Mezinárodní konsorcium definovalo komplexní technologický plán pro vybavení Evropy pokročilými pohonnými systémy schopnými provádět dlouhodobé kosmické mise, včetně expedic na Mars s lidskou posádkou. V čele konsorcia projektu RocketRoll, který si objednala Evropská kosmická agentura (ESA) a jehož cílem je využít potenciál jaderného elektrického pohonu (NEP) pro vesmírné mise, stojí globální belgická inženýrská společnost Tractebel. Na projektu se podíleli i čeští vědci a inženýři.
Díky své obrovské hustotě energie nabízí NEP výhody, pokud jde o rychlost, autonomii a flexibilitu. Tato inovativní technologie pohonu má potenciál transformovat průzkum vesmíru a vesmírnou mobilitu tím, že umožní dlouhodobější mise, což potenciálně formuje budoucnost meziplanetárního průzkumu.
Projekt, který byl zahájen před více než rokem a dokončen před pár dny, si klade za cíl navrhnout kandidátský návrh NEPu, který by byl do roku 2035 umístěn jako evropský demonstrátor.
Společnost Tractebel se svými rozsáhlými zkušenostmi v oblasti jaderného inženýrství a energetických řešení má dobrou pozici k tomu, aby vedla toto konsorcium a řídila vývoj technologie NEP s využitím odborných znalostí svých partnerů. Vzájemně se doplňující dovednosti společnosti Tractebel a odborníků jejích partnerů tvoří správnou kombinaci, která přispěje k rozvoji evropských jaderných vesmírných technologií.
„Jsem hrdý na to, že mohu vést tak důležitou iniciativu v oblasti jaderného elektrického pohonu, která by mohla umožnit průzkum a vesmírnou logistiku na oběžné dráze Země i mimo ni v měřítku, kterého by chemický ani elektrický pohon nikdy nemohl dosáhnout. Jsem odhodlán zvládnout složité technické a strategické výzvy, které jsou před námi. Využitím svých odborných znalostí v oblasti jaderné energetiky a inovativních řešení pomáhá společnost Tractebel rozvíjet vesmírné technologie a posouvat hranice průzkumu konečné hranice,“ uvedl projektový manažer společnosti Tractebel Brieuc Spindler.
V současné době jsou evropské kosmické mise závislé na vnějších zdrojích jaderných kapacit. Strategií společnosti Tractebel je navrhovat řadu řešení jaderné energie, od radioizotopových po štěpné systémy, a zároveň přispívat k rozvoji evropského hodnotového řetězce pro jaderná řešení v kosmických aplikacích. To je v souladu s evropskou strategií snižování závislosti na kritických technologiích a posilování evropské suverenity.
V projektu RocketRoll jsou zainteresované strany v oblasti letectví a jaderné energetiky v rámci konsorcia vedeného společností Tractebel, které zahrnuje francouzskou Komisi pro alternativní energie a atomovou energii (CEA), ArianeGroup, Airbus a Frazer Nash. Zúčastnili se ho také výzkumníci z Českého vysokého učení technického v Praze, Univerzity ve Stuttgartu a inženýři z OHB Czechspace a OHB System v Brémách.
Partneři studovali proveditelnost elektrického jaderného pohonného systému (NEP), kde elektřina vyrobená jaderným reaktorem pohání elektrické iontové pohony – ionizuje plyn a urychluje produkované ionty, které jsou pak vyvrženy a vytvářejí tah. Oproti chemickým motorům mají iontové motory nižší tah, ale mají také výrazně nižší spotřebu paliva a jsou tedy schopné poskytovat tah po mnohem delší dobu. Rakety tak mohou dosáhnout vyšších rychlostí, což by mohlo zkrátit dobu letu na Mars oproti chemickým raketám až o 60 procent.
Období kolem oblíbeného svátku Halloween je strašidelné i uvnitř úřadů a institucí Evropské unie v jejím „hlavním” městě, tedy v Bruselu. V sídle Evropské komise straší duchové bývalých komisařů a ti nově příchozí se bojí kostlivců ve svých zděděných skříních. Byrokraté v podřimujících institucích opředených pavučinami se zase bojí strašidelných figur ve Spojených státech a zákonodárci v europarlamentu se chystají položit si onu obávanou otázku: změna smlouvy nebo trik?
Právě tak vidí aktuální dění v klíčových unijních orgánech vlivný bruselský deník Politico. A přináší rozsáhlý halloweenský přehled, kdo přesně má v EU hrůzu z koho nebo z čeho.
Všichni se bojí Björna Seiberta
Björn Seibert je šéf kabinetu staronové předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. A je to právě on, kdo má v Bruselu moc startovat, ale také ukončovat kariéry unijních úředníků. „Když zavolá Björn, víte, že to nejsou dobré zprávy,” cituje Politico jednoho z vyšších unijních úředníků.
Do Bruselu přišel Seibert z Berlína v roce 2019 spolu s von der Leyenovou a v srdci unie funguje mimo jiné jako její nejvlivnější poradce. Jejich vzájemné šeptání v němčině o klíčových personálních rozhodnutích se stalo v budově Berlaymont, tedy v ústředí komise, běžným koloritem.
„Nejhorší věc, která se může stát, je, když se váš spis dostane do 13. patra,” řekl listu pod podmínkou zachování anonymity další úředník komise s odkazem na patro, kde pracuje von der Leyenové kabinet. „Nikdy nevíš, jestli se to vrátí, nebo ne.”
