Automobilka Škoda Auto zvýšila celosvětově za tři čtvrtletí meziročně výrobu o 5,3 procenta na 780 500 vozů. Prodejcům po celém světě skupina dodala 808 600 aut, což představuje růst o čtyři procenta. Hlavním odbytištěm byla Evropa s růstem o 8,2 procenta na 552 400 vozů, což znamená upevnění pozice čtvrté nejprodávanější značky a návrat na předcovidovou úroveň.
Na svůj největší trh v Německu automobilka dodala 140 tisíc vozů, což je růst o 21,4 procenta. Třetinový pokles naopak zaznamenala v Číně a také v Indii. „To nejdůležitější říkají dvě čísla: 4 a 8. V Evropě jsme se dostali na čtvrté místo při zachování vysoké ziskovosti, jak dokládá rentabilita tržeb přes osm procent,“ uvedl předseda představenstva Klaus Zellmer.
Údaje o výrobě ale nezahrnují produkci v partnerských montážních závodech v Číně, na Slovensku a v Německu, a naopak obsahují i údaj o ostatních vyrobených vozech koncernových značek jako Seat, VW a Audi.
Prodej koncovým zákazníkům společnosti se zvýšil o 4,5 procenta na 671 300 vozů, z toho ve třetím čtvrtletí dodávky vzrostly meziročně o šest procent na 222 700 aut.
Automobilka letos nabízí deset modelových řad s mixem pohonných jednotek, od úsporných spalovacích motorů přes plug-in hybridní ústrojí až po plně elektrický pohon. Omlazená Octavia vykázala za první tři čtvrtletí nárůst 13,7 procenta na 164 900 vozů, dodávky fabie se zvýšily o víc než pětinu na 84 900 prodaných kusů, což ji řadí na třetí místo za Kamiq (92 300 aut). Na čtvrtém místě v prodejích je Karoq, následuje Kodiaq a elektrický Enyaq, který si pořídilo téměř 51 tisíc zákazníků.
Tržby Škody se meziročně zvýšily o 3,8 procenta na 20,4 miliardy eur, provozní výsledek vzrostl o 34,8 procenta na 1,7 miliardy eur a rentabilita tržeb dosáhla 8,3 procenta, což je o 1,9 procentního bodu více než loni. Zároveň je to více než dvojnásobná rentabilita proti mateřskému koncernu VW.
Rekordní září
Letošní září bylo pro značku nejlepším měsícem za více než tři roky. Celkem 84 200 dodaných vozů znamená nejvyšší hodnotu od června 2021 a podle vedení Škody dává opatrně optimistický výhled na zbytek roku.
„Společně posouváme společnost Škoda Auto kupředu spolehlivým a odpovědným způsobem. Nedávno představený plně elektrický vůz Elroq tomu dále přispěje jako nový vstupní model pro zájemce o elektrický pohon, a to se skvělým poměrem užitné hodnoty a ceny, Náš program také velmi brzy posílí představením kompaktního SUV Kylaq, vyvinutého a vyráběného v Indii pro Indii,“ uvedl Klaus Zellmer.
Prodej Elroqu byl zahájen bezprostředně po jeho celosvětové premiéře na 11 trzích. Modelová řada plně elektrických vozů dále posílí s uvedením nové generace vozu Enyaq v roce 2025 a nového modelu Epiq, kompaktního městského crossoveru, v roce 2026. Další novinku Kylaq představí Škoda v nejbližších dnech v Indii.
Polská společnost ORLEN svolala valnou hromadu k nárokům na náhradu škody způsobené při výkonu funkce představenstva. Valná hromada byla svolána na 2. prosince.
Návrh usnesení stanoví rozhodnutí ORLENu na náhradu škody způsobené a zmocňuje představenstvo k podávání žalob proti vedení společnosti těmto bývalým členům představenstva: Armenu Artwichovi, Adamu Burakovi, Patrycji Klarecké, Zbigniewu Leszczyńskému, Krzysztofu Nowickému, exřediteli Danielu Obajtkovi, Robertu Perkowskému, Wiesławu Protasewiczovi, Michału Rógovi, Piotru Sabatovi, Janu Szewczakowi, Iwoně Waksmundzké–Olejniczak a Józefu Węgreckém. Skupina tak řeší nápravu škod způsobených při hospodaření s majetkem, kterého se měli zmínění manažeři dopustit jako členové představenstva.
Na pořadu jednání valné hromady byl rovněž předložen návrh usnesení o souhlasu s převodem sítě balíkomatů, která by mohla být nepeněžitým příspěvkem na pokrytí podílů na zvýšení akciového kapitálu.
Ke ztrátám ve výši více než 5 miliard zlotých ve skupině ORLEN vedlo podle vyšetřování neodůvodněné podbízení cen pohonných hmot a zálohových plateb na nákup ropy. Kromě toho byly detekovány nesrovnalosti v investicích, fiktivní zaměstnávání nebo výdaje bývalého generálního ředitele Obajtka na služby estetické medicíny.
