INZERCE

Začalo to u zrušené zakázky na nákup balistických vest, kvůli které se dodavatel - Česká zbrojovka Uherský Brod - s ministerstvem soudí. Repro: czub.cz

Obrana se dohodla s Českou zbrojovkou ve sporu o vesty. Strany ukončily kupní smlouvu bez sankcí

Ministerstvo obrany uzavřelo dohodu s Českou zbrojovkou v pětiletém sporu o nákup neprůstřelných vest, kterým se zabývaly i soudy. Podle dokumentu, který ministerstvo zveřejnilo tento týden v registru smluv, se obě strany dohodly na ukončení kupní smlouvy, aniž byla splněna. Zbrojovka se zavázala, že nebude požadovat náhradu škody a ušlého zisku, ministerstvo se omluvilo za své výroky o neschopnosti firmy. Podle Petra Sýkory z tiskového oddělení ministerstva obrany tak soudní spor končí. Obraně ani České zbrojovce z dohody neplynou žádné povinnosti, sdělil ČTK. Na uzavření smlouvy upozornil server Forces News.

Česká zbrojovka vyhrála v roce 2015 tendr na dodávku 2291 neprůstřelných vest pro českou armádu za 68 milionů korun. Dodávky doprovázely spory mezi ministerstvem a firmou o kontrole výroby vest, kvůli kterým nebylo zboží dodáno. Ministerstvo chtělo po firmě vysokou pokutu, Česká zbrojovka naopak kritizovala postup úředníků. Ministerstvo obrany nakonec od smlouvy odstoupilo a záležitost skončila u soudu. Ten podle serveru Euro.cz na konci loňského roku rozhodl ve prospěch České zbrojovky a odstoupení od smlouvy zrušil. Ministerstvo ale mezitím nakoupilo balistické vesty u jiných dodavatelů.

V nyní uzavřené smlouvě se obě strany dohodly, že na plnění pět let staré dohody nebudou trvat. Česká zbrojovka se zároveň zavázala, že po ministerstvu obrany nebude chtít žádnou náhradu škody a ušlého zisku. Úřad naopak slíbil vzít zpět odvolání proti prosincovému rozsudku soudu a zároveň se České zbrojovce omluvil. „Česká republika – Ministerstvo obrany se tímto omlouvá České zbrojovce a.s. za veřejná prohlášení o její neschopnosti vyrábět vesty ochranné modulární a plnit tak kupní smlouvu. Česká zbrojovka a.s. tuto omluvu přijímá,“ uvádí smlouva.

Podle Sýkory dohoda o ukončení kupní smlouvy znamená, že obě strany nebudou ve sporu pokračovat. „Pro žádnou ze stran přitom z dohody o ukončení kupní smlouvy na dodávky ochranných vest neplynou žádné další povinnosti nebo nároky. Soudní řešení sporu se tak neuskuteční,“ doplnil.

Loni v říjnu jsme upozornili na to, že ministerstvo obrany vyžaduje nové doplňky do smluv s dodavateli, aby bylo snazší je vypovědět. Podrobně jsme o tom psali v textu Velký problém se zakázkami na ministerstvu obrany. Smlouvu s dodavatelem je možné vypovědět bez udání důvodu. Tehdy jsme také uvedli, že impulsem pro tyto změny byl právě „zpackaný“ nákup balistických vest od České zbrojovky. Balistické panely měly ochránit vojáky před střelivem s vysokou průrazností. Ministerstvo obrany pod vedením někdejšího šéfa Martina Stropnického z hnutí ANO ale od smlouvy odstoupilo. Důvodem byly dohady týkající se použitého materiálu při výrobě vest. „Státní ověřování jakosti mělo výhrady, zbrojovka s tím nesouhlasila a vznikl jakýsi spor. Je to přesně to, co se někdy v soutěžení stane. Mě to mrzí, nevím, jestli někoho označit za viníka,“ uvedl tehdy Stropnický. Zbrojovka kvůli tomu ministerstvo zažalovala.

