Ministerstvo dopravy ve spolupráci se Sdružením automobilového průmyslu a Svazem dovozců automobilů připravilo novelu zákonů, která chystá půdu pro autonomní mobilitu. Do Poslanecké sněmovny by měla zamířit v listopadu. „Připravovanou novinkou chceme umožnit provoz schválených automatizovaných vozidel na území České republiky, která svými technologiemi výrazně zvýší řidičský komfort a bezpečnost na našich silnicích,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Automatizované vozidlo je podle resortu dopravy takové, které díky pokročilým systémům a funkcím dokáže za stanovených podmínek jezdit autonomně, tedy bez zásahů řidiče. Typickými situacemi pro autonomní režim je například popojíždění v nízké rychlosti v kolonách nebo dálniční provoz.
Autonomním režimem se myslí, že vozidlo nevyžaduje řidičovu pozornost a funguje podle takzvaného konceptu „nohy mimo pedály, ruce v klíně, oči mimo silnici, mozek v pohotovosti“. „Tento režim představuje vyšší stupeň autonomie než částečná automatizace, kterou již řada vozidel na českém trhu nabízí, avšak při níž se řidič stále musí plně soustředit na řízení,“ informoval resort dopravy.
Návrh podle výkonného ředitele Sdružení automobilového průmyslu Zdeňka Petzla přináší na české silnice nejmodernější technologie z oblasti autonomní mobility, ale současně dále rozvíjí konkurenceschopnost firem českého autoprůmyslu, které se vývoji a výrobě těchto technologií věnují.
Technologie, pro které je nyní připravován legislativní rámec, vycházejí podle ministerstva dopravy z asistentů řízení, jako jsou například adaptivní tempomat nebo hlídání jízdních pruhů. „Zatímco tito asistenti řidiče pouze podporují a nezodpovídají za řízení, systémy automatizovaného řízení tuto odpovědnost plně přebírají. Pro řidiče to znamená, že budou moci během jízdy na vybraných úsecích, zejména na dálnicích, řízení dočasně předat vozidlu a po tuto dobu se nemuset věnovat samotnému řízení,“ informoval úřad.
Podmínky pro převzetí řízení si vozidlo hlídá samo a na displeji vizuálně informuje řidiče, že je připraveno převzít kontrolu. Řidič se následně rozhodne, zda řízení vozidlu předá, což potvrdí například stisknutím tlačítka na volantu, nebo zda bude pokračovat v řízení sám. Pokud se rozhodne řízení nepředat, aktivní bezpečnostní a asistenční systémy, kterými je vozidlo vybaveno, jako například hlídání mrtvých úhlů, zůstanou nadále v činnosti.
Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný k nové legislativě uvedl, že Česká republika umožní využívat již dostupné systémy nových vozidel obdobně, jako je to například v Německu.
Podle ministerstva dopravy se jedná o přirozenou technologickou evoluci, která vychází z přísných a bezpečných mezinárodních regulací. „Vozidla, na která se tato právní úprava vztahuje, jsou schvalována podle celoevropsky platných homologačních předpisů. Aktuální novelizace upravuje především otázku odpovědnosti a povinností řidiče související s řízením vozidla v autonomním režimu,“ zmínil resort dopravy.
Legislativní změna zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a zákona č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích konkrétně zahrnuje:
rozšíření definice „řidiče“ tak, aby řidičem byla i osoba, která předá řízení vozidlu a dohlíží na něj, i když vozidlo přímo neovládá;
rezignaci na některé povinnosti řidiče související s ovládáním vozidla a dodržováním pravidel provozu na pozemních komunikacích při autonomní jízdě;
přenos odpovědnosti z řidiče na vozidlo v mezích homologačních předpisů;
novou povinnost řidiče převzít řízení na pokyn vozidla;
uložení povinnosti řidiče zpřístupnit kontrolním orgánům přístup k vozidlu za účelem získání dat ze systému;
rozšíření registru silničních vozidel o údaj, zda zapsané vozidlo bylo schváleno jako automatizované vozidlo dle přímo použitelného předpisu.
Provozní zisk automobilky Škoda Auto v prvních třech čtvrtletích letošního roku vzrostl o více než třetinu na 1,699 miliardy eur, v přepočtu přibližně 43 miliard korun, z 1,260 miliardy eur ve stejném loňském období. Ve své výsledkové zprávě to ve středu oznámil mateřský koncern Volkswagen.
Tržby společnosti Škoda Auto se zvýšily na 20,399 miliardy eur z 19,659 miliardy před rokem. Automobilka v období od ledna do září dodala zákazníkům 671 264 vozů, tedy o 4,5 procenta více než před rokem.
Škoda Auto zaměstnává zhruba 37tisíc lidí a v České republice provozuje tři výrobní závody. Má výrobní kapacity v Číně, na Slovensku a v Indii, většinou prostřednictvím koncernových partnerství.
Provozní zisk celého koncernu Volkswagen v prvních třech čtvrtletích letošního roku klesl zhruba o pětinu na 12,91 miliardy eur z 16,24 miliardy eur ve stejném loňském období. Volkswagen je největším výrobcem automobilů v Evropě, v poslední době se však potýká s problémy a snaží se snižovat náklady. Šéfka závodní rady Volkswagenu Daniela Cavallová nedávno uvedla, že podnik plánuje zavřít v Německu nejméně tři závody a zrušit desítky tisíc pracovních míst.
„Volkswagen se nachází ve složité situaci, která si žádá razantní kroky. Pokud opatření spojená s redukcí nákladů v Německu nebudou úspěšná, mohou se snahy o restrukturalizaci v rámci koncernu posunout i za hranice Německa,“ uvedl analytik XTB Tomáš Cverna.
Dodal, že konečné slovo bude ale mít ziskovost jednotlivých výrobních závodů. V prospěch Škody podle něj hraje to, že díky její nabídce se jí daří udržovat silnou pozici na evropském trhu.
Společnost České dráhy si od Evropské investiční banky (EIB) půjčuje 300 milionů eur, v přepočtu přibližně 7,61 miliardy korun. Finance budou směřovat na nákup 180 osobních vozů a 20 elektrických lokomotiv. Národní dopravce také dovybaví 219 stávajících vozidel a lokomotiv palubní částí evropského vlakového zabezpečovacího systému (ETCS).
EIB o půjčce informovala na svých webových stránkách. Úvěr navazuje na dlouhodobou spolupráci EIB a Českých drah při modernizaci infrastruktury a vozového parku. V loňském roce vyčlenila EIB na české železniční projekty 880 milionů eur.
„Prostředky z Evropské investiční banky nám pomáhají investovat do modernizace vozového parku. Takto získané prostředky využíváme především na zkvalitnění dálkových vlaků, včetně pořízení nejmodernějších souprav ComfortJet, které budou jezdit na tratích spojujících Prahu s Německem, Rakouskem, Slovenskem nebo Maďarskem,“ uvedl k půjčce člen představenstva a náměstek generálního ředitele Českých drah pro ekonomiku a nákup Lukáš Svoboda. Peníze podle něj poputují také do vybavení ostatních vozidel palubní částí ETCS.