Von der Leyenová se bojí soudního dvoru
Politico připomíná, že existuje mnoho dobrých důvodů, proč se obávat „party starších mužů z Lucemburku v podivných splývavých hábitech”. Ale von der Leyenová má o jeden zásadní víc než ostatní: totiž údajnou netransparentnost smluv o vakcínách proti nemoci Covid-19.
Soudní dvůr EU už v červenci částečně zpochybnil rozhodnutí předchozí komise vedené von der Leyenovou začernit zásadní části smluv s farmaceutickými společnostmi před jejich zveřejněním a komise se nyní proti tomuto verdiktu aktivně brání.
Současně se ale soudní dvůr bude příští měsíc zabývat dalším citlivým případem – právní bitvou přezdívanou „Pfizergate„. Ta se týká údajné SMS komunikace mezi von der Leyenovou a generálním ředitelem Pfizeru Albertem Bourlou v rámci příprav na dohodu EU o vakcíně proti Covid-19.
Všichni se bojí Donalda Trumpa
Bývalý prezident USA je jen krůček od svého návratu na post nejmocnějšího muže planety.
Do amerických voleb zbývají jen hodiny a Brusel se na potenciální druhé funkční období Donalda Trumpa intenzivně připravuje. Tedy i na to, jaké důsledky by jeho zvolení pro Evropskou unii mělo.
Brusel už tak například chystá nouzové plány pro případ, že by republikánský kandidát skutečně stopnul veškerou finanční a vojenskou podporu Ukrajiny.
Poslanci se bojí Olivéra Várhelyiho
Hlavní muž maďarského premiéra Viktora Orbána v Bruselu, tedy eurokomisař pro sousedství a rozšíření Olivér Várhelyi, si vybudoval pověst experta na strašení ostatních – ať už jde o jeho postoje k rozšiřování EU, nebo třeba jednostranné omezení financování Palestinců.
Maďarský eurokomisař pro sousedství a rozšíření Olivér Várhelyi. Foto: Evropská komise
A horor – jak by jeho působení mnozí v Bruselu popsali – by navíc mohl pokračovat. V nové komisi totiž Várhelyi figuruje jako kandidát na post evropského komisaře pro zdraví. V současné době se tak jako ostatní kandidáti včetně Jozefa Síkely za Česko připravuje na tradiční „grilování” v europarlamentu. U slyšení by ho přitom mohly dohrnat některé jeho vlastní výroky nebo činy z minulosti, například když loni právě na půdě evropského parlamentu nazval místní zákonodárce „idioty”.
Mezi europoslanci a bruselskými experty na zdravotnictví navíc panuje i obava z jeho nedostatečných zkušeností a erudice v této složité oblasti.
Jenže úplně nejstrašidelnější by na celé situaci paradoxně bylo to, připomíná Politico, pokud Várhelyi zmíněným parlamentním slyšením neprojde. V zákulisí se už totiž spekuluje, že v takové situaci by mohl Orbán navrhnout jako náhradníka někoho, kdy by byl s maďarským vládcem ideologicky ještě spřízněnější, případně že by mohl celý proces jmenování nové komise na měsíce blokovat.
Orbán se bojí evropských lidovců
Maďarský premiér je vůbec noční můrou, která nedá vůdcům unie spát. A to nejen proto, že blokuje některá rozhodnutí evropské rady nebo že létá do Moskvy za ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Jenže i Orbán má v Bruselu své vlastní démony. Například vlivná Evropská lidová strana (EPP) otevřela v europarlamentu dveře Orbánovu hlavnímu rivalovi, opozičnímu lídrovi Péteru Magyarovi. Ten aktuálně v Maďarsku dokonce vede v průzkumech nad Orbánovou stranou Fidesz.
Vřelé – a důležité – přijetí v Bruselu dodává Magyarovi doma podporu v jeho tažení proti Orbánovi, který byl mimochodem sám členem EPP, než se s ní před třemi lety rozešel.
„Vy jste ty evropské volby nevyhrál, Fidesz není vítězem voleb… volby vyhráváme my, EPP,“ řekl nedávno Orbánovi během debaty v Evropském parlamentu předseda EPP Manfred Weber. „Vím, že jste nervózní… Péter Magyar vás v Maďarsku porazí,“ dodal při té příležitosti Weber, připomíná Politico.
Socialisté se bojí Raffaeleho Fitta
Novým italským eurokomisařem by se měl stát Raffaele Fitto – jeden z nejbližších spojenců pravicové italské premiérky Giorgie Meloniové. Pokud opravdu úspěšně projde grilováním v europarlamentu, měl by být zodpovědný za politiku soudržnosti a dokonce zaujmout post výkonného místopředsedy Evropské komise.
Evropští socialisté z toho ale žádnou radost nemají a obávají se, že Ital zkrátka není pro takovou funkci v komisi příliš „Fitt”.
Možný budoucí eurokomisař Raffaele Fitto. Foto: FB profil Raffaele Fitta
Důvod je přitom podle Politica prostý – Meloniové by se tak podařilo nasadit svého člověka do samého srdce evropského projektu, který dlouhodobě stojí na pevném spojení mezi socialisty a středopravými lidovci.
A pokud Fitto zaujme post výkonného místopředsedy, budou se mu ostatní komisaři muset zpovídat a reportovat mu. Socialisté tak mají před nadcházejícími slyšeními kandidátů v parlamentu nervy z toho, že by mohli přijít o svůj letitý vliv na klíčovou politickou agendu v Bruselu.
