Ačkoliv schůzka OPECu a ostatních producentů nepřinesla výraznější překvapení oproti tomu, co bylo naznačeno v předstihu, tak se po ní cena ropy propadla asi o 5 %.
Již před zasedáním přitom Rusko a Saúdská Arábie avizovaly, že hodlají prosazovat prodloužení dohody na omezení těžby ropy o dalších 9 měsíců. Tím do značné míry ukotvily tržní očekávání a poslaly cenu ropy výše ještě před tím, než rozhodnutí zaznělo oficiálně. Ještě větší očekávání však patrně vzbudily zmínky o možnosti delší dohody, případně o tom, že by produkci ropy mohlo omezit více zemí. Finální dohoda o “pouhém” omezení produkce ropy na dalších devět měsíců tak nakonec trhy – soudě dle reakce – asi zklamala.
Hlavním cílem tradičních producentů každopádně zůstává podpora cen ropy. Té chtějí dosáhnout tak, že omezením produkce překlopí globální trh do deficitu, čímž bude docházet k odbourávání zásob ropy nahromaděných v minulých dvou letech. Měřítkem úspěchu této strategie je pro OPEC pokles zásob ropy (a produktů) na úroveň pětiletého průměru, v současnosti cca o 300 miliónů barelů. Ruku v ruce s ním by přitom měl jít právě i tlak na růst cen ropy. Pokud by v následujících třech kvartálech OPEC a spol. těžil zhruba podobné množství ropy jako v první polovině letošního roku, tak by se trh opravdu měl překlopit do významného deficitu (asi 0,9 miliónu barelů denně (mb/d) na základě v současnosti dostupných dat).
Viditelné negativní riziko dané strategie však představuje zejména reakce ostatních producentů ropy mimo dohodu v čele s těžaři tzv. “břidlicové ropy” v USA. Právě jejich silná odezva v podobě razantního růstu produkce v posledních měsících byla jedním z hlavních důvodů, proč se omezení produkce OPECem a spol. doposud na zásobách ropy výrazněji neprojevilo. Právě producenti v USA budou hatit plány OPECu asi i nadále – v letošním roce by produkce mohla v průměru meziročně vzrůst asi o 0,75 mb/d a příští rok dokonce o 1 mb/d. Platí zároveň, že případný výraznější růst cen by se patrně promítl v dalším zvýšení jejich aktivity. Prodloužení dohody – samozřejmě pokud bude dodržována – tak každopádně znamená, že tradiční producenti přijdou o další část svého tržního podílu.
Náš střednědobý výhled na ceny ropy zůstává i po květnovém zasedání OPECu konzervativní. I když se zvýšená aktivita patrně projeví v růstu produkčních nákladů v USA, tak důvody pro zásadnější růst cen v současnosti nevidíme. Pro letošní rok proto stále odhadujeme průměrnou cenu ropy kolem 55 USD/barel s tím, že příští rok může průměrná cena ropy vzrůst k 58 USD/barel. A to by z makroekonomického pohledu měla být marginální změna.
Petr Báča, analytik ČSOB