EIB informovala, že se kromě toho předpokládá, že iniciativa vytvoří přibližně 160 stálých pracovních míst, především pro strojvedoucí, doprovodný personál a personál údržby.
V letošním roce České dráhy podle generálního ředitele skupiny Michala Krapince do nových vlaků investují téměř 20 miliard korun. V následujících deseti letech mají v plánu ve vazbě na požadavky objednatelů pořídit nové vlaky za více než 160 miliard korun.
Úvěr EIB doplňuje podle bankovní instituce granty v rámci Nástroje pro propojení Evropy (CEF). CEF je klíčovým finančním nástrojem Evropské unie určeným na podporu růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti prostřednictvím cílených investic do infrastruktury. EIB v roce 2023 poskytla na české projekty 1,88 miliardy eur. Významně investuje do sektoru železniční dopravy, přičemž v loňském roce do železničních projektů vložila téměř jednu miliardu eur.
Cestující v České republice využívají železniční dopravu nejvíce tam, kde jsou vlaky plnohodnotnou součástí dobře nastavené integrované dopravy. Výše úhrady na jednu jízdu cestujícího se může mezi kraji lišit až čtyřnásobně. Příkladem dobré koncepce dopravní integrace jsou Jihomoravský a Moravskoslezský kraj, uvedl to Svaz osobních železničních dopravců SVOD Bohemia.
„Čím lepší je zapojení železnice do integrované dopravy, tím má logicky větší využití. Jedním z klíčových ukazatelů výkonnosti je počet cest na jednoho obyvatele za rok a druhým je počet cest na tisíc kilometrů délky tratí. Oba ukazatele spolu korelují,“ poznamenal výkonný ředitel Svazu osobních železničních dopravců SVOD Bohemia Petr Moravec.
Využití železnice je podle něj kraj od kraje různé a oba ukazatele to společně dokazují. Čím lépe je vlak do dopravního systému zapojen, tím méně kraj cestující dotuje. V Jihomoravském a Moravskoslezském kraji probíhá podle Moravce velká část dopravního výkonu na páteřních koridorových tratích. „Odbočné a přípojné tratě fungují podobně jako potoky, které napájí řeku,“ dodal.
Výše úhrady objednávané drážní dopravy a náklad na jednu jízdu cestujícího podle jednotlivých krajů. Zdroj: SVOD Bohemia
Pak jsou podle něj kraje, které ze svého infrastrukturního hendikepu udělaly přednost a nevýhodné výchozí podmínky dokázaly překonat chytrou dopravní koncepcí. Moravec uvedl, že to se povedlo například v Plzeňském a Libereckém kraji. „Samozřejmě, některé další kraje na svou příležitost teprve čekají. Dokládá to srovnání počtu cest na obyvatele a na tisíc kilometrů dle jednotlivých krajů,“ sdělil.
Například v Jihomoravském kraji je využití železnice díky vysokému stupni integrace vysoké, poměrná částka na jednu cestu při průměrné vzdálenosti 20 kilometrů je 63 korun, tedy přibližně tři koruny za kilometr. „Kraj Vysočina, mimo jiné i vzhledem ke svým demografickým podmínkám, má úhradu jedné cesty čtyřikrát vyšší,“ zmiňuje Svaz osobních železničních dopravců SVOD Bohemia.
Podíl elektrizovaných tratí dle jednotlivých krajů. Zdroj: SVOD Bohemia
Velké moravské kraje mají podle svazu podíl elektrické trakce na evropské úrovni, naproti tomu Liberecký kraj nemá elektrizovanou žádnou trať. Okrajové části Středočeského kraje a malé kraje na okraji republiky mají stupeň elektrizace také velmi nízký. Z hlediska traťové rychlosti je situace trochu vyrovnanější, průměr zvyšují zejména tratě koridorové.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vedený Petrem Mlsnou vydal v minulých dnech na základě návrhů společností EDF a Westinghouse předběžná opatření, jimiž zakázal zadavateli – společnosti Elektrárna Dukovany II ze skupiny ČEZ – uzavřít smlouvy na výstavbu nového jaderného zdroje. Ekonomickému deníku tuto informaci potvrdil mluvčí ÚOHS Martin Švanda.
Jak dále mluvčí antimonopolního úřadu dodal, vydání předběžného opatření nevypovídá nic o tom, jakým způsobem bude rozhodnuto v samotné věci. Tedy v uzavření smlouvy mezi Skupinou ČEZ a korejskou společností KHNP. „Jedná se o standardní krok pro procesní zajištění řízení, když o věci není pravomocně rozhodnuto a mohlo by hrozit zmaření účelu vedeného správního řízení,“ doplnil Martin Švanda. Na zásah ÚOHS do jaderného tendru dnes upozornila také Česká televize.
Podle informací Ekonomického deníku je problém v tom, že ÚOHS nestihl o návrhu společností EDF a Westinghouse rozhodnout ve stanovené lhůtě do 60 dní. Při tak složité problematice, jakou je soutěž na výběr dodavatele stavby nových jaderných bloků, je rozhodnutí v tak krátkém termínu těžko zvládnutelné. Prvostupňová správní řízení týkající se návrhu společností EDF a Westinghouse tak stále probíhají.
ČEZ je jednáním jmenovaných společností viditelně zklamán. „Řízení se vede na návrh neúspěšných uchazečů, kteří si byli podmínek tendru vědomi, přijali je a podali v souladu s nimi své nabídky. Teprve poté, co při výběru dodavatele neuspěli, rozhodli se napadnout celý tendr od počátku,“ uvedl ČEZ ve svém vyjádření k předběžnému opatření.
Nechtějí uznat prohru
Jak Ekonomický deník uvedl na začátku září, návrh francouzské společnosti EDF podaný k ÚOHS napadá hlavně rozhodnutí o výběru preferovaného dodavatele, tedy jihokorejské společnosti Korea Hydro & Nuclear Power Co. (KHNP). EDF požaduje, aby Úřad konstatoval porušení zadávacích podmínek a zrušil úkony zadavatele související s posouzením nabídek.
Společnost Westinghouse podle vyjádření ÚOHS napadá zejména postup zadavatele mimo režim zákona na základě tzv. bezpečnostní výjimky. Dále zmiňuje údajné porušení základních zásad veřejného zadávání a pochybení při výběru preferovaného dodavatele. Podle návrhu Westinghouse by měl český antimonopolní úřad zrušit rozhodnutí zadavatele z letošního ledna o vyzvání KHNP a EDF a nevyzvání Westinghouse k účasti v další fázi výběrového řízení, a to včetně všech navazujících úkonů zadavatele.
Westinghouse již delší dobu tvrdí, že návrhy designů korejských reaktorů APR1000 a APR1400 využívají licencovanou technologii systému Westinghouse 80 generace II. Společnost KHNP tudíž nemá právo stavět takové reaktory v zahraničí bez souhlasu Westinghouse. Ten se svých práv domáhá cestou soudních sporů a arbitráží.