ORLEN ve spolupráci s externími auditorskými firmami a advokátními kancelářemi provádí podrobný přehled aktivit prováděných v kapitálové skupině od ledna 2016 do února 2024. Výsledkem bylo již více než 50 inspekcí a auditů.
Dosud přijatá opatření vedla k zahájení řízení jak státním zastupitelstvím, tak dalšími orgány činnými v trestním řízení. ORLEN uvádí, že z 28 klíčových vyšetřování se 12 týká mateřské společnosti a 16 dalších společností patřících do skupiny.
Společnost Orlen oznámila výsledky některých inspekcí a auditů týkajících se činnosti společnosti v letech 2016-2024 počátkem října. O těchto opatřeních zmínil například poslanec Evropského parlamentu Dariusz Joński. „Za Obajtkových časů bylo v Orlenu vynaloženo 40 milionů zlotých státních peněz na estetickou medicínu,“ řekl Joński.
Daniel Obajtek na tento příspěvek rychle zareagoval. „Pane poslanče, ověřte si prosím tuto informaci u svých kolegů ve skupině Orlen a neopakujte lži,“ napsal Obajtek, přezývaný Don Orleone, na síti X, který je v současné době europoslancem za stranu Právo a spravedlnost.
„Doporučuji státním zástupcům, advokátním kancelářím a poradenským společnostem, aby se podrobně podívali na to, jak špatně je Orlen v současné době řízen,“ napsal Daniel Obajtek na platformě X v reakci na oznámení Orlenu. „Mínus 43 milionů zlotých ve druhém čtvrtletí a nula nových investic. Nezakryjete to žádnými pseudoanalýzami vytvořenými na politický řád, kde je teze známa předem. Zajímalo by mě, kolik stojí tyto audity mechu a kapradí, připravené vašimi spřátelenými právnickými firmami,“ dodal.
„Mluvíte o auditech? Podívejte se na mezinárodní ratingy Fitch a Moody’s, na rekordní investice společnosti do polské ekonomiky, na více než miliardu zlotých přidělenou na sociální úkoly v letech 2016-2023 a na srovnání: zisk v letech 2008-2015: 2,9 miliardy zlotých, zisk v letech 2016-2023: více než 90 miliard zlotých. Přeji vám takové výsledky. Ale můžete je zpomalit, zničit a prodat,“ uzavřel Daniel Obajtek.
V příštím roce bude Kraj Vysočina modernizovat v rámci dopravních rekonstrukcí zejména mosty. Zahájil přípravu třinácti projektů za 105 milionů korun. Obnova se týká například bobrovského, velkomeziříčského nebo skuhrovského mostu. „Financování garantuje připravený krajský rozpočet, který schválí zastupitelstvo koncem roku. Jde o standardní postup, osvědčený praxí z minulých let,“ uvedl náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro oblast dopravy Miroslav Houška (KDU-ČSL).
V případě, že se podaří vysoutěžit veřejné zakázky podle Houšky v očekávaných termínech, mohou přípravné práce, například kacení dřevin, začít ještě letos. „Tento postup se příznivě odráží v plánování objízdných tras, kdy vzniká méně kolizí,“ doplnil Houška.
K jedné z nejnáročnějších staveb bude podle Kraje Vysočina patřit rekonstrukce v Hořepníku. Tamní most je památkově chráněný. Podle náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina pro oblast regionálního rozvoje Hany Hajnové (Piráti) se počítá s náklady 16 milionů korun.
„Neméně náročné budou také práce na mostu v Bobrové, zejména kvůli souvisejícím opatřením, která by měla zabránit zaplavování domu nad mostem při přívalových deštích,“ přiblížila Hana Hajnová.
Po zářijových povodních bude na Vysočině někde ještě potřeba také opravit silnice. Poškozenou část hlavního tahu mezi Třebíčí a Vladislaví budou pracovníci opravovat asi až zjara, stejně jako zárubní zeď u silnice druhé třídy v Radešínské Svratce na Žďársku. V Bílku u Chotěboře je potřeba na základě odborného posudku snížit povolenou hmotnost vozidel u mostu na místní komunikaci, průjezd bude povolený jen pro osobní auta. Vyplynulo to z ankety agentury ČTK.
Krajští silničáři odhadli celkové náklady na odstranění následků dešťů, záplav a nárazového větru do pěti milionů korun. Největší škody byly na stromech. „Evidujeme 550 popadaných stromů nebo polámaných větví,“ uvedl ČTK, ředitel Krajské správy a údržby silnic Vysočiny Radovan Necid.
Odstranění poškozené silniční zeleně bude stát okolo dvou milionů korun, opravy zárubní zdi v Radešínské Svratce zhruba milion. Na několika místech byly u krajských silnic také poškozené krajnice.
Česká ekonomika šla ve třetím letošním čtvrtletí oproti druhému kvartálu podle prvního odhadu statistiků nahoru o 0,3 procenta. Za celý rok se očekává kladné číslo kolem jednoho procenta a příští rok už kolem tří procent. Hodně ale záleží na vývoji německého hospodářství, našeho nejdůležitějšího partnera. To ve třetím kvartále překvapilo kladným číslem. Otazníky ale vyvolává situace kolem koncernu Volkswagen, který má v plánu kvůli špatné hospodářské situaci učinit doposud nevídaný krok – uzavřít nejméně tři z deseti domácích výrobních závodů.