Diplomaté se bojí francouzského velvyslance
Velvyslanec Elysejského paláce v EU Philippe Léglise-Costa je v bruselské bublině tak proslulý, že si podle Politica vysloužil přezdívku „PLC.“
Je přitom jedním z klíčových členů takzvaného Coreperu, tedy platformy, kde se velvyslanci všech 27 členských zemí unie snaží najít kompromisní řešení aktuálních témat. PLC platí za jednoho z nejzkušenějších politických stratégů mezi všemi těmito diplomaty a i nováčci v Bruselu dobře vědí, že získat si ho na svou stranu je pro dosažení důležitých dohod takřka nezbytné.
A znalci poměrů v této souvislosti radí, že při jednáních o klíčových otázkách s francouzským velvyslancem je nejdůležitější neztratit sebejistotu, když se své protějšky snaží PLC zahnat svoz obratností do kouta.
Migranti se bojí Magnuse Brunnera
„Ani se nepokoušejte dostat do Evropy, jinak skončíte v návratovém centru. To je zpráva, kterou unie aktuálně vysílá lidem, kteří se snaží na její území ilegálně dostat.
Nastupující rakouský eurokomisař pro migraci Magnus Brunner. Foto: Ministerstvo financí Rakouska
Překlopit tuto výhrůžku do reality má nastupující eurokomisař pro migraci, Rakušan Magnus Brunner. Komise mimo jiné plánuje přepracovat zákon o deportacích tak, aby se usnadnily návraty migrantů zpět do jejich domovských zemí.
Nadšený tenista Brunner pak plánuje podle Politica využívat své tenisové dovednosti k tomu, aby „odpálkoval” co nejvíce žádostí o azyl.
Vůbec nikdo se nebojí evropské ombudsmanky
Emily O’Reillyová byla evropskou veřejnou ochránkyní práv zvolena poprvé v červenci 2013 a nyní se podle Politica chystá ve své funkci skončit.
Jediná věc, která by mohla kohokoliv vyděsit, je ale písmeno „O” v jejím jméně, konstatuje sarkasticky na adresu irské ombudsmanky Politico.
Veřejný ochránce práv totiž nemá jakékoliv pravomoci k tomu, aby trestala Evropskou komisi. Může ji pouze „klepnout přes prsty” a obvinit ji z „nesprávného úředního postupu”, uzavírá svůj halloweenský přehled Politico.
Významným prvkem u PPP projektů, tedy partnerství veřejného a soukromého sektoru, je stabilita, prediktabilita a důvěryhodnost na straně zadavatele, tedy státu. To je důvod, proč do tak dlouhých projektů nakonec banky, investoři a koncesionáři jdou. V podcastu České justice a Ekonomického deníku Perspektivy Česka to uvedl ředitel projektového financování ČSOB Jan Troják.
„Mají důvěru v likviditu státu a to, že tam budou finanční toky i v budoucnu,“ popsal Troják. Zásadní podle něj také je, aby se stát choval předvídatelně a nedělal kroky, které by vedly k zpochybnění. Konstatoval, že PPP projekty mohou trvat až tři desítky let a stát by v tom horizontu měl být dostatečně důvěryhodným partnerem.
Česko v tomto směru podle dalšího hosta podcastu, ministra dopravy Martina Kupky (ODS), dostává dobré hodnocení, protože je o všechny chystané PPP projekty velký zájem. „Odpovídá to i tomu, že se daří snižovat deficit. Zejména v porovnání s evropským prostorem je hospodaření České republiky opravdu zdravé. Z nedávného hodnocení Evropské komise ve skupině zemí V4 Česká republika vyšla nejlépe, a je to přesně tak,“ zdůraznil Kupka.
Stát podle něj prostřednictvím zpětné vazby klíčových koncesionářů dostává určité vysvědčení, jak se jeví investorům a zda nabízí spolehlivé prostředí, kde je možné s jistotou investovat.
Ředitel projektového financování ČSOB Jan Troják. Zdroj: ČSOB
Česká republika aktuálně vybírá koncesionáře pro PPP projekt dostavby dálnice D35. Do zadávacího řízení se přihlásilo pět uchazečů. Ve finále je aktuálně dostavba úseku dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem, na jejíž realizaci se podílí i ČSOB. Ministerstvo dopravy také rozjelo první PPP projekt na železnici. Jde o modernizaci tratě z Prahy-Veleslavína na Letiště Václava Havla Praha. Náklady projektu jsou 1,1 miliardy eur, v přepočtu zhruba 27,5 miliardy korun.
Účastníci PPP projektů se podle Trojáka dívají na infrastrukturu z celoživotního pohledu. Unikátní je podle něj také to, že se v rámci výběrového řízení potkávají nejen ti, kteří projekt staví či plánují, ale i ti, co ho budou provozovat a financovat.
„Díky tomu, že je tady pohled přes celý životní cyklus, anebo přes významnou část životního cyklu té infrastruktury, tak se vlastně nastavuje částka, kterou stát platí,“ uvedl Troják. V případě, že by stát nedostal takovou službu, jakou si objednal, může být platba podle Trojáka navíc významně redukovaná.
Podle Kupky mohou stát PPP projekty více peněz, ale je to za cenu, že část rizik nese soukromý kapitál. Partner advokátní kanceláře PORTOS Jan Sůra zmínil, že soukromý investor je ale také zároveň garancí, že se projekt neprodraží, protože si hlídá náklady a to, aby byl projekt realizovaný včas. „Tím spíš, když mu za zády stojí konsorcium bank, které sleduje, zda dostane svoje úvěry zpět,“ řekl Sůra.
Ředitel projektového financování ČSOB Jan Troják připomněl, že u PPP projektů nejde pouze o infrastrukturu, ale o službu, kterou si stát objednává. Jan Sůra k tomu uvedl, že PPP projekty je možné využít také například pro stavbu nemocnic nebo kulturních center.