Podle dobře informovaných zdrojů je spor mezi KHNP a Westinghousem možné vyřešit dohodou, o níž obě strany intenzivně jednají. Jejím výsledkem pravděpodobně bude finanční kompenzace pro Westinghouse. Ten by navíc mohl získat zakázky na dodání některých technologií a služeb pro nové jaderné bloky v České republice.
Zdroje Ekonomického deníku dodávají, že více problémů bude s francouzským koncernem EDF. Jeho manažeři si totiž odmítají připustit fakt, že byli poraženi ve férové soutěži, a to ve všech hlavních parametrech. Tedy v ceně elektřiny z nových jaderných bloků, financování i v poskytnutých garancích. EDF napadlo výsledek českého jaderného tendru také u Evropské komise, jako důvod uvádí riziko skryté státní podpory ze strany jihokorejské vlády.
Korejské vítězství s otazníkem
Dlouho očekávané rozhodnutí o dodavateli nových jaderných reaktorů padlo padlo v polovině července. Vláda tehdy rozhodla, že dva nové jaderné bloky v Dukovanech postaví korejská KHNP, která získá také opci na dva další bloky v Temelíně. „Korejská nabídka byla lepší prakticky ve všech posuzovaných kritériích,“ řekl Petr Fiala na tiskové konferenci po jednání vlády. Za příjemné překvapení označil premiér Fiala nabídkovou cenu, která se pohybuje (v dnešních cenách) okolo 200 miliard korun za jeden 1050megawattový blok
Tendr na nový jaderný blok v Dukovanech byl oficiálně zahájen v březnu 2022. Předběžné nabídky podali tři uchazeči – Westinghouse, EDF a KHNP – v listopadu téhož roku a závazné loni v říjnu. Letos na konci ledna vláda rozhodla o vyřazení americké společnosti Westinghouse, jejíž nabídka nesplnila požadavky tendru. Westinghouse se tehdy údajně odmítl zavázat ke konkrétní ceně a termínu dokončení.
Dodatečná cla na dovoz elektromobilů z Číny ve výši až 35,3 procenta vstoupila v platnost. Evropská komise, která dohlíží na obchodní politiku EU, konstatovala, že jde o nutnou protiváhu tomu, co podle ní představují nespravedlivé subvence. Vyšetřování subvencí zahájila Komise zhruba před rokem. Navrhovaná cla se pohybují v rozmezí od 7,8 procenta pro Teslu po 35,3 procenta pro SAIC a jdou nad rámec standardního dovozního cla na automobily, které v EU činí deset procent.
O zavedení cel informovala agentura Reuters. Do nedovolené podpory se řadí zvýhodněné financování, granty či poskytování pozemků, baterií a surovin za nižší než tržní ceny.
„Hlavním důvodem je, že čínský podíl na trhu s elektromobily v EU od roku 2019 vzrostl z jednoho procenta na osm procent a nabízí ceny o dvacet procent nižší než u modelů vyrobených v EU. A využívá podl vyšetřování EU státní podporu,“ uvedl na sociální síti Linkendin odborník mezinárodní poradenské společnosti EY pro automobilový sektor Petr Knap.
Peking označil cla Evropské unie za protekcionistická a poškozující vztahy EU a Číny a dodavatelské řetězce v automobilovém průmyslu. V letošním roce zahájil vlastní šetření dovozu brandy, mléčných výrobků a vepřového z Evropské unie jako zjevnou odvetu za cla na elektromobily. Čína rovněž napadla předběžná opatření EU, která předcházela konečnému zavedení cel, u Světové obchodní organizace (WTO).
Evropské automobilky se potýkají s přílivem levnějších elektromobilů čínských konkurentů. Komise odhaduje, že podíl čínských značek na evropském trhu vzrostl na osm procent z méně než jednoho procenta v roce 2019 a příští rok by mohl dosáhnout 15 procent. Ceny čínských vozů jsou obvykle o 20 procent nižší než ceny modelů vyráběných v EU.
Rozdělená Evropa
Členské země nejsou v otázce cel na elektromobily jednotné. Proti bylo například Německo. Celkem cla podpořilo deset členů EU, pět hlasovalo proti. Zbývajících 12 členských zemí se zdrželo hlasování, mezi nimi i Česká republika. K zablokování cel by bylo zapotřebí, aby se proti nim vyslovila kvalifikovaná většina 15 členů Evrospké uni se 65procentním podílem na počtu obyvatel.
Evropská komise již uskutečnila s Čínou osm kol technických jednání s cílem najít alternativu ke clům. Zatím se však strany nedohodly. Jednání mohou pokračovat i po zavedení cel. Zatím není jasné, jaký dopad budou mít cla na spotřebitelské ceny. Někteří výrobci je možná budou schopni alespoň částečně absorbovat.
Za prvních devět měsíců letošního roku se čínský vývoz elektromobilů do EU snížil meziročně o sedm procent. V srpnu a září ale vzrostl o více než třetinu, ukazují údaje čínského svazu osobních automobilů CPCA. Spojené státy letos v květnu rozhodly, že zvýší cla na dovoz elektromobilů z Číny na 100 procent z předchozích 25 procent.
Evropská unie by se měla více zaměřit na prevenci a na problémy, které přináší demografické změny. Více totiž řešíme už vzniklé krize, než to, jak jim předcházet – a to by se mělo změnit. Přitom by ale EU měla zastávat především své koordinační pravomoci a neměla by se snažit sjednocovat zdravotnické systémy členských zemí. V panelové diskusi mezinárodní konference Ekonomika prevence se na tom shodli redaktor The Financial Times Andrew Bounds, europoslanec Ondřej Krutílek (ODS) a další přední politici, ekonomové i zástupci zdravotních pojišťoven.
Evropská populace stárne a evropské státy musí vynakládat více peněz na to, aby byli jejich obyvatelé fit, takže se včasná prevence z ekonomického hlediska do budoucna jednoznačně vyplatí, upozornil v panelové diskusi redaktor The Financial Times Andrew Bounds. A uvedl, že podle údajů OECD padesátníci dnes pracují méně, protože často trpí kritickými zdravotními problémy, ať už je to diabetes, nebo rakovina.
„Co se týče zdraví mladých lidí, ukázalo se, že v Británii – a platí to i pro Evropu – je určitý počet mladých lidí, kteří nejsou dostatečně zdraví. A tento počet výrazně vzrostl od roku 2008, kdy byla finanční krize, ať už to bylo v důsledku covidu, nebo právě finanční krize,“ varoval Bounds.
V této souvislosti Andrew Bounds lituje, že se oblastí prevence příliš nezabývá zpráva o konkurenceschopnosti Evropy, kterou zveřejnil italský expremiér a bývalý prezident Evropské centrální banky Mario Draghi. „Ve zprávě jsem našel jen deset odkazů na zdravotnictví, což není moc – na to, že má dvě stě stran. Dva z těch odkazů popisovaly, jak výborný máme zdravotnický systém oproti konkurentům, jako je Čína, a samozřejmě že je potřeba ten systém nadále zlepšovat a zlepšovat i jeho financování,“ popsal britský novinář.