Vývoj hrubého domácího produktu (HDP) Česka v letošním třetím čtvrtletí ekonomy zklamal. V reálném vyjádření totiž podle prvního odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) mezičtvrtletně vzrostl o 0,3 procenta a meziročně o 1,3 procenta. To je méně, než se čekalo. Česká národní banka (ČNB) počítala s mezikvartálním růstem o 0,8 procenta a meziročním růstem o 1,8 procenta. A trh, měřený očekáváním analytiků v rámci ankety agentury Bloomberg, odhadoval 0,4 respektive 1,4 procenta. O zpomalení tempa růstu lze hovořit i při pohledu na oba výsledky v předchozích dvou letošních kvartálech. Ty byly o 0,1 procentního bodu lepší.
Ekonomiku živí spotřeba, ta se ale drží při zemi
Rozhodující roli v růstu ekonomiky hraje v Česku i nadále takzvaná konečná spotřeba domácností. Ta od třetího čtvrtletí 2022 setrvale klesala a loni měla hlavní zásluhu na propadu HDP do červených čísel s minus 0,4 procenta. Od letoška spotřeba domácností nepřerušovaně roste, ale dostatečné impulsy pro rychlejší ekonomický růst nedodává. Na vině je vysoká inflace, která v Česku ještě poměrně nedávno dosahovala nebývalých, dokonce dvouciferných čísel. Ve třetím čtvrtletí 2022 dosáhla v průměru 17,6 procenta, zatímco průměrná mzda vzrostla o pouhých 3,9 procenta.
„Klíčovým důvodem slabší dynamiky HDP je stále poměrná slabá spotřeba domácností, která sice letos postupně oživuje, ale jen velmi pozvolna. Výraznějšímu růstu spotřeby brání poměrně pomalé tempo zvyšování reálných mezd v letošním prvním pololetí. Domácnosti si tak stále „připadají chudší“ v porovnání s dobou před hlubokým propadem reálných mezd v letech 2022 a 2023, který zatím tedy není letošním nárůstem ani zdaleka kompenzován,“ vysvětluje důvody nižšího růstu HDP hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Dodává, že v období mezi prvním čtvrtletím 2019 a letošním prvním čtvrtletím se reálné mzdy, tedy mzdy očištěné o inflaci, v Česku propadly o 7,5 procenta.
Nižší investice: slabá zahraniční poptávka i vysoké úrokové sazby
Za nižším než očekávaným růstem jsou i slabé investice. Tvorba hrubého kapitálu se setrvale propadá od počátku roku 2023 a v letošním třetím kvartále se snížila o 4,1 procenta. Fixní kapitál, podskupina investic, která se na tvorbě HDP podle odhadu ministerstva financí podílí 20 až 30 procenty a kam patří investice do budov, zařízení, technologií a dalších věcí, klesá od začátku letošního roku a ve třetím čtvrtletí se meziročně snížil o 0,8 procenta.
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy jsou na vině nízkých investic také vysoké úrokové sazby, pozůstatek boje ČNB proti vysoké inflaci. „Na místě je tak o to naléhavěji otázka, zda by Česká národní banka neměla v redukci úrokových sazeb postupovat rychleji, aby ekonomiku zbytečně nedusila,“ říká Kovanda.
Důvodů, proč firmy neinvestují, je ovšem celá řada. Významnou roli v tom hraje situace zahraničních ekonomik, zejména německé. Náš hlavní hospodářský partner se v poslední době neustále potácí na hraně recese. Ve druhém letošním kvartále se tamější hrubý domácí produkt podle zpřesněného odhadu Německého spolkového statistického úřadu (Destatis) mezikvartálně propadl o 0,3 procenta. Původně Destatis odhadoval minus 0,1 procenta.
Ve třetím čtvrtletí si ale naopak německá ekonomika vedla lépe, než se čekalo. Recese se nepotvrdila. Ve srovnání s druhým čtvrtletím totiž největší evropská ekonomika vzrostla o 0,2 procenta. Nicméně růst byl tažen především vyšší spotřebou domácností a vlády, nikoliv investicemi.
„Německo příjemně překvapilo, nicméně ze zprávy tamního statistického úřadu vyčteme jen růst spotřeby. O investicích, které by mimochodem měly zajistit příchod zelené budoucnosti, tam není ani slovo. A totéž platí o dříve hojně citovaném termínu export,“ poznamenává hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Dodává, že růst v Německu se promítl i do pozitivního výsledku celé eurozóny, kdy se mezičtvrtletní tempo růstu HDP podle předběžného odhadu ve třetím čtvrtletí zdvojnásobilo na 0,4 procenta a meziroční tempo vzrostlo na 0,9 procenta.