Kvůli cenám energií snižuje téměř 37 procent Čechů teplotu ve své domácnosti. Oproti minulosti většinou stáhli topení o přibližně dva stupně, 11 procent z nich až o čtyři stupně. Nejčastěji české domácnosti nyní topí na 20 až 22 stupňů. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro společnost epet. Podle odborníků je zdravá teplota v domácnosti přes den mezi 18 a 24 stupni.
„Ceny energií na velkoobchodních trzích jsou ve srovnání s loňskou zimou nižší, přesto však velká část české populace nadále šetří energiemi,“ komentoval výsledky průzkumu obchodní ředitel epet Roman Šmíd.
Část veřejnosti proto plánuje investovat do úspornějšího zdroje vytápění. Šmíd v této souvislosti upozornil, že téměř 11 procent českých domácností stále používá neekologické, a především neekonomické zdroje vytápění, jako jsou přímotopy či akumulační kamna.
„Šetření přitom nemusí spočívat jen ve snížení teploty v domácnosti. Výraznou finanční úsporu může přinést také investice do efektivnějšího a ekologičtějšího zdroje vytápění, jako je tepelné čerpadlo či moderní plynový kotel,“ řekl Šmíd.
Přílišné šetření se ovšem podle odborníků nemusí vyplatit, dlouhodobě nízké teploty podle nich mohou mít negativní vliv na lidské zdraví. Ideální teplota v domácnosti se během dne podle většiny expertů pohybuje okolo hodnoty 22 stupňů.
„Příliš nízké teploty mohou oslabit imunitu a zvýšit riziko nachlazení či vzniku respiračních onemocnění. Podle doporučení WHO by se teplota v interiéru měla pohybovat mezi 18 a 24 stupni. Pro kvalitní spánek jsou ale optimální spíše nižší teploty, které usnadňují udržení optimální termoregulace v době, kdy dochází během spánku k poklesu tělesné teploty,“ uvedl lékař Nemocnice Nymburk Jakub Křížek.
Průzkum rovněž ukázal, že Češi nejčastěji k vytápění využívají zemní plyn, činí tak bezmála třetina. Téměř totožné množství domácností vytápí takzvaným nakupovaným teplem, tedy pomocí systému centrálního zásobování nebo blokových či domovních kotelen. Třetím nejčastějším zdrojem vytápění jsou tuhá alternativní paliva, preferuje je více než 15 procent respondentů.
Průzkum se uskutečnil v polovině letošního října, zúčastnilo se ho 1068 respondentů.
Výsledky v pořadí čtvrté aukce výše provozní podpory pro větrné elektrárny skončily dosud nevídaným úspěchem. Podporu vysoutěžilo devět projektů o celkovém instalovaném výkonu 88,8 megawattu, uvedlo na svém webu ministerstvo průmyslu a obchodu. Uspěli zejména domácí investoři, nicméně v oboru zelené energetiky se jedná o poměrně neznámá jména.
Většina z těchto investorů uspěla s jedním projektem. Výjimku tvoří firemní skupina Noho Energy, která uspěla celkem pětkrát. Jedná se o pět větrných elektráren v lokalitách Anenská Studánka a Vojtěchov o celkovém výkonu 31 megawattů. Všichni tito investoři chtějí své větrné elektrárny spustit během let 2027 a 2028. Když uvážíme, že jejich záměry dosud neprošly procesem EIA ani dalšími povolovacími řízeními, tak se jedná o odvážný předpoklad.
Firmy, které v aukci uspěly, požádaly o podporu ve výši od 2795 korun do 3450 korun za vyrobenou megawatthodinu elektřiny. V aukci neuspěla společnost RenoEnergie, která pro své tři záměry požadovala vyšší cenu: 3497 korun/MWh. „Důvodem neuspění v aukci je překročení celkové alokace soutěženého instalovaného výkonu ve vyhlášené výzvě, a to i při aplikaci akceptovaného snížení instalovaného výkonu u jednotlivých nabídek,“ uvedlo pro vysvětlení ministerstvo průmyslu a obchodu.
Přitom RenoEnergie je jediným známějším jménem mezi uchazeči čtvrté aukce. Tato společnost během let 2006 až 2013 postavila osm vodních elektráren a nyní se zaměřuje na projekty v oboru větrné energetiky.
V poslední aukci uspěla také společnost Czech Hydro, kterou vlastní bývalý menšinový akcionář skupiny Energo-pro Jiří Krušina. V jejím případě se nejedná o nové stavby, ale o rekonstrukci starších vodních elektráren. Konkrétně se jedná o hydroelektrárny Hradištko (2,33 MW), Kostomlátky (2,96 MW) a Praha-Modřany (1,5 MW). Vysoutěžená výše podpory přesahuje 4000 korun/MWh.
Vysoutěžený výkon postupně narůstá
Jedná se v pořadí o čtvrtou aukci provozní podpory pro obnovitelné zdroje, kterou ministerstvo průmyslu vypsalo od roku 2022. Výzva k účasti byla zveřejněna letos v červenci, příjem nabídek byl ukončen dne 3. října. Podpora je určena pro nové i modernizované malé vodní elektrárny o výkonu 1 až 7 MW, větrné elektrárny od výkonu 6 MW výše a modernizované výrobny elektřiny z bioplynu s výkonem od 1 MW výše.
Minulou aukci ovládly společnosti Decci a TCN energie, které spolu předložily tři ze čtyř podpořených projektů. Zmíněné čtyři projekty mají celkový instalovaný výko 24,75 MW. Neuspělo naopak sdružení firem Micronix Group a SEFIN Capital, které u svých záměrů požadovalo maximální možnou výši podpory na úrovni 3500 korun/MWh.
