonomiky a provozu vystřídal někdejší šéf pražské Městské policie Eduard Šuster. „Ing. Eduard Šuster byl jmenován na služební místo vrchního ředitele sekce ekonomiky a provozu v ministerstvu vnitra na základě výběrového řízení rozhodnutím státního tajemníka v ministerstvu vnitra o přijetí do služebního poměru a jmenování na služební místo představeného podle zákona o státní službě, a to ke dni 1. června 2024,“ vysvětluje dále ministerstvo.

Výběrové řízení na obsazení služebního místa vrchního ředitele sekce ekonomiky a provozu v ministerstvu vnitra bylo vyhlášeno státním tajemníkem na ministerstvu vnitra na úřední desce dne 14. února 2024 se lhůtou pro podávání žádostí do 12. března 2024.

„Po posouzení došlých žádostí, po provedených pohovorech a na základě písemné dohody uzavřené mezi služebním orgánem a 1. místopředsedou vlády a ministrem vnitra, jakožto bezprostředně nadřízeným představeným, byl Ing. Eduard Šuster jmenován na služební místo vrchního ředitele sekce ekonomiky a provozu na ministerstvu vnitra rozhodnutím státního tajemníka o přijetí do služebního poměru a jmenování na služební místo představeného ke dni 1. června 2024,“ dodal resort Víta Rakušana.

Podle neoficiálních informací Ekonomického deníku se na Zařízení služeb pro ministerstvo vnitra schyluje nějaký čas k personálním čistkám.

Ekonomický deník proto poslal na Zařízení služeb pro ministerstva vnitra několik otázek. Ani přes urgence na ně tato instituce neodpověděla.

„K dotazům ze dne 14. 10., které jste urgoval, sdělujeme, že k části dotazů jsme vám již požadované informace poskytli 16. 10. viz příloha. S ostatními dotazy se prosím obraťte na dotčené osoby a instituce,“ zareagovalo ministerstvo vnitra.

Ze Zařízení služeb pro ministerstva vnitra odpovědi nedošly přes urgence ani po čtrnácti dnech od odeslání otázek.

Jan Hrbáček

Lidé stárnou a chybí kvalifikovaní zaměstnanci. EU ujíždí vlak, shodli se poslanci

Lukáš Karbulka
-
0
Lidé stárnou a chybí kvalifikovaní zaměstnanci. EU ujíždí vlak, shodli se poslanci

Evropská ekonomika roste výrazně pomaleji než Spojené státy i Čína. Na obou svých rivalech je Evropská unie (EU) závislá v podobě dovážení surovin, nakupování surovin či obraně. Receptem na zlepšení situace by měla být mimo jiné transformace vzdělávání studentů, ale i pracujících. Ve státech EU totiž chybí řada profesí, které kvůli nedostatečnému vzdělání nemá kdo obsadit. Shodli se na tom europoslanci.

Do roku 2040 se bude pracovní síla v EU každoročně snižovat o téměř dva miliony pracovníků. A to zejména kvůli stárnutí populace a mohutným odchodům do důchodu. Například v Česku dle analýzy Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR do tohoto roku bude 2 698 767 lidí ve věku 65 let a výše – to je o více než půl milionu více, než tomu bylo na konci roku 2021. A nejinak je tomu i v ostatních členských státech.

Jedním z východisek udržení ekonomického růstu by tak mohla být stále se zlepšující technologie a potřebná kvalifikace či rekvalifikace zaměstnanců. To například doporučuje v září publikovaná zpráva italského expremiéra Maria Draghiho, která obsahuje zhruba 170 návrhů, jak zlepšit po všech stránkách konkurenceschopnost Evropské unie. Dokument a nepříliš dobrou situaci pracovního trhu také na středečním plánu rozebrali europoslanci.

„Potýkáme se s výrazným nedostatkem pracovních sil. Dvě třetiny evropských společností tvrdí, že nedostatek dovedností brzdí jejich obchodní aktivity a čtyři z pěti tvrdí, že nemohou investovat a růst tak, jak by mohly. Pro malé a střední podniky je to ještě obtížnější: pouze jeden z pěti najde pracovníky se správnými a odpovídajícími odbornými znalostmi či dovednostmi,“ zhodnotil na úvod evropský komisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski. To má pak například za následek rozdíl v hrubém domácím produktu (HDP) v EU a Spojených státech. Od roku 2000 totiž v přepočtu na hlavu vzrostl reálný disponibilní příjem v USA téměř dvakrát více než v EU.