Otázkou samozřejmě bude další vývoj. Průmysl, který hraje v Německu hlavní roli stejně jako v Česku, má stejné problémy jako všichni. Vysoké ceny energií, vysoký růst mezd, nedostatek zaměstnanců a silná konkurence především ze strany Číny. Špičkou ledovce jsou zprávy z koncernu Volkswagen, který v těchto dnech řeší s odbory nutnost uzavřít některé domovské provozy značky. Mělo by jít o tři závody z celkem deseti a desítky tisíc pracovních míst. České koncernové dcery, Škody Auto, která se v Česku spolu se svými dodavateli podle nedávného odhadu MF ČR podílí na tvorbě HDP devíti procenty, se to ovšem podle vedoucího korporátní a interní komunikace Tomáše Kotery netýká. Za loňský rok podnik ohlásil nárůst zisku po zdanění na 2,5 násobek a provozní zisk se za letošní tři čtvrtletí oproti stejnému období loňského roku zvýšil o více než třetinu.
Příští rok má být líp
Pro Česko očekávají nejdůležitější prognostická pracoviště pro celý letošní rok růst reálného HDP kolem jednoho procenta. Ministerstvo financí, které je se svým odhadem 1,1 procenta v doposud platné srpnové prognóze o 0,1 procentního bodu níže než Česká národní banka, spoléhá vedle obnoveného růstu spotřeby domácností také na kladné saldo zahraničního obchodu. To by mělo ekonomiku podle MF ČR významně podpořit především v souvislosti s oslabením dovozně náročné investiční poptávky a očekávaným vývojem zásob. Pro rok 2025 už by česká ekonomika mohla podle expertů MF ČR jít kvůli růstu investic a příznivějšímu hospodářskému vývoji v zahraničí nahoru o 2,7 procenta. Nicméně v nejbližších dnech MF ČR zveřejní novou, podzimní prognózu. ČNB české ekonomice pro příští rok předpovídá růst o 2,8 procenta.
Ivana Pečinková
Článek původně vyšel na zpravodajském portálu Česká justice, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network s.r.o.
Společnost Alstom otestuje společně s firmou Flox ve Švédsku unikátní systém umělé inteligence, který zabraňuje srážkám vlaků se zvěří. Od agentury Vinnova získal na provedení terénních testů finanční příspěvek ve výši 3,3 milionu švédských korun, v přepočtu 7,3 milionu korun. Testy se uskuteční na vybraných tratích letos na podzim a v zimě 2025.
Provozovatel švédské železniční sítě Trafikverket podle Alstomu každý rok řeší přibližně pět tisíc srážek se zvířaty. „Spojením našich odborných znalostí v oblasti udržitelné mobility se špičkovou technologií umělé inteligence děláme důležitý krok k vytvoření bezpečnější železnice a zároveň chráníme divokou zvěř,“ uvedla k projektu generální ředitelka společnosti Alstom Sweden Maria Signal Martebo.
Systém umělé inteligence od společnosti Flox umí identifikovat divoká zvířata na trati a zvukovými signály, které se přizpůsobují jednotlivým druhům, se je snaží z jízdní dráhy vypudit. Zabraňuje tak nehodám dříve, než k nim dojde.
Technologie už byla podle Alstomu otestovaná a nyní dojde k jejímu prověření v terénu. Podle společnosti umí reagovat na různé situace také v dalších typech prostředí, jako jsou letiště, křižovatky, doly, města nebo zemědělská pole.
„Naše technologie Flox pro vlaky je založena na pokročilé umělé inteligenci a dobré znalosti chování zvířat, což umožňuje chránit jak vlaky, tak divokou zvěř. Se společností Alstom nyní můžeme toto řešení ověřit v železničním prostředí a přispět k celkové bezpečnosti i ochraně přírody,“ zmínila generální ředitelka společnosti Flox Sara Nozkova.
Alstom v roce 2023 ve Švédsku otevřel ve Stockholmu „Stanici inovace“, která se má zaměřovat na technologie a inovativních řešení v odvětví dopravy. Jde také o centrum partnerství se startupy. Spolupráce se společností Flox je podle Alstomu dobrým příkladem iniciativy.
Vláda ve středu jednomyslně schválila velkou novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění. Ta přináší změny ve fondovém hospodaření pojišťoven, stomatologii, přeshraniční péči či ve hrazení léků. Spolu s novelou posvětila vláda i oddělení kategorizačního stromu zdravotnických prostředků na poukaz z přílohy zákona 48/1997 do samostatného zákona, a to navzdory nesouhlasu Legislativní rady vlády. Krok je dobrou zprávou pro pacienty, kteří by se tak v polovině příštího roku mohli dostat k novým zdravotnickým prostředkům s úhradou zdravotních pojišťoven.
„Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, tedy jednoho z nejdůležitějších zdravotnických zákonů, je zcela klíčovým krokem k posílení podpory prevence a zaměřuje se také na zvýšení dostupnosti a kvality zdravotní péče. Tato novela přináší velmi zásadní změny v organizaci zdravotní péče, jejího přesahu do zahraničí a v řadě dalších oblastí,” řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.
Doplnil, že dostupnost hrazených služeb v ambulantní péči a vlastním sociálním prostředí pacienta pomůže zlepšit i nový institut zprávy o síti, v němž budou zdravotní pojišťovny reflektovat, ve kterých oblastech je horší dostupnost péče. Podrobně jsme o novele informovali např. zde či zde.
