INZERCE

Terminál pro dovoz zkapalněného plynu (LNG) v nizozemském Eemshavenu. Foto: EemsEnergyTerminal

Kdo dodává plyn do zemí EU? Norsko 30 procent, USA 19, Rusko necelých 15 procent

Českou mediální scénou v posledních týdnech hýbe debata na téma, odkud vlastně bereme zemní plyn a kolik z tohoto množství je z Ruska. Ale jak si stojí Evropská unie jako celek? Odpověď nabízí nedávno zveřejněná statistika na webu Evropské komise. Podle těchto čísel klesl podíl ruského plynu na celkovém importu plynu do zemí EU z 45 procent v roce 2021 na loňských méně než 15 procent.

Ještě v roce 2021 bylo Rusko hlavním dodavatelem plynu na evropský trh, objem dodávek přesáhl 150 miliard metrů krychlových. Loni už to podle dat Evropské komise bylo „jen“ necelých 43 miliard m3 – tedy o 71 procent méně. V této hodnotě jsou zahrnuty jak potrubní dodávky v objemu 25,1 miliardy m3, tak i dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) v objemu 17,8 miliardy m3.

Rusko se tak v celkovém žebříčku největších dodavatelů plynu na trh EU propadlo na třetí místo. Prvenství drží Norsko s více než 30procentním podílem. Na druhé místo se propracovaly Spojené státy americké s téměř 20procentním podílem. Jedná se pozoruhodný výsledek, když uvážíme, že celých 56 miliard m3 plynu bylo do zemí EU přepraveno v plynné podobě na lodích.

Odkud země EU odebírají zemní plyn

údaje za rok 2023, zdroj: Evropská komise

  • Norsko: 87,8 mld.m3 (30,3 %)
  • USA: 56,2 mld.m3 (19,4 %)
  • Rusko: 42,9 mld.m3 (14,8 %)
  • Alžírsko a Libye: 41 mld.m3 (14,1 %)
  • Británie (včetně reexportu): 16,6 mld.m3 (5,7 %)
  • Katar: 15,5 mld.m3 (5,3 %)
  • ostatní země: 29,9 mld.m3 (10,3 %)
Dovoz plynu do zemí EU v letech 2021 až 2023. Zvýrazněn je klesající objem dodávek z Ruska. Zdroj: Evropská komise

Rychlé snižování závislosti na ruském plynu, který ještě před necelými dvěma lety považovala celá řada českých „expertů“ na nereálný či nemožný, se stalo realitou. Faktem je, že pokles závislosti na Rusku byl možný i díky výraznému snížení spotřeby plynu v zemích EU. Na něm se podílely tři faktory: mírné zimy, nižší spotřeba v průmyslových podnicích a také úsporná opatření v důsledku extrémně vysokých cen plynu.

Evropská komise k tomu dodává ještě čtvrtý faktor, který považuje za svůj úspěch. A sice vznik společné energetické platformy EU, která v loňském roce uspořádala čtyři aukce na nákup zemního plynu. Celkem se podařilo pro konkrétní odběratele v evropských zemích nasmlouvat dodávky v rozsahu přes 42 miliard m3. Další, páté kolo aukcí na nákup plynu se uskutečnilo ve čtvrtek 15. února.

Další pokles závislosti na ruském plynu se nejspíš odehraje na přelomu tohoto a příštího roku. Ke konci prosince totiž vyprší platnost pětileté smlouvy o přepravě ruského plynu přes ukrajinské území do střední Evropy. Ukrajinská vláda, a v tomto týdnu také evropská komisařka pro energetiku Kadri Simson, už dali jasně najevo, že o pokračování spolupráce s ruskými plynaři nestojí.

Radost všem odpůrcům energetické závislosti na agresivním ruském režimu jistě dělá vývoj cen na evropských energetických burzách. Cena zemního plynu na nejbližší měsíce klesla na 25 eur/MWh, tedy na hodnotu blízkou době před vypuknutím energetické krize. Plyn s dodáním roce 2025 se na nizozemské burze TTF v pátek obchodoval za 28,50 eura/MWh.

David Tramba