Výsledky předcházející aukce zveřejnilo ministerstvo průmyslu a obchodu loni v říjnu. Tehdy se podařilo vysoutěžit podporu pro tři projekty ve větrné energetice o celkovém výkonu 24,8 megawattu. Uspěl také jediný přihlášený zájemce o stavbu malé vodní elektrárny. Jednalo se o státní podnik Povodí Vltavy s elektrárnou Klecany II o výkonu 1,8 MW.
První oznámené vítěze měla aukce provozní podpory ukončená loni v květnu. Také tehdy byl zájem slabý a tak uspěly oba přihlášené projekty. Jednalo se o větrné parky, za kterými stály společnost Synergion Jívová ze skupiny Micronix Group (11,3 MW) a firma Lhota Brno (9 MW).
Po dvou letech vyjednávání uzavřeli specialisté tradingu společnosti ČEZ kontrakt na dodávky zemního plynu z Alžírska. Plyn z produkce tamní státem vlastněné společnosti Sonatrach bude putovat z Alžírska do Tuniska, poté podmořským plynovodem do Itálie a dále do České republiky. Objem kontraktu je spíše skromný, odpovídá přibližně dvěma procentům celoroční spotřeby plynu v Česku.
Jak ČEZ dále uvedl v tiskové zprávě, kontrakt dohodl za podpory Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Ministerstva zahraničních věcí ČR a českého velvyslanectví v Alžírsku. „Podnikli jsme další krok k posílení naší energetické bezpečnosti. Kromě dodávek plynu od německých dodavatelů, z Norska a z našeho LNG terminálu v Eemshavenu budeme nyní dovážet plyn i z nalezišť v severní Africe. Vyjednávání s alžírským státním podnikem Sonatrach byla konstruktivní a byla dovedena do úspěšného konce,“ uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
„Pro energetickou bezpečnost České republiky je nezbytná spolupráce s důvěryhodnými partnery a maximální diverzifikace dodávek plynu. Čím více obchodních cest pro dodávky této základní komodity budeme mít, tím méně budeme ovlivněni případným nedostatkem dodávek jinde. Naším cílem je nadále propojovat české obchodníky s alternativními dodavateli. Alžírsko je jedním z takových partnerů a jsem velmi rád, že se nám po jednáních podařilo zajistit dodávky schopné pokrýt spotřebu až 100 tisíc českých domácností,“ zmínil ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.
„Energetickou krizi v Evropě řešíme komplexně. Jsme rádi, že naše velvyslanectví mohlo být ČEZu v tomto ohledu nápomocné a že bylo nakonec dosaženo dohody s alžírskou společností Sonatrach. Pomoc tohoto typu je jedním z významných úkolů naší diplomacie,“ doplnil ministr zahraničních věcí Jan Lipavský.
Zatímco politici považují dohodnutý obchod za úspěch, v řadách plynárenských expertů převažuje skepse. Objem dohodnutých dodávek je příliš malý na to, aby zlepšil pozici České republiky na trhu s plynem. A to není vše. „Z Itálie k nám ten plyn asi nikdy nepřiteče, jen přeprava by stála okolo 6 eur/MWh dle aktuálních tarifů. A co mne zaráží nejvíc, tak ani nezveřejnili, na jak dlouho ta smlouva je,“ reagoval jeden z oslovených expertů, který si nepřál být jmenován.
Pro připomenutí: ČEZ již od října roku 2022 dováží zemní plyn prostřednictvím LNG terminálu v nizozemském Eemshavenu. Z celkové kapacity na dodávku 8 miliard metrů krychlových plynu ročně si zde ČEZ zarezervoval 3 miliardy m3. Za dva roky svého fungování terminál přijal 43 lodí se zkapalněným plynem (LNG) určeným pro Českou republiku, což odpovídá dovozu 3,86 miliardy metrů krychlových v plynném stavu. Jedná se hlavně o plyn ze Spojených států, ruský plyn ČEZ nenakupuje.
ČEZ na konci loňského roku pro Českou republiku zajistil i další kapacitu LNG v objemu 2 miliard metrů krychlových ročně po dobu 15 let s opcí na prodloužení na 25 let, a to v nově vybudovaném pozemním terminálu v německém Stade poblíž Hamburku. Výstavba terminálu byla zahájena letos v červnu a jeho uvedení do provozu se plánuje na druhou polovinu roku 2027. Terminál Stade tak plynule nahradí Eemshaven, kde ČEZ uzavřel smlouvu na pět let – tedy do podzimu 2027.
Tendr na zhotovitele obchvatu Náchoda nabírá stále větší zpoždění. Termín podání nabídek do výběrového řízení odsouvají podle mluvčího Ředitelství silnic a dálnic České republiky (ŘSD) Jana Rýdla pokračující dodatečné dotazy uchazečů. Aktuálně se podle něj datum stanovilo na 11. listopadu, původní termín byl přitom určen na 9. srpna.
Portál Tenderarena.cz pak jako konečný termín uvádí 12. listopadu. Jak uvedl Rýdl, ŘSD má stavbu připravenou a je možné ji zahájit okamžitě. Kdy k tomu ale reálně dojde, se ale podle něj odvíjí od dalšího průběhu výběrového řízení. Podle původních předpokladů by mělo dojít ke spuštění stavby ještě letos. K tomu, zda se to stihne, se nechtěl Rýdl vyjádřit.