Návrh také posiluje podporu prevence a motivace pojištěnců ke zdravému životnímu stylu prostřednictvím rozšíření finančních prostředků na bonusové programy. Vytváří totiž zdravotním pojišťovnám mnohem širší prostor pro tvorbu bonusů pro ty pojištěnce, kteří se budou prokazatelně starat o vlastní zdraví, tedy absolvovat screeningová vyšetření a preventivní prohlídky. Z fondů prevence tak budou pojišťovny moci využít až šestkrát více prostředků než v současnosti – dohromady až 15 miliard korun, ovšem jen v případě vyrovnaného hospodaření.
Navíc mají pojišťovny získat možnost financovat rozvoj služeb z nově zřizovaného fondu obecně prospěšných činností. „Jeho prostředky budou pojišťovny moci použít na činnost související s rozvojem a zvyšováním dostupnosti hrazených služeb. Například skrze něj mohou podpořit vytvoření stipendijních programů pro lékaře v předatestačním vzdělávání v regionech, kde je horší dostupnost péče, případně podpořit pacientské organizace,“ uvedl na tiskové konferenci po jednání vlády Válek.
Dále novela upravuje například postupy v rámci řízení vedených Státním ústavem pro kontrolu léčiv tak, aby byly odstraněny některé administrativní a ekonomické bariéry vstupu léků na český trh a jejich setrvání v systému veřejného zdravotního pojištění (více zde).
Rychlejší úhrada pro nové zdravotnické prostředky
Ze zákona o veřejném zdravotním pojištění by nově také měla být vyčleněna nová právní úprava o podmínkách úhrad zdravotnických prostředků předepisovaných na poukaz. Cílem změny je, aby bylo možné rychleji reflektovat vývoj v této oblasti, aniž by bylo nutné otevírat zákon o veřejném zdravotním pojištění. Podrobně jsme o návrhu informovali zde.
„Tím, jak se medicína rychle vyvíjí, se objevuje spousta nových prostředků. Proto je snaha výrobců, pacientských organizací i zdravotníků, aby byl jejich seznam novelizován nejméně jednou, nejlépe dvakrát ročně. To bylo velmi obtížné, když byl seznam součástí zákona 48, protože by to znamenalo prakticky kontinuální novelizace zákona. Proto jsme to rozdělili, s čímž vláda souhlasila. Jeden zákon tak bude jen seznam zdravotnických prostředků. Dovedu si představit, že tady budou v Poslanecké sněmovně návrhy na doplnění, protože tam sedí řada špičkových odborníků z řad zdravotníků. Jsem připraven být otevřený, protože se jedná o velmi odbornou, nepolitickou záležitost,“ řekl k tomu Vlastimil Válek.
„Schválení návrhu zákona o kategorizaci zdravotnických prostředků hrazených na poukaz je nesporně velkým úspěchem pana ministra Válka. Nejenže materiál obsahuje první rozsáhlou aktualizaci výše a podmínek úhrady zdravotnických prostředků za posledních pět let, ale především se ministerstvu zdravotnictví podařilo i přes odpor Legislativní rady vlády vyčlenit kategorizační strom ze zákona o veřejném zdravotním pojištění do samostatného právního předpisu. Argumentace LRV kritizující nesystematičnost takové změny a zhoršení přehlednosti právní úpravy je legitimní. Bohužel však nereflektuje smutnou realitu posledních let, a sice fakt, že samotný zákon o veřejném zdravotním pojištění je politicky natolik třaskavý, že je téměř nemožné provádět zamýšlenou každoroční aktualizaci kategorizačního stromu, který je doposud obsažen v jeho příloze č. 3. Změnu z pera ministerstva zdravotnictví poněkud netradičně podporují jak pacientské organizace, odborné společnosti či dodavatelé zdravotnických prostředků, tak i zdravotní pojišťovny, což je shoda potvrzující široký konsenzus,“ uvádí Jakub Král, expert na zdravotnické právo z advokátní kanceláře Porta Medica Legal.
Podle Válka by měl zákon obsahující kategorizační strom platit od 1. července příštího roku. Rychlé schválení a platnost jsou podle ministra na místě zejména proto, že úprava nebyla pět let aktualizována a nové zdravotnické prostředky tak v ní scházejí – a tím pádem schází i jejich hrazení.
Ministerstvo zdravotnictví nyní bude mít v Poslanecké sněmovně pět velkých novel – o zdravotních službách, specifických zdravotních službách, elektronizaci, sociálně zdravotním pomezí a veřejném zdravotním pojištění.
„Jsem přesvědčený, že většina z nich má vysokou pravděpodobnost na včasné projednání. Co se týče novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, tu diskutujeme v Poslanecké sněmovně a Senátu prakticky rok. Předpokládám, že první i druhé čtení proběhne v brzkém horizontu a zákon se bude rozumným směrem posouvat. Opět jsem otevřený pozměňovacím návrhům, které budou rozumné, konstruktivní, propacientské a budou mít společný zájem, totiž pomoci zlepšit kvalitu a dostupnost zdravotní péče. Pevně také věřím, že žádný ze zákonů nebude předmětem obstrukční války a nevyvolá dlouhá vystoupení lídrů opozice, která ohrožují jejich vlastní zdraví,“ dodal Válek s tím, že novela zákona o veřejném zdravotním pojištění by měla platit od ledna 2026.
