Zveřejňování osobních údajů členů představenstva, jednatelů i majitelů firem v Obchodním rejstříku skončí. Ministerstvo spravedlnosti dostane za úkol připravit návrh, podle kterého zůstanou citlivé údaje – jako třeba přesná adresa bydliště – veřejnosti skryty. „Skryté údaje by byly dostupné po prokázání oprávněného zájmu pouze po přihlášení,“ uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v návrhu takzvaného Podnikatelského balíčku.

Ministerstvo už navržený Podnikatelský balíček poslalo do mezirezortního připomínkového řízení. Na něj naváže projednání návrhu vládou. „Balíček obsahuje 13 námětů včetně návrhů řešení, přičemž je uveden vždy i gestor. Byl zpracován na základě námětů odborné veřejnosti, zástupců podnikatelských reprezentací i ministerstev,“ uvedlo MPO v předkládací zprávě. Těchto 13 námětů chce resort vedený vicepremiérem Karlem Havlíčkem (ANO) zavést v termínu do září příštího roku.

Trh práce a pořádek v kontrolách

Proč chce ministerstvo dostupnost údajů o zástupcích firem v Obchodním rejstříku omezit? „U těchto údajů je potenciální riziko zneužití například pro katalogové podvody a cílené obtěžování, krádeže identity a podvodné zneužití v kombinaci s katastrem nemovitostí, stalking, obchodování s osobními daty aj.,“ uvedlo MPO v odůvodnění návrhu na osekání informací o statutárních zástupcích firem v rejstříku. Za tuto změnu podle informací Ekonomického deníku již delší dobu lobbují zástupci podnikatelských svazů.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček předloží vládě balíček opatření na podporu firem. Foto: MPO

Co dalšího Podnikatelský balíček obsahuje? Třeba legislativní ukotvení informačního systému Jednotný portál evidence kontrol (zkratka JePEK). „JePEK umožní koordinaci a evidenci kontrol u podnikatelů na jednom místě, sdílení termínů a výsledků kontrol mezi úřady a jejich individualizované zpřístupnění podnikatelům. Spuštění pilotního provozu v první polovině roku 2027 s kontrolními orgány v gesci MPO,“ uvádí ministerstvo ve svém návrhu.

Co se týká pracovního trhu, zaměstnavatelům má odpadnout povinnost evidovat rizikové práce zvlášť. Nově se má tato evidence zařadit do Jednotného měsíčního hlášení. Další návrh cílí na zjednodušení nástupu zaměstnanců do nové práce. Vstupní prohlídka u druhé rizikové kategorie má být možná také u praktického lékaře. Tedy nikoli jen u závodního či smluvního lékaře nového zaměstnavatele.

Energetika a emise

Další zmírnění uvítají hlavně velké a střední podniky. MPO navrhuje, aby průmyslové či jiné podniky nemusely neustále hlásit výsledky kontinuálního měření emisí a vypouštění odpadních vod. „Data budou podniky sbírat a uchovávat, ale předávat je budou příslušným správním orgánům pouze v určitém stanoveném intervalu či pro účely šetření,“ uvádí se v návrhu.

Okrajově návrh MPO zasahuje také do oblasti energetiky. Podniky sice budou muset dát zpracovávat a každoročně upřesňovat havarijní plány, ale odpadne povinnost zasílat je na ministerstvo průmyslu. Další změnou je zvýšení limitu pro výstavbu výrobny elektřiny považované za stavbu ve veřejném zájmu. Limit se má zvednout z jednoho megawattu na 100 MW instalovaného elektrického výkonu.

Mohlo by vás zajímat