O špatné situaci na pracovním trhu se podělil například německý europoslanec Rasmus Andresen, který je členem Rozpočtového výboru Evropského parlamentu (BUDG) a zároveň Hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu (ECON). „Milion! Jen na německém pracovním trhu bude do roku 2030 chybět milion kvalifikovaných pracovníků a nejinak je tomu i v mnoha dalších evropských zemích,“ upozornil.

Nedostatek pracovníků hlásí firmy již teď

Podle Andresena více než 60 procent malých a středních podniků uvádí, že již nyní mají potíže s hledáním kvalifikovaných pracovníků. „Nedostatek kvalifikovaných pracovníků je jedním z největších problémů, které budeme mít v Evropské unii v příštích několika letech, a zcela upřímně: děje se příliš málo na to, abychom ho řešili,“ prohlásil s tím, že pokud chce být EU konkurenceschopná, potřebuje kvalifikované pracovníky. Jejich počet by se podle něj mohl narůst díky migraci, přidáním investic do vzdělání a lepším nastavením rovnováhy mezi rodinou a prací.

Evropský komisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski Foto: Evropský parlament

A vyšší investice do vzdělávání budou nejspíš nutné. Mladší generaci totiž podle europoslankyně Andrey Wechslerové chybí dost často základní dovednosti. A to zejména v manuální a digitální oblasti. „Téměř tři miliony mladých lidí v Německu ve věku 20 až 34 let nemají odbornou kvalifikaci. Chybí jim základní dovednosti a kvalifikace, které náš trh práce potřebuje. Toto však není jen německý fenomén. Když se podíváme na zprávu pana Draghiho, vidíme, že 42 procent Evropanů nemá digitální dovednosti,“ upozornila členka Výboru Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE).

Evropský parlament již dříve přijal akční plán týkající se nedostatku pracovních sil a kvalifikací. „V prvních letech bylo proškoleno přibližně 3,5 milionu pracovníků. Pobídky a pokyny k průběžnému školení se připravují přibližně v polovině členských států EU. Očekáváme, že budou velmi užitečné. Zejména pak pro pracovníky v malých a středních podnicích, kde možná nebude možné mít školící programy ke zvyšování kvalifikace zaměstnanců,“ přiblížil Janusz Wojciechowski, který ale upozornil, že je to stále jen nepatrná část.

Důraz na změny ve školství a podporu porodnosti

Změnit vzdělávání je však potřeba také na školách. „Vysoké i střední školy by měly poskytovat aktuálnější programy v souladu s poptávkou trhu. Evropa produkuje pouze 850 absolventů vědy, techniky, inženýrství a matematiky na milion obyvatel ročně. Ve Spojených státech je to více než 1 100 absolventů. To znamená, že s tímto typem dynamiky problémy nakonec porostou,“ upozornil Paulius Saudargas, člen Výboru Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku a současně Hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu.

Vzdělávací systém by se měl postupně změnit i v Česku, kde je nyní nabízeno okolo 270 oborů a absolvent takového zaměření má jen úzké možnosti uplatní po absolvování studia. Ministerstvo školství tak chce do pěti let tento počet zredukovat a některé podobné obory například spojit. Resort s Národním pedagogickým institutem nyní pracuje se třemi variantami: jedna počítá se 157 obory, druhá se 115 a třetí se 104. Finální podoba má být hotová na konci roku a pravidla pro školy pak za tři roky. Do nových oborů by pak mohli nastoupit první studenti v září 2029.

Zmíněné vize však na záchranu nestačí. „Je potřeba zvednout v EU porodnost, jinak zjistíme, že předkládáme nejspíš vynikající politické návrhy, které však nebudeme mít na koho aplikovat. Několik studií totiž předpovědělo, že Evropě bude do roku 2050 chybět 35 milionů lidí v produktivním věku,“ varovala na jednání Mariateresa Vivaldini, členka Výboru Evropského parlamentu pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL) a zároveň Výboru Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku. Lidé v produktivním věku pak budou chybět zejména ve menších městech a na vesnicích, čímž se ještě prohloubí už tak alarmující propast oproti větším městům.