(mk)
Článek původně vyšel na zpravodajském portálu Zdravotnický deník, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network s.r.o.
Spolupráci s britským koncernem Rolls-Royce myslíme vážně, potvrzují manažeři Skupiny ČEZ. První 470megawattový blok založený na technologii Rolls-Royce SMR by mohl zahájit provoz v Temelíně v roce 2034, druhý má být podle informací Ekonomického deníku hotový v roce 2038 a stát má v severočeských Tušimicích. Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž je nicméně opatrnější a hovoří o spuštění prvního bloku v roce 2035 a druhého do roku 2040.
Útvar rozvoje malých modulárních reaktorů ve společnosti ČEZ, který vede bývalá náměstkyně ministra průmyslu Silvana Jirotková, má vyhlédnutou už i třetí lokalitu. Jedná se o areál dožívající černouhelné elektrárny v Dětmarovicích u Ostravy. Podle optimistických předpovědí by mohlo reaktorů od Rolls-Royce vyrůst na českém území do roku 2050 až sedm. Konkrétní počet však ČEZ určí až podle vývoje poptávky po elektřině a podle tempa rozvoje zelené energetiky.
Díky čemu Rolls-Royce vyhrál?
Zároveň se ukazuje, proč dal ČEZ přednost nabídce společnosti Rolls-Royce před konkurenčními nabídkami konsorcia GE Hitachi a společnosti Westinghouse. GE Hitachi nabízí varný reaktor o výkonu 300 megawattů, jenže s technologií varného reaktoru nejsou v Česku žádné zkušenosti a licencování by bylo náročnější. Westinghouse se svým modulárním reaktorem AP300 za svými hlavními konkurenty časově zaostává.
Rolls-Royce navíc z trojice „finalistů“ projevoval největší zájem o spolupráci s českými průmyslovými podniky. Spekuluje se dokonce o možnosti, že by se tlakové nádoby včetně vnitřních dílů reaktoru vyráběly ve Škodě JS v Plzni. Na designu nového reaktoru by měl spolupracovat jaderně výzkumný ústav ÚJV Řež. Obě zmíněné firmy patří do Skupiny ČEZ. V zákulisí se hovoří i o tom, že parní turbíny by mohl vyrábět Doosan Škoda Power a část řídicích systémů podnik ZAT.
Tady je nutno dodat, že hovořit o 470megawattovém bloku Rolls-Royce SMR jako o „malém reaktoru“ je velmi zavádějící. Jeho výkon zhruba odpovídá výkonu starších bloků VVER-440 v Elektrárně Dukovany. Vhodnější je používat termín střední reaktor. Důležitá je též modularita, která umožní rychlejší výstavbu.
Polostátní energetický gigant ČEZ se v polovině září dohodl na spolupráci s britskou společností Rolls-Royce SMR; dohodu následně potvrdila česká vláda. V úterý 29. října šéfové ČEZ a Rolls-Royce podepsali smlouvu o strategické spolupráci na vývoji modulárních reaktorů. ČEZ v britské společnosti koupí zhruba dvacetiprocentní podíl, za který zaplatí cenu v řádu jednotek miliard korun. Stane se tak až poté, co účastníci transakce získají nezbytná povolení od antimonopolních úřadů v několika evropských zemích.
Posouzení designu už řeší v Británii
Další podmínkou úspěchu je dokončení licenčního procesu. Modulární jaderný reaktor Rolls-Royce SMR zatím prošel druhou fází posouzení generického návrhu (GDA) příslušnými úřady ve Velké Británii. Teď posuzování postupuje do třetí, poslední fáze. Když nepočítáme aktuální dohodu se Skupinou ČEZ, Rolls-Royce SMR dosud získal kapitál od investorů ve výši 280 milionů liber, dalších 210 milionů liber dosahují dotace od britské vlády.
Rolls-Royce SMR, jehož většinovým akcionářem je známý britský výrobce leteckých a lodních motorů Rolls-Royce, má v Česku první jistou zakázku. Na domácím britském trhu se účastní soutěže, v níž soupeří s konkurenčními technologiemi společností GE Hitachi, Westinghouse a Holtec. Britská vláda chce vybrat více technologií, což šance Rolls-Royce zvyšuje. Nadějná zpráva přišla také ze Švédska, kde státní elektrárenský koncern Vattenfall volí mezi nabídkou Rolls-Royce a GE Hitachi.
Tempo, kterým Česká republika nyní staví dálnice, přesahuje podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) tempo většiny okolních států. Máme zde díky stavbě dálnice D35 dokonce největší infrastrukturní staveniště ve střední Evropě. „Věřím, že pokud teď to období zvládneme stejně dobře jako Polsko, tak v roce 2033 na tom budeme nejenom srovnatelně, ale v mnoha aspektech lépe,“ řekl v podcastu České justice a Ekonomického deníku Perspektivy Česka. Jako klíčovou vidí roli PPP projektů. Jde o jedinou cestu, jak rychle budovat dopravní infrastrukturu a nezvyšovat deficit státního rozpočtu.