Diskusní panel konference Ekonomika prevence. Zleva: ekonom Francesco Moscone z Brunel University v Londýně, místopředseda představenstva slovenské všeobecné zdravotní pojišťovny Matej Fekete, slovenský ministr pro investice, digitalizaci a regionální rozvoj Richard Raši, moderátor diskuse a vydavatel Zdravotnického deníku Ivo Hartmann, stínový premiér Karel Havlíček, redaktor The Financial Times Andrew Bounds, ředitel VZP Zdeněk Kabátek a člen Národní ekonomické rady vlády Aleš Rod. Foto: Radek Čepelák
Další zmínky ve zprávě se týkají inovací i popisu toho, kde Evropská unie zaostává v oblasti výzkumu a vývoje léčivých přípravků. „Částečně je to v důsledku regulace, protože jsme v Evropě obezřetnější než ve Spojených státech, máme tady princip předběžné opatrnosti. Draghiho zpráva proto požaduje určité reformy v EU. Aktuálně se sice řeší nový farmaceutický balíček, ale trošku se to zaseklo, protože farmaceutické společnosti chtějí určité změny,“ konstatoval Bounds.
Draghiho zpráva se nicméně vůbec nezaměřuje na prevenci a problémy, které přináší demografické změny populace, upozornil Bounds. „Včasná prevence se přitom z dlouhodobého ekonomického hlediska jednoznačně vyplatí,“ poznamenal s tím, že bude důležité, jaký postoj k prevenci zaujme nová Evropská komise.
„Minulá Komise toho udělala hodně, například v době pandemie covidu… Ale myslím, že se víc řeší krize, než prevence. Uvidíme, co a jak se podaří prosadit a jaká bude spolupráce v rámci členských států,“ konstatoval Bounds a dodal: „Například vakcíny na opičí neštovice chtěly členské státy nakupovat společně. A to by před covidem nebylo možné. Takže je potřeba se dohodnout na společné politice, ale zároveň se musí zapojit i vnitrostátní vlády.“
Člen Národní ekonomické rady vlády Aleš Rod. Foto: Radek Čepelák
Evropa se bude muset snažit, aby si udržela konkurenceschopnost, demografická křivka je totiž neúprosná. Takovými slovy podpořil Boundsovy závěry člen Národní ekonomické rady vlády ekonom Aleš Rod. „S přihlédnutím k pomalé automatizaci a robotizaci i k tomu, jak se nám nedaří doplňovat evropskou populaci migrací, se v Evropě budeme muset významně snažit zvyšovat produktivitu práce napříč celým ekonomicky aktivním věkovým cyklem,“ řekl Rod na konferenci Ekonomika prevence s tím, že právě prevence může být v boji o zdravou populaci a konkurenceschopnou ekonomiku rozdílovým faktorem.
Koordinovat, ne sjednocovat
K Draghiho zprávě se na konferenci vyjádřil také poslanec Evropského parlamentu Ondřej Krutílek. „S řadou vývodů, které Mario Draghi přináší, souhlasím. Nejsem si nicméně úplně jistý, jestli jsou ta pravá i řešení, se kterými přichází. Protože problém spočívá především v penězích – a Mario Draghi přichází s návrhy, které prostě budou něco stát. Myslím si, že pokud chceme mít v rámci Evropské unie lepší zdravotnictví, měli bychom ctít koordinační pravomoci EU a spíše odemykat potenciál, ať už byznysu nebo zdravotnických zařízení tak, aby mohly poskytovat poskytovat péči – třeba v přeshraničních oblastech. Rozhodně bych ale zdravotnické systémy nijak nesjednocoval,“ vysvětlil Krutílek.
Poslanec Evropského parlamentu Ondřej Krutílek (ODS) vystoupil prostřednictvím videohovoru. Foto: Radek Čepelák
Upozornil i na to, že je zdravotnictví sdílenou kompetencí mezi členskými státy a Evropskou unií, přičemž více pravomocí leží na členských státech a Evropská unie „tahá spíše za ten kratší konec provazu“. Takový stav ale podle Krutílka není nezbytně špatný a evropské politiky prevencí mohou výrazně pomoci evropskému zdravotnictví. „Jsem přesvědčen o tom, že pokud bychom více integrovali oblast zdravotnictví na úrovni Evropské unie, nemuselo by to dopadnout dobře právě kvůli tomu, že zdravotnictví a jednotlivé systémy v jednotlivých členských státech jsou docela dost odlišné – především co se týče úhrad – a mohlo by to nadělat víc škody než užitku,“ vysvětlil europoslanec.
„Pozitivní role, kterou může Evropská unie a potažmo Evropský parlament sehrát, spočívá především v tom, že bude umožňovat, aby se některé služby nebo věci, ze kterých může těžit celek, lépe rozšířily po EU,“ uvedl Krutílek a jako příklad jmenoval farmaceutický balíček a návrh European health data space. „Toto sdílení dat pacientů, anonymizovaných i neanonymizovaných, mezi jednotlivými členskými státy je určitě věc, která stojí za pozornost. Může totiž snížit náklady, zároveň může napomoci i prevenci a obecnému zvýšení úrovně zdravotnictví v Evropské unii jako celku,“ řekl na konferenci Krutílek.
Stínový premiér Karel Havlíček (vlevo) rozmlouvá s ředitelem VZP Zdeňkem Kabátkem na konferenci Ekonomika prevence. Foto: Radek Čepelák
Co se týče Evropského parlamentu, ten může podle Krutílka sehrávat důležitou roli při neformálním tlaku na na Komisi. „Ať už formou různých zpráv z vlastní iniciativy, nebo formou aktivit like-minded (podobně smýšlejících – pozn. red.) poslanců, kteří se věnují konkrétním tématům – ať už k duševnímu zdraví, podpoře prevence nebo třeba boji proti rakovině,“ řekl Krutílek. A dodal: „Čeká nás nový víceletý finanční rámec a s ním i přepracování stávajícího výzkumného programu Horizon Europe. A myslím si, že pokud mohou někde sehrát Evropská unie a Evropský parlament zvlášť pozitivní roli, tak je to podpora vědy a výzkumu, která nás může posunout dál a srovnat, nebo se alespoň pokusit srovnat, pozici, kterou dnes nemáme úplně pozitivní ve vztahu k jiným ekonomickým celkům na světě.“
Draghiho zpráva: Očekávání jsou různá
„Myslím si, že si všichni musíme tu zprávu přečíst a strávit ji. Je v ní spousta konkrétních důkazů, ale v zásadě jde o to, že ten dokument říká, že pokud chce Evropská unie zůstat na globální i regionální úrovni konkurenceschopná, musí udělat spoustu změn, od inovací až po radikální reformy. A není pochyb o tom, že v produktivitě Evropa zaostává, například ve srovnání s Čínou a USA,“ uvedl ekonom z Brunel University v Londýně a Ca´Foscari University v Benátkách Francesco Moscone.