Dvacetitisícový Náchod patří v Královéhradeckém kraji k městům nejvíce zatíženým dopravou. O obchvat usiluje přes dvacet let. Stavba, jejíž předpokládaná hodnota je 4,053 miliardy korun bez DPH, má svést mimo město tranzitní dopravu ze silnice I/33 mezi Hradcem Králové a hraničním přechodem do Polska.
Součástí stavby bude i 930 metrů dlouhá přeložka silnice I/14, která k Náchodu přivádí dopravu od Nového Města nad Metují a Rychnova nad Kněžnou. Obchvat bude mít dva tunely o celkové délce 463 metrů a dvě mostní estakády o celkové délce 583 metrů.
Pravomocné územní rozhodnutí pro stavbu obchvatu získalo ŘSD v roce 2017. Jeho vydání trvalo úřadům osm let. Loni v polovině října zahájilo ŘSD na stavbě obchvatu archeologický záchranný výzkum. Stavba je plánována na tři roky, první řidiči by se tak podle předpokladů ŘSD po obchvatu mohli projet na konci roku 2027.
Skupina CSG, jako dlouholetý speciální partner akce Dny NATO v Ostravě & Dny Vzdušných sil AČR, se rozhodla jejího organizátora plně finančně podpořit, i když akce v důsledku povodní letos neproběhla. V souvislosti s tragickými povodněmi, které zasáhly velmi těžce i region Moravskoslezského kraje, došlo v neděli 15. září, necelý týden před konáním, ke zrušení Dnů NATO v Ostravě & Dnů Vzdušných sil AČR 2024, tradiční bezpečnostní přehlídky konané na letišti v Mošnově, která měla proběhnout ve dnech 21. až 22. září.
„Rozhodnutí o zrušení jsme činili ve velmi kritický moment – řada dodávek a služeb již byla uhrazena. Někteří partneři se na nás dále začali obracet s žádostí o navrácení finančních prostředků a dodavatelé o uhrazení dalších faktur, což dohromady vytvářelo neřešitelný finanční tlak. Proto jsme si museli připustit i možnost podání vlastního návrhu na insolvenci a ukončení činnosti,“ uvedl předseda spolku Jagello 2000, který akci organizuje, Zbyněk Pavlačík.
Skupina CSG si je podle svého tiskového komuniké vědoma, že zrušení Dnů NATO v Ostravě & Dnů Vzdušných sil AČR způsobilo značné ekonomické škody jak pro cestovní ruch v Moravskoslezském kraji, tak zejména pro organizátora, spolek Jagello 2000. Proto se rozhodla nepožadovat navrácení vyčleněných finančních prostředků a přispět tak k překlenutí těžkého období, aby do budoucna nebyla dotčena organizace a realizace řady dalších projektů, na kterých spolek Jagello 2000 pracuje.
„Jagello 2000 je náš dlouhodobý partner, se kterým spolupracujeme již od roku 2011. Skutečná síla partnerství se ukáže právě v krizových situacích, jako je ta, která letos v důsledku povodní nastala. Vážíme si významné role, kterou Jagello 2000 hraje pro celou českou i alianční bezpečnostní komunitu. Proto jsme se rozhodli, že finanční prostředky, které jsme vyčlenili jako speciální partner Dnů NATO, zůstanou spolku Jagello 2000 k dispozici, i když došlo ke zrušení letošního ročníku,“ vysvětlil tiskový mluvčí skupiny CSG Andrej Čírtek.
Zbyněk Pavlačík na to zareagoval: „Rozhodnutí skupiny CSG si velmi vážíme a moc za ní děkujeme. I díky této pomoci jsme z nejhoršího venku a můžeme zahájit přípravu 25. Dnů NATO v Ostravě & Dnů Vzdušných sil AČR a naše další projekty.“
CSG počítá s tím, že se i na jubilejním 25. ročníku bude prezentovat jako významná firma obranného průmyslu v České republice a průmyslová skupina se silným inovačním potenciálem.
Globální průmyslově-technologická skupina CSG vlastněná českým podnikatelem Michalem Strnadem má klíčové výrobní podniky v České republice, na Slovensku, ve Španělsku, v Itálii, Indii, Velké Británii a USA a své výrobky exportuje do celého světa. CSG soustavně investuje do rozvoje svých společností a zároveň expanduje v hlavních oborech svého podnikání.
Součástí skupiny jsou například česká automobilka Tatra Trucks, významný světový výrobce malorážové munice Fiocchi nebo český výrobce radarů Eldis.
V podnicích začleněných do skupiny CSG a v propojených firmách pracuje více než 10 000 zaměstnanců. V roce 2023 dosáhly konsolidované tržby skupiny hodnoty 1,73 miliard eur.
Hlavními obory CSG jsou strojírenství, automobilový, železniční, letecký průmysl, obranný průmysl a výroba malorážové munice. S produkty společností CSG se lze díky silné proexportní orientaci setkat na všech kontinentech.
Evropská komise udělila společnosti Teva pokutu 462,6 milionu eur (skoro 12 miliard korun) za zneužití svého dominantního postavení, aby oddálila nástup konkurence u přípravku na léčbu roztroušené sklerózy Copaxone (glatiramer acetát). Komise zjistila, že společnost Teva uměle prodlužovala patentovou ochranu Copaxone a systematicky šířila zavádějící informace o konkurenčním produktu, aby bránila jeho vstupu na trh. O věci informovala Evropská komise.
Šetření Komise zjistilo, že společnost Teva zneužila svého dominantního postavení na trzích s glatiramer acetátem v Belgii, Česku, Německu, Itálii, Nizozemsku, Polsku a Španělsku. Cílem bylo zdržovat hospodářskou soutěž a uměle prodlužovat exkluzivitu Copaxone, kdy společnost bránila vstupu na trh a zavádění konkurenčních levnějších léčivých přípravků s glatiramer acetátem.