Hostem dílu „Budoucnost dopravy v ČR“ byli kromě Kupky společník advokátní kanceláře PORTOS Jan Sůra a ředitel projektového financování ČSOB Jan Troják.
Kupka upozornil, že vláda Petra Fialy významně rozhýbala investice do dopravní infrastruktury. A to i díky tzv. PPP (public private partnership pozn. red.) projektům, což je partnerství veřejného a soukromého sektoru. Obvyklým nastavením je zajištění návrhu, výstavby, provozu a financování projektu ze strany soukromých partnerů.
Na financování projektu se zpravidla podílejí banky. „Platby, které jdou v budoucnu od státu, tak to nejsou fixní částky. Platba může být výrazně zredukována v případě nekvality dálnice,“ vysvětlil Jan Troják. Jde vždy o parametry smlouvy, ale soukromý subjekt podle ní může být například penalizován za špatnou údržbu silnice a podobné nedostatky. ČSOB má podle Trojáka zájem se v budoucnu na PPP projektech podílet.
Po dostavbě úseku dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem formou PPP projektu, která se chýlí ke konci, rozjelo ministerstvo dopravy první PPP projekt na železnici. Jde o modernizace trati z Prahy-Veleslavína na Letiště Václava Havla Praha. Náklady projektu jsou 1,1 miliardy eur, v přepočtu zhruba 27,5 miliardy korun.
Roli transakčního poradce, který zajišťuje právní stránku tendru, plní advokátní kancelář PORTOS. „Společně s Českou spořitelnou a Deloitte zajišťujeme v tomto konsorciu komplexní technické, ekonomické i právní poradenství. Naším úkolem je najít model, který bude dostatečně atraktivní pro potenciální investory a dostatečně výhodný pro stát,“ vysvětlil Jan Sůra.
Evropská unie vyčlenila stovky milionů eur na ochranu a rozvoj technologických společností starého kontinentu. Firmy specializující se zejména na mikročipy a kvantové technologie by se podle Evropské komise měly díky programu snáze odradit od využívání investičních fondů mimo země EU.
Informoval o tom s odkazem na své zdroje server Politico s tím, že pro příští rok se počítá s rozpočtem speciálního fondu na úrovni 300 milionů eur, tedy zhruba 7,5 miliardy korun. Celkem na příští tři roky, tedy do konce platnosti stávajícího rozpočtu EU, počítá komise s 900 miliony eur, tedy s více než 22 miliardami korun.
Server v této souvislosti připomíná, že u kritických technologií, jako jsou kromě mikročipů například i cloudové služby, se Evropská unie závislá na jiných regionech, většinou na USA a Číně. Nastupující místopředsedkyně nové Evropské komise pro technologickou suverenitu, bezpečnost a demokracii: Henna Virkunnenenová má proto jako jednu z priorit návrat unie k technologické suverenitě.
Program, který by se měl v Bruselu schvalovat ještě před jejím oficiálním nástupem do funkce, má zajistit především to, aby se klíčové společnosti pracující s kritickými technologiemi nedostaly do cizích rukou. Firmy budou moci v rámci projektu žádat o kapitálovou investici od 10 až do 30 milionů eur, tedy mezi 250 až 750 miliony korun. Unie by tak získala v podpořených společnostech vlastnické podíly, informuje Politico.
Cílem fondu má být podpora dalšího rozvoje a růstu technologických firem, které už v praxi prokázaly schopnost vydělávat. Do fondu by přitom měli být angažování kromě samotné unie i další soukromí investoři, a to s tím, že jejich vklady by představovaly celkově zhruba trojnásobek až pětinásobek investic Bruselu.
V příštím roce se chce Komise zaměřit na podporu výrobců čipů a také firem zabývajících se kvantovými technologiemi. Nový rozvojový fond má navazovat na už existující bruselskému programu Evropské rady pro inovace (EIC). Jeho cílem je poskytovat kapitálové investice do začínajících a malých středních podniků a podobně jako v případě nového fondu pak pomoct v růstu podnikům s přelomovými či pokrokovými technologiemi. Unie už prostřednictvím rady investovala do akcií až 15 milionů eur, tedy 375 milionů korun.
Staronová šéfka Evropské komise Ursulo von der Leyenová ve svém programu pro příští volební období tento rozpočet dát navyšovat. Mezi příjemci předchozí podpory EU byla například francouzská společnost vyvíjející čipy SiPearl. Ta, ale i další firmy, které úspěšně prošly programem EIC, by teď mohly žádat také o peníze z nově navrhovaného fondu.
Expertní tým Evropské komise před dvěma týdny upozornil, že rozvojové kapacity unie jsou nedostatečné. „Pokud jde o zavádění, komercializaci a rozšiřování nových technologií, je EU ve srovnání s USA nebo s Čínou slabá,“ upozornili experti.