Ekonom z Brunel University v Londýně a Ca´Foscari University v Benátkách Francesco Moscone. Foto: Radek Čepelák
Moscone v souvislosti s prevencí kvitoval, že se Evropská komise zaměřuje na řadu směrnic, které souvisí se spotřebou tabáku a alkoholu. „Nyní je chvíle pro revizi v rámci Evropské unie. A myslím si, že jedním ze způsobů, jak se posunout vpřed, je právě snížit podíl všech těch možných rakovinných a kardiovaskulárních onemocnění, které souvisí s životním stylem a o kterých mluvíme tady na konferenci,“ řekl Moscone s tím, že je také zastáncem principů harm reduction.
Místopředseda poslanecké sněmovny a stínový premiér za ANO Karel Havlíček. Foto: Radek Čepelák
O Draghiho zprávě se v panelové diskusi zmínili i zúčastnění vrcholní politici. Zatímco slovenský ministr pro investice, digitalizaci a regionální rozvoj Richard Raši (HLAS-SD) doufá, že nepůjde jen o „zprávu pro zprávu“, ale to, co je pro členské státy akceptovatelné, se z ní skutečně vybere a povede to ke změnám, český stínový premiér Karel Havlíček (ANO) je méně optimistický.
„Já jsem skeptik, myslím si, že se EU Draghiho zprávou moc inspirovat nebude. Ta zpráva je zdrcující a, popravdě řečeno, neříká nic úplně nového,“ poznamenal. A dodal: „Já nabádám k jedné věci, která v podtextu Draghiho zprávy je: Nedívejme se na naše rozpočty účetně, dívejme se na ně hospodářsky. Každý, kdo kdy byl v nějaké organizaci, která se dívala dlouho dopředu, třeba ve firmách nebo jiných institucích, ví, že se nemůže dívat jenom z úhlu pohledu dvou let, ale třeba deseti nebo patnácti let.“
Prevence neovlivňuje jen resort zdravotnictví
Oba politici mluvili také o potřebě zvýšení investic do prevence a o tom, proč k němu často nedochází. „Prevence je něčím, co nikdo nezpochybňuje. Každý ví, že jen zdravý stát je silný stát, a že jen silný stát může být konkurenceschopný. A přesto jsem přesvědčen, že nejen Slovensko, ale většina států v Evropské unii a možná i na světě má stále problémy s tím, aby při přípravě svých rozpočtů dokázala investovat do prevence takové množství finančních prostředků, o jakém jsou všichni přesvědčení, že je nezbytné pro to, aby to přineslo efekt,“ řekl na úvod jedné z panelových diskusí konference slovenský ministr pro investice, digitalizaci a regionální rozvoj Richard Raši.
Slovenský ministr pro investice, digitalizaci a regionální rozvoj Richard Raši. Foto: Radek Čepelák
A hned vysvětlil, proč tomu tak je. „Investice do prevence je něco, co uděláte dnes, ale politický výsledek to přinese až tehdy, kdy už vás to nezastihne ve funkci,“ řekl. Proto, když se schvaluje rozpočet, vždy se podle něj řeší akutní problémy. A přestože všichni politici vědí, že investice do prevence přinese silný a nezpochybnitelný efekt, je mimořádně obtížné vyčlenit na ni adekvátní množství prostředků.
S tím souhlasil stínový premiér Karel Havlíček z ANO, který připomněl, že třetina celosvětového růstu HDP ve 20. století nastala díky zdravější populaci a že se každá koruna, kterou dá stát do prevence, sedminásobně vrátí. „Myslím, že si každý intuitivně uvědomuje, že když dneska budeme dávat do prevence finanční zdroje, tak to vždycky vyjde levněji než případné náklady na budoucí zdravotní péči,“ řekl Havlíček, podle něhož je nesporné, že čím budeme mít jako stát zdravější populaci, tím budeme mít lepší HDP a vyrovnanější rozpočty. Za klíčové považuje i investice do sportu – a to nejen vrcholového, ale především do žákovského a amatérského – a zkrácení čekacích dob na vyšetření.
Místopředseda představenstva slovenské Všeobecné zdravotní pojišťovny Matej Fekete. Foto: Radek Čepelák
Na zajímavý aspekt upozornil v diskusi také místopředseda představenstva slovenské Všeobecné zdravotní pojišťovny Matej Fekete, když vysvětloval, že prevence nešetří peníze jen ve zdravotnictví, ale i v dalších resortech. „Průměrný počet dní v pracovní neschopnosti na Slovensku je 46. To je miliarda eur, které dokážeme ušetřit, pokud jako zdravotní pojišťovny budeme aktivně přistupovat k prevenci,“ řekl Fekete s tím, že lidé nebudou tak dlouho v pracovní neschopnosti a nebudou stát systém další peníze v rámci sociálního zabezpečení.
O tom, že nejen vlády, ale i zdravotní pojišťovny musí při tvorbě svých rozpočtů přemýšlet hospodářsky, mluvil na konferenci ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek. „Kdybychom se nedívali na nějaký desetiletý nebo patnáctiletý horizont, nemůžeme plnit cokoli, co plnit máme – tedy zajistit stabilní dostupnost zdravotních služeb pro naše klienty,“ uvedl Kabátek.
Ředitel VZP Zdeněk Kabátek. Foto: Radek Čepelák
Role prevence je přitom podle něj v tomto směru zcela neoddiskutovatelná. „Kromě toho, že máme bezesporu určité rezervy v oblastech struktury poskytovatelů a efektivity celého systému poskytovatelů zdravotních služeb, tak prevence je jednou z oblastí, kterou dnes můžeme aktivně řešit hospodářsky, to znamená s nějakou investicí do budoucna. Můžeme ji řešit s tím, že bude podmiňujícím faktorem pro to, že udržíme ve zdravotnictví stabilitu,“ uzavřel Kabátek.
Jakub Němec
Poděkování za podporu konference patří Všeobecné zdravotní pojišťovně, Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra ČR, Všeobecné zdravotné poisťovně a společnostem Tiscali Media, ALK, Ewing, EUC, AKESO, Sprinx, Národní sportovní agentuře a sportovnímu klubu Dukla.
Článek původně vyšel na zpravodajském portálu Zdravotnický deník, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network s.r.o.