Městský soud v Praze dal loni v dubnu, po více než třech letech v neveřejném jednání za pravdu České zbrojovce. Tedy minimálně částečně. „Rozhodnutím z dubna 2019 Městský soud zrušil, a vrátil tudíž k prvoinstančnímu řešení, správní rozhodnutí Úřadu pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti a následující rozhodnutí státního tajemníka ministerstva obrany, jakožto odvolacího orgánu… …Již dříve byly spory vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10A 86/2016 a sp. zn. 11 A 40/2016 rozhodnuty ve prospěch ministerstva obrany,“ bránil se ale informacím o prohraném soudu mluvčí resortu Jan Pejšek.

Česká zbrojovka je pro českou armádu významný dodavatel ručních zbraní. V dubnu ministerstvo obrany uzavřelo s firmou rámcovou smlouvu na nákup až 39.000 ručních zbraní za až 2,35 miliardy korun. Společnost armádě dodá útočné pušky Bren 2, pistole CZ P-10 nebo podvěsné granátomety.

Paradoxem je, že náměstek pro sekci vyzbrojování, který dodatky do smluv prosadil, už na ministerstvu nepůsobí. Po skandálu okolo navýšení ceny za pasivní radiolokátory VERA NG Filip Říha rezignoval letos v polovině února.

Náměstek ministra obrany zodpovědný za zakázky rezignoval

Poslanci výboru pro obranu se poté shodli na tom, že je potřeba prověřit všechny zakázky, nad kterými měl Říha kontrolu. Kromě navýšení cen u pasivního radaru se objevil stejný problém u rušiček MADR. Ministr obrany Lubomír Metnar poté nařídil prověrku dalších smluv. Ze zprávy pro poslanecký výbor pro obranu a jeho podvýbor pro akvizice, který je nejbližším partnerem ministerstva vyplynulo, že byly  nalezeny dvě podobné zakázky.  „Jedná se o zakázky pro státní podniky VOP CZ a LOM Praha na modernizaci 33 tanků T-72M4CZ a 15 vrtulníků Mi-171Š,“ uvedl mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek v polovině únořa. O problémech s nákupem pasivních radarů Ekonomický deník informoval například zde. Zítra by o této akvizici měl znovu jednat sněmovní výbor pro obranu.

Předpokládaná hodnota zakázky u tanků činila 908 milionů korun bez DPH, vláda se s ní seznámila loni v červnu. V případě vrtulníků byla vládě oznámena cena 792 milionů korun bez DPH, zakázka šla na vládu na podzim. Podle informací ČTK se skutečná cena při vyjednávání o ceně zvýšila asi na dvojnásobek.

U rozpracovaných zakázek na modernizaci tanků a vrtulníků nebyla dosud podepsány smlouvy, a nebyly ještě ani předloženy ke schválení kolegiu ministra obrany. V obou případech ale byla ve vládních materiálech podle ministerstva obrany uvedena neodpovídající předpokládaná hodnota.

Ministerstvo obrany proto s podpisem kontraktů vyčká. „Nestane se tak, dokud nebude známá a zdůvodněná reálná cena,“ uvedl šéf úřadu Metnar. Dodal, že žádné velké navýšení cen nebude tolerovat. To však bylo před koronavirovou krizí. Po ní muselo vedení ministerstva i armády přehodnotit své priority. Zatímco modernizace tanků v nich zůstává, o vrtulnících se příliš nemluví. Hlavní prioritou investic v armádě je podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) a náčelníka generálního štábu Aleše Opaty nadále výstavba pozemní brigády (především nákup bojových vozidel pěchoty), dělo ráže NATO (155 mm) se systémem řízení palby, pořízení nového protiletadlového raketového kompletu SHORAD a mobilní 3D radiolokátory MADR, na které již byla smlouva uzavřena.

V polovině května vystoupil spolu s nejvyšším velením armády premiér Andrej Babiš (ANO) a řekl, že Armáda ČR musí dostat, co potřebuje. Zakázky budou rozloženy v čase, ale zásadněji se škrtat nebude. Ani v jeho podrobnějších informací však nezazněla informace o modernizaci vrtulníků.

-chl-, -čtk-