„Rozhodnutí uložit společnosti Teva antimonopolní pokutu za znevažování a zneužívání patentového systému znovu potvrzuje závazek Komise k prosazování hospodářské soutěže ve farmaceutickém odvětví. Dnešním rozhodnutím Komise přispívá k tomu, aby léky byly cenově dostupné, byla zachována možnost volby léčby a byly podpořeny inovace ve prospěch pacientů v EU a vnitrostátních systémů zdravotní péče,“ uvedla ve čtvrtek výkonná viceprezidentka odpovědná za politiku hospodářské soutěže Margrethe Vestagerová.
Podle Evropské komise se Teva dopustila toho, že když měla vypršet platnost patentu na ochranu glatiramer acetátu, firma uměle prodloužila patentovou ochranu zneužitím pravidel a postupů Evropského patentového úřadu (EPO) ohledně dělených patentů. Divizní patenty pocházejí z dřívější „mateřské“ patentové přihlášky a sdílejí podobný obsah, ale mohou se zaměřit na různé aspekty inovace a při posuzování jejich platnosti se s nimi zachází nezávisle. Teva tak podala několik divizních patentových přihlášek střídavým způsobem, čímž vytvořila síť sekundárních patentů kolem Copaxone se zaměřením na výrobní proces a režim dávkování glatiramer acetátu. Konkurenti patenty napadli, aby si uvolnili cestu na trh, ovšem až do přezkoumání EPO Teva prosazovala patenty tak, aby proti konkurenci získala prozatímní soudní příkazy.
Léky. Ilustrační obrázek. Foto: Pixabay
Když se zdálo, že patenty budou pravděpodobně zrušeny, Teva je strategicky stáhla, aby se vyhnula formálnímu rozhodnutí o neplatnosti. To by vytvořilo precedens, kvůli kterému by mohly padnout i další divizní patenty. Teva tak přinutila konkurenty opakovaně zahajovat nové zdlouhavé právní výzvy a uměle tak prodlužovala právní nejistotu ohledně jejích patentů. Všechny divizní patenty společnosti Teva byly nyní zrušeny.
Druhá věc, které se Teva dopustila, je, že realizovala systematickou znevažující kampaň proti konkurenčnímu léku s glatiramer acetátem pro léčbu roztroušené sklerózy šířením zavádějících informací o jeho bezpečnosti, účinnosti a terapeutické ekvivalenci s Copaxone. Činila tak navzdory tomu, že příslušné zdravotnické orgány konkurenční lék schválily a potvrdily jeho bezpečnost, účinnost a terapeutickou rovnocennost s přípravkem Copaxone. Znevažující kampaň společnosti Teva se zaměřila na klíčové stakeholdery, včetně lékařů a vnitrostátních subjektů s rozhodovací pravomocí v oblasti cen a úhrad léků, aby zpomalila nebo zablokovala vstup konkurenčního produktu v několika členských státech.
Po vstupu konkurence snížení cen až o 80 procent
Rozhodnutí Evropské komise dospělo k závěru, že zneužívání společnosti Teva porušovalo článek 102 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), který zakazuje zneužívání dominantního postavení. Je to poprvé, kdy Komise ukládá pokutu v souvislosti s těmito dvěma typy praktik.
Chování společnosti Teva, které trvalo 4 až 9 let v závislosti na členském státě (v Česku to bylo 9 let), oddálilo snížení ceníkových cen, což mělo negativní dopad na zdravotnické rozpočty. To potvrzuje i skutečnost, že jakmile konkurenční produkt vstoupil na trh, ceníkové ceny se snížily až o 80 procent, což vedlo k významným úsporám pro zdravotnické systémy.
Při stanovení výše pokuty vzala Komise v úvahu závažnost a dobu trvání protiprávního jednání, jakož i hodnotu prodejů. Komise dospěla k závěru, že celková výše pokuty ve výši 462,6 milionu eur je přiměřená a nezbytná k dosažení odrazujícího účinku.
Teva je globální farmaceutická společnost působící prostřednictvím několika dceřiných společností v Evropském hospodářském prostoru. Na lék Copaxone měla společnost Teva až do roku 2015 základní patent. Po neohlášených kontrolách v prostorách několika dceřiných společností Teva v říjnu 2019 zahájila Komise v březnu 2021 řízení proti společnostem Teva Pharmaceutical Industries Limited a Teva Pharmaceuticals Europe BV. V říjnu 2022 zaslala Komise stranám prohlášení o námitkách.
(mk)
Článek původně vyšel na zpravodajském portálu Zdravotnický deník, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network s.r.o.
Spor o to, zda je možné Vyšehradský železniční most opravit nebo by měl získat novou konstrukci, nebere konce. Cestou k záchraně stávajícího mostu má být projekt komplexní obnovy, kterou představil koncem týdne Nadační fond pro záchranu Vyšehradského železničního mostu. Radní Středočeského kraje pro oblast veřejné dopravy a mobility Petr Borecký (STAN) a nákladní dopravci naopak apelují na to, aby se podobným iniciativám nedával prostor.
Studie Nadačního fondu pro záchranu Vyšehradského železničního mostu pracuje s variantou, že by došlo k výměně 15 procent oceli stávajícího mostu, u dalších 85 procent by stačilo „otryskat“ a obnovit protikorozní nátěr, přistavěla by se třetí kolej. Úpravou by prošlo také okolí mostu. Spolu s novou zastávkou na Vyšehradě by práce vyšly podle odhadů zhruba na 2,5 miliardy korun.