Vydavatel Zdravotnického deníku Ivo Hartmann zahajuje konferenci Ekonomika prevence. Za ním zleva Nejlepší střelec české fotbalové reprezentace, vítěz německé a belgické fotbalové ligy Jan Koller, ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, státní tajemník slovenského Ministerstva zdravotnictví Ladislav Slobodník a šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt. Foto: Radek ČepelákKonferenci sledovala řada médií. Rozhovory s řečníky na místě dělaly i štáby CNN Prima News a České televize. Přímý přenos zajišťovaly kromě České televize také Česká tisková kancelář a Tlačová agentura Slovenskej republiky. Foto: Radek ČepelákMinistr zdravotnictví Vlastimil Válek při neformální diskuzi s prezidentem Polské společnosti pro veřejné zdraví Andrzejem Mariusem Falem a vydavatelem Zdravotnického deníku Ivo Hartmannem. Foto: Radek ČepelákNeformální diskuze v kuloárech, zprava ředitel VZP Zdeněk Kabátek, místopředseda představenstva slovenské Všeobecné zdravotní pojišťovny Matej Fekete, slovenský ministr pro investice, digitalizaci a regionální rozvoj Richard Raši a vydavatel Zdravotnického deníku Ivo Hartmann. Foto: Radek ČepelákDiskusní panel konference Ekonomika prevence. Zleva: ekonom Francesco Moscone z Brunel University v Londýně, místopředseda představenstva slovenské Všeobecné zdravotní pojišťovny Matej Fekete, slovenský ministr pro investice, digitalizaci a regionální rozvoj Richard Raši, moderátor diskuse a vydavatel Zdravotnického deníku Ivo Hartmann a stínový premiér Karel Havlíček. Foto: Radek ČepelákZleva nejlepší střelec české fotbalové reprezentace, vítěz německé a belgické fotbalové ligy fotbalista Jan Koller, ministr zdravotnictví Vlastimil Válek a státní tajemník slovenského Ministerstva zdravotnictví Ladislav Slobodník. Foto: Radek ČepelákDiskusní panel konference Ekonomika prevence. Zleva: slovenský ministr pro investice, digitalizaci a regionální rozvoj Richard Raši, moderátor diskuse a vydavatel Zdravotnického deníku Ivo Hartmann, stínový premiér Karel Havlíček, redaktor The Financial Times Andrew Bounds a ředitel VZP Zdeněk Kabátek. Foto: Radek ČepelákNejlepší střelec české fotbalové reprezentace, vítěz německé a belgické fotbalové ligy Jan Koller (zleva), ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, státní tajemník slovenského Ministerstva zdravotnictví Ladislav Slobodník a moderátor konference a šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt poslouchají online slovenskou ministryni zdravotnictví Zuzanu Dolinkovou. Foto: Radek ČepelákŠéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt se připravuje na diskuzi s poslancem zdravotnického výboru slovenské Národní rady Tomášem Szalayem a poslancem české Poslanecké sněmovny Kamalem Farhanem, kteří jsou zároveň oba stínovými ministry zdravotnictví. Foto: Radek ČepelákÚčastníci diskuse na summitu Ekonomika prevence (zleva) předseda České obezitologické společnosti Martin Haluzík, ředitel Centra duševní rehabilitace Martin Hollý, přednosta kliniky tuberkulózy a respiračních onemocnění Jiří Votruba, prezident Polské společnosti pro veřejné zdraví Andrzej Marius Fal, předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka, primář kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce Petr Neužil, odborník v oblasti závislostí a poradce předsedy vlády Jindřich Vobořil a moderátor konference a šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt. Foto: Radek ČepelákPředsedkyně sněmovního zdravotnického výboru Zdenka Němečková Crkvenjaš (uprostřed), hlavni hygienička Barbora Macková a tajemník sněmovního zdravotnického výboru Martin Blažek při neformální diskuzi. Foto: Radek Čepelák
Ceny baterií do elektromobilů táhne dolů klesající hodnota klíčových kovů, jako jsou lithium a kobalt, ale také levná čínská produkce, která dnes dominuje na světových trzích. Čína zároveň ovládá hodnotový řetězec klíčových materiálů a má zájem si tuto dominanci zachovat, v rozhovoru to zmiňuje projektový koordinátor a analytik Institutu Europeum Filip Křenek.
Podle závěrů nedávného výzkumu Goldman Sachs Research by měly ceny baterií do elektromobilů do roku 2026 oproti 2023 klesnout o padesát procent, a to díky zhuštění energie. Týkal by se podle vás pokles globálně celého trhu, tedy i Evropské unie?
Ceny baterií pro elektromobily dnes klesají díky dvěma hlavním faktorům. V prvé řadě za to mohou klesající ceny klíčových kovů, jako jsou lithium a kobalt, které se podílí na ceně baterie zhruba ze šedesáti procent. Oproti období před zhruba dvěma lety se například cena lithia propadla téměř o devadesát procent a vrací se zpět někam na úroveň z let 2019 až 2020. To samozřejmě přispívá ke snížení celkových nákladů na výrobu baterií, což v ideálním případě vede i ke zlevňování baterií pro koncové spotřebitele.
Druhým faktorem je pak technologický pokrok umožňující vyšší energetickou hustotu baterií, zejména díky novým konstrukčním přístupům, jako je „cell-to-pack“. To snižuje náklady, šetří místo a umožňuje tak zvýšit jejich kapacitu při zachování stejné velikosti bateriového packu.
V Evropě jsme za poslední čtyři roky zaznamenali pokles cen lithiových baterií zhruba o třetinu. Dá se předpokládat, že tento trend bude pokračovat. Ale důležité je také zmínit, že průměrná cena baterií v Evropě je stále zhruba třikrát vyšší než nejlevnější baterie v Číně. Právě levná čínská produkce, která dnes dominuje na světových trzích, táhne průměrnou cenu baterií výrazně dolů. Čína rovněž ovládá hodnotový řetězec klíčových materiálů a má zájem si tuto dominanci zachovat. Lze proto spekulovat, zda není cena materiálů na světových trzích nyní uměle nízká, aby se jinde nevyplatilo investovat.
Jak významnou roli hraje baterie pro celkovou cenu elektromobilu?
Baterie představuje klíčovou složku hodnoty elektromobilu, tvoří přibližně dvacet až čtyřicet procent jeho nákladů. Klíčové však je, aby se nižší cena baterií propsala i do levnějších cen elektromobilů, což se bohužel v Evropě zatím v dostatečné míře neděje. Souvisí to i s přístupem výrobců automobilů, kteří se soustředí více na high-end segment trhu namísto prioritizování dostupnějších elektrovozidel.
Je potenciál ještě pro další „nahuštění energie“ v bateriích a tedy i další možný pokles jejich ceny?
Ano, potenciál pro další zhuštění energie existuje. Výzkum pokračuje v oblasti polotuhých a pevných baterií, které by měly přinést vyšší energetickou hustotu, rychlejší nabíjení a vyšší míru bezpečnosti. Od výzkumu k tržnímu uplatnění nové technologie je však velmi dlouhá cesta, klidně i deset či patnáct let. A mezitím se mohou ty stávající bateriové technologie také výrazně posunout. Další inovace však každopádně mohou vést k dalšímu poklesu cen.
Jak rozdílná je výroba baterií u jednotlivých výrobců? Jak se tedy mohou lišit i ceny?
Výroba baterií se dnes liší především chemickým složením mezi dvěma hlavními typy: NMC a LFP. V obou případech se jedná o lithiové baterie, ale NMC baterie s niklem, manganem a kobaltem dosahují vyšší energetické hustoty, což snižuje množství materiálu potřebného pro stejnou kapacitu. V elektromobilech mají typicky větší dojezd a ve větší míře je využívají zejména evropské automobilky. Kvůli přítomnosti niklu a kobaltu však mají vyšší cenu a environmentální stopu spojenou s těžbou. Na druhou stranu se vyplatí tyto baterie recyklovat na konci jejich životnosti právě proto, že obsahují cenné minerály.
Naopak LFP baterie, které obsahující železo a fosfor, mají nižší energetickou hustotu a jsou cenově dostupnější a stabilnější, ale nižší energetická hustota znamená menší dojezd nebo nutnost větší baterie. Toto složení využívají především čínské firmy a díky masivním investicím do této technologie za posledních dvě dekády jsou schopné dosáhnout výrazně nižších cen baterií.