K podobným závěrům pak došla i přelomová zpráva někdejšího italského premiéra a šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho. Ten poukázal mimo jiné i na nedostatečný přístup evropských start-upů k financování.
Čína chce dohnat USA
V klíčové oblasti výroby čipů, na kterých je závislý v podstatě celý průmysl a moderní technologie, jsou přitom dlouhodobě na špičce hlavně Spojené státy americké. Například deník Financial Times (FT) v této souvislosti připomíná, že téměř veškerý software potřebný k návrhu, výrobě a testování nejsofistikovanějších čipů, vyrábějí v celosvétovém měřítku tři společnosti, a to všechny americké: Synopsys, Cadence a Siemens EDA.
Samotný sektor EDA, tedy oblast vývoje softwaru pro automatizaci elektronického návrhu, který umožňuje návrhářům a výrobcům vyvíjet a testovat plány pro nové generace čipů, představuje „jen” 1,6 procenta celosvětového polovodičového průmyslu v hodnotě 600 miliard dolarů, zároveň jde ale o klíčovou a nepostradatelnou součást dodavatelského řetězce pro vývoj špičkových čipů.
FT v této souvislosti upozorňují, že Čína i proto v poslední době tlačí na to, aby její společnosti získaly na tomto trhu větší podíl. Aktuální pětiletý ekonomický plán Číny z roku 2021 ostatně označil software pro návrh čipů za hlavní prioritu v oblasti technologií a polovodičového průmyslu.
Například státem podporovaný čínský investiční fond China Integrated Circuit Industry Investment Fund, známý jako Velký fond, realizoval spolu s čínský technologickým gigantem řadu masivních investic do segmentu EDA a start-upů v oblasti designu čipů.
Společnost Orlen Unipetrol RPA se chce pustit do výroby zeleného vodíku. Počítá s využitím energie fotovoltaických elektráren včetně bateriových úložišť, vyprodukovat by mohl okolo 913 tun obnovitelného vodíku za rok. Vyplývá to z oznámení v Informačním systému EIA; posouzení dopadů záměru na životním prostředí bude v kompetenci Krajského úřadu Ústeckého kraje.
Samotná technologie výroby vodíku se má nacházet uvnitř oploceného areálu petrochemického závodu u Litvínova. Fotovoltaické elektrárny budou umístěny na výsypkách popela zhruba dva kilometry od výrobny vodíku. Jejich instalovaný výkon přesáhne 54 megawattů, umístěny budou na ploše 34,4 hektaru. Současně Orlen Unipetrol zvažuje také nákup zelené energie od externích dodavatelů.
Vyrobený obnovitelný vodík má sloužit jako procesní médium při výrobě motorových paliv, kde nahradí dosud používaný „šedý“ vodík. Může však sloužit také jako palivo pro vozidla s pohonem na vodík. Orlen Unipetrol RPA počítá také s využitím části kyslíku, který bude „odpadním produktem“ při výrobě obnovitelného vodíku elektrolýzou vody. Hlavním přínosem obnovitelného oproti šedému vodíku bude snížení emisí oxidu uhličitého při jeho výrobě o 99,9 procenta.
Pro výrobu obnovitelného vodíku pomocí elektrolýzy vody chce společnost pořídit tři jednotky PEM elektrolyzérů o celkovém elektrickém příkonu 30 MW. Jejich výkon se v závislosti na množství dostupné zelené energie bude pohybovat od 30 do 100 procent instalované kapacity. Orlen Unipetrol RPA chce realizaci projektu zahájit na jaře 2026, termín dokončení je v závěru roku 2028.
Jak vyhovět přísným požadavkům EU
Jedná se projekt, o kterém Ekonomický deník informoval na počátku května. Ředitel strategie a business analýz společnosti Orlen Unipetrol Martin Gajdoš tehdy na sympoziu Ekonomického deníku na téma Vodíková strategie uvedl, že situaci zkomplikovala nová legislativa Evropské unie. Ta místo dosud běžně používaného termínu zelený vodík zavedla kategorii obnovitelný vodík nebiologického původu (Renewable fuel of non-biological origin, zkratka RFNBO) a stanovila pro něj velmi přísná kritéria udržitelnosti.
RFNBO vodík musí být vyroben elektrolýzou s využitím elektřiny ze solární, větrné, vodní či geotermální energie. Příslušné zdroje nesmí být spuštěny do provozu dříve než 36 měsíců od spuštění elektrolyzéru. Další omezující podmínkou je časová korelace mezi výrobou zelené energie a produkcí vodíku. Evropská pravidla jsou dost striktní i co se týká výpočtu emisní stopy RFNBO. Celkové emise nesmějí překročil 28,2 gramu CO2 na megajoule vodíku, což při dnešní úrovni emisní stopy elektřiny ze sítě a v dopravě bude těžké splnit.
Výsledkem této přísné regulace je zdražení výroby obnovitelného vodíku. „Dosažení cílů k roku 2030 nebude možné bez uváženého systému podpory a incentiv pro výrobu i spotřebu vodíku,“ řekl Gajdoš na závěr svého vystoupení. Jejich zavedení předpokládá i stát ve své letos zveřejněné a již vládou schválené Vodíkové strategii.