Lukáš Karbulka

Mají „vlakotramvaje“ v Česku smysl? Odpověď má dát ministerstvu dopravy technicko-ekonomická studie

Tereza Čapková
-
0
Mají „vlakotramvaje“ v Česku smysl? Odpověď má dát ministerstvu dopravy technicko-ekonomická studie

Česká republika je už delší dobu na rozcestí, zda do dopravního systému pustí lehká kolejová vozidla, takzvané „vlakotramvaje“. Odpověď má dát ministerstvu dopravy Technicko-ekonomická studie pro regionální kolejové systémy. Resort na její vypracování vypsal tendr. Cílem je prověřit technicky, technologicky, bezpečnostně i ekonomicky různé modely provozu lehkých kolejových drah nebo vozidel. Lhůtu pro podání nabídek úřad stanovil do 5. listopadu. Předpokládaná hodnota tendru je 15 milionů korun, vyplývá to z portálu Národní elektronický nástroj.

Podle mluvčí ministerstva dopravy Aleny Mühl má studie prověřit jak model takzvaných vlakotramvají, tedy lehkých kolejových vozidel provozovaných na železnici, tak i regionálních tramvajových systémů. Čerpat má i ze vzorů používaných v různých evropských zemích. Resort dopravy zakázku na zpracování studie vypsal 26. srpna. O vypracování studie se hovořilo již před dvěma lety.

Dokumentace k tendru zmiňuje, že je cílem dosažení vyššího využití regionálních železničních tratí k přepravě osob a věcí včetně zajištění regionálních přepravních vztahů, které jsou doposud obsluhovány jinými druhy dopravy.

Součástí studie je podle mluvčí ekonomické porovnání jednotlivých variant na vybraných projektech, které ministerstvo dopravy vytipovalo společně s kraji. „Na základě výstupů studie bude rozhodnuto o dalších případných úpravách legislativy. V této souvislosti je nutno rovněž zdůraznit, že vlakotramvaje nejsou jediným možným řešením, neboť regionální tramvajové systémy v Česku již běžně fungují a u dalších se připravuje další rozvoj,“ upozornila mluvčí.

Doplnila, že u životaschopných modelů bude ministerstvo dopravy vytvářet v České republice podmínky pro jejich uplatnění v praxi. Základní výhodou vlakotramvají je podle Aleny Mühl například možnost přecházet mezi železniční a tramvajovou infrastrukturou.

Nevýhodou je pak potřeba u vozidel splnit řadu technických a bezpečnostních požadavků, které plynou ze souběžného provozu na železnici a v tramvajové síti. „Z toho plyne vyšší technická náročnost a cena. Často je potřeba vyřešit i dodatečné úpravy infrastruktury, zejména té městské, protože vlakotramvaje jsou obvykle například těžší než standardní městské tramvaje,“ popsala klady a zápory mluvčí ministerstva dopravy Alena Mühl. Proto podle ní bude záležet na rozhodnutí jednotlivých regionálních objednatelů, jaké řešení pro ně bude vhodné a „ufinancovatelné“.

Zájem má Středočeský kraj

Jedním z regionů, které řeší možnost využití vlakotramvají, je Středočeský kraj. V současné době podle radního pro oblast veřejné dopravy Středočeského kraje Petra Boreckého (STAN) pro kraj společnost AFRY zpracovává studii dopravního řešení celého regionu, jejíž součástí je i navržení možných míst pro provozování vlakotramvají. V úvahu pro lehká kolejová vozidla přichází například trasa Čelákovice – Brandýs nad Labem – Neratovice.

 „Obecně však moc prostor pro provozování vlakotramvají ve Středočeském kraji nevidím, protože trend spíše směřuje buď ke klasické kapacitní drážní dopravě nebo, opět, ke klasickým tramvajím, jako je například spojení Praha – Zdiby – Sedlec, na jehož vybudování Středočeský kraj intenzivně pracuje,“ sdělil Ekonomickému deníku Borecký.

Studie by měla být podle něj hotová v lednu 2025. Kraj čeká zároveň na zpracování provozně-technické studie společnosti Proved a legislativní studii. Hotové by měly být všechny tři souběžně. A jak Borecký nahlíží ještě před jejich vypracováním na „životaschopnost“ vlakotramvají? „Od vlakotramvají se neodkláníme, jenom pro ně nebude tolik prostoru, jak někteří doufají. Už proto, že třeba cenový rozdíl mezi vlakotramvají a například vozidlem RS2 bude minimální,“ zmínil.