Výroba materiálů však může být velmi energeticky náročná a vzhledem k výraznému podílu uhelných elektráren na čínský energetický mix má výroba baterií v Číně podstatně vyšší uhlíkovou stopu, než kdyby existovala v Evropě. LFP baterie se navíc nevyplatí do takové míry recyklovat, jelikož obsahují menší podíl cenných materiálů.
Co by mohlo ještě srazit dolů cenu elektromobilů?
Na ceně baterií i elektromobilů se kromě cen vstupů, ať už jde o kritické materiály nebo energie, také výrazně podepisují výnosy z rozsahu. Cenu elektromobilů může snížit vyšší efektivita výroby, využívání recyklovaných materiálů a technologické inovace v oblasti elektromotorů či dobíjecích systémů.
Jednou z hodně diskutovaných technologií je například lisování velkých kusů karoserie najednou metodou zvanou „giga-casting“. Využívá ji například automobilka Tesla a umožňuje snížit výrobní náklady. Pořizovací cena specializovaných lisů je však velmi nákladná a tato technologie navíc znemožňuje snadnou opravu například po bouračce. Standardně se vymění díl za díl, pokud je však karoserie z jednoho kusu hliníku nebo oceli, tak to nejde.
Doopravdy zlevnit elektromobily však mohou především výrobci, pokud se rozhodnou vyrábět auta ve střední cenové kategorii. Elektrická SUV jsou velká, těžká a drahá auta. Spotřebitelé čekají na levnější variantu ve stylu plně elektrické Octavie, Superbu nebo Passata. Tento segment trhu v Evropě stále chybí – nejen aby automobilky dokázaly efektivně konkurovat čínským autům nebo americkým Teslám, ale také aby elektromobilita nebyla jen záležitostí pro část obyvatel.
Ve výzkumu Goldman Sachs Research jsou zmiňované polovodičové baterie? Jaká je jejich budoucnost – a co to znamená pro elektromobilitu?
Pevné polovodičové baterie jsou technologie, kde je kapalný elektrolyt nahrazen pevným materiálem, což zvyšuje energetickou hustotu a bezpečnost. Nabízejí vyšší dojezd a rychlejší nabíjení, což by mohlo v elektromobilitě znamenat přelom v dostupnosti a efektivitě elektrických vozů. Jejich rozšíření však čelí výzvám kvůli obtížím v masové výrobě a vysokým nákladům. Očekává se, že přechod na komerční úroveň bude trvat ještě několik let, výhledově však slibuje další zlepšení výkonu a spolehlivosti elektromobilů.
Toyota nebo Samsung například plánují uvedení takové baterie do sériové výroby na rozmezí let 2027 až 2028. Své vlastní výzkumné projekty pak avizovala celá řada výrobců, ať už jde o automobilky jako BMW, či Mercedes-Benz, nebo bateriových a technologických gigantů jako jsou LG a Panasonic. Převedení do praxe ovšem skutečně trvá kolem těch deset či více let. Další alternativou jsou pak polotuhé baterie, které využívají spojení kapalného a tuhého elektrolytu. Ty dnes vyrábí například čínský bateriový gigant CATL. Polotuhé baterie se používají i v elektromobilech s dojezdem kolem tisíc kilometrů, což je poměrně slibné.
Jakým směrem může jít vývoj elektromobilů?
Vývoj elektromobilů se bude pravděpodobně ubírat směrem ke zvyšování dojezdu, zkracování času nabíjení a snižování celkových nákladů, ať už jde o pořizovací cenu nebo provoz. Je možné, že dojde k nějaké diferenciaci trhu, ne všichni spotřebitelé potřebují co největší dojezd, a právě pro ně mohou existovat levnější technologické varianty, které se také budou rozvíjet.
Technologický vývoj v oblasti autonomního řízení a pokročilých bezpečnostních systémů se také budou posouvat dopředu. Navíc se očekává širší využití ekologických materiálů a zvýšení míry recyklace, což by mělo podpořit udržitelnost v dopravě a snížení environmentálního dopadu výroby. Ruku v ruce s elektromobilitou se bude také rozvíjet trh s obnovitelnými zdroji energie. V budoucnu by vám mohla inteligentní baterie v elektromobilu nakupovat a prodávat energii dle potřeby a šetřit provozní náklady.
Za právní poradenství k nákupu švédských pásových bojových vozidel CV-90 zaplatilo ministerstvo obrany advokátní kanceláři Brož, Sedlatý přes 10 milionů korun bez DPH. Odhadnutá celková cena činí 22 milionů korun bez DPH.
Advokátní kancelář Brož, Sedlatý poskytuje ministerstvu obrany právní služby k nákupu pásových bojových vozidel pěchoty (PBVB) v souladu s uzavřenou smlouvou ve znění jejího Dodatku č. 1.
„Služby se týkají výkonu práv a povinností zadavatele a zahraničních dodavatelů vyplývajících z uzavřené transakční dokumentace (akviziční smlouva na pořízení PBVP), změn smlouvy, zajištění právní podpory a právních služeb v souvislosti se správním řízením zahájeným Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a také právních služeb spočívajících v přípravě na soudní, rozhodčí, smírčí nebo správní řízení před soudem, tribunálem nebo jiným veřejným orgánem, včetně orgánů Evropské unie, a/nebo v řízení před mezinárodními orgány pro řešení sporu v případech, kdy okolnosti nasvědčují tomu, že se dotčená věc a/nebo jiná oblast vyplývající či související s akcí „Pásové bojové vozidlo pěchoty a jeho modifikace“, zejména, nikoliv však výlučně, problematika zadání veřejné zakázky, zajištění komplexní servisní podpory, programu průmyslové spolupráce, či veřejné podpory, se s vysokou pravděpodobností stane předmětem jakéhokoliv z uvedených řízení,“ vysvětluje Simona Cigánková z tiskového odboru ministerstva obrany.
Hodinová sazba právních služeb advokátní kanceláře Brož, Sedlatý činí 949 korun.
„Dle smlouvy č. 23121000736 ve znění jejího Dodatku č. 1 (na který dotaz míří) bylo dosud vyplaceno 10 284 313,- korun bez DPH a poskytovatel tedy vykázal 10 833 hodin,“ zareagovala Simona Cigánková na otázky Ekonomického deníku.
Poskytovatel právních služeb byl prvotně vybrán na základě výběrového řízení, které bylo zadáno v roce 2022. Do výběrového řízení se přihlásilo celkem šest uchazečů o veřejnou zakázku, jejichž nabídkové ceny byly v rozsahu 949,- korun do 1 640,- korun bez DPH. Hodnota původního kontraktu uzavřeného dne 30. 9. 2022 činila 19 542 148,- Kč bez DPH.
Advokátní kanceláře Brož, Sedlatý na otázky Ekonomického deníku nezareagovala. Podle Simony Cigánkové poskytuje kancelář právní služby v souvislosti s řízeními před Evropskou komisí a Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže.
