TOP09 navrhuje zřídit na krajských úřadech jednotná kontrolní místa. Měla by odstranit roztříštěnost kontrol do desítek institucí, jejich neprovázanost, různé požadavky a neefektivitu.
O potřebnosti změně současného stavu, kdy řetězením různých kontrol bývají firmy paralyzovány i po řadu měsíců, se hovoří nejméně deset let – zatím bohužel bezúspěšně. „Nekoordinovanost jednotlivých kontrol ústící v riziko zvýšené četnosti kontrol během krátkého časového období a nutnost opakovaného předkládání nejrůznějších podkladů představují významnou administrativní zátěž především pro malé a drobné podnikatele, kteří nedisponují administrativními kapacitami, které by mohly uvolnit pro potřeby kontrolních orgánů,“ vypočítává negativa současného stavu důvodová zpráva k legislativnímu návrhu TOP 09.
Neefektivita a špatná koordinace
Podnikatel tak po delší dobu nemusí být kontrolován žádným z oprávněných kontrolních orgánů anebo naopak během relativně krátké doby může být vystaven kontrolám různých orgánů. Ve všech případech je přitom povinen poskytnout nezbytnou součinnost včetně předkládání nezbytných podkladů, umožnění užití svých technických prostředků pro účely kontroly či případného dostavení se na výzvu kontrolního orgánu.
„Pevně věříme, že získáme většinu v Poslanecké sněmovně pro náš projekt, a to je jednotné kontrolní místo. Ze současných sedmadvaceti kontrolních institucí by tak měla v případě realizace veškerá kontrolní činnost státu vůči podnikatelům přejít na živnostenské úřady, a ostatní instituce by pouze zajišťovaly metodickou podporu. Pokud by šla do firmy kontrola, šla by tam pouze jedna,“ vysvětluje místopředseda strany Miroslav Kalousek, „a ta by zkontrolovala všechny oblasti, o něž by měly zájem ostatní kontrolní orgány.“
Například v historických objektech – stavební úpravy, které požadují hygienici, se dostávají do konfliktu se zájmy památkářů. To se projevilo i při novele protikuřáckého zákona, která přinesla nutnost oddělených prostor v restauračních zařízeních.
Jak dále uvádí důvodová zpráva, nedostatečná koordinace a komunikace mezi jednotlivými kontrolními orgány je nevyhovující i z hlediska dosahování účelu správního dozoru, tedy zajištění dodržování právních předpisů ze strany kontrolovaných osob. Každý z kontrolních orgánů se při kontrole zaměřuje pouze na úzký okruh vztahů spadajících do jeho kontrolní pravomoci. Případné nezákonnosti odhalené v jiných oblastech činnosti kontrolované osoby nejsou obvykle ostatním příslušným kontrolním orgánům sdělovány a zůstávají tak nenapraveny. Problémy způsobuje i to, že řada požadavků jednotlivých kontrolních orgánů je často ve vzájemném rozporu. Například v historických objektech – stavební úpravy, které požadují hygienici, se dostávají do konfliktu se zájmy památkářů. To se projevilo i při novele protikuřáckého zákona, která přinesla nutnost oddělených prostor v restauračních zařízeních. Novela totiž požadovala provedení „stavebních úprav.“ Až po kritice, že by takový požadavek byl z hlediska požadavků orgánů památkové péče v památkově chráněných objektech prakticky nerealizovatelný, zmíněné ustanovení bylo ze zákona vyškrtnuto.
Roztříštěnost kontrolní pravomoci je nevyhovující též pro spotřebitele a veřejnost. V případě nedostatků v činnosti daného podnikatele nemusí být zřejmé, k jakému ze správních orgánů má směřovat podnět k iniciování správního dozoru či správního řízení pro spáchání správního deliktu ze strany podnikatele. Nebude-li dotčená osoba schopna správně identifikovat orgán příslušný k provedení kontroly či k vedení správního řízení, zvyšuje se tím riziko, že kontrola a ani na ni navazující správní řízení nebudou vůbec provedeny a že předmětné nedostatky v činnosti podnikatele zůstanou nenapraveny.