Na současnou nejistotu ohledně zavedení vlakotramvají upozornil na nedávné konferenci „Vozidlo, infrastruktura a objednávka veřejných služeb na železnici“ generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda. Debata okolo lehkých kolejových vozidel, se podle něj nejdříve rozvířila a nyní opět utichá.

Tereza Čapková

Těžba břidlicového plynu v USA prvně klesla, producenti omezují investice kvůli nízkým cenám

David Tramba
-
0
Těžba břidlicového plynu v USA prvně klesla, producenti omezují investice kvůli nízkým cenám

Produkce zemního plynu v USA z břidlic a jiných neprostupných hornin od počátku století rostla a rostla. Až letos nastal obrat. Podle amerického Úřadu pro energetické informace (US EIA) nastal v prvních devíti měsících letošního roku meziroční pokles o přibližně jedno procento. Letošní produkce tak klesla na 81,2 miliardy kubických stop (2,3 miliardy m3) za den. To odpovídá těžbě 630 miliard m3 za celé období od ledna do září.

Jak dále US EIA připomněla, takzvaný břidlicový plyn se na současné těžbě zemního plynu v USA podílí ze 79 procent. Klasický způsob těžby plynu naopak mírně vzrostl. Celková produkce suchého zemního plynu, tedy po očištění o kapalné uhlovodíky, ve Spojených státech od ledna do září 2024 činila v průměru 103,3 miliardy kubických stop (2,925 miliardy m3) za den, což je v podstatě stagnace ve srovnání se stejným obdobím roku 2023.

Dosavadní letošní pokles těžby břidlicového plynu byl způsoben především poklesem těžby na ložiscích Haynesville a Utica. V případě ložiska Haynesville, které se nachází v severovýchodním Texasu a severozápadní Louisianě, nastal pokles o 12 procent. Těžaři na ložisku Utica ve státě Ohio vykázali pokles o 10 procent. Několik společností zde podle US EIA omezilo těžbu v reakci na historicky nízké ceny zemního plynu.

Vývoj těžby plynu v USA od roku 2000. Zdroj: US EIA

Referenční cena plynu na Henry Hubu klesla o více než 70 procent z maxima dosaženého v srpnu 2022, dnes se pohybuje okolo 2,50 dolaru za milion britských termálních jednotek (MMBtu). Těžba plynu z hlubokých vrtů, které jsou na ložiscích Haynesville a Utica nutností, se proto přestává vyplácet. Důkazem může být snižování počtu vrtných souprav v provozu; ten byl na ložisku Haynesville v září nejnižší od poloviny roku 2020.

Naproti tomu zemní plyn produkovaný v západním Texasu a jihovýchodním Novém Mexiku je dobýván společně s ropou, jejíž cena je z pohledu amerických těžařů stále atraktivní. Produkce zemního plynu zde proto i letos rostla spolu se zvyšující se těžbou ropy.

US EIA odhaduje, že celková produkce suchého zemního plynu v USA bude letos v průměru 103,5 miliardy kubických stop za den, což je mírný pokles oproti 103,8 miliardy v minulém roce. V příštím roce by se objem produkce mohl mírně zvýšit na 104,6 miliardy kubických stop za den.

Spojené státy dovážejí potrubními cestami 5 až 6 miliard kubických stop plynu denně z Kanady, podobné množství naopak vyvážejí do Mexika. Co se týká exportu zkapalněného zemního plynu (LNG), ten se v posledním roce a půl stabilizoval na úrovni okolo 12 miliard kubických stop (340 milionů m3) za den. Spojené státy tak drží pozici největšího vývozce LNG. Velká část exportu směřuje na evropské trhy, kde soupeří s o podíl na trhu s ruským a katarským LNG.

(dtr)

1...262728...1 503Strana 27 z 1 503

Vydavatelství:

Online tituly:

redakce ->

[email protected] / Facebook / Twitter

Portál Ekonomický deník využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem. Články v názorové rubrice nemusí vyjadřovat stanovisko redakce.
Vydavatelem zpravodajských portálů Ekonomický deník, Zdravotnický deník a Česká justice je Media Network s.r.o., Revoluční 1082/8, 11000 Praha 1, IČO: 02186454, zapsaná pod spisovou značkou 216663 C u Měst. soudu v Praze.
Proč se prezentovat s podporou Ekonomického deníku a České justice - Mediakit.