„K řízení před Úřadem (sp. zn. ÚOHS-S0416/2023/VZ), které bylo zahájeno na základě podání společnosti DEFENCE EXPORT a.s. ze dne 21. 6. 2023, zadavatel uvádí, že poskytovatel vypracoval veškeré odpovědi na žádosti a usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže týkající se způsobu zadání akviziční smlouvy na pořízení PBVP. Správní řízení skončilo zpětvzetím návrhu na jeho zahájení navrhovatelem a následně bylo Úřadem zastaveno.
„Činnost poskytovatele je činností, která probíhá průběžně v závislosti na realizačních krocích v rámci akvizice a souvisí s výkonem práv a povinností zadavatele a zahraničních dodavatelů dle uzavřené transakční dokumentace (akviziční smlouva na pořízení PBVP), a to se zaměřením na eliminaci či snížení rizik výskytu soudních, rozhodčích, smírčích nebo správních řízení před soudem, tribunálem nebo jiným veřejným orgánem, včetně orgánů Evropské unie, a/nebo řízení před mezinárodními orgány pro řešení sporu týkajících se akvizice PBVP. V této souvislosti poskytovatel vypracoval právní analýzy zohledňující mimo jiné obchodní strategii zadavatele, které byly zaměřené mimo jiné na způsob zadání veřejné zakázky, na možné závěry Úřadu v rámci správního řízení a možné způsoby změny akviziční smlouvy. Činnost poskytovatele taktéž spočívá v přípravě dodatků smlouvy se zahraničními dodavateli. Dále šlo o přípravu reakcí na dotazy Úřadu. Poskytovatel právních služeb vždy řádně a včas poskytl vyžádanou právní analýzu nebo právní úkon, a to na základě zadání zadavatele,“ doplnila Cigánková.
Původní hodnota smlouvy bez dodatku č. 1 činila 11 milionů korun bez DPH.
„Částka (limit rámcové smlouvy) byla určena kvalifikovaným odhadem zadavatele zohledňujícím předvídané kroky v rámci dotčených řízení a v rámci akvizičního programu se zaměřením na plnění práv a povinností dle akviziční smlouvy a na průběžné změny smlouvy,“ vysvětlila dále zástupkyně ministerstva obrany.
Dodatek byl podle Simony Cigánkové přijat s ohledem na přetrvávající potřebu zadavatele. „Ke smlouvě č. 23121000736 byl přijat jeden dodatek (právě dotazovaný Dodatek č. 1) navyšující rámec dotčené rámcové smlouvy o 11 milionů korun bez DPH,“ pokračuje Cigánková.
Proč nestačili k této akvizici resortní právníci?
„Účelem smlouvy na zajištění právní podpory je zabezpečení maximální odborné úrovně právní podpory ministerstva obrany, a to především s ohledem na skutečnost, že se jedná o rozsáhlý strategický projekt rezortu ministerstva obrany značného finančního rozsahu, stávající se ze složitých a náročných procesních úkonů. Akvizice tohoto typu, tj. akvizice strategického vojenského materiálu od zahraničních dodavatelů, přesahují do mnoha právních oblastí a vyžadují vysokou expertízu v oblastech českého, evropského i mezinárodního práva, přičemž je možné uvést, že takovou odbornost prakticky nelze pojmout jednotlivci, ale prostřednictvím odborného týmu schopného řešit rozličné právní otázky ve více jazycích. Akvizice tohoto typu skýtá výraznější časovou náročnost oproti standardním pracovním úvazkům, neboť jde o obsáhlou materii, která mnohdy v krátkém čase vyžaduje paralelní zapojení většího množství expertů,“ uzavřela odpovědi na otázky Ekonomického deníku Simona Cigánková.
Maďarské ministerstvo energetiky revidovalo a aktualizovalo energetický a klimatický plán země do roku 2030. Klíčovými cíli této aktualizované politiky je posílit energetickou suverenitu a bezpečnost dodávek, zachovat výhody snížených nákladů na energie, dosáhnout úspěšné ekologické transformace a oživit zelenou ekonomiku. Cílem revidovaného plánu je splnit závazky v oblasti klimatické neutrality a udržitelnosti zvýšením cílů v oblasti snižování emisí a výroby zelené energie. Obnovitelné zdroje by měly dodávat až 30 procent elektrické energie.
V létě 2023 byl dokončen návrh maďarského Národního plánu v oblasti energetiky a klimatu (NECP). Ministerstvo energetiky předložilo na základě zpětné vazby od Evropské komise hotový dokument v době zasedání Rady EU pro energetiku, které se konalo v říjnu 2024.
Podle revidovaného vnitrostátního plánu chce Maďarsko do roku 2030 snížit své hrubé emise skleníkových plynů nejméně o 50 procent oproti úrovni z roku 1990, což je více než předchozí cíl 40 procent.
Předpokládá se, že konečná spotřeba energie v zemi bude do začátku příštího desetiletí omezena na 740 petajoulů (PJ), což je méně než předchozí limit 785 PJ. Aktualizovaný plán navíc zvyšuje cílový podíl obnovitelných zdrojů energie z 21 procent na 30 procent. Tyto upravené cíle odrážejí dosud dosažený pokrok a jejich cílem je dále pokročit v oblasti klimatické neutrality a energetické účinnosti.
Energetická krize podle ministerstva ukázala, že bezpečnost dodávek se nemůže opírat pouze o jeden dominantní zdroj energie nebo technologii. V důsledku toho Maďarsko přijme diverzifikovaný přístup k uspokojování domácích potřeb, využije širokou škálu technologií a maximalizuje potenciál domácích alternativních zdrojů energie. Očekává se, že tato strategie významně posílí energetickou suverenitu země a podpoří její ekologickou transformaci.
Hlavní důraz je kladen na podporu elektrifikace a snižování spotřeby energie v domácnostech, veřejných institucích, průmyslu a dopravě. Aby byl zajištěn efektivní růst výroby zelené energie, bude nezbytné široké přijetí různých řešení skladování energie. Elektromotory mohou vzhledem ke své vysoké účinnosti přinést značné úspory energie, a proto je podpora elektromobility prioritou. Kromě dekarbonizace by k významnému hospodářskému růstu mohlo vést také posílení domácí zelené výrobní kapacity, budování nezbytných odborných znalostí a podpora průmyslových inovací.
V letošním roce bylo dokončeno strategické posouzení vlivů na životní prostředí související s vnitrostátním plánem, které zahrnovalo environmentální aspekty a aspekty udržitelnosti. Klíčovým zjištěním hodnocení je, že přibližně 80 procent z patnácti analyzovaných skupin opatření má pozitivní dopad na životní prostředí. Je však třeba podniknout další kroky ke zvýšení bezpečnosti dodávek pro maďarské rodiny a podniky.
Očekává se, že nová opatření uvedená v Národním plánu pro energetiku a klima přinesou roční zlepšení ve výši přibližně 600 miliard maďarských forintů (1,4 miliardy eur), a to především prostřednictvím krátkodobých úspor, z čehož bude mít prospěch maďarský energetický sektor a trh s energetickou účinností pro domácnosti.