Budou i výjimky
Některých drobných podnikatelů se ale navrhovaný integrovaný režim kontrol nedotkne. Dle navrhovaného řešení se nepředpokládá integrovat kontrolní mechanismy zaměřené na dodržování povinností vyplývajících z povolení ke specifické činnosti, které nemají charakter živnosti – například kontrola poskytovatelů sociálních služeb dle zákona 108/2006 Sb. o sociálních službách či kontrola poskytovatelů zdravotní péče prováděná zdravotní pojišťovnou dle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Z návrhu budou rovněž vyloučena svobodná povolání, jako jsou advokáti, notáři, a podobně. Takové řešení by bylo totiž spojeno se zásahem do práv samosprávných profesních komor.
„Kontrolní činnost se vyhýbá závažným proviněním, zato se vyžívá v trestání formálních malicherností.“
Některé kontrolní instituce budou i nadále provádět kontroly samostatně. To platí pro orgány celní správy, u jiných, specializovaných kontrolních institucí budou chodit inspektoři spolu s pracovníky živnostenského úřadu. To se týká například veterinárních inspektorů. Ve všech ostatních případech budou kontroly provádět výlučně pracovníci živnostenského úřadu na základě metodických podkladů zpracovaných pro ty účely specializovanými kontrolními orgány. Na základě výstupů obdržených od živnostenského úřadu budou moci specializované orgány dozoru navázat při výkonu vlastních pravomocí dle příslušného právního předpisu (např. odebrat povolení k určité činnosti apod.).
Roztříštěnost kontrol se nelíbí ani Hospodářské komoře ČR
„Kontrolní činnost se vyhýbá závažným proviněním, zato se vyžívá v trestání formálních malicherností,“ kritizuje současnou praxi prezident Komory Vladimír Dlouhý. „Voláme po informačním systému, který bude přehledně a na jednom místě integrovat všechny povinnosti, jejichž plnění stát požaduje po podnikateli. Budeme požadovat nápravu v tom nejvíce bolavém místě – nejednotnosti při rozhodování různých kontrolních institucí. Vláda musí prosadit opatření, která zabrání situacím, kdy podnikatel jednou kontrolou úspěšně projde a druhá mu schválený postup následně vytkne.“ Tento problém se podle Dlouhého týká rovněž kontrolní činnosti zaměřené na kontrolu čerpání evropských fondů.
V navrhované právní úpravě je kategorie „drobných živnostníků“ definována s ohledem na počet osob, které zaměstnává a nikoli též podle kritéria ročního obratu. Pokud by mělo být zachováno kritérium obratu, bylo by pro kontrolní orgán obtížné určit, zda je vůbec oprávněn kontrolu zahájit či nikoli, konstatuje důvodová zpráva. Počty zaměstnanců by živnostenským úřadům zasílala na vyžádání Česká správa sociálního zabezpečení.
Účinnost zákona je navrhována až k 1. 1. 2016, aby živnostenské úřady i specializované kontrolní orgány měly dostatek času na přípravu nezbytných organizačních a personálních změn, jež budou reflektovat změny v kompetencích těchto orgánů. U jednotlivých novelizovaných zákonů je navrhováno přechodné ustanovení, dle kterého postupy kontroly a správní řízení (zejm. směřující k uložení sankcí) zahájená před dnem účinnosti zákona, budou dokončena dle dosavadních právních předpisů. Tyto správní procesy tak i po účinnosti zákona dokončí původně příslušné orgány a nebude tak nutné tuto agendu neukončených kontrol a řízení předávat živnostenským úřadům. Jak nakonec návrh dopadly, není jasné. Vláda k němu totiž zaujala odmítavé stanovisko.
Dušan Šrámek