Časové výhledy rekonstrukce Nadační fond pro záchranu Vyšehradského železničního mostu odhadl na dva roky pro povolovací a přípravné procesy a další dva roky pro stavbu. Oproti novému tříkolejnému mostu se dá očekávat rychlejší průběh také u instalace samostatné třetí koleje. Výluka z důvodu výměny polí by trvala podle studie celkem tři až čtyři týdny, zatímco novostavba počítá s nepřetržitou výlukou dvacet měsíců.
Návrh nového mostu přes Vltavu v Praze-Výtoni. Foto: Správa železnic
Studii rekonstrukce zpracoval britsko-švýcarsko-český tým odborníků. Za projektem třetí koleje stojí se svým týmem autor Štvanické lávky Petr Tej. Urbanistické řešení navrhl Marek Kopeć, který se touto problematikou v Praze dlouhodobě zabývá.
V rámci rekonstrukce mostu by došlo k sejmutí historických polí pomocí samohybného modulárního transportéru a jejich renovace by se prováděla na břehu. Na jejich místo by putovaly dočasné prvky, po kterých by mohly jezdit vlaky. „Po sanaci s aplikací nového antikorozního systému bude zachráněná historická stavba usazena zpět na místo. Jde o celosvětově osvědčenou praxi,“ informoval Nadační fond pro záchranu Vyšehradského železničního mostu.
Panelové diskuze ke studii se účastnil také generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda. Podle agentury ČTK uvedl, že jde firmě primárně o praktické zajištění provozu vlaků. „Dívám se na to z toho pohledu, co železnice má v Praze zajistit – bezpečnost, kapacitu a rozvoj,“ uvedl. Dodal, že podklady a zejména informací o pouze 15procentní degradaci konstrukce se bude organizace zabývat. „Budeme s tím pracovat,“ řekl.
Další zdržení ohrozí dopravu
Radní Středočeského kraje pro oblast veřejné dopravy a mobility Petr Borecký ale před úvahami o rekonstrukci mostu varuje, další zdržení přípravných a následných stavebních prací by podle něj fatálně ohrozilo železniční dopravu přes Vltavu a v případě reálně hrozícího uzavření mostu kvůli technickému stavu by zůstala odříznuta značná část Středočeského kraje od spojení s centrem metropole. Na mostě už je nyní pro vlaky omezený průjezd. Borecký poznamenal, že souhlasí s názorem zástupců Sdružení železničních nákladních dopravců České republiky Žesnad.cz, aby se iniciativám, které chtějí současnou a silně zkorodovanou konstrukci mostu opravit, nedával prostor.
„Přes Vyšehradský most denně projedou vlaky s desetitisící cestujících nejen ze Středočeského kraje. Do Prahy míří za prací, školou anebo zábavou. Jde tedy o důležitou tepnu pro obyvatele značné části našeho regionu,“ uvedl Borecký.
Středočeský kraj podle něj už loni požadoval zkapacitnění a zkvalitnění dopravy. Poukazoval na narůstající počet nákladních a osobních spojů v tomto úseku o 100 souprav za jeden pracovní den a také fakt, že po mostě může kvůli špatnému stavu v jeden moment projíždět pouze jedna vlaková souprava, a to velmi nízkou rychlostí.
Vyšehradský železniční most má v nové lokalitě sloužit chodcům a cyklistům. Zdroj: MHMP
„Někdo může argumentovat tím, že nákladní dopravci most nevyužívají a mohou jezdit po čerstvě rekonstruovaném Branickém mostě, jenže rychlé a účinné řešení situace požadujeme nejen my, objednavatelé osobní dopravy, ale i osobní dopravci,“ zmínil Borecký. Dodal, že je nutné, aby byla v úseku Praha hlavní nádraží – Praha Smíchov zachována spolehlivá, dlouhodobá a dostatečná dopravní kapacita. „Tedy nový most s alespoň třemi kolejemi, se kterými se počítá,“ uvedl.
Připomněl rozhodnutí ministerstva dopravy z konce loňského roku, že by měl železniční most na Výtoni získat novou konstrukci. Nový most by podle předpokladů měl být hotov do roku 2029. Správa železnic v současnosti hledá pro novou konstrukci projektanty. Nové tříkolejné přemostění má v roce 2035 pokrýt kapacitu až 479 vlaků denně. Předpokládané náklady stavby jsou přibližně 3,4 miliardy korun. Vzniknout má i nová železniční zastávka Výtoň.
Stávající památkově chráněná konstrukce by se měla následně přesunout a sloužit jako lávka pro pěší a cyklisty v pražských Modřanech. Plán nahrazení mostu dlouhodobě kritizuje například Český národní komitét Mezinárodní rady památek a sídel (ICOMOS). Naopak vítá nově představenou studii rekonstrukce.
Studie obnovy železničního mostu pod Vyšehradem představená Nadačním fondem Vyšehradský most podle komitétu vyhovuje požadavkům památkové péče při rehabilitaci památkově chráněných objektů. „Navržený konzervativní přístup při rehabilitační intervenci obnovy železničního mostu na Výtoni z pohledu památkové péče naprosto vyhovuje. Zároveň neporušuje žádná ustanovení zákona o státní památkové péči ani další závazné dokumenty o ochraně kulturního dědictví,“ uvedl prezident komitétu Martin Horáček.
Komitét zároveň ocenil postoj ministra dopravy Martina Kupky (ODS), který podmínil další postup souhlasem Centra světového dědictví UNESCO. Kupka už dříve uvedl, že dopravní rozvoj Výtoně nesmí ohrozit zápis Prahy na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
