INZERCE

Větrné elekrárny Janov. Foto: ČEZ

Solárníci ze skupiny Decci expandují do větrné energetiky. Uspěli v aukci se třemi záměry

Firemní skupina Decci, známá dosud hlavně svými investicemi do velkých fotovoltaických parků, ovládla poslední aukci provozní podpory pro nové větrné elektrárny. Tři ze čtyř podpořených projektů podle zjištění Ekonomického deníku vlastní Decci spolu s firmou TCN energie. Neuspěl naopak jeden z nejaktivnějších investorů do větrné energetiky v Česku Micronix Group.

Výsledky v pořadí třetí aukce podmínek podpory pro větrné elektrárny zveřejnilo na konci března na svém webu ministerstvo průmyslu a obchodu. Podporu mohly získat projekty o celkovém výkonu až 35,2 megawattu, avšak uspěly jen čtyři projekty o celkovém instalovaném výkonu 24,75 MW. Tři zbývající neuspěly; jejich vlastník požadoval u všech nejvyšší možnou výši podpory na úrovni 3500 korun/MWh.

Všechny tři neúspěšné projekty mají stejné majitele, kterými jsou Micronix Group a SEFIN Capital. Micronix Group a jeho vlastníci, Miloslav a Radek Marešovi, přitom v posledních deseti letech patřili mezi nejaktivnější investory do větrné energetiky, jeho jméno je spojeno s šesti realizovanými projekty o celkovém výkonu 38 megawattů. Stojí například za loni dokončeným větrným parkem Moravice – Melč II na Opavsku.

Naopak tři úspěšné záměry spojuje stejná vlastnická struktura. Firmy VTE Hynčina, VTE Hynčina I a VTE Hořany vlastní z poloviny skupina Decci. V oboru zelené energetiky jde o známé jméno. Jedna z firem skupiny Decci postavila v letech 2009 a 2010 jednu z největších solárních elektráren v Česku – FVE Vepřek na Mělnicku o výkonu 35,1 MW. Teď v její blízkosti staví bateriové úložiště s kapacitou 22 megawatthodin doplněné o turbíny na zemní plyn s celkovým výkonem 30 MW.

Druhou polovinu ve třech zmíněných firmách vlastní společnost TCN energie podnikatele Zdeňka Čadka. Tuto firmu zatím nejvíc „proslavil“ čtyři roky starý článek zpravodajského webu Seznam zprávy, který pro firmu a jejího majitele nevyzněl zrovna lichotivě.

Výsledek aukce kapacit OZE zahájené v prosinci 2023 a vyhodnocené v březnu 2024. Zdroj: MPO

Investoři všech čtyř projektů, které v aukci uspěly, uvedli očekávané spuštění do provozu do konce roku 2027. Otázkou je, zda je to reálné. Tyto projekty jsou zatím v rané fázi schvalování, podle dostupných informací neprošly ani řízením o dopadu na životní prostředí (EIA).

Výsledky předcházející aukce zveřejnilo ministerstvo průmyslu a obchodu loni v říjnu. Tehdy se podařilo vysoutěžit podporu pro tři projekty ve větrné energetice o celkovém výkonu 24,8 megawattu. Uspěl také jediný přihlášený zájemce o stavbu malé vodní elektrárny. Jednalo se o státní podnik Povodí Vltavy s elektrárnou Klecany II o výkonu 1,8 MW.

První oznámené vítěze měla aukce provozní podpory ukončená loni v květnu. Také tehdy byl zájem slabý a tak uspěly oba přihlášené projekty. Jednalo se o větrné parky, za kterými stály společnost Synergion Jívová ze skupiny Micronix Group (11,3 MW) a firma Lhota Brno (9 MW).

